|
|
Korčulská Moreška
Brčičová, Paula ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Korčulská moreška Práce předkládá téma mečového tance morešky na Korčule. Stranou zájmu nezůstávají ani mečové tance podobného typu jinde ve světě. Práce seznamuje především s moreškou korčulskou, jejím vznikem a rozvojem až do konce 90. let minulého století. Charakterizuje tento tanec jako souhru několika elementů (choreografie, hudební stránky, herců, kostýmů), které se snaží zmapovat. Obsahuje nejen pohled zvenčí, tedy pozorovatelů a badatelů, ovšem i pohled zevnitř, tedy názory samotných účastníků korčulské morešky a komplexně tak studuje dané téma. Práce je doplněna o dobové fotografie, které mají přiblížit vizuální stránku tohoto mečového tance.
|
|
|
Marie Kovářová - etnografka Podblanicka
Hozová, Markéta ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Marie Kovářové, národopisné pracovnice Podblanicka. Popisuje její život mezi lety 1910 až 1972, od narození po odchod na odpočinek. Hlavní důraz je kladen na její ranou publikační a muzejní činnost. Biografie vznikla na základě analýzy dokumentů uložených v osobním archivním fondu Kovářové, dostupné literatury, doplněna byla informacemi získanými při malém terénním výzkumu. Cílem práce bylo zhodnotit roli Kovářové v regionální vlastivědné práci a zasadit její osobnost do dobového kontextu dějin etnografie.
|
|
|
Skandinávská nižší mytologie. Trpaslík, obr a elf v proměnách
Jiráková, Anežka ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Anežka Jiráková Lidová víra ve Skandinávii Filozofická fakulta UK, 2011 Abstrakt Práce nazvaná Lidová víra ve Skandinávii s podtitulem Trpaslík, obr a elf v proměnách je zaměřena na vývoj tří bytostí skandinávské nižší mytologie - trpaslíka, obra a elfa. Úvodní, teoretičtější část textu je věnována rozboru mluveného a psaného slova a jeho aplikaci na staroseverskou mytologii. Další kapitola je zaměřena na popis nejstarších dochovaných pramenů germánské mytologie. Těžiště textu tvoří charakteristika vývoje a proměn trpaslíka, obra a elfa, a to od nejstarších dochovaných zmínek až po současnost. V průběhu celé práce je kladen důraz na etymologii slov. Součástí bádání byl kromě studia literatury také výzkum provedený mezi čtyřmi dánskými respondenty. Jeden z dotazníků je přiložen za textem, stejně jako obrazová část práce.
|
|
|
Časopis "Módní svět" a "Lada" v kulturním kontextu
Šrolová, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Diplomová práce pojednává o časopisu Módní svět a jeho příloze Lada, které zasazuje do soudobého kulturně-historického kontextu. Časopis Módní svět vycházel od roku 1879 do roku 1935 a tím je dané i časové vymezení témat v práci. Kontextuelně se zabývá ženskou společností přelomu 19. a 20. století, ženským emancipačním hnutím, počátky vydávání ženských a módních časopisů, jejich osobnostmi a dobovou módou. V druhé části se soustřeďuje na konkrétní časopisy Módní svět a jeho přílohu Ladu. V této části práce je věnována pozornost vzniku zkoumaných periodik, je analyzována jejich grafická úprava, zaměření a ideologické působení na určitý okruh čtenářek.
|
|
|
Feminismus a emancipace na prahu 20. století. Anna Řeháková, Vlasta Pittnerová, dvě případové studie
Potměšilová, Magdaléna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Secká, Milena (oponent)
Souhrn Feminismus a emancipace na prahu 20. století Anna Řeháková, Vlasta Pittnerová, dvě případové studie Disertační práce se zabývá tématem feminismu a emancipace na prahu 20. století. Práce je případová, založená především na biografické metodě. Jedná se o konkrétní příspěvek k dě- jinám emancipace a ženské otázky. Cílem práce je přispět k poznání vývoje ženského hnutí v podmínkách českých zemí na rozhraní 19. a 20. století v konkrétní situaci. Problematika je pojata jako dvě případové studie života a tvorby dvou v dnešní době málo známých osob- ností ženského hnutí: učitelky a spisovatelky Anny Řehákové a spisovatelky a publicistky Vlasty Pittnerové. Autorka prováděla rozbor shromážděných archivních materiálů, pozůsta- lostí a memoárů, pramenů z dobového ženského tisku a vlastních literárních publikací obou zkoumaných protagonistek, stejně jako odborných knižních podkladů k dané problematice. Na jejich základě práce dokládá postup ve vývoji ženského hnutí, názorů na ženu a její úděl. To vše na příkladu životních osudů, postojů a názorů, stejně jako tvorby těchto dvou ne zcela typických osobností, účastných a činných v proudu českého ženského hnutí. Práce též cha- rakterizuje v dané době vznikající fenomény v ženském hnutí, zabývá se jejich historickými souvislostmi, a dokumentuje odraz doby v ženské...
|
|
|
Dandy, nový typ muže 19. století. Změna genderových vztahů v době industrializace
Martincová, Zuzana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat zajímavý fenomén konce 18. století a století 19. a to vznik dandyho. Nového typu muže, jehož život a sebeprezentace byla velmi estetická a blízká umění. Práce vymezuje prostředí, kde se tento muž pohyboval, z jakých sociálních skupin se etabloval; popisuje dobu v níž žil a porovná tento nový umělecký směr s některými jinými uměleckými směry z 19. století a hledá jeho obdobu ve 20. století. Důležitá část práce se týká i vymezení si pojmu a jeho, co nejbližší charakteristiku.
|
|
|
Obraz dubu ve slovanských společnostech
Mašek, Michal ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Práce popisuje kultovní vztah ke stromům, zejména dubu, u předkřesťanských kultur. Na bázi rozsáhlé excerpce pramenů charakterizuje místo pohanských Slovanů v kontextu soudobého evropského kulturního prostoru. Popisuje obřady spojené s uctíváním dubu, zmiňuje léčivé vlastnosti připisované dubu a funkci dubu v mýtech o stvoření u různých indoevropských a ugrofinských etnik. Část věnovaná novodobému pohledu na stromy zpracovává vývoj vztahu člověka ke stromům, zmiňuje formy legislativních předpisů týkajících se stromů a v závěru charakterizuje podíl krize vztahu člověka ke stromu na celkové mravní krizi současné společnosti.
|
|
|
Vzpomínková vyprávění z Neveklovska. (Zmapování vzpomínkových vyprávění násilně vystěhovaných obyvatel Neveklovska za druhé světové války)
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Neveklov a jeho okolí, tj. Neveklovsko je území ve středních Čechách. Tato oblast byla v období druhé světové války (1939-1945) násilně vystěhována nacisty pro účel zřízení vojenského cvičiště pro výcvik zbraní vojsk SS. Rozloha evakuovaného území činila cca 44 000 hektarů. Z obcí se vystěhovalo 17 647 obyvatel a 12 184 obyvatel zůstalo ve vysídleném území na práce, převážně u SS dvorů. Diplomovou práci je možné zařadit do oblasti folkloru, ústní lidové slovesnosti. Klade důraz na metodu orální historie. Práce na základě vlastního terénního výzkumu zaznamenává vzpomínková vyprávění, memoráty, povídky či vyprávění ze života téměř posledních pamětníků druhé světové války, kteří byli tímto osudem postižení a kteří dosud žijí ve vybraném regionu Neveklovska. Předkládá historii v zabraných oblastech Neveklovska za druhé světové války. Ukazuje současný stav vzpomínkových vyprávění na Neveklovsku a analýzu vzpomínkových vyprávění z této lokality ve smyslu komparace a aplikace teorií, které se zabývaly a zabývají tímto tématem z řad významných folkloristů (Jech, Šrámková, Melicherčík, Michálek), se sběry vzpomínkových vyprávění z vlastního terénního výzkumu. Na základě analýzy vyprávění byly nalezeny společné rysy vzpomínkových vyprávění, témata a námětové okruhy, potvrdily se či vyvrátily některé teorie. Současně...
|
|
|
Obecné školy na Strakonicku 1774-2009. Charakteristická součást venkovských sídelních souborů
Kotlíková, Marie ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Válka, Miroslav (oponent)
Předkládaná doktorská disertační práce se zaměřuje na výzkum obecných škol na Strakonicku od roku 1774 do současnosti. Její úvodní část bude standardně využita pro podrobnější zdůvodnění tématu a zodpovězení základních otázek. Ústředním tématem disertace jsou budovy bývalých obecných škol. Relikty, které přetrvaly na našich vesnických návsích a trpělivě snáší svůj osud. Stejně jako kostely, v jejichž sousedství se nejčastěji nachází. Většinou také v podobně dezolátním stavu, kdy se společně den za dnem vzdalují možné rekonstrukci a revitalizace. Problematizace zvoleného tématu vyplývá z mé dosavadní praxe, kdy jsem na jedné straně pozorovatelem těchto procesů a na straně druhé přímým účastníkem. Z pozice etnologa mohu považovat za relevantní zvláště to, co se vztahuje ke kulturním jevům, sociálním procesům, dotýká se problematiky tradovaných znalostí a kolektivně předávaných hodnot.
|
|
|
Etnografika v Zápiscích Marie Červinkové-Riegrové
Svobodová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Studie se zabývá analýzou vnímání a popisu etnografik Marií Červinkovou-Riegrovou tak, jak se odrážejí v jejích Zápiscích. Tento základní pramen je doplněn o další prameny, především o Pamětní knihu Malče a rodinnou korespondenci. První část studie je věnována životopisu Marie Červinkové-Riegrové, který je nutným rámcem pro zkoumání jejího vztahu k etnografickým tématům. V další části jsou analyzovány Zápisky a možnost jejich využití pro etnografii. Následující kapitola se věnuje pojetí vlastenectví tak, jak je autorka Zápisků chápala. Vlastenectví je zde představeno jako jedno z východisek jejího zájmu o etnografika. Další kapitola se věnuje konkrétním projevům lidové kultury, lidovým zvykům apod. a jejich reflexi Marií Červinkovou-Riegrovou. Hlavní důraz Marie kladla na deskripci kroje. Následuje část týkající se náboženských poutí a posvátných míst. Poslední kapitola analyzuje konkrétní lidové zvyky a tradice dodržované v Riegrově rodině a na statku na Malči.
|
host ::
RSS.