|
| |
|
| |
|
|
Mapa okolí jeskyně Výpustek - severní část
Sánthová, Zuzana ; Kratochvíl, Radim (oponent) ; Weigel, Josef (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je vyhotovení mapy okolí jeskyně Výpustek tak, aby bylo možné doplnit již existující mapové dokumenty vypracované studenty VUT v Brně a spojit je do jednoho celku pokrývající terén nad jeskyní. Práce začala vybudováním vlastního bodového pole v lokalitě pomocí polygonových pořadů s následným podrobným měřením. Výstupem je polohopisné a výškopisné zaměření zadané lokality vyjádřené jak číselnými hodnotami, tak grafickým znázorněním. Dalším úkolem bylo zaměření a vykreslení několika profilů v hlavních chodbách a dómech jeskyně za účelem znázornění vztahů mezi podzemím a povrchem. K měření byla využita již dříve vybudovaná měřická síť uvnitř jeskyně.
|
|
| |
|
|
Modulární softwarový nástroj pro i.MX
Kratochvíl, Radim ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o vytvoření multiplatformní modulární aplikace pro práci s mikrokontroléry řady i.MX od firmy NXP. Tato aplikace je napsaná v programovacím jazyce C++ za použití frameworku Qt5. Následně je hotová aplikace porovnávána s již existujícími nástroji pro práci s mikrokontroléry i.MX
|
|
| |
|
|
Dokumentace Kaňonů v Býčí skále - střední část
Pribišová, Romana ; Vondrák, Jiří (oponent) ; Kratochvíl, Radim (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá podrobným mapovaním časti jaskyne Býčí skála, a to konkrétne, strednej časti Kaňonov. Cieľom práce je vyhotoviť v mierke 1:250 pôdorysnú mapu spolu s priečnymi rezmi a rozvinutý pozdĺžny profil daného územia. Meračská sieť bola zameraná polygónovým ťahom. Pri podrobnom meraní sme využili tablet s aplikáciou TopoDroid a upravené Disto pre tvorbu meračského náčrtu. Následné spracovanie prebiehalo v programoch Groma a Microstation.
|
|
|
Plánování a analýza pohybu zařízení pro absolutní kalibraci GNSS antén
Hynčicová, Tereza ; Kuruc, Michal (oponent) ; Kratochvíl, Radim (vedoucí práce)
Předmětem práce je analýza a plánování pohybu robotického zařízení sloužícího k absolutní kalibraci GNSS antén, které je vyvíjeno od roku 2011 na Ústavu geodézie FAST VUT v Brně. První část práce je zaměřena na nezávislé ověření časové synchronizace pohybu zařízení, která je nutným předpokladem k úspěšnému procesu kalibrace antény. V další části jsou analyzovány pohybové vlastnosti zařízení, jejichž znalost je zásadní pro následné plánování pohybu. K oběma testovacím měřením byla využita metoda snímání pohybu robotického zařízení kamerou a vyhodnocení jeho polohy z pořízených snímků. Závěrečná část práce se zabývá plánováním pohybu, především vlivem zatížení ramene kalibrovanou anténou na pohybové vlastnosti zařízení, implementací zjištěných korekcí do observačního programu a plánováním pohybu polohovacího ramene s ohledem na rovnoměrné rozložení kalibračního měření.
|
|
|
Geometrické parametry zařízení pro absolutní kalibraci GNSS antén
Brátová, Kateřina ; Machotka, Radovan (oponent) ; Kratochvíl, Radim (vedoucí práce)
Předmětem práce je popis zařízení vyvíjeného pro absolutní kalibraci GNSS antén na VUT v Brně, Fakultě stavební, Ústavu geodézie. Pomocí kalibrace jsou zjišťovány parametry GNSS antény, o které je opraveno měření a je tak odstraněna chyba fázového centra antény. Zařízení se skládá z polohovacího ramene a řídicí jednotky. Polohovací rameno umožňuje kalibrovanou GNSS anténu nastavit do požadovaného azimutu a elevačního úhlu. Vlastní práce uvádí do problematiky absolutních kalibrací, dále se zabývá popisem polohovacího ramene a závěrečných kontrol při sestavování. Definuje geometrické parametry polohovacího ramene, popisuje jejich určení a nezávislé ověření alternativní metodou. Na závěr popisuje model pohybu anténního referenčního bodu.
|
|
|
Mapy jeskyní a jejich mapové znaky v publikacích Speleo a Speleofórum
Benešová, Karolína ; Kratochvíl, Radim (oponent) ; Weigel, Josef (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byla řešena problematika mapových znaků použitých v mapách zobrazující jeskyně, jeskynní systémy a jim podobné přirozeně vytvořené jevy. Byly analyzovány dvě publikace zabývající se touto problematikou, a to sborník Speleo a Speleofórum. U časopisu Speleo bylo analyzováno 74 vydaných čísel v letech 1990–2019 a u časopisu Speleofórum 23 čísel vydaných v letech 1989–2019. Celkově bylo zaznamenáno více něž 1 000 map a jejich mapové značky. Pro sborník Speleo bylo evidováno 264 znaků a pro Speleofórum 340 znaků. Značky byly tříděny do kategorií a překresleny do digitální podoby. Většina map postrádala legendu, tudíž mapové znaky byly identifikovány v rámci textové části článku (pouze 134 map ze všech analyzovaných obsahovalo legendu). Mapy s legendou se začínají objevovat více v posledních pěti letech, díky dostupnějším digitálním technologiím jako je např. program Therion, který automaticky poskytuje unifikovanou legendu.
|
host ::
RSS.