|
| |
|
|
Systém organizace havarijní odezvy provozovatele JE Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Práce je věnována popisu systému havarijní odezvy jaderné elektrárny. V souladu se zadáním se zaměřuje na shrnutí jeho legislativních předpokladů a následně se věnuje jeho konkrétní realizaci v podmínkách reálně provozovaného jaderného zařízení. V práci je shromážděna nezbytná terminologie a je podán základní přehled o fungování systému havarijní připravenosti ETE. Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení, struktuře a počtu pracovišť, používané dokumentaci, a rovněž systému ověřování jeho připravenosti a funkčnosti. Cílem práce je definovat klíčové bezpečností aspekty JE s důrazem na jadernou bezpečnost a vytvořit základní přehled o systému havarijního plánování a systému havarijní odezvy konkrétního jaderného zařízení. V druhé části práce je provedeno srovnání obecných výsledků zátěžových testů jaderných elektráren Dukovany a Temelín, provedených po havárii JE Fukushima, s cílem posoudit plnění cílů jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti obou elektráren. Srovnání výsledků EDU a ETE v hodnocených oblastech je provedeno formou tabulek. Má interpretace zjištěných faktů je následující: 1.Pravděpodobnost vzniku zemětřesení přesahující projektovou odolnost stavebních objektů, technologických systémů a konstrukcí je prakticky zanedbatelná. Výsledky šetření jsou pro obě lokality prakticky identické. Projektová odolnost ETE vůči zemětřesení je nepatrně vyšší. 2.Na žádné z lokalit nehrozí zaplavení areálu elektrárny z říčních toků. Obě elektrárny jsou díky svému umístění velmi odolné i proti zaplavení srážkovou vodou. Nicméně pro zajištění vysoké míry odolnosti proti zaplavení srážkovou vodou je nutná pravidelná údržba kanalizačních systémů. 3.Protože EDU i ETE jsou odolné proti zemětřesení, jsou odolné i vůči povětrnostním vlivům, a to zejména účinkům nárazového větru. 4.Systémy zajištěného napájení vlastní spotřeby EDU a ETE jsou projektovány dle obdobných zásad a jsou dostatečně robustní proti selhání ze společné příčiny. Pro bezpečné dochlazení hlavního výrobního bloku stačí na obou lokalitách provoz jednoho ze systémů zajištěného napájení. V projektu ETE je oproti EDU i tzv. systém zajištěného napájení společné vlastní spotřeby, který je primárně určen k zabránění vzniku škod na technologii sekundárního okruhu. Nicméně dva dieselgenerátory neblokové vlastní spotřeby dále výrazně zvyšují odolnost bloků proti poruše typu Station Black Out. 5.Odvod tepla z jednotlivých technologických systémů je na obou elektrárnách zajišťován obdobnými chladicími systémy. Konstrukční rozdíly mezi elektrárnami jsou poplatné době vzniku projektů a odrážejí rozdílnou míru provozních a konstrukčních zkušeností v době jejich vzniku. Nelze vyloučit, že dojde k dílčím úpravám chladicích systémů EDU. 6.Systém zvládání těžkých havárií je na obou lokalitách organizován obdobným způsobem. Personální obsazení havarijního štábu a technického podpůrného střediska je na obou elektrárnách obdobné. V současnosti dochází k posilování personálu pro lepší zvládnutí případných současných událostí na více (obou) blocích. Dokumentace pro řešení abnormálních a havarijních provozních stavů a nadprojektových havárií má obdobnou strukturu. Provozní dokumentace je průběžně zdokonalována. Velká pozornost je věnována její verifikaci a validaci. 7.Na základě provedených zátěžových testů lze očekávat postupnou realizaci dílčích administrativních, personálních a technologických opatření zvyšující již tak vysokou úroveň jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti na obou elektrárnách. Konkrétní opatření jsou shrnuta v tzv. Akčním plánu. Vznik havárie nelze nikdy úplně vyloučit. Pravděpodobnost vzniku události spojené s poškozením jaderného paliva by měla být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout a zároveň by JE měla být schopna potlačit následky takové události na co nejmenší možnou míru. Právě schopnost zvládnout takovouto událost je hlavním cílem havarijní připravenosti, kterou je nutno chápat jako sofistikovaný interdisciplinární systém.
|
|
| |
|
|
Post-Communist Syndrome: a Mental Heritage. A Theoretical Framework and Empirical Findings
Klicperová-Baker, Martina ; Feierabend, I. ; Košťál, J.
The article discusses post-totalitarian symptoms and the concept of post-totalitarian syndrome which can explain mentality of some dissatisfied Eastern European citizens. The current Czech post-totalitarian conditions are analyzed in terms of specific grievances and human needs; it is suggested that the disappointed include numerous frustrated but otherwise pro-democratic citizens. Complaints focus on economic insecurity (fear of unemployment, lack of security at the old age), crime (both white collar economic and street crime), lack of overall safety and disappointment with the general decline of interpersonal relations. Although respondents found it much easier to be upset with the current circumstances than with the totalitarian past, direct questions referring to the pre-1989 police state revealed an overwhelming awareness of and frustration with it. The most intense current anger is provoked by misconduct of politicians, yet democracy as a regime is not doubted.
|
|
|
Country Report: The Czech Republic
Klicperová-Baker, Martina ; Franke, Helena ; Schwarz, Petr ; Košťál, J.
Research report on the Czech aspect of European citizenship – the state of ethno-national diversity, migration, gender situation, attitudes to the EU, understanding of the European polity and European public sphere. The study brings original results of a representative survey of Czech citizens (N=1037) in addition to the first, preliminary results of media analysis and interviews with political and cultural elites. This volume, the Czech contribution to international Eurosphere project, is a part of a series of 16 Eurosphere country reports, it serves also as a framework for interpretation of Eurosphere empirical results. It contains a number of graphs, tables and illustrations. It is complemented by illustrations by a cartoonist Miroslav Kemel.
|
|
|
Postoje české veřejnosti k demokratičnosti a svobodě
Klicperová-Baker, Martina ; Feierabend, I. K. ; Košťál, J.
Sdělení sestává ze dvou kapitol. První podává přehled sociálně psychologických předpoladů demokratičnosti (občanská politická kultura, občanský éthos a občanský nacionalismus) spolu s empirickými výsledky, které ilustrují shody a odlišnosti v postojích k demokracii a svobodě ve čtyřech zemích: České a Slovenské republice, Bělorusku a Bulharsku (N=3470). Ve druhé části je podána analýza postojů českých respondentů k životu v totalitní a svobodné společnosti. Je podána charakteristika příznivců a odpůrců politických změn a výčet konkrétních aspektů, které respondenty rozčilovaly v dobách nesvobody a v současnosti. Na základě výpovědí reprezentativního souboru České republiky je provedno porovnání života před rokem 1989 a nyní.
|
|
| |
host ::
RSS.