|
|
Prodlení v obchodních vztazích a jeho důsledky
Hrušková, Jana ; Liška, Petr (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
Závěr Jednou ze základních zásad poctivého obchodního styku je řádné a včasné plnění závazků. Porušování této zásady je u nás značně rozšířeno a přestává být vnímáno jako nekalé jednání. Zejména dnes v době hospodářské krize přibývá případů, kdy dlužník včas nesplní svůj splatný závazek a tím způsobuje ekonomické problémy i druhé straně. Stále častěji se proto v praxi setkáváme s tím, že si strany ve smlouvě sjednávají odlišnou výši úroků z prodlení či smluvní pokutu, jenž má motivovat dlužníka k řádnému a včasnému plnění závazku. Při sjednávání těchto sankcí by si strany měly dát pozor na přesné označení a vymezení této sankce, neboť jinak se jim může stát, že soudy dospějí k závěru, že ujednání stran naplňuje znaky odlišné sankce, než jakou měly strany v úmyslu si sjednat. S prodlením jedné ze stran se v praxi setkáváme stále častěji a stává se tak problémem, se kterým se praxe potýká každodenně. Právní jistotě účastníků těchto sporů nepřispívají rozdílné názory na řešení určitých otázek, se kterými se setkáváme v judikatuře i v právní vědě. Jak již bylo uvedeno výše, problematickou se především jeví otázka splatnosti určitých závazků, neboť v právní vědě není jednotně řešen vzájemný vztah obecného pravidla, které stanoví, že v případě, kdy není sjednáno něco jiného, má dlužník plnit po výzvě věřitele, s...
|
|
|
Zadavatelé veřejných zakázek
Kulhánková, Kamila ; Liška, Petr (oponent) ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce)
ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo popsat a zhodnotit současnou právní úpravu zadavatelů veřejných zakázek, jakož i upozornit na některé zásadní rozsudky ESD, rozhodnutí a stanoviska UOHS ve vztahu k zadavatelům veřejných zakázek. Ve své diplomové práce jsme se snažila zaměřit na obecné vymezení pojmu zadavatel veřejné zakázky, dále jsem se věnovala popisu jednotlivých druhů zadavatelů veřejné zakázky - veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel, sektorový zadavatel. Současně jsem v diplomové práci upozornila na možnost souběhu činností u zadavatelů veřejných zakázek a nastínila způsob jeho řešení. Bezpochyby zajímavou oblastí, která je taktéž předmětem této diplomové práce je centralizované zadávání a popis vývoje institutu centrálního zadavatele v české republice. S ohledem na skutečnost, že tento institut není v České republice zatím velmi rozšířený, připojila jsem k této kapitole pro ilustraci i popis centrálního zadávání veřejných zakázek ve vybraných evropských zemích. Závěr diplomové práce je věnován krátkému nástinu současné novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, která je v současné době na začátku legislativního procesu. K této závěrečné kapitole jsem připojila i některé své úvahy de lege ferenda ve vztahu k zadavatelům veřejných zakázek. Osobně se...
|
|
|
Loan agreement
Záhumenská, Zuzana ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
50 III. Záver Ako teda vidíme, naplnenie účelu právnej úpravy zmluvy o úvere si vyžaduje komplexný pohľad na záväzok vo všetkých jeho súvislostiach, pričom je vždy nutné prihliadať k účelu ako zákonných ustanovení, tak dohody strán. Zákonné ustanovenia totiž i tu poskytujú len právny rámec pre realizáciu určitých hospodárskych vzťahov, pričom nemôžu a ani si nekladú za cieľ postihnúť celú ich rozmanitosť. V oblasti poskytovania úverov je podľa môjho názoru dobrým zákonom ten, ktorý je dostatočne pružný, aby nebránil dynamike obchodných vzťahov a umožňoval stranám upraviť si práva a povinnosti podľa ich konkrétnych potrieb, a zároveň dostatočne určitý a presný na to, aby bol efektívne schopný zabraňovať zneužívaniu práva silnejšie postaveným partnerom. Aktuálna právna úprava v obchodnom zákonníku podľa môjho názoru pri hodnotení týmito kritériami v zásade obstojí. Samozrejme, ako v každej oblasti práva, sa prax ani tu nezaobíde bez interpretačnej korekcie zákonných ustanovení rozhodovaním súdov a tiež odbornou literatúrou. V tejto súvislosti veľmi kladne hodnotím, že niektoré významné závery s ďalekosiahlym praktickým významom reflektoval i zákonodarca a odstránil tak právnu neistotu či už v súvislosti s realizáciou zaistenia vo forme zálohy, alebo trvania určitých práv a povinností z úverovej zmluvy i po...
|
|
|
Banka jako obchodní společnost
Kouřilová, Zuzana ; Liška, Petr (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
12. ZÁVĚR Cílem této práce byla snaha o alespoň základní zmapování podmínek upravujících založení a vznik, organizaci, podnikání a zrušení a zánik bank. Při tomto byly brány v úvahu nejen předpisy vnitrostátního práva, ale rovněž předpisy práva ES, ze kterých právě vnitrostátní předpisy v mnohém vycházejí. Zákon o bankách prošel od svého přijetí dne 20.prosince 1991 již několika novelizacemi. Je to způsobeno hlavně tím, že při jeho tvorbě a přijímání byla tato oblast poměrně nová a prosta dřívějších zkušeností s jejím fungováním, což vedlo k novelizacím zákona zejména v 90. letech. Pozdější novely pak sledují za cíl především harmonizovat právní úpravu s požadavky kladenými na právní postavení a podnikání bank právem Evropských společenství. V této souvislosti je nutné poznamenat, že vlivem členství České republiky v Evropské unii, bude oblast právního postavení a podnikání bank i nadále výrazně ovlivňována právem ES. A ani tomu nemůže být jinak, mají-li se naplňovat zásady volného pohybu služeb. Je nutné, aby se ve všech členských státech EU podmínky postavení a podnikání bank výrazně neodlišovaly a aby v jednotlivých členských státech nebyly přijímány opatření diskriminující osoby z ostatních členských států usilující o poskytování služeb v této oblasti. Při seznamování se s problematikou bankovního...
|
|
|
Smlouva o běžném účtu
Drašnerová, Lucia ; Horáček, Tomáš (oponent) ; Liška, Petr (vedoucí práce)
50 Závěr V moderním světe se běžný účet nepochybně stal jednou ze služeb každodenní potřeby. Smlouva o běžném účtu je proto bezesporu nejpoužívanější smlouvou bankovních služeb. Ve vyspělých zemích dnes existuje opravdu jen malé procento lidí, kteří by neměli zřízený alespoň jeden účet u některé z bank. Díky tomu, že hotovostní operace jsou obecně dražší a rizikovější, je bezhotovostní platební styk v současné době stále častější a perspektivnější nejen v podnikatelské sféře. Podmínkou pro jeho uskutečňování je ale uzavření písemné smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Poté je banka povinna sdělit druhé smluvní straně přidělené číslo účtu a svůj identifikační kód (tzv. bankovní spojení), nezbytné pro provádění tohoto platebního styku. Běžný účet představuje chronologicky vedený záznam o vzájemných peněžních pohledávkách a závazcích mezi bankou a jeho majitelem. Vzhledem k jeho podstatě, spočívající v častém zabezpečování různých plateb, mívají smlouvy o běžných účtech dlouhodobý charakter, majitelé někdy používají svůj účet kontinuálně celá léta. Právní úprava smlouvy o běžném účtu, obsažená v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění), prošla s účinností od počátku roku 2003 podstatnou novelizací a představuje tak nyní poměrně kvalitní právní rámec pro obě smluvní strany. Obchodní...
|
|
|
Smlouva o úvěru
Procházka, Jonáš ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Liška, Petr (vedoucí práce)
66 10. Závěr Současná právní úprava smlouvy o úvěru má v souladu se zásadou smluvní volnosti, která je jednou z typických zásad pro soukromé právo, dispozitivní charakter, s výjimkou ustanovení § 497 a § 499 ObchZ. Mám za to, že zúčastněným stranám úvěrového vztahu poskytuje právní nástroj dostatečně funkční a efektivní, schopný přizpůsobit se všem relevantním potřebám, podmínkám a okolnostem, za nichž uzavírají smlouvu tohoto typu. Návrh nového občanského zákoníku ostatně přebírá ustanovení o smlouvě o úvěru z platného obchodního zákoníku pouze s drobnými úpravami a namísto označení "věřitel" a "dlužník" zavádí pro strany úvěrové smlouvy nové, lépe vyhovující označení a sice "úvěrující" a "úvěrovaný". Svou roli při procesu sjednávání smlouvy o úvěru hrají také zásady, které jsou zejména bankami při poskytování úvěru respektovány, nicméně tyto zásady se uplatní pouze v té míře, v jaké nekolidují s vůlí stran projevenou ve smlouvě. Ačkoliv může přílišný formalismus subjekty právního vztahu brzdit v jejich záměrech a činnostech, rizikovost poskytování a přijímání úvěrů, požadavek právní jistoty a snazší průkaznost v případných sporech, jsou dle mého názoru dostatečnými důvody pro zakotvení požadavku písemné formy v několika případech. Prvním případem je obligatorní písemná smlouva o úvěru. Druhým případem je...
|
|
| |
|
|
Podnik jako předmět právních vztahů
Baumann, Róbert ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
V této práci jsem postupně analyzoval práva a povinnosti stran jednotlivých smluvních vztahů, kde jako předmět vystupuje podnik. Jednalo se o právní vztahy založené smlouvami zvlášť upravenými v Obchodním zákoníku (smlouva o prodeji podniku, smlova o nájmu podniku); zástavní smlouvou dle Občanského zákoníku; u bezúplatného převodu podniku smlouvou innominátní a nebo právními úkony, jež se týkají vkladu podniku do obchodních společností. Za smysl diplomové práce považuji studium, hlubší pochopení zadaného tématu a pozdější uplatnění naučeného v každodením životě právníka. V práci jsou předestreny problémy, jenž byly řešeny judikatorou nebo mají ustálený doktrinální výklad, a tudíž by v praxi neměly činit velké obtíže. Nicméně rád bych na závěr předestřel otázky, jenž zůstávají neřešeny a v jestli se s nimi v budoucnu osobně potkám, budu jim věnovat zvýšenou pozornost. V průběhu celé doby psaní této práce vystupovala do popředí kvantitativní a kvalitativní proměnlivost podniku. Právě tato je jedním z důvodů interpretačních problémů dispozic s podnikem, především není-li reflektováná právní úpravou. Byly to zejména otázky spojené se zástavou podniku a právní následky odstoupení od smlouvy o prodeji podniku. Vznik a zánik zástavního práva k nově nabytým nebo zcizeným složkám podniku nebo registrace jednotlivých...
|
|
|
Vybrané otázky zadávání veřejných zakázek
Loucká, Jitka ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Diplomová práce Vybrané otázky zadávání veřejných zakázek 69 VI. Závěr Cílem právní úpravy zadávání veřejných zakázek je závazně upravit postup při vynakládání veřejných prostředků subjekty, kteří s nimi hospodaří, a to při zachování zásad transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Současný zákon o veřejných zakázkách je transpozicí evropských zadávacích směrnic (zejm. směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES), a je tedy plně v souladu s právem EU. Při výkladu jednotlivých ustanovení zákona je proto třeba dbát na to, aby byl takový výklad eurokonformní, tj. v souladu s komunitárním právem, a je nutné respektovat také rozhodovací praxi Evropského soudního dvora. Tato práce se zabývá určitým výsekem z oblasti práva veřejných zakázek, konkrétně se čtenáři snaží přiblížit problematiku vztahující se k zadávací dokumentaci, kvalifikaci a k jejímu prokazování a k hodnocení nabídek. Tyto vybrané otázky ze zadávacího řízení se různou měrou aplikují u všech druhů zadávacího řízení, proto jsou tyto právní instituty v zákoně velmi podrobně popsány. Kromě toho se této problematiky dotýká i celá řada rozhodnutí orgánu dohledu i obecných soudů včetně judikatury ESD, na které v práci odkazuji. Zadávací dokumentace je klíčovým institutem, na základě kterého dodavatelé získávají detailní informace o zadávané veřejné...
|
|
|
Rozsah povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Rožánek, Petr ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Za škodu se považuje podle § 379 ObchZ. skutečná škoda a ušlý zisk. Obchodní zákoník škodu jako takovou ani její jednotlivé formy blíže nespecifikuje a ponechává výklad obsahu pojmů škody, skutečná škoda a ušlý zisk judikatuře a právní teorii. V rozhodovací praxi soudů se ustálil výklad skutečné škody, který podal Nejvyšší soud ČSSR ve svém stanovisku R 55/1971 již v roce 1970. "V právní teorii i soudní praxi se "škoda" (jako kategorie občanského práva) chápe jako újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (a je tedy - nedochází-li k naturální restituci - napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz). Takto vymezená škoda je právě relevantní škodou, tj. jedním z předpokladů, na jejichž základě vzniká odpovědnostní právní vztah …" 1 Škodou, která se projevuje ve formě skutečné škody je soudní praxí i právní teorií míněna majetková újma spočívající ve zmenšení majetku poškozeného, k němuž došlo v důsledku škodní události. Ve své výše uvedeném stanovisku ji Nejvyššího soud ČSSR popsal jako " … skutečnou škodou je nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného; představuje vlastně majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení...
|
host ::
RSS.