|
|
M.P.MUSORGSKIJ - obrázky z výstavy: Srovnání klavírní a orchestrální verze
Milarová, Petra ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent) ; Langer, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou klavírního cyklu Obrázky z výstavy Modesta P. Musorgského. Popisuje okolnosti vzniku skladby a její inspirační zdroj - obrázky a náčrty výtvarníka a architekta Viktora Hartmanna. Zabývá se také srovnáním této původní verze s orchestrální verzí Maurice Ravela a analyzuje stylové odlišnosti obou autorů. Okrajově zmiňuje též instrumentace jiných autorů. Vlastní rozbor se detailně zabývá formou a charaktery jednotlivých skladeb a jejich srovnáním s Ravelovou orchestrální verzí. Toto srovnání zachycuje změny oproti původní verzi, tempové a dynamické odchylky, specifičnost instrumentace a její vliv na charakter a stylovost celého díla.
|
|
|
Robert Schumann - Sonáta g moll Op. 22
Zemenová, Hana ; Malý, František (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na Sonátu g moll Op.22 Roberta Schumanna. Největší pozornost je věnována analýze sonáty, jejím jednotlivým větám, zmíněny jsou také možné interpretační nesnáze, na které může klavírista narazit. Situace, která vládla v hudebním světě na počátku devatenáctého století je popsána v kapitole Schumann a sonáta, kde je letmo nastíněn vývoj sonátové formy před Schumannem. Faktografická data ze Schumannova života zde zmíněna nejsou, jejich základní znalost se předpokládá, čtenář si ji může případně doplnit z četné literatury. Práce je provázena grafy, které zobrazují formální strukturu jednotlivých vět, a notovými ukázkami s vyznačenými motivy, o kterých je aktuálně psáno.
|
|
| |
|
|
Klavírní improvizace na základní umělecké škole
Náhlá, Silvie ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Leichner, Emil (oponent)
Po krátkém úvodu bakalářská práce specifikuje pojem improvizace a její jednotlivé druhy. V další kapitole rámcově postihuje historický vývoj improvizace od hudebních počátků po současnost, za účelem podtržení jejího významu z hlediska kompozičního i interpretačního. Jsou zde také zmíněny významné osobnosti hudební historie a jejich přínos pro tuto oblast
Dále se práce soustředí na oblast pedagogickou. Nejprve nabízí stručný přehled názorů významných pedagogů minulosti na toto téma. Následující kapitoly se zabývají možnostmi využití klavírní improvizace při výuce na základním stupni českých hudebních škol, jsou zde zmíněny dostupné metodické materiály a nastíněny praktické pokyny pro výuku.
|
|
|
Klavírní koncert op. 26 Sergeje Prokofjeva
Ožana, Petr ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Kahánek, Ivo (oponent)
Práce se zabývá především analýzou třetího klavírního koncertu Sergeje Prokofjeva. Není to vědecká práce. Je to spíše formální a melodicko harmonický rozbor v souvislosti s dalšími jeho klavírními díly. V kapitole o okolnostech vzniku koncertu se opírám o svědectví autora a spolu s ním se pak v analýze snažím najít jeho myšlenky přímo v díle. Uvádím zde také báseň, která byla inspirována teprve zárodky skladby basníkem Balmontem. V poslední kapitole nabízím pohled na Prokofjeva jako na přítele, pianistu, kolegu, skladatele očima jeho současníků jak žáků tak učitelů, kolegů, pianistů, přátel, ale i nepřátel. Vzpomínají na něj velké osobnosti jako G.G. Neuhaus, M. Rostropovich, D. Oistrach. Životních faktů se dotýkám jen málo, vzhledem k široké nabídce jistě mnohem odbornější literatury.
|
|
| |
|
|
Život a dílo klavíristky Noemi Jirečkové
Hanáková, Radka ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Leichner, Emil (oponent)
Cílem této práce bylo shromáždit dostupné materiály o klavíristce Noemi Jirečkové a vytvořit ucelený portrét této osobnosti.
V první kapitole je stručná historie a význam rodu Jirečků. Samotný životopis Noemi Jirečkové je obsahem kapitoly druhé. Zachycuje dětství ve Vídni, rodinné zázemí a první zkušenosti ve hře na klavír. Následovala studia ve Výmaru a rozsáhlá koncertní činnost, která vyvrcholila v turné s F. Ondříčkem. Kvůli zdravotním obtížím však byla nucena ve třiatřiceti letech zanechat koncertní činnosti.
Další obsáhlá kapitola jsou ukázky z uměleckých kritik vystoupení Noemi Jirečkové, na něž navazují kapitolou následující vzpomínky jejích přátel a pamětníků. Práce je doplněna fotografiemi, ukázkami kritik a koncertních plakátů.
|
|
|
Klavír v tvorbě Césara Francka
Volková, Hana ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Klánský, Ivan (oponent) ; Krajný, Boris (oponent)
Tato magisterská diplomová práce pojednává o klavírní tvorbě Césara Francka. Je rozdělena do šesti kapitol. Po krátkém úvodu, kde autorka zdůvodnuje volbu tématu, následuje kapitola, která je věnována životu a osobnosti tohoto skladatele. Další tři kapitoly se již podrobněji zabývají jednotlivými klavírními díly, a to nejprve skladbami pro sólový klavír, poté skladbami pro klavír a orchestr a nakonec komorními díly s klavírem. Největší pozornost je zaměřena na Symfonické variace pro klavír a orchestr a Sonátu A dur pro klavír a housle. Za závěrem, který je stručným shrnutím celé práce, je umístěn ještě katalog všech Franckových skladeb (díla s klavírem jsou zvýrazněna) a seznam použité literatury.
|
|
|
Mimohudební inspirační zdroje klavírní tvorby Roberta Schumanna
Bartoš, Jan ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Krajný, Boris (oponent)
Tato magisterská diplomová práce poodhaluje vliv mimohudebních inspirací (zejména literárních) na klavírní tvorbu Roberta Schumanna. První kapitola je věnována nedůležitějším momentům Schumannova života. Druhá kapitola se věnuje Schumannově literární činnosti a závěrečné dvě kapitoly pak přibližují dvě osobnosti světové literatury- Jeana Paula Richtera a E.T.A.Hoffmanna, jejichž
díla zásadně ovlivnila Schumannovy názory a hudbu.
|
|
|
Zamyšlení nad klavírním dílem Leoše Janačka
Madarasová, Iveta ; Malý, František (vedoucí práce) ; Leichner, Emil (oponent) ; Langer, Miroslav (oponent)
Ve své magisterské práci pojednávám zpočátku o charakteru klavírní tvorby Leoše Janáčka. Další kapitoly jsou věnovány přímo klavírním dílům: Tema con variazioni - Zdenčiny variace, klavírnímu cyklu Po zarostlém chodníčku, sonátě 1.X.1905, klavírnímu cyklu V Mlhách, Concertinu, Capricciu a Vzpomínce. Největší pozornost zaměřuji na jeho tři nejvyzrálejší klavírní díla - klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku, sonáta 1.X.1905 a klavírní cyklus V Mlhách, ve kterých se podrobněji zabývám vznikem díla, formálním i harmonickým rozborem, tématickými vztahy a v neposlední řadě i poetickým zamyšlením nad uvedenými díly.
|
host ::
RSS.