Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 232 záznamů.  začátekpředchozí217 - 226další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Digitálně řízený zdroj generující proudové impulzy nastavitelného náběhu a trvání
Dujíček, Martin ; Hruboš, Zdeněk (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje návrhu digitálně řízeného zdroje pro tvorbu proudových impulzů o jmenovité úrovni v řádu jednotek ampér s nastavitelnou dobou náběhu a délky trvání impulzu. Zařízení je realizováno pomocí zdroje proudu řízeného napětím. Řídící napětí je vytvářeno využitím digitálně analogového převodníku. Pro navržený elektronický obvod jsou provedeny počítačové simulace a provedeno měření na zhotoveném prototypu.
Analogové pole pro realizaci programovatelného filtru
Shadrin, Aleksandr ; Šotner, Roman (oponent) ; Prokop, Roman (vedoucí práce)
V práci jsou popsány topologie laditelných analogových filtrů. Byla předložena nová topologie univerzálního filtru s použitím teorie přenosových funkcí a operačních konfigurací vhodných pro integrování a derivování. Obvod byl navržen v technologii CMOS pomocí šesti operačních zesilovačů, osmi analogových spínačů a pěti řízených odporových sítí. Jsou realizovány laditelné mezní kmitočty, činitele jakosti a zesílení. S použitím sériového periferního rozhraní nebo digitální paměti je možné realizovat programovatelný v reálném čase analogový filtr prvního a druhého řádu s nastavitelnými parametry.
Modely tranzistorů technologie CMOS 0.35 um I3T pro PSpice
Veverka, Vojtěch ; Dvořák, Radek (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na tvorbu modelů aktivních součástek pro obvodový simulační program PSpice. Jedná se především o tvorbu modelů na základě textového popisu dostupného v knihovnách nástroje Cadence Spectre a jejich převod na modely určené pro PSpice. Cílem práce je vypracování a vyzkoušení možné a nenáročné metodiky přibližného převodu CMOS a bipolárních tranzistorů založených na technologii I3T 0.35 m. O shodě výsledků simulací provedených s použitím převedených modelů a jejich původních předloh určených pro Cadence Spectre je pojednáno dále.
Digitálně řízený audio zesilovač ve třídě D s dálkovým ovládáním
Petrgál, Filip ; Kovář, Jan (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá návrhom výkonového audio zosilňovača spínanej triedy s plne digitálnym riadením a diaľkovým ovládaním a rozdeľuje sa na dve časti. Prvá časť je venovaná základným princípom a teórii kľúčových prvkov celého zosilňovača. Druhá časť pozostáva z kompletného popisu návrhu a konštrukcie výkonového zosilňovača, digitálneho riadenia s diaľkovým ovládaním, spektrálneho analyzátoru, ekvalizéru, predzosilňovača, VU metrov i kompletného napájacieho zdroja. Každý návrh obsahuje detailný rozbor daného riešenia podložený simuláciami či programovým vybavením. Pre jednotlivé časti boli kompletne zmerané parametre.
Modelování diferenčního proudového zesilovače
Polák, Josef ; Šotner, Roman (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Cílem moji diplomové práce bylo programování měřících systémů pro stejnosměrná, střídavá a impedanční měření. Každý měřící systém měří vybrané charakteristiky proudového zesilovače s řiditelným zesílením DACA_N. Ovládací programy jsem vytvořil v programu Agilent Vee Pro 9.2. Naměřená data jsou ukládána do souborů spustitelných v MS Excel pro jejich další zpracování.S vytvořenými měřícími programy jsem provedl měření osmi proudových zesilovačů. Výsledky jednotlivých měření jsem zpracoval do grafů a vzájemně porovnával obvodové charakteristiky jednotlivých zesilovačů. Dále je zde popsáno ovládání a připojení proudového zesilovače a jeho konstrukce. V závěru diplomové práce jsou uvedeny zesilovače s nejhoršími a nejlepšími měřenými obvodovými vlastnostmi. Uvedené naměřené hodnoty ukazují, že zesilovač DACA_N s drobnými odchylkami pracuje podle teoretických předpokladů a mnou navržené měřící systémy pracují bez problému.
Návrh 10-ti kanálového equalizeru s optimalizací kmitočtové charakteristiky a spektrálním audio-analyzátorem
Štěrba, Václav ; Dvořák, Radek (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem 10-ti pásmového equalizeru s optimalizací kmitočtové charakteristiky pomocí spektrálního audio-analyzátoru. Je zde rozebrána problematika zpracování audiosignálů pomocí ekvalizace pro filtrování rušivých kmitočtů, korekci frekvenční obálky signálu, zdůraznění nebo potlačení požadovaných pásem slyšitelného spektra. Diskutuje se zde vliv subjektivního vnímání intenzity zvuků při reprodukci audiosignálů a jeho využití při práci s equalizerem. Práce popisuje principy a využití audio-analyzátoru jako nástroje pro optimalizaci nastavení ekvalizace audiosignálu při zajišťování vhodných poslechových podmínek při reprodukci hudby, mluveného slova, zvuků apod. Dále se zaměřuje na zdroje signálů pro testování audio-řetězců, jejich generování a měření pomocí audio-analyzátoru. Zařízení eqalizeru, audio-analyzátoru, generátoru referenčních signálů a napájecího zdroje jsou zde navrhována jako jeden celek.
Audio mixážní pult
Čapka, Jiří ; Brtník, Bohumil (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Hlavním obsahem této diplomové práce je návrh audio mixážního pultu a simulace jednotlivých částí v programu OrCAD. Nejdůležitějšími částmi zařízení jsou vstupní předzesilovače pro dynamické, elektretové a kondenzátorové mikrofony, vstupní stereo nesymetrické a symetrické předzesilovače pro linkovou úroveň signálu, ekvalizační obvody a LED indikátory úrovně jednotlivých kanálů, obvod sluchátkového příposlechu, deseti pásmový ekvalizér, spektrální audio analyzátor, obvody se symetrickými výstupy a napájecí obvody.
Analýza, vlastnosti a aplikace komerčně dostupných napěťových násobiček
Kopeček, Pavel ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o analogových násobičkách, a to hlavně o napěťových. Vyskytnou se v ní ale i modifikace s proudovými výstupy. První část práce je věnovaná výběrem několika násobiček a popisem jejich funkcí, možných zapojení a výčtu nejdůležitějších katalogových hodnot. V další části se práce zabývá již jednoduchými aplikacemi obsahující alespoň jednu z probraných násobiček. Následně proběhla realizace vybraných aplikací a změření jejich skutečných vlastností. Výsledky měření jsou poté porovnány s počítačovými simulacemi. Jako posledním krokem jsou zhotoveny citlivostní a toleranční analýzy simulovaných zapojení.
Analýza, vlastnosti a aplikace komerčně dostupných proudových násobiček
Miksl, Jan ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou, ověřením parametrů, kontrolním měřením a následným návrhem několika aplikací s komerčně dostupnými proudovými násobičkami. Konkrétně se jedná o prvky EL2082 a EL4083. Kontrolní analýzy jsou prováděny v programu OrCAD PSpice a porovnávány s hodnotami z katalogových listů. Kontrolní analýzy zkoumají AC a DC vlastnosti těchto aktivních bloků. Sledována je vstupní impedance, výstupní impedance, přenos proudu a možnosti elektronického řízení. Uvedené vlastnosti prvků jsou ověřeny také kontrolním měřením na sestavené konfigurovatelné desce. V práci jsou ukázány návrhy různých obvodových aplikací (selektivní obvod, oscilátor, kmitočtový filtr) s prvky EL2082 a EL4083 a podrobeny simulacím v programu OrCAD. Z navržených aplikací jsou realizována tři možná zapojení pro oscilátor, která jsou experimentálně proměřena. Dosažené výsledky měření jsou porovnány s teoretickými předpoklady a simulacemi v programu OrCAD. Sledována je především možnost elektronického řízení oscilátoru. Návrhy oscilátorů jsou také podrobeny citlivostním a tolerančním analýzám v programu OrCAD. Konstrukční náležitosti pro výrobu oscilátorů jsou uvedeny na konci práce.
Simulace a realizace laboratorního napájecího zdroje
Mach, Ladislav ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Semestrální projekt se zabývá rozborem laboratorních zdrojů s regulovatelným výstupním napětím. Rovněž jsou rozebrány druhy zapojení proudové pojistky. V práci je popsáno několik nejčastějších schémat zapojení zdrojů. Pomocí analýz (simulačního programu OrCAD) jsou zjištěny vlastnosti a chování uvedených zdrojů. K nastavení výstupního napětí je velmi často použito struktury operačních zesilovačů nebo lineárního třísvorkového stabilizátoru napětí. Navržený zdroj je prakticky odzkoušen a jeho parametry porovnány se simulacemi. Velikost výstupního napětí a proudu je možné řídit digitálně pomocí počítače s rozhraním USB. Pro řízení byly použity digitální potenciometry, ovládané přes sběrnici I2C od firmy Philips.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 232 záznamů.   začátekpředchozí217 - 226další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.