|
|
Živý odkaz herecké metody Michaila Čechova
Nikolova, Veronika Pavlova ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
(česky): Bakalářská práce s názvem Živý odkaz herecké metody Michaila Čechova je rozdělena do tří tematických celků. V prvním je představen tzv. systém Stanislavského, tedy první ucelená koncepce moderního způsobu herectví, kterou vypracoval Konstantin Sergejevič Stanislavskij během svého působení v Moskevském uměleckém divadle. Michailu Čechovovi, jednomu z následovníků Stanislavského, je věnována druhá kapitola seznamující čtenáře s jeho životem a zejména s metodou, která vznikala po celý život Čechova. Cílem práce je zjistit, zda je odkaz herecké metody Michaila Čechova stále živý, čemuž slouží závěrečná kapitola. V té jsou rovněž popsána herecká studia, která za svého života Čechov založil a také ta, jež existují dnes v různých zemích světa.
|
|
|
Jazyk reklamy
Krchňáková, Leontina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Práce je věnována problematice jazyka ruské reklamy, který zkoumá jako svébytný systém. Klade si za cíl analyzovat reklamní text z hlediska jeho informační a formální struktury. Zaměřuje se na specifické umělecké prostředky, které reklamní text využívá. Dále je práce zaměřena na kategorizaci neologismů a neologizaci ruské reklamy. Pozornost je věnována také přejímkám z anglického jazyka. Použitou výzkumnou metodou je metoda popisná a srovnávací. Výstupem této práce je systematizace informační a formální struktury reklamního textu, rovněž bylo dokázáno časté pronikání uměleckých prostředků do jazyka reklamy a jeho aktivní neologizace. Práce je využitelná jako vhodný podklad pro další zkoumání specifik reklamního textu v ruštině, nebo pro další jazykové studie, případně i pro tvorbu marketingových strategií a marketingový výzkum.
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Eufemismy v současné ruštině
Egortchenko, Daria ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
Tato práce popisuje problematiku použití eufemismů v současné ruštině. Cílem je stanovit, pro jaké tematické okruhy se používají eufemismy v moderní ruštině, a porovnat, zda se současná situace v jazyce shoduje se závěry dosavadního výzkumu. Dále pak určit, jakou funkci plní eufemismy pro jednotlivé tematické okruhy, a porovnat frekvenci výskytu eufemismů pro určitou oblast v lifestylových časopisech pro ženy a v novinách se širokou čtenářskou základnou. Materiál pro výzkum byl získán z ruského tisku. Byly shromážděny příklady, které dosud nebyly použity v předchozích výzkumech. Na základě teoretických poznatků byly stanoveny tematické okruhy použití eufemismů a jejich funkce. Získané příklady byly zkoumány z několika hledisek - jakou plní funkci, pro jaký tematický okruh se používají, zda mohou být v daném kontextu považovány za eufemismy, zda byly v dostupné odborné literatuře popsané aj. Mezi závěry práce patří zjištění, že v současné ruštině se vyskytují eufemismy pro tematické okruhy, které dosud nebyly v odborné literatuře popsané. Dále bylo stanoveno, že tematické okruhy výskytu eufemismů a frekvence jejich použití se liší podle toho, v jakém druhu periodik se objevují. Při častém výskytu určitého eufemismu lze hovořit o jeho automatizovaném použití.
|
|
|
Model of the world in the texts of children's folklore and peculiarities of its functioning in a modern children's literature (for example, Grigory Oster's poetry)
Lopatina, Elena ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
(česky) Tématem diplomové práce je "Model světa v textech dětského folkloru a zvláštnosti jeho působení v současné dětské literatuře (na příkladu poezie Grigorije Ostera)". Studie se zaměří na texty rýmů a satirickou poezii žáků uvedených v průzkumu studentů v nižších ročnících a studijní materiály on-line zdrojů. Pracovní plán pro splnění těchto úkolů: 1) identifikovat specifičnost dětského vědomí, které se odráží ve studovaném žánru dětského folkloru; 2) porovnat vlastnosti modelů světa v rýmu a satirické poezii; 3) zvážit, jak je tento problém identifikován v dílech současných autorů pro děti (především na básních G. Ostera). Analýza textových jednotek odhalí konkrétní dětský pohled, vytváření nových slov a jejich reflexi v textech těchto žánrů. Budou učiněny závěry charakterizující žánry dětského folkloru jako modelů světa, představující odlišná univerzální sémantická pole, která mají řadu specifických lingvokulturních a lingvopsychologických funkcí. V závěrečné kapitole bude také posouzena Osterova poezie pro děti jako příklad použití prvků dětských folklorních textů.
|
|
| |
|
|
Negativní aspekty lidské povahy v ruských přirovnáních
Pokotilová, Anastázie ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Předmětem této práce jsou tři tématicko-ideografické skupiny ruských přiřovnání, které mají negativní hodnotící charakteristiku lidské povahy. V rámci každé skupiny se analyzují jednotlivé frazeologismy z hlediska sématického a strukturního. Dále se vysvětluje etymologie frazeologismů a sleduje se jejich fungování v ruských kontextech. Porovnání ruských a českých frazeologismů pomáhá stanovit shody a odlišnosti ve frazeologických fondech obou jazyků.
|
|
|
Humoristické prózy Arkadije Averčenka
Tománková, Marie ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Ulbrechtová, Helena (oponent)
Následující práce představuje analýzu originálů dvou vybraných humoristických povídek A. T. Averčenka - Kámen na krku a Zločin herečky Maryskinové - a následnou kritiku překladu k těmto povídkám. Cílem je porovnat dva novější české překlady a pro tento účel byli vybráni překladatelé Alena Morávková (překlad z roku 1998) a Libor Dvořák (překlad z roku 2005). Pozornost je zaměřena především na prostředky expresivity, které jsou zkoumány nejprve v originále, a poté se na stejných ukázkách analyzuje způsob překladu každého z překladatelů. Druhá kapitola se věnuje životu a tvorbě A. T. Averčenka, třetí kapitola je teoretická a zaměřuje se na hovorovou ruštinu a na prostředky expresivity a z ní se poté vychází v ostatních praktických kapitolách. Čtvrtá kapitola uvádí rozbor originálu povídky Kámen na krku z hlediska expresívních prostředků na úrovni lexikální, morfologické a syntaktické. Je sledován také zdroj humoru. Kapitoly pátá (A. Morávková) a šestá (L. Dvořák) obsahují kritiku překladu, která je rozdělena na zdroj komična a rovinu lexiky, syntaxe a morfologie. Kapitola sedmá stejným způsobem jako čtvrtá kapitola rozebírá originál povídky Zločin herečky Maryskinové a následující dvě kapitoly obsahují kritiku překladu k této povídce. V závěru se shrnují výsledky z praktických kapitol a hodnotí se, nakolik a v...
|
|
| |
|
|
Funkce zájmen v básnickém textu (V. V. Majakovskij)
Kitzlerová, Jana ; Stiessová, Jitka (vedoucí práce) ; Čmejrková, Světla (oponent) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Svou disertační práci koncipuji jako lingvistický rozbor básnického textu s přihlédnutím ke skupině zájmen, jež se pro mou analýzu stala skupinou výchozí, opěrnou. Zájmena jsem si zvolila jako skupinu slov, která tvoří podstatnou část slovní zásoby češtiny i ruštiny, bez které si lze jen stěží možné představit dialog, ale i výpověď monologickou; jakožto skupinu slov, byť značně omezenou, která je však díky své sémantické košatosti schopna nahrazovat mnohem širší skupinu substantiv a jména nejen nahrazovat, ale i zprostředkovávat nové významy a novou sémantickou úroveň textu.Jako materiál, který jsem podrobila rozboru, jsem vybrala básně Vladimíra Majakovského, a to zvláště proto, že v nich zájmena zaujímají důležitou pozici - často se stávají dominantou výstavby celého autorského textu. Volbu materiálu ovlivnil také fakt, že jsem s Majakovského poezií pracovala již ve své diplomové práci,2 v průběhu jejíhož zpracování vyvstávaly nové otázky, které jsem se rozhodla zodpovědět ve své práci disertační. Mým cílem je především nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrají zájmena ve výstavbě básnického textu a v čem je jejich užití a funkce specifické. Chci svými poznatky podpořit tezi o možnosti nazírat, dekódovat a hodnotit básnický text prizmatem lingvistického rozboru, případně otevřít další interpretační cesty...
|
host ::
RSS.