|
|
Závislost na tabáku u těhotných a kojících matek
Kuchařová, Lada ; Králíková, Eva (vedoucí práce) ; Pánková, Alexandra (oponent)
Východiska: Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem závislosti na tabáku u těhotných a kojících matek. Výzkumu se zúčastnilo celkem sto žen kuřaček nebo bývalých kuřaček, které byly těhotné nebo už na mateřské dovolené. Studie je zaměřena na kvantitativní sběr dat pomocí internetového dotazníku. Studie je zcela anonymní. Cíle: Hlavním cílem výzkumu je zjistit, zda těhotenství významně motivuje ženy přestat kouřit cigarety kvůli zdraví dítěte a dále zda je motivem přestat kouřit i z finančního hlediska. Vedlejším cílem studie bylo zjistit, jak se zachová gynekolog, když zjistí, že je jeho pacientka - kuřačka těhotná. Metody: Ke sběru dat byl použit anonymní internetový dotazník. Data byla zpracována pomocí kvantitativních analyticko-statistických metod, při zachování etických zásad. Výsledky: Studie se zúčastnilo celkem 100 žen (22 těhotných žen a 78 matek na mateřské dovolené). Nejčastěji se ve zkoumaném vzorku objevovaly ženy ve věku 20 až 25 let (celkem 30 %). Téměř polovina (46 %) zkoumaných žen začala kouřit ve věku 17 až 18 let. Dvě ženy uvedly, že kouří již od dvanácti let. Aktuálně v době výzkumu bylo těhotných 38 % žen. Téměř třetiny (32 %) pacientek se lékař nezeptal, zda jsou kuřačky. Ze zbývajících 68 %, kterých se gynekolog zeptal, doporučil pouze polovině přestat kouřit, 34 % žen bylo...
|
|
|
Informovanost kuřáků o možnostech léčby závislosti na tabáku
Trefanec, Jan ; Králíková, Eva (vedoucí práce) ; Pánková, Alexandra (oponent)
Východisko: Většina kuřáků by ráda své závislosti zbavila, nemají však dostatečné znalosti o možnostech léčby. Podle výzkumu z roku 2011 je v České republice 29,1% kuřáků a necelých 60% z nich uvažuje o tom, že by někdy v budoucnu přestalo kouřit. Cíl: zmapovat informovanost kuřáků o možnostech léčby závislosti na tabáku. Metodika: Teoretická část této práce je zaměřena na historii užívání tabáku, na diagnostiku závislosti, nejčastější zdravotní důsledky kouření a možnosti léčby závislosti na tabáku. Pro získávání informací o informovanosti kuřáků (N=100) o možnostech léčby bylo využito kvantitativního výzkumu formou anonymního polostrukturovaného rozhovoru s 9 otázkami s možností jedné či více odpovědí. Rozhovor byl určen pouze pro kuřáky. Nejednalo se o reprezentativní vzorek. Výsledky: Pouze malá část kuřáků (8%) by při odvykání vyhledala odbornou pomoc. Informovanost o centrech pro závislé na tabáku byla nízká (25%). Kuřáci mají informace o možné farmakologické léčbě (27%), nejčastěji uváděli náhradní terapii nikotinem (73%). Největším zdrojem jejich informací o možnostech léčby byla televize (68%), lékař či farmaceut minimálně (8%, respektive 4%). Diskuse: Do budoucna by bylo vhodné toto šetření rozšířit a zjistit např., proč je nízká informovanost o centrech pro závislé na tabáku či proč kuřáci...
|
|
|
Monitorování energetického příjmu v průběhu léčení závoslosti na tabáku
Braunová, Zuzana ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Pánková, Alexandra (oponent)
(teze): Úvod: Léčba závislosti na tabáku bývá často doprovázena nárůstem tělesné hmotnosti. Přesné příčiny tohoto jevu nejsou zcela známé, zásadní význam má zřejmě zvýšení příjmu energie a ztráta akutních účinků nikotinu na organismus léčených osob. Metody: Shromáždili jsme data týkající se vlivu léčby závislosti na tabáku na příjem energie a tělesnou hmotnost u 40 pacientů ve 2 pražských Centrech pro závislé na tabáku. Data byla získaná prostřednictvím dotazníkového šetření. Provedli jsme také podrobné monitorování průběhu léčby závislosti s důrazem na příjem energie a hmotnost u 1 vybraného pacienta. Výsledky: Zvýšení tělesné hmotnosti po zahájení léčby závislosti na tabáku se objevilo u 77 % sledovaných osob. Zjištěný nárůst hmotnosti byl ve většině případů v rozmezí 2,5 až 7 kg. Při porovnávání příjmu energie po zahájení léčby závislosti s příjmem energie před zahájením léčby se u 50 % osob příjem energie po zahájení léčby zvýšil a u 45 % osob zůstal stejný (u 5 % došlo ke snížení příjmu energie). Příčinou zvýšení příjmu energie u některých pacientů mohl být větší pocit hladu a chuti k jídlu (zjištěno u 53 % všech osob), zvýšení chuti na sladké (uvedlo 43 % osob), řešení chuti na cigaretu konzumací jídla (zjištěno u 33 % osob), konzumace jídla z důvodu potřeby zaměstnat ruce a ústa (u 21 %...
|
host ::
RSS.