|
|
Úloha transportních systémů pro draselné kationty ve fyziologii kvasinky Saccharomyces cerevisiae
Marešová, Lydie ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Pácha, Jiří (oponent) ; Janderová, Blanka (oponent)
V rámci této disertační práce se podařilo objasnit některé dříve publikované nesrovnalosti (Ramírez et al., 1998) v souvislosti s domnělým K+/H antiporterem plasmatické membrány kvasinky S cerevisiae. Bylo prokázáno, že Kha I p nezprostředkovává transport draselných kationtů z buněk přes plasmatickou membránu a že mutanty s delecí khal nemají změněný vnitorbuněčný obsah K+ ani zvýšený membránový potenciál. Byly nalezeny a ověřeny nové fenotypy delece khal (citlivost k zvýšenému pH růstového média a k hygromycinu B) což (1) napovídá o funkci proteinu Kha l v regulaci vnitrobuně čného a vnitroorganelového pH a následně v regulaci homeostáze kationtů alkalických kovů v cytosolu a uvnitř buněčných organel; a (2) umožňuje heterologní xpresi a charakterizaci příbuzných proteinů z vyšších eukaryot v S cerevisiae. První z nich, protein Chx 17 z A. thaliana, byl v delečních mutantech exprimován a ukázalo se, že je schopen komplementovat fenotypové projevy delece khal, takže jeho role v buňkách A. thaliana by mohla být podobná funkci proteinu Kha 1 v S. cerevisiae. Jeden z vytyčenýc h cílů disertační práce se nepodařilo splnit docela: Bylo sice správně určeno, že protein Khal není lokalizován v plasmatické membráně kvasinky, a jeho lokalizace byla odhadnuta do membrány Golgiho aparátu, než se však podařilo nalézt...
|
|
|
Diferenciace kolonií kvasinek a vývoj nových přístupů pro monitorování dostupnosti kyslíku a přítomnosti živin.
Vopálenská, Irena ; Janderová, Blanka (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Pichová, Iva (oponent)
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae jako jednobuněčný organizmus patří mezi nejstudovanější experimentální organizmy. Je důležitým modelovým organizmem pro studium intracelulárních procesů v eukaryotických buňkách. Ovšem kvasinky jsou rovněž sociální organizmy schopné mezibuněčné komunikace a tvorby organizovaných mnohobuněčných struktur (kolonií a biofilmů). Kvasinky stejně jako další mikroorganizmy při růstu v přírodě upřednostňují tvorbu organizovaných mnohobuněčných struktur na pevných površích před růstem v planktonní formě, tedy jako individuální buňky (Palková, 2004; Wimpenny, 2009). Pro kvasinku S. cerevisiae je typická tvorba kolonií, biofilmy byly popsány jen výjimečně. Kvasinkové kolonie se vyznačují rozmanitými morfologiemi, které jsou pro různé kmeny charakteristické (Kocková-Kratochvílová, 1982). Tato práce se zabývá morfologií a diferenciací kolonií S. cerevisiae běžných laboratorních kmenů, tvořících málo strukturované kolonie, a kmenů s genetickým pozadím Σ1278b, tvořících vysoce strukturované "vrásčité" kolonie. Ukazuje, že polarizovaný typ pučení a zejména schopnost buněk tvořit agregáty umožňují vznik strukturované morfologie. Při vývoji "vrásčitých" kolonií dochází ke dvěma rozdílně regulovaným dimorfním přeměnám kvasinkových buněk na pseudohyfální růst; při jedné z nich se uplatňuje...
|
host ::
RSS.