|
|
Aspekt postmodernismu v díle Maria Vargase Llosy
Juránková, Magda ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Žijeme ve společnosti, která se označuje různými adjektivy: konzumní, masová, ludická, informační, postindustriální, postmoderní. Označení odkazují k jednotlivým charakteristikám současné společnosti. V práci pracuji s konceptem postmodernismu, jehož samotné označení je polemické. Vysvětluji, v čem spočívá polemika o postmodernismu, na základě teoretických děl Huyssena (2002), Harveyho (1998), Jamesona (1991, 1998), Baudril1arda (1987) a Hutcheonové (2002). Každý ze zmíněných autorů předkládá kritickou studii určitého aspektu postmodernismu a přispívá k diskusi o vztahu modernismu a postmodernismu, obecněji k diskusi o významu pojmu "postmodernismus". Se zmíněnými autory polemizuji. Zjednodušeně lze říci, že popisuji rysy současného umění a situaci v současné kultuře. Na úvod je třeba odlišit postmodernismus a postmodernitu. Postmodernismus se týká aspektů estetické reflexe povahy modernity. Kdežto postmodernita označuje vznik nového typu sociálního řádu, odlišného od instituCÍ modernity. (Giddens 1998: 46) Soustředím se na postmoderní literaturu, neboť tématem práce je postmodernismus a romány Mario Vargas Llosy. Soustředím se na aspekt postmodernismu v jeho dílech La tía Julia y el escribidor (1977) a EI hablador (1987). Uvádím i zvláštnosti sociálního a kulturního kontextu Latinské Ameriky, neboť do...
|
|
|
Proměny románové hrdinky od romantismu k modernismu: María, Lucía Jerez, Ídolos Rotos, El Hombre de Hierro
Lněničková, Jana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
1.1. Resumé V naší práci jsme si kladli za cíl popsat vývoj ženské postavy od romantismu k modernismu v hispanoamerické literatuře. Na hlavních ženských postavách čtyř románů jsme si ukázali hlavní charakteristiky romantické a modernistické hrdinky. V úvodní části jsme uvedli některé charakteristické rysy obou směrů a dále jsme práci rozdělili do čtyř částí. Každá z nich se věnuje jednomu románu. Kromě ženských postav jsme se zaměřili i na hlavní mužské protagonisty. I u nich samozřejmě dochází k jistému vývoji a navíc jsou považováni za hrdiny těchto děl. Jako první jsme vybrali Maríi ze stejnojmenného románu. Označili jsme ji za představitelku romantismu, k čemuž nás vedlo několik důvodů. Prvním z nich je její krása. María je hlavním hrdinou popisována jako nesmírně krásná, čistá a nevinná. Stejná je i její láska k Efraínovi, hlavnímu mužskému protagonistovi. Idylický obraz naruší zjištění, že María trpí dědičnou nemocí. Sny o společném životě Efraína s Maríí zničí smrt mladé dívky. Zároveň její předčasný skon zajistí neposkvrněnost jejího obrazu v Efraínově srdci. María je po celou dobu viděna očima Efraína, který celý příběh vypráví. Čtenář téměř nemá možnost setkat se přímo s jejími názory a city. Jedinou výjimku tvoří dopisy posílané milému do Londýna. Na příkladu básně Havran Edgara Allana Poea a...
|
|
|
Indiánský svět v románech Alcidese Arguedase a Cira Alegríi
Fauová, Veronika ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila popsat dva indigenistické romány: Bronzové plémě Alcidese Arguedase a Širý nepřátelský svět Cira Alegríi. Práce je rozdělena do tří oddílů: Indián jako literární téma v andské oblasti, Indigenismus jako zdroj indigenistického románu a Bronzové plémě a Širý nepřátelský svět. V první části jsem se věnovala vývoji andského Indiána jako literární postavy: od prvotního idealizovaného pojetí, které vyústilo v indianistický román, až po román indigenistický. Zlomem mezi těmito dvěma typy románů je román Ptáci bez hnízda od peruánské spisovatelky Clorindy Matto de Turner. Ve druhé části jsem popsala nejvýznamnější historické události, které předcházely vzniku indigenistického románu. Ve třetí a stěžejní části práce jsem rozebrala oba romány z hlediska pojetí prostoru v souvislosti s kompozicí, význam přírody a pokusila jsem se nalézt odpověď na otázku, jaký přístup měli oba autoři k indiánské problematice. Ačkoli je mezi Alcidesem Arguedasem a Cirem Alegríou věkový rozdíl jedné generace, jejich životy a tvorba jsou si velmi podobné. Oba se narodili v andských zemích. Oba pocházeli z rodin s evropskými kořeny, neměli indiánský původ. Oba žili v době, kdy se jejich země zmítají ve válkách z důvodu územních sporů, zažili vlády diktátorů, vojenské převraty. Oba se potýkali s...
|
|
|
Sexualita, erotika a láska v románech Manuela Puiga
Dlesková, Ivana ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu sexu a lásky v próze Manuela Puiga. Vymezení rozdílů mezi erotikou a pornografií, problematika sexuality, mužských a ženských sociálních rolí a lásky v kontextu literatury a popkultury v úvodní části diplomové práce, byly použity při analýze Puigových románů. Autor pojímá sex jako přirozenou součást života, předkládá čtenáři různé typy sexuálního chování a vnímání sexuality v kontextu doby. Téma erotiky, sexu a lásky v díle Manuela Puiga je spojeno i se společenskými stereotypy a dobovými fenomény masové kultury. Zpracování sexuálního tématu v autorových románech je často implicitní, bez barvitého líčení a dává prostor čtenářově vlastní představivosti.
|
|
|
Pojetí románu u Maria Vargase Llosy: teorie a praxe (La casa verde)
Dvořák, Lubor ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
Teži š těm této práce je s tudium první tvůrčí etapy spi sovatele Mar i a Vargase Llosy, jež je př ibl ižně ohraničená obdobím "Boomu" nového hi spanoamer ického románu. Cí lem práce je nas t íni t názory Vargase Llosy na l i teraturu a jej í funkci , na spi sovatele a jeho pos lání , na vztah f ikce a real i ty a na proces vzniku l i terárního dí la. Práce posuzuje tyto názory z hledi ska jej ich obecné platnos t i a s leduje, do jaké mí ry se odrážej í v románové tvorbě autora. Za t ímto účelem je využi t román La Casa Verde, př ičemž pozornos t je věnována předevš ím pozadí vzniku tohoto dí la. Zmíněné názory předs tavuj í ucelený pohled Vargase Llosy na románový žánr , a přes tože je jej ich univerzální platnos t v této práci zpochybněna, autor j ich úspěšně využívá jak př i práci l i t erárního kr i t ika tak př i psaní románů. Je provedena také interpretace a analýz a teor ie "totálního románu" na základě s těžejních esejů Mar ia Vargase Llosy García Márquez : hi s tor ia de un deicidio a La orgía perpetua: Flauber t y "Madame Bovary" a je konf rontována s narat ivními pros t ředky románu La Casa Verde. Konf rontace ukazuj e, že Vargas Llosa v tomto románu ve velké mí ře a s úspěchem kombinoval vět š inu s t rategických pos tupů a narat ivních technik popsaných v rámci této teor ie, a potvrzuje, že...
|
|
|
Ďábel strážný: téma identity v mexickém románu na přelomu tisíciletí.
Alon, Andrea ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce)
Předmětem předložené disertační práce je román Ďábel strážný, jehož autorem je mexický spisovatel Xavier Velasco. Jde vůbec o první práci v českém prostředí věnovanou tomuto dílu, které vyšlo v roce 2004. Ďábel strážný je v určitém smyslu reprezentativním mexickým románem počátku jednadvacátého století, který překvapivě a s originalitou kombinuje tradici s novostí. Jedním z výrazných jevů současné mexické literatury je odklon od tématu mexičanství a obecněji od programového pěstování tzv. národní literatury. Velaskův román je však příkladným a zdaleka ne jediným dílem, které ukazuje, že literární rozchod s Mexikem není výlučným ani dominantním rysem současné mexické prózy. Velasco se v Ďáblovi strážném soustřeďuje na téma identity osobní i národní, jež pojímá velmi netradičně, když dává ironické slovo mexické postmoderní-hypermoderní dívce pohybující se v globalizovaném světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prostituce v Celestině a její společenský kontext
Švecová, Markéta ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Resumé: Prostituce v Celestině a její společenský kontext Cílem této rigorózní práce je nastínit souvislosti mezi tématem prostituce tak, jak ho ztvárňují literární předchůdci Celestiny, živostí, která je mu v Rojasově díle propůjčena, a způsobem, jakým ho popisují oficiální historické dokumenty, abychom pak následně mohli lépe pochopit význam a důležitost, kterou dílo mělo pro publikum své doby. S tak velkým odstupem času, jaký dělí naši přítomnost od doby vzniku Celestiny, není nikterak snadné odhadnout, jak knihu chápali tehdejší čtenáři. Je třeba oprostit se od dnešního pohledu na dílo, a za tím účelem je nezbytné vnořit se do historie. Proto čtenáři této práce v úvodu nabízíme základní sociologicko-historické informace o 15. a 16. století. Dále srovnáváme Celestinu s literárními díly, která jsou učenci považována za její zdroje inspirace, abychom tak lépe pochopili dojem, který v pozdně středověkém čtenáři zajisté vyvolávala. Vztah mezi realitou a díly fikce je jen nepřímý, ačkoli prostřednictvím postav, jejich pocitů, cílů a peripetií mohou být odhaleny tužby a frustrace reálné společnosti. V kapitole věnované literárním předchůdcům Celestiny zjišťujeme, že tato kniha v porovnání s dřívějšími díly pojednává o tělesné lásce a o světě prostituce velmi originálním způsobem. Největší část práce je...
|
|
|
Álvar Núñez Cabeza de Vaca: cesta a proměna (Naufragios)
Marešová, Jaroslava ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Dílo Álvara Núeze Cabezy de Vaca dnes známé jako Ztroskotání je jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších dokumentů o objevování a dobývání Nového světa, které existují. Během první poloviny 16. století se uskutečnilo mnoho výzkumných a dobyvatelských cest, na nichž musely tisíce mořeplavců, dobyvatelů, obejvitelů, vojáků čelit realitě nově objeveného kontinentu. Zprávy, které někteří z nich sepsali, jsou velmi cenným zdrojem informací o tom, jak toto složité setkání odlišných kultur prožívali. Ztroskotání byla vždy považována za velmi cenný zdroj historických a antropologických údajů, ale byla také studována jako dílo literární. Ve své práci jsem se pokusila nahlédnout na toto dílo celistvě: zasadit jej do kontextu jeho doby, poodhalit literární vlivy, které se v něm odrážejí, popsat prvky a postupy, které autor používá a které bychom mohli nazvat prvky nebo postupy literárními. Také jsem se ovšem zaměřila na postavu autora - hlavní postavy, který prožil komplikované setkání s indiánským světem, o němž jeho dílo pojednává. Chtěla jsem v jeho díle najít stopy proměny, kterou během své cesty prošel. Na začátek své práce jsem zařadila historický úvod, protože se domnívám, že ke správné interpretaci a pochopení tohoto díla je nezbytný. Popisuji v něm události, které vedly k objevení Nového světa, dobovou...
|
|
|
Ramón Gómez de la Serna, spisovatel modernizující španělský román 20. století
Hejsková, Marcela ; Forbelský, Josef (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Předložená disertační práce je věnována španělskému spisovateli Ramónu Gómezovi de la Sernovi (1888-1963) a jeho roli při modernizaci španělského románu 20. století. Problematika románové tvorby tohoto autora nebyla dosud v českém prostředí, a donedávna ani ve španělském, náležitě analyzována, uvedena do vývojových souvislostí a souhrnně zhodnocena. Romány byly chápany spíše jako marginální díla a byly odsunuty na okraj moderní španělské literatury. Hlavním důvodem nepřijetí Sernovy prózy byly dobové realistické postuláty, které se na románovou produkci důsledně uplatňovaly. Práce má za cíl předchozí negativní kritiku románů vyvrátit a poukázat na fakt, že Gómez de la Serna je autorem, jenž tradiční pojetí románu záměrně překonával a že jeho díla jsou časově souběžná s hlubokými proměnami v moderní naratologii 20. století. Zároveň španělský romanopisec předjímal některé nové narativní postupy, jež se v románu prosadily až mnohem později. V některých aspektech je Sernovo pojetí románu blízké poetice francouzského "nouveau roman" padesátých a šedesátých let 20. století. V práci jsou podrobně komentovány dva jeho romány: Cinelandia z roku 1923 a El torero Caracho z roku 1926. Komentář se zaměřuje především na zjišťování inovačního podílu Gómeze de la Serny na vývoji španělského moderního románu. V románu...
|
|
|
Skryté tváře fantastična. Fantastická literatura v oblasti Río de la Plata v 19. a 20. století
Hazaiová, Lada ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Lukavská, Eva (oponent) ; Housková, Anna (oponent)
První část této práce byla záměrně koncipována jako kritický přehled různých teoretických uchopení a definování fantastična a typologií technických a sémantických aspektů fantastické literatury. Význam tohoto úvodního panoramatu metod a přístupů jednotlivých badatelů a kritiků spočíval jednak ve stručném nástinu existujících tendencí minulých i současných a současně mi pomohl vytvořit solidní základnu pro vymezení společného konceptu fantastična a základních konstitutivních prvků realizovaných v povídkové tvorbě Silviny Ocampové a Felisberta Hernándeze.
|
host ::
RSS.