|
|
Využití časových informací pro identifikaci počítače
Jirásek, Jakub ; Grégr, Matěj (oponent) ; Polčák, Libor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou vzdálené identifikace počítače. Využívá k tomu časová razítka TCP získaná od sledovaného počítače. Z těchto razítek je možné určit posun vnitřních hodin sledovaného počítače. Tento posun je pro každý počítač jedinečný. Výsledek identifikace není ovlivněn lokací sledovaného počítače, síťovou adresou ani způsobem připojení. Díky využití pasivního odposlechu je tato identifikace pro sledovaný počítač neviditelná. Předpokladem úspěšného rozpoznání je možnost sledujícího počítače zachytit síťovou komunikaci od sledovaného počítače. Tato komunikace musí probíhat nad protokolem TCP a pakety musí ve svých hlavičkách obsahovat časová razítka.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání růstu juvenilního (1+) jesetera malého (Acipenser ruthenus) při použití experimentální a komerční diety
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Cileček, M. ; Mareš, J. ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Cílem práce bylo srovnání růstových vlastností juvenilního jesetera malého (1+) při použití rozdílných krmných směsí. Experiment probíhal od 25.7. do 4.9.2005 (42 dnů) na průtočných žlabech v objektu líhně Rybníkářství Pohořelice. Ryby byly rozděleny do 4 skupin po 45 ks. Použita byla experimentální krmná směs (44/12) a komerční krmná směs firmy Skretting ve dvou opakováních. Experiment potvrdil velice dobrou růstovou schopnost juvenilního jesetera malého v podmínkách pokusného odchovu při současné příznivé konverzi krmiva. Výborných parametrů bylo dosaženo při krmení komerční dietou - FCR 0,82, resp. 0,87 a SGR 2,17, resp. 2,02 % za den při DFR 2 %. Skupiny krmené experimentální dietou dosáhly následujících hodnot: FCR 1,27, resp. 1,26 a SGR 1,45, resp, 1,46 % za den při DFR 2%. Dosažené výsledky otevírají možnost produkce násad jesetera malého pro tekoucí vody intenzivním odchovem.
|
|
| |
|
|
Převod rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) na umělou dietu (předběžné výsledky)
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Prokeš, Miroslav ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Odstavovací proces rybničně chovaného plůdku candáta obecného (Zander lucioperca) byl ohodnocený pomocí tří různých použitých metod: přímý převod na suché krmivo (Bio - Optimal Start 0,5 – 0,8 mm) – varianta A, třídenní aplikace polovlhké krmné směsi se základem rybího masa – varianta B a třídenní aplikace polovlhké směsi + třídenní smíšené krmení polovlhké směsi a suchého krmiva - varianta C. Metody byly hodnoceny pomocí parametrů: tempa růstu (SGR), Fultonova faktoru hmotnostní kondice (FWC), přežití a kanibalismu. Průměrná hodnota celkové délky (TL) ryb byla 35,22 ± 2,15 mm a průměrná kusová hmotnost (w) byla 0,31 ± 0,05 g. V každé variantě bylo 600 jedinců chovaných v cirkulační nádrži. Počáteční hustota obsádky byla 0,62 g.l1 (2 ryby.l1). Teplota vody během tohoto experimentu kolísala od 22 do 24oC. Přežití během 14-denního chovu bylo 34,33% (varianta C) až 50,33% (varianta A). U variant A a B bylo dosaženo lepšího odstavení plůdku ryb než u varianty C v rámci všech parametrů.
|
|
| |
host ::
RSS.