|
|
Symfonická hudba Jeana Sibelia
Hruška, Viktor ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Kvěch, Otomar (oponent)
Práce se zabývá symfonickou hudbou finského skladatele Jeana Sibelia. Nejprve je vyložen historický kontext vzniku kompozic a jejich dobové vyznění. V druhé části jsou pak za použití tradičních analytických metod odhalována specifika Sibeliova stylu kompozice prvních šesti symfonií. Důraz je kladen na určování odchylek od tradičních schémat.
|
|
|
Harmonické pole v atonální hudbě
Zvěřina, Petr ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Matoušek, Lukáš (oponent)
Tato práce se snaží rozšifrovat a systematičtěji uchopit harmonické dění v atonálních skladbách. Rozvíjí myšlenky Vladimíra Tichého (studie Harmonické pole) a Karla Janečka (Základy moderní harmonie). Kriticky hodnotí aparát Allena Forteho (Structure of Atonal music). Problematiku harmonického pole v atonální hudbě sleduji na základě reciprocity metrorytmického obrazu a harmonického materiálu skladby. Analytickým prostředkem mi je možnost segmentace harmonické situace. Snažím se zhodnotit tektonickou funkci harmonického pole ve skladbě a na tomto základě konstatuji jeho funkčnost. Souvislosti ve skladbě konstatuji na základě disonantních charakteristik souzvukových druhů a nově také v podobě myšlenkového postupu, ovlivňujícího výběr a vyjádření hudebního materiálu. Práce obsahuje rovněž praktickou analýzu Prvního kusu pro klavír ze Tří klavírních kusů op. 11 Arnolda Schöberga.
|
|
|
K tektonickým principům hudby 20. a 21. století
Krejča, Tomáš ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Vičar, Jan (oponent)
Magisterská práce s názvem K tektonickým principům hudby 20. a 21. století se zabývá různými způsoby výstavby a členění hudebních struktur, uplatňujících se, v širokém slova smyslu, v soudobé hudbě, tedy v hudbě od roku 1920 až po současnost. Zároveň se snaží o jejich srovnání s kompozicemi dřívějšími. Hudební struktury zkoumá tato práce nejen z hlediska jejich utváření a formování, ale také z hlediska jejího působení na příjemce. Své poznatky se snaží uplatnit při formulaci zásad soudobé hudební analýzy a pomoci tak orientovat se v hudebních projevech nejen hudebním analytikům, ale všem příjemcům.
|
|
|
Rejchovo pojetí fugy
Havlíček, Vít ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent)
Předmětem této práce je fuga v pojetí Antonína Rejchy. Fugou se Rejcha zabývá ve dvou svých spisech O novém fugovém systému a ve dvou částech Pojednání o vyšší hudební skladbě. V této práci se především věnuji druhému jmenovanému. Vedle překladu do češtiny uvádím i kritický komentář tohoto spisu a následně srovnání obou spisů z různých hledisek, čímž poukazuji na vývoj Rejchova myšlení v oblasti fugy.
|
|
|
Hudebně teoretická východiska nechorálních skladeb pro klávesové nástroje v 17. stol.
Vendl, Lukáš ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Willi, Barbara (oponent) ; Bažantová, Ivana (oponent)
Problematika tzv. staré hudby je dnes velmi skloňovaným odvětvím v oblasti hudební interpretace, hudební teorie a hudební vědy. Pro adekvátní porozumění a uchopení hudebního textu potřebuje dnešní interpret rozsáhlé teoretické povědomí. Hudebně teoretická východiska, jež stála v pozadí tvorby autorů 17. století, formovala a předdefinovala možná řešení detailů hudební kompozice. Teoretické nástroje, které nám poskytuje moderní nauka o kontrapunktu, o harmonii a hudební tektonice, nemohou odhalit jemné odstíny tehdejšího hudebního výraziva.
V prvním oddíle je stručně nastíněno pozadí vzniku hudby pro klávesové nástroje v 17. století a popsán charakter a oblasti společenské poptávky a souvislosti vedoucí ke vzniku škály žánrů.
Druhý oddíl probírá v jednotlivých kapitolách nejpodstatnější informace o stavu či vývoji různých oblastí hudební teorie: tónový materiál ? mody, církevní a varhanické tóniny, nauka o klauzulích, vývoj kontrapunktu a teorie fugy, rétorické dispositio jako nevyslovený obecný formální rámec tzv. ?volných?, fantazijních forem, preludií, toccat; praxe používání rétorických figur.
Další oddíl podává přehled technických předpokladů dobových nástrojů a souvislost s výskytem určitých hudebních obratů, souzvuků apod. v literatuře. Je popsán vliv ladění a temperatury, zejména hojně rozšířené středotónové. Hojné používání krátké, lomené a zkrácené oktávy vysvětluje výskyt souzvuků a postupů na moderní klaviatuře nesnadno realizovatelných. Více manuálů na jednom nástroji a klaviatura dělená na bas a diskant umožňuje a předpokládá speciální druhy sazby.
Ve čtvrtém oddíle následuje detailnější analýza několika skladeb různého typu regionálního a časového. Na cyklu ricercarů G. M. Trabaciho je zkoumán vliv modality na hudební formu. Frescobaldiho toccaty stojí na počátku obrovského vývoje tvorby pro klávesové nástroje a je studijním materiálem pro skladatele bezmála 3 následujících staletí. Analyzována je Toccata prima ze sbírky Il secondo libro di toccate (1627). Vrchol varhanní tvorby najdeme v 17. stol. bezpochyby v oblasti severního Německa, a zde především v díle D. Buxtehude. Následuje rozbor Preambula BuxWV 152.
Závěrem je zařazena úvaha o významu zkoumání daných témat, zda jde o pouhé odkrývání dnes již irelevantních souvislostí, nebo zda lze najít inspiraci pro interpretaci děl starších epoch, která dnes již neodmyslitelně patří k současnému hudebnímu dění.
|
|
| |
|
|
Nelineární čas a ticho v post-cageovské hudbě
Oplištilová, Iva ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastný, Jaroslav (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku neteleologických strategií při poslechu hudby. Jejich popis se opírá o fenomenologický přístup z perspektivy první osoby. Fenomenologická redukce je navržena jako exaktní metoda pro práci s jevy, kde nevyhovují klasické prostředky hudební teorie. Neteleologické skladby jsou uvedeny do souvislosti s Fraserovou teorií temporalit, konkrétně s temporalitami nelineárními. Vznik jevů charakteristických pro nelineární temporality je popisován jako prožitek, fenomenologicky, i z hlediska meteriálu, tedy jako kompoziční postup. Hlavní pojednávané pojmy jsou trvání, hudební objekt, kontinuita a gesto. Je kladen důraz na význam kontextu a rozsahu zorného úhlu posluchače, tedy na problematiku měřítek. Poslední kapitola se zabývá různými typy tich, která jsou rozlišována v závislosti na kontextu, v jakém jsou použita.
|
|
|
Serialita a její anticipace a reminiscence v procesu evropského melodicko-harmonického vývoje
Krejča, Tomáš ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Kvěch, Otomar (oponent)
Tato práce se snaží vytvořit pokud možno ucelený pohled na serialitu, syntetizovat v sobě pohled analytický, částečně historický a také komparativní. Nastiňuje příčiny a důsledky jejího vzniku, popisuje její základní pravidla a možnosti práce s ní, hovoří o čelných představitelích, tvůrcích a pokračovatelích této metody, srovnává jiné přístupy ke kompozici s dvanácti půltóny temperované chromatiky, porovnává principy (metody) dosavadní organizace tónového materiálu. Protože serialita je metodou do jisté míry syntetickou (dílčím způsobem využívá množství organizačních principů a metod jí předcházejících) zaměřuje tato práce svou pozornost také na anticipace seriality. Pokouší se tyto dílčí principy a metody uvnitř seriality analyzovat a najít analogické příklady v průběhu předcházejícího historického vývoje hudebního jazyka. Serialita (dodekafonie) byla první, která ovlivnila novodobý hudební vývoj. Jako taková měla vliv na utváření hudebního jazyka následujících skladatelských osobností, které serialitu využívali a využívají v rámci svých vyjadřovacích prostředků na cestě hledání nejnovějšího způsobu hudebního sdělení a myšlení. Předkládaný text si take klade za cíl nastínit a částečně zmapovat tyto jevy. S trochou nadsázky je nazývá reminiscencemi seriality.
|
|
|
Rejchův spis Ueber das neue Fugensystem
Havlíček, Vít ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent)
Předmětem této práce je hudebně teoretický spis Antonína Rejchy Ueber das neue Fugensystem. Práce obsahuje faksimile tohoto teoretického díla, diplomatický přepis ze švabachu do moderního písma, český překlad a kritický komentář tohoto spisu. Součástí práce jsou dále analýzy témat a expozic všech fug Rejchova cyklu 36 fug pro klavír, úzce souvisejícího s uvedenou teoretickou prací.
|
|
| |
host ::
RSS.