|
|
Bernard Williams: Odstranění otrocké morálky
Svěrák, Vojtěch ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Bernard Williams často čelí kritice, že sice provádí přesvědčivou dekonstrukci etických systému, avšak v jeho myšlení není přítomna žádná alternativa. Na podobné stížnosti odpovídá, že odstraněním etických teorií uvolnil místo, které má zůstat prázdné. Práce se bude tázat po ospravedlnění jeho teze pod prizmatem přístupu "instituce morálky", který, jak ho chápe Williams, dominuje etickému diskurzu anglosaské tradice v posledních dekádách a je ze své podstaty chybný. Úvodem představím kontext, ve kterém Williams traktuje změnu přístupu k etice. Dále provedu vhled do problematiky lidského jednání v termínech vnitřních a vnějších důvodů. Následovat bude srovnání morální povinnosti s konceptem praktické nutnosti a popis pojmu morálního štěstí. Tyto kroky budou základem pro předvedení, v čem jsou etické teorie instituce morálky deficitní a jaký je statut morálních důvodů. Implikací nedostatků etických teorií je přehodnocení povahy etiky jako disciplíny s jistými pozitivními důsledky, které budou v závěru naznačeny v podobě tří hypotéz.
|
|
|
O tom, co je a co by býti mělo
Pořízková, Barbora ; Hill, James (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
O tom, co je a co by býti mělo Řešitel: Barbora Pořízková Vedoucí práce: doc. James Hill, Ph.D. Abstrakt: Tato bakalářské práce si klade za cíl prozkoumat jeden z nejzásadnějších metaetických problémů, tzv. Humeův zákon. V rámci této práce bych chtěla prozkoumat různé interpretace Humeova zákona, zasadit je do kontextu Humeova Treatise a zároveň zpochybnit samozřejmost redukce normativních tvrzení na hodnotové soudy. Práce by měla také objasnit, jaký problém představuje Humeův zákon pro nejvýznamnější etické teorie a pro etiku vůbec a nastínit možné řešení moderní filozofie.
|
|
|
Morální filosofie Bernarda Williamse
Haikl Koukal, Šimon ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl postihnout morální filosofii Bernarda Williamse v jejím celku. Tato ambice je motivována kritikou, jež bývá Bernardu Williamsovi někdy adresována, totiž že jeho myšlení je ve vztahu k etice ve smyslu teoretické disciplíny veskrze destruktivní. Snaha o postihnutí celku Williamsovy morální filosofie této výtce implicitně čelí, neboť spočívá v identifikaci konstruktivních aspektů Williamsova myšlení a jejich propojení s aspekty skeptickými. V souladu s tím je hlavním úkolem této práce ukázat, jakým způsobem se Williamsova kritika morálky a morálního systému doplňuje s pojmy studu, pravdivosti a autenticity, jež ve svém pozdním díle rozvíjí a které vymezují alternativní pojetí etiky a etického života vůči převládajícímu legalistickému modelu.
|
|
|
Descartova mechanistická fyziologie a Harveyho objev krevního oběhu
Čejka, Vojtěch ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl ukázat, jakým způsobem mechanistická filosofie Reného Descarta dovolila tomuto filosofovi přijmout objev krevního oběhu Williama Harveyho a současně nedovolila přijmout jeho vysvětlení srdečního pohybu. V úvodní části zmiňujeme některé základní poznatky týkající se stavu přírodněfilosofického poznání ve druhé polovině 16. století, které úzce souvisejí s tématy práce. Stručně jsou také představeny osobnosti obou autorů, na které se práce zaměřuje. Druhá, historicky zaměřená část se zabývá Aristotelovými, Galénovými a Harveyho poznatky o úloze a pohybech srdce a krve v lidském těle. Jejím záměrem je popsat, jakým způsobem Harveyho spis De motu cordis z roku 1628 umožnil odpovědět na množící se problémy galénovského pojetí v 16. a na počátku 17. století. Třetí část předkládá výklad úvodních kapitol Descartova spisu Le Monde z roku 1633, v nichž čtenářům představuje základní poznatky své nové mechanistické filosofie. Mezi tyto poznatky spadají tři typy částic, vyplněnost světa, všudypřítomnost kruhových pohybů a vztah Boha, přírodních zákonů a pohybu ve světě. Ve čtvrté části se autor věnuje tématu, na němž se Descartes s Harveym neshodli, totiž pohybu srdce. Descartovo vysvětlení jako hlavní příčinu veškerých fyziologických funkcí spatřuje tzv. "oheň bez světla", který se v...
|
|
|
Skrytá podstata skutečnosti - Humovské pojetí
Fršlínek, Jan ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce pojednává o problematice skryté podstaty věcí a skutečnosti v kontextu filosofie Davida Huma. Je v ní tematizováno zda věcem, které vnímáme, a které jsou chápány jako percepce, může (v rámci Humova pojetí skutečnosti) odpovídat něco, co leží za nimi - tedy skrytá podstata. První část práce je věnována zkoumání filosofie Davida Huma. V její druhé části jsou pak na humovském půdorysu vystavěny samostatné úvahy o skryté podstatě a její povaze. Výchozím bodem zkoumání jsou tři vybraná pojetí substance, tak jak jsou prezentována v knize Treatise of Human Nature. Prizmatem Humovy kritiky je představena koncepce Johna Locka a koncepce peripatetická. Poté je především představena interpretace New Hume, v jejímž rámci Hume předpokládá skryté entity za empirickou skutečností. Na tomto základě jsou následně vystavěny dvě samostatné úvahy o skryté podstatě a její povaze, která je dále popisována (a to nepřímým způsobem). Na závěr je představen vlastní návrh pojetí skryté podstaty, který má charakter čisté aproximace, jíž jsou schopné naše omezené a nedokonalé schopnosti.
|
|
|
The Novelist as a Moral Physician: Fielding, Hume and the Moral Sense School of Thought
Lelek, Jaromír ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Kohéznost pojetí lidské přirozenosti a morálky v kontextu filosofie morálního cítení bylo mezi mnoha mysliteli osmnáctého století až překvapivě homogenní. Tehdejší literatura a filosofie dospěly k velmi podobným závěrům ohledně toho co konstituuje dobrého člověka. Tom Jones - osudy mladíka podstrčeného jako dítě do šlechtické rodiny byl jeden z předních textů krásné literatury osmnáctého století, který pomohl vytvořit žánr (anglického) románu, a rozšířit některá filosofická tvrzení, jež zrcadlila myšlenky David Huma, předního anglicky píšícího filosofa osmnáctého století, které přednesl ve svém Zkoumání morálních principů a Pojednání o lidské přirozenosti. Tato práce však netvrdí, že by David Hume byl hlavní filosofickou inspirací Henryho Fieldinga; klíčově však, v Humově díle nalézáme filosofii morálního cítění dotaženou do konce tak jako v žádném jiném filosofovi osmnáctého století, s výjimkou Adama Smithe. Tato práce si klade za cíl probrat se otázkami etiky a morálního cítení ve Fieldingově vrcholném díle Tom Jones. Na začátku teze se probírá Fieldingovo vzdělání a náboženské, filosofické a literární vlivy. Vývoj a hlavně charakteristika sentimentálního románu a románu cítění je také zpracováno. Koncept morálního sensualismu je dohledán napříč historií filosofie se speciálním zaměřením na...
|
|
|
Obhajoba Millova principu svobody v rámci utilitarismu
Nečas, Michael ; Hill, James (vedoucí práce) ; Cíbik, Matej (oponent)
Obhajoba Millova principu svobody v rámci utilitarismu Michael Nečas Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku spojenou s Millovým pojetím principu svobody v rámci jeho utilitarismu. V práci je představeno Millovo pojetí utilitarismu a jeho nauka o občanské svobodě. Cílem práce je předložit argument, že Millův princip svobody není protichůdným principem proti principu užitečnosti jak jej autor definuje v rámci utilitarismu, ale že princip svobody, jak jej Mill popisuje ve spisu O svobodě, naopak je nepostradatelným prvkem v rámci utilitaristické nauky o dosažení nejvyššího možného dobra v rámci společnosti. Práce zároveň prozkoumává protiargumenty k této tezi. Klíčová slova: Mill, Utilitarismus, O Svobodě, princip užitečnosti, princip svobody, svoboda jednání, potěšení
|
|
|
Jaké je to být vědomý? Možnosti poznání subjektivního charakteru zkušenosti
Kožíšek, Jakub ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
V článku What is it like to be a bat? definuje Thomas Nagel vědomí pomocí subjektivního charakteru zkušenosti. Organismus je vědomý, pokud existuje něco, co je jako být tímto organismem. Věda však svět popisuje objektivně, z perspektivy osoby třetí, pročež při pokusech zkoumat vědomí selhává, neboť subjektivní charakter zkušenosti ze své podstaty zcela opomíjí. Přesto Nagel v závěru článku navrhuje vznik objektivní fenomenologie, jejímž cílem by bylo subjektivitu vědomí popsat. Otázka, již si ve své diplomové práce položím, zní, zda a případně do jaké míry je takovou metodou heterofenomenologie Daniela Dennetta. Klíčová slova: Nagel, Dennett, vědomí, subjektivní charakter zkušenosti, heterofenomenologie.
|
|
|
Structure and Simplicity in Leibniz
Veselský, Matěj ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Předkládaná práce má za cíl vykázat Leibnizův monadický systém jako nejjednodušší pojatelnou strukturu. K tomuto účelu využívá jak současnou literaturu zaobírající se formální ontologií a její logikou, sémantikou a povahou reference, tak Leibnizovy vlastní texty s odpovídající sekundární literaturou včetně článků přesahující textově interpretační otázky směrem k diskuzím o současných formulacích jednoho ze stěžejních Leibnizovských principů: principu identity nerozlišených. Výklad postupuje ve třech krocích: (i) kritickým vyrovnáváním se se současnými přístupy rozvíjí pojmy struktury, determinace a reference, (ii) užívaje těchto pojmů k interpretaci Leibnizova principu identity nerozlišených, osvětluje vztahy ontologie a sémantiky, (iii) s pomocí osvojených vhledů pojednává vztah zrcadlení konstituující monadickou strukturu v návaznosti na jeho reprezentaci a) v Leibnizových vlastních časoprostorových ilustracích a b) ve formálních modelech Leibnizových interpretů. Nahlížejíce, že nejjednodušší pojatelná struktura, jež je strukturou monadickou, není bezezbytku vyjádřitelná ani v časoprostorových zobrazeních, ani ve formálních systémech, jsouc sama mezí vnější determinace, můžeme lépe ocenit jak ústřední úlohu zrcadlové struktury v kontextu Leibnizova filosofického projektu, tak strukturní limity...
|
|
|
Deismus v Anglii: Christianity As Old As the Creation Matthewa Tindala
Šolcová, Ludmila ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje fenoménu anglického deismu na přelomu 17. a 18. století z perspektivy jeho odmítnutí autority vnějšího zjevení. Deismus lze stručně definovat jako pokus vystavit náboženství pouze na základě zjevení vnitřního, tedy rozumového poznání. Jsou zde představeny historické okolnosti vzniku tohoto hnutí a na konkrétním příkladu spisu Christianity as Old as the Creation (1730) myslitele Matthewa Tindala je pak proveden rozbor vztahu mezi vnějším a vnitřním zjevením. Vnější zjevení má být podle Tindala podrobeno tomu vnitřnímu. Tindal tuto tezi vyvozuje z dokonalosti rozumového náboženství, k němuž již není třeba nic dodávat. Jeho argumentační postup je v tomto ohledu vykázán jako problematický a vyžadující revizi.
|
host ::
