|
|
Příspěvek ke studiu mechanismu botnání alifatických oligoesterů
Faukner, Antonín ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Souhrn V práci se pojednává o interakci oligoesterových nosičů, založených na kopolymeru kyseliny DL-mléčné a glykolové, s hydrofilním médiem. Výsledkem interakce jsou jevy degradace, eroze a botnání nosiče. Cílem práce bylo stanovit ve vodě rozpustné, výrazně osmoticky aktivní degradační produkty vzniklé hydrolýzou v matricích a nalézt souvislost mezi jejich koncentrací a změnami botnání v závislosti na čase. Experimenty proběhly se dvěma druhy větvených polymerů, které se lišily koncentrací tripentaerythritolu použitého jako větvící monomer a přítomností 20 % triethylcitrátu ve funkci plastifikátoru. Testované matrice se lišily též hmotností. Metoda zahrnovala gravimetrické sledování eroze a botnání matric a alkalimetrické stanovení kyselých degradačních produktů, které byly získány rozdělením hydrofilních a lipofilních frakcí matrice mezi organickou a vodnou fázi. Byla prokázána těsná korelace mezi botnáním matric a koncentrací v nich obsažených hydrofilních oligoesterů.
|
|
|
Příprava biokompatibilních nanodisperzí stříbra redukcí jeho roztoků
Ulahelová, Jana ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Kvítek, Libor (oponent)
Práce byla zaměřena na řadu faktorů ovlivňujících velikost nanočástic stříbra, připravených Tollensovou metodou, použitelných jako protimikrobní látka. Metoda je založena na redukci solí nebo komplexů stříbra redukčními činidly. Monosacharidy, oligosacharidy nebo polysacharidy jsou pokládány za nejvhodnější sloučeniny pro daný účel vzhledem k minimální toxicitě a vysoké biokompatibilitě. V práci došlo k poznatku o tom, že proces nukleace a růstu nanočástic není ovlivněn různými hydrodynamickými podmínkami při přípravě, jako je míchání laboratorní míchačkou, případně působení mikrovlnného záření, nebo relativně statickými podmínkami bez externího zdroje míchání. Zvýšení teploty při vzniku nanočástic na 85 řC neovlivnilo velikost připravených nanočástic. Polymery a oligomery, jako jsou polyvinylalkoholy, škroby a polydextrózy byly prokázány jako velmi vhodné redukční látky. Připravené vzorky obsahovaly velmi jemné nanočástice. Charakteristiky velikostí zastoupené intenzitním a objemovým průměrem byly v řádu jednotek nanometrů, indexy polydisperzity byly velmi nízké.
|
|
|
Karboxylové číslo jako parametr degradace polyesterů
Ťápalová, Lenka ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Rigorózní práce navazuje na diplomovou práci z let 2007-2008. Pojednává o interakci hydrofilního média se třemi alifatickými oligoestery a polyestery syntetizovanými na fakultě z kyseliny mléčné a glykolové, které byly větvené buď dipentaerythritolem v 2 % koncentraci nebo tripentaerythritolem v 3 % nebo 5 % koncentraci. Z polyesteru s 3 % tripentaerythritolem byly připraveny vzorky různých velikostí (150 mg, 500 mg, 1250 mg). Polyestery o hmotnosti 1250 mg byly navíc plastifikovány triethylcitrátem. Byl opět studován průběh eroze a botnání matric daných oligoesterů ve vodném médiu při 37 řC v časovém intervalu 1 den, 3 dny, 7 dní, 14 dní, 21 dní a některé 28 dní. Stanovovala se alkalimetricky koncentrace karboxylů vzniklých hydrolýzou degradované matrice ve frakci rozpustné ve vodě (karboxylové číslo). Novinkou bylo studium závislosti těchto charakteristik na velikosti matrice a její plastifikaci. Se zvětšováním velikosti matrice se prodlužuje doba počátku eroze a doba dosažení maxima ve stupni botnání. Také se posunuje hodnota maxima karboxylového čísla a více se tak projevuje hystereze mezi osmotickou aktivitou nízkomolekulární frakce oligoesterů a stupněm botnání matric. Plastifikace zvýrazňuje hysterezi mezi koncentrací osmoticky aktivních molekul v matricích a jejich botnáním.
|
|
|
Adhezivní vlastnosti oligoesterů kyseliny mléčné a glykolové větvených dipentaerythritolem
Páblová, Sylva ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1. SOUHRN Teoretická část rigorózní práce popisuje koncept bioadheze v podání léčiv a charakterizuje několik základních cest pro podání léčiv (orální, perorální, oční, nosní, vaginální). Také vyjmenovává používané bioadhezivní lékové formy. Experiment práce se zabývá studiem adhezivních a reologických vlastností oligoesterů kyseliny D,L-mléčné a glykolové větvených dipentaerythritolem. Na Materiálovém testovacím stroji Zwick/Roell T1-FR050TH.A1 byla měřena síla Fmax v jednotkách Newton potřebná k odtržení vzorku od podkladu jako míra adhezivních vlastností oligoesterů. Hodnoty Fmax byly poté přepočítány na velikost kontaktní plochy a porovnány s výsledky získanými v diplomové prácii . Viskozita byla měřena při teplotě 40řC na viskozimetru Brookfield DV-E s adaptérem pro malé množství vzorku za použití vřetena č. 14. Z výsledků měření adheze vyplývá, že adhezivní síla Fmax klesá s rostoucí molární hmotností a stupněm větvení nosiče. Při adhezi na modelový teflonový podklad dosáhly nejvyšších hodnot nosiče PLGA, 0,5D a 1D. Nižší sílu vykazoval nosič 2D. Při testování adhezivity plastifikovaných nosičů na kůži ze zadní strany prasečího ucha byly naměřeny hodnoty adhezivní síly několikanásobně nižší. Z výsledků měření dynamické viskozity vyplývá, že nejvyšší hodnoty dosáhl lineární oligoester PLGA. Nižší...
|
|
|
Adhezivní vlastnosti oligoesterů větvených pentaerythritolem a tripentaerythritolem
Podzimková, Šárka ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1. SOUHRN Teoretická část se zabývá bioadhezí perorálně podaných látek (konkrétně peptidů a proteinů), jejími omezeními a možnostmi zlepšení, další kapitola charakterizuje v současnosti nejčastěji používaná bioadheziva. Podrobněji je rozebrána cytoadheze, na konci teoretické části je věnována pozornost endocytóze a transcytóze. 1.1. Experimentální část práce zkoumá reologické a adhezivní vlastnosti plastifikovaných oligoesterů kyseliny D,L-mléčné a glykolové větvených pentaerythritolem nebo tripentaerythritolem. Adhezivita připravených vzorků byla měřena na materiálovém zkušebním stroji T1-FR050TH.A1K firmy Zwick/Roell jako maximální síla Fmax, potřebná pro odtržení vzorku od podkladu. Tyto hodnoty byly přepočítány na velikost kontaktní plochy a porovnány s výsledky získanými v diplomové práci. Viskozita vzorků byla měřena na viskozimetru Brookfield DV-E s adaptérem pro malé množství vzorku při 37řC teplotě vřetenem č.14. Naměřené hodnoty z obou experimentů byly porovnány s hodnotami plastifikovaného lineárního oligoesteru tvořeného ekvimolárním množstvím kyselin L-mléčné a glykolové měřeného za stejných podmínek. Z výsledků provedených experimentů vyplývá, že vzorky větvené tripentaerythritolem mají vyšší adhezivní sílu než nosiče větvené pentaerythritolem, adhezivní síla roste s rostoucí molární hmotností...
|
|
|
Hodnocení mikročástic připravených sprejovým sušením analýzou obrazu
Sedláček, Petr ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
ABSTRAKT-CZ Bylo prokázáno, že mannitol je modelová látka vhodná pro optimalizaci procesu sprejového sušení v sušárně Büchi Mini Spray Dryer B-290. Při koncentraci polyolu mezi 5 % a 15 % se vhodná teplota na vstupu pohybovala mezi 110řC a 120 řC. Byl získán prášek s nízkou zbytkovou vlhkostí a střední velikostí částic kolem 5 mikrometrů. Osvědčila se přísada nízkých koncentrací polydextrózy a lecitinu do roztoku mannitolu.
|
|
|
Oligoesterové matrice s protimikrobními látkami III
Lazařová, Klára ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Souhrn V teoretické části předložené diplomové práce je shrnut význam systémů s řízeným uvolňováním léčiv. Tyto systémy umožňují orgánově specifickou terapii. Teoretická část popisuje podmínky spojení makromolekul s biologickou tkání a faktory, které tento proces ovlivňují. V experimentální části byla studována liberace flukonazolu a terbinafinu z terpolymerů kyseliny mléčné a glykolové v poměru 1:1 větvených 3%, 5% a 8% dipentaerythritolu (D) nebo mannitolu (M). Matrice o hmotnosti 150 mg tvořené nosičem (oligoester), plastifikátorem (30% triethylcitrátu) a léčivem (flukonazol nebo terbinafin) byly připraveny tavením v mikrovlnné troubě při středním výkonu. Vzniklá směs byla velmi důkladně homogenizována. Liberačním médiem pro obě léčiva byl zvolen fosfát citrátový pufr pH 5,0. Po dobu disolučního testu byly matrice umístěny v termostatu vytemperovaném na 37řC. V daných časových intervalech byly odebírány vzorky disolučního média pro stanovení uvolněného léčiva. Pro flukonazol probíhalo měření při 261 nm. Absorbance u terbinafinu byla měřena při 283 nm. Z nosičů větvených dipentaerythritolem se flukonazol uvolnil nejrychleji z nosiče s 5% dipentaerythritolu, a to již za 24 hodin. Liberace flukonazolu z nosičů se 3% a 8% dipentaerythritolu probíhala ve třech fázích. V počáteční fázi byl zaznamenán burst...
|
|
|
Oligoesterové matrice s protimikrobními látkami II
Kapiasová, Jana ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
DP KAPIASOVÁ 2006 SOUHRN V teoretické části předložené diplomové práce jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti polyesterů kyseliny mléčné a glykolové a jejich kopolymerů, mechanismus hydrolytické degradace a význam citrátových plastifikátorů. Polymery jsou charakterizovány zejména molekukovou hmotností, teplotou skelného přechodu a stupněm krystalinity. Všechny tyto vlastnosti mají vliv na hydrolytickou degradaci. Ta je také značně závislá na velikosti vzorku, na přítomnosti plastifikátoru a dalších faktorech. U velkých vzorků hydrolýza probíhá heterogenně, tzn. že na povrchu probíhá pomaleji než uvnitř. Citrátové plastifikátory významně mění fyzikální vlastnosti polymerů, zejména teplotu skelného přechodu, a mechanické vlastnosti jako jsou pevnost a tažnost. Mají také silný vliv na hydrolýzu. V experimentální části byla studována liberace flukonazolu a terbinafinu z terpolymerů kyseliny mléčné a glykolové v poměru 1:1 větvených 3%, 5% a 8% dipentaerythritolu (D) nebo mannitolu (M). Matrice o hmotnosti 150 mg tvořené nosičem (oligoester), plastifikátorem (30% triethylcitrátu) a léčivem (flukonazol nebo terbinafin) byly připraveny tavením v mikrovlnné troubě při středním výkonu. Vzniklá směs byla velmi důkladně homogenizována. Liberačním médiem pro obě léčiva byl zvolen fosfát citrátový pufr pH 7,0. Po...
|
|
|
Formulace biodegradabilních nanočástic
Čermáková, Věra ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
ABSTRAKT- CZ Pomocí desintegrátoru s rotorem a statorem byly připraveny nanočástice z kyseliny poly(DL- mléčné) se střední hodnotou intenzitního průměru 220 nm. Byla využita klasická metoda emulgace systému o/v za rozdělování rozpouštědla. Jako rozpouštědlo polyesteru se více osvědčil dichlormethan než chloroform, jako emulgátor byl vhodný 1,5% polyvinylalkohol s molekulovou hmotností Mw kolem 10 000.
|
|
|
Termická analýza oligoesterů s větvenými řetězci
Volprechtová, Leona ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
ABSTRAKT-CZ Byly studovány termické charakteristiky lineárních a větvených oligoesterů alifatických hydroxykyselin. Bylo prokázáno, že v prostředí vody specifické teplo skelného přechodu a teplota tohoto děje klesají tak, jak se snižuje molekulová hmotnost oligoesterů. V prostředí pufrů při pH vyšším než 7 dochází k ionizaci koncových skupin, což má za následek zvyšování hodnot teploty skelného přechodu.
|
host ::
RSS.