|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Proměny veřejné zeleně a její kultivace na přelomu 19. a 20. století (případová studie města Kolína)
Michálková, Barbora ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl posoudit, k jakým proměnám veřejné zeleně docházelo na přelomu 19. a 20. století s důrazem na plochy, které primárně sloužily pro kulturní a společenské využití. Jedním z nejvýraznějších subjektů vytvářejících specifický ráz krajiny v industriálních městech v tomto období jsou okrašlovací spolky, na jejichž význam se pokusím touto prací poukázat. V úvodních kapitolách je problematika zařazena do historicko- společenského kontextu, vymezeny jsou základní pojmy spojené s industriální společností. Představena je podstata fungování okrašlovacích spolků společně s předmětem jejich činnosti. Nutnou součástí práce je taktéž pojednání o významu zeleně, její vývoj a typologie. Druhý oddíl zahrnuje regionální sondu věnující se přeměně zeleného prostranství v rámci městského organismu Kolína v průběhu jeho proměny v moderní průmyslové město. Na základě získaných archivních dat je v rámci této problematiky zhodnocena činnost místního okrašlovacího spolku, což umožnilo vytvoření příspěvku týkajícího se dosud nedostatečně zanalyzovaného vztahu společnosti a veřejné zeleně.
|
|
|
Proměna krajiny a života v době industrializace na Šumavě: Vchynicko-tetovský plavební kanál jako osa změn v regionu
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
4 ABSTRAKT Práce je příspěvkem ke studiu novověké kulturní krajiny, zejména krajiny industriální. Sleduje proměny krajiny a osídlení na střední Šumavě, které souvisely s industriálními aktivitami v kraji. Industrializaci a s ní související změny do oblasti vnesla stavba Vchynicko-tetovského plavebního kanálu na přelomu 18. a 19. století. Před vznikem kanálu byly lesy v oblasti využívány sklářskými a železářskými hutěmi, ale průmyslové činnosti a osídlení dosáhly svého vrcholu až po exploataci lesů, právě díky možnosti plavení dřeva. Výstavba a fungování kanálu byly podnikatelským záměrem knížete Schwarzenberga, který splavněním Vydry a následným plavením po Otavě a Vltavě zaplnil mezeru na pražském trhu s palivovým dřívím. Krajina již během prvních desetiletí 19. století prošla značnou negativní proměnou, zejména lesních porostů, zvýšil se počet osad s domy dřevařů. Problémy nastaly s větrnými a kůrovcovými kalamitami v 70. letech 19. století. Krize a konec plavení dříví nastala v souvislosti s válečnými událostmi a politickými změnami v první polovině 20. století. Krajina a osídlení se však proměňovaly i v následujících letech období socialismu a další zlom nastal po pádu železné opony, zejména se změnou vnímání krajiny, související s ochranou přírody a turistikou. KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie krajiny -...
|
|
| |
|
|
Letoviska Karlštejn a Srbsko. Příspěvek ke studiu proměn příměstské krajiny v době industriální
Čechová, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Sekyrková, Milada (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice rekreačních aktivit obyvatel Prahy v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Jedná se o období industrializace, kdy docházelo k proměně příměstské krajiny díky nové zástavbě. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se věnuje pojmům industrializace a průmyslová revoluce. Dále rozebírá rozvrstvení společnosti s přihlédnutím ke střední vrstvě obyvatelstva a popisuje rekreační aktivity v letoviscích. Z rekreačních aktivit je dále popsán tramping a zakládání osad. Empirická část se věnuje dvěma rekreačním letoviskům, jedná se o Karlštejn a Srbsko, které jsou od sebe vzdáleny jednu zastávku na Západní železniční dráze. V každé části je popsána lokalita, ve které se letovisko nachází. Následuje popis původních obyvatel, rekreačních objektů, místních obyvatel, jejich významných stavení a chatařských oblastí. V Srbsku se nachází trampská osada Koda, které se tato práce v jedné kapitole také věnuje. Diplomová práce dále rozebírá stavitele, jež si rekreanti vybrali, a sociální charakteristiku rekreantů. Důležitou kapitolou je vápenictví, které významně změnilo okolní krajinu v Srbsku. Na závěr práce nabízí komparaci Karlštejna a Srbska s Dobřichovicemi, Černošicemi, Všenory a Řevnicemi. Jedná se o...
|
|
|
Pastoralism in the East Tatras national parks. Cultural and ecological context in present
Bohušová, Ivana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Ložek, Vojen (oponent)
Pastierska expanzia do tatranských dolín vo Východných Tatrách začala najneskôr v 14. storočí. Vrcholom pastierstva bola valaská kolonizácia v 16. storočí. Pastieri bežne vyháňali svoje stáda do nadmorskej výšky nad 2000 m. n. m. Škody spôsobené pasením narástli do takých rozmerov, že sa pastva z niektorých území vylúčila. Po vzniku Tatranského národného parku bolo pastierstvo na území Vysokých a Belianskych Tatier na Slovensku úplne zakázané. V Poľsku sa podarilo pastierstvo obnoviť po približne 30 ročnej odmlke aj na území Tatrzańskiego Parku Narodowego v podobe tzv. kultúrneho výpasu, ktorý je realizovaný za prísnych podmienok, aby nedochádzalo ku poškodzovaniu prírody. Cieľom mojej práce bolo zistiť, či by sa dala pastva vrátiť na územie Tatranského národného parku a ak áno, tak za akých podmienok, aké by boli jeho výhody i nevýhody, a to komplexne, nielen z prírodného, ale aj zo sociálne-kultúrneho hľadiska. Inšpiratívna pre mňa bola práve kultúrna pastva v Poľsku a tiež ma zaujímalo, či v Poľsku sledujú nejaké negatíva regulovanej pastvy. Svoj výskum som robila v podobe pološtrukturovaných rozhovorov s odborníkmi, ale i laickou verejnosťou. Výsledky empirickej časti ukázali, že väčšina respondentov by si vedela predstaviť prinavrátenie pastvy za určitých podmienok, nie v takej intenzívnej...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.