|
|
Charakterizace a využití vybraných rostlinných antibakteriálních látek
Bendová, Agáta ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Zaměřením a cílem této bakalářské práce bylo studium antioxidačních a především antibakteriálních účinků rostlinných extraktů a liposomů s jejich obsahem. V teoretické části je shrnuta problematika studia přírodních antimikrobiálních látek, rezistence bakterií, dále je zde uvedena stručná charakteristika vybraných bylin a koření, antimikrobiálních a antioxidačních látek a metod použitých při testování. V experimentální části byly charakterizovány připravené extrakty z 12 druhů bylin a koření (olejové, alkoholové a vodné) z hlediska obsahu polyfenolů a flavonoidů a taktéž z hlediska jejich antioxidační aktivity. Dále byly extrakty enkapsulovány do liposomů, u nichž byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita. Průměrné velikost liposomů se pohybovaly v intervalu od 100 do 200 nm. Stabilita částic byla testována z hlediska zeta potenciálu a všechny připravené částice byly stabilní. Z hlediska dlouhodobé stability však nebyly liposomové částice dostatečně stabilní. Antimikrobiální aktivita byla testována proti grampozitivní bakterii Micrococcus luteus a gramnegativní bakterii Serratia marcescens. Enkapsulace extraktů do liposomových částic velmi výrazně navýšila jejich antimikrobiální účinek. Z celkového hlediska pak byly vůči oběma kmenům nejúčinnější liposomy s obsahem olejových extraktů z kozince, muškátového oříšku a pepře a liposomy s obsahem alkoholových extraktů z badyánu a hřebíčku. Tyto liposomové částice by tak mohly být možnou alternativou antibiotik a mohou nalézt uplatnění například při aplikaci ve formě různých antimikrobiálných gelů pro kosmetický či farmaceutický průmysl.
|
|
|
Probiotika a prebiotika a možnosti jejich koenkapsulace
Šnajdarová, Karolína ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem probiotických kultur a možností jejich koenkapsulace se specifickými substráty, tzn. prebiotiky. Enkapsulovanými organismy byly Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve. Jejich specifickými substráty byly inulin, psyllium, jablečná vláknina a konopná vláknina. Prebotika byla k buňkám přidávána buď nehydrolyzovaná, anebo upravená hydrolýzou. U částic byla mikroskopicky sledována dlouhodobá stabilita po dobu 6 týdnů v prostředí 2,5% kyseliny citrónové. Jako nejlepší substrát pro růst buněk byla shledána konopná vláknina, na níž byl zaznamenán celkově nejvyšší nárůst buněk v částicích. Částice s přídavkem konopné vlákniny se v modelovém prostředí lidského organismu navíc rozpadaly až pod vlivem střevních šťáv, mohly by být proto využity v potravinových doplňcích s cíleným transportem do střeva. Práce se také soustředila na charakterizaci obsahových složek prebiotik. Nejvyšší obsah celkových sacharidů byl zaznamenán pro nehydrolyzovaná prebiotika, zejména psyllium. Nejvyšší obsah redukujících sacharidů ve skupině nehydrolyzovaných i hydrolyzovaných prebiotik měla konopná vláknina. Metodou tenkovrstvé chromatografie bylo zjištěno, že hlavními složkami hydrolyzovaných prebiotik jsou glukóza a fruktóza, další obsahové složky tvoří disacharidy a oligosacharidy. Pro charakterizaci prebiotik pomocí HPLC se osvědčila kolona Rezex díky své větší citlivosti. Zde bylo potvrzeno, že hlavní část hydrolyzovaných prebiotik tvoří glukóza a fruktóza, zbytek tvoří malé množství složitějších sacharidů.
|
|
|
Využití testů genotoxicity k charakterizaci vybraných přírodních látek a částic.
Tilšarová, Kamila ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Při výrobě léčiv, kosmetických výrobků, v potravinářství i jiných biotechnologiích patří testování genotoxicity (neboli změny v genetické informaci, které se nedědí) k běžným krokům procesu před uvedením daného produktu na trh. Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci extraktů z vybraných přírodních látek z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do lipozomů a chitosanových částic a cílem bylo jak samotné extrakty, tak částice testovat na možnou genotoxicitu, a to na základě SOS Chromotestu probíhajícího na bakterii E. coli. Provedený genotoxický test neodhalil genotoxické účinky u žádného z čistých extraktů ani testovaných lipozomů.
|
|
|
Příprava enkapsulovaných enzymů pro využití v kosmetice
Bokrová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá testováním vhodné formy enkapsulovaných enzymů určených k hojení ran a regeneraci tkání pro aplikaci v kosmetologii a farmacii. Pro enkapsulaci byly vybrány proteolytické enzymy bromelain, papain a kolagenasa. Enzymy byly enkapsulovány do alginátových a chitosanových částic připravených pomocí enkapsulátoru a do liposomových částic. U obou metod přípravy částic byla sledována účinnost enkapsulace pomocí stanovení bílkovin. Stabilita připravených částic byla sledována v modelovém a reálném prostředí pomocí spektrofotometrického stanovení množství uvolněných bílkovin. U uvolněných enzymů byla spektrofotometricky stanovována jejich proteolytická aktivita. Alginátové a chitosanové částice připravené pomocí enkapsulátoru byly vyhodnoceny jako vhodná forma enkapsulace enzymů určených pro hojení ran. Tyto částice vykazovaly vysokou enkapsulační účinnost a dobrou stabilitu v modelovém prostředí. U liposomů byla enkapsulační účinnost nižší a liposomové částice byly také méně stabilní. Jako reálné prostředí pro stanovení stability částic byl zvolen hydrogel a emulze oleje a vody. Prostředí hydrogelu bylo vyhodnoceno jako velmi vhodné pro úchovu částic i pro proteolytickou aktivitu enkapsulovaných enzymů. V emulzi byly částice nestabilní a proteolytická aktivita enzymů prudce klesala. Enkapsulace umožňuje dlouhodobou stabilizaci biologicky aktivních látek a možnost jejich cíleného transportu a postupného uvolňování. V práci byly naznačeny možnosti využití enkapsulace pro výrobu účinnějších hojivých prostředků, které by umožnily vyšší efektivitu léčby a zkrácení doby rekonvalescence.
|
|
|
Charakterizace kosmetických disperzí odstředivým analyzátorem
Tumová, Šárka ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Kosmetické přípravky jsou v dnešní době hojně využívané. Nejčastěji se setkáváme s emulzními produkty, které mohou podléhat procesům vedoucím ke snížení fyzikální stability. Výsledkem je mimo jiné zkrácení doby použitelnosti přípravku či snížení jeho účinnosti. V kosmetické praxi jsou tedy prováděny testy, pomocí nichž se sleduje fyzikální stabilita produktů. Testů je několik druhů a provádí se za různých podmínek. Tato bakalářská práce je zaměřena na sledování fyzikální stability vzorků kosmetických produktů pomocí analytické odstředivky LUMiSizer a pomocí běžně prováděných postupů v kosmetickém průmyslu nebo výzkumu. Cílem je porovnat jednotlivé výsledky a ověřit vhodnost využití přístroje LUMiSizer pro zrychlené stanovení fyzikální stability kosmetických produktů. Pomocí přístroje LUMiSizer byla sledována stabilita vzorků v čase a vliv teploty na stabilitu vzorků. Dále byly provedeny cykly zmrazení-tání a byla aplikována konvenční metoda hodnocení stability. V rámci práce byla také zjišťována účinnost testu stability dle literatury. Přestože výsledky získané pomocí přístroje LUMiSizer plně neodpovídají výsledkům konvenční metody, byl přístroj na základě výsledků dalších provedených experimentů a informací získaných od výrobců používaných vzorků hodnocen jako vhodný nástroj pro posouzení stability vzorků. Přesto se pro přesnější hodnocení stability vzorků doporučuje aplikovat i další metody.
|
|
|
Příprava a charakterizace mikro- a nanočástic s obsahem vybraných léčiv
Sosková, Simona ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Predložená práca je zameraná na možnosť prípravy kombinovaných mikro- a nanočastíc obsahujúcich prírodný extrakt s antioxidačným účinkom, ibuprofenom ako protizápalovou a analgetickou zložkou a klotrimazolom ako látkou s antifungálnym účinkom. V teoretickej časti bola vypracovaná rešerš zameraná na metódy prípravy lipozómov a enkapsuláciu aktívnych látok, charakterizáciu častíc a metódy stanovenia obsahu enkapsulovaných zložiek. Ďalej bol popísaný kvasinkový kmeň Candida a metódy stanovenia antimikrobiálnej aktivity. Do lipozómov, alginátových a chitosanových častíc boli enkapsulované vymenované zložky. Bola charakterizovaná antioxidačná aktivita extraktov. Ďalej boli stanovené a porovnané enkapsulačné účinnosti jednotlivých zložiek a dlhodobá stabilita týchto zložiek vo vodných roztokoch všetkých 32 typov pripravených častíc. Metódou HPLC bol určený obsah liečiv a spektrofotometricky obsah polyfenolov. Na určenie veľkosti vybraných typov častíc bola použitá metóda DLS a na stabilitu zeta potenciál. Boli vykonané antimikrobiálne testy na kmeni Candida glabrata a bol porovnaný účinok látok vo voľnom roztoku, v časticiach a rozrušených lipozómoch. Na záver bolo navrhnuté možné využitie pripravených lipozómov do kozmetického či farmaceutického prípravku.
|
|
|
Příprava a testování aplikačních forem pro přírodní antimikrobiální látky
Vajglová, Klára ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem a zaměřením této práce bylo studium antimikrobiálních a antioxidačních účinků extraktu hřebíčku, kopřivy, šalvěje, heřmánku, rozmarýnu, černého bezu, levandule a lysozymu a porovnání jejich vlivu na grampozitivní a gramnegativní bakterie. V teoretické části je stručně charakterizován lysozym, polyfenoly, flavonoidy a vybrané kmeny mikroorganismů. V experimentální části, byly charakterizovány bylinky vykazující antimikrobiální a antioxidační účinek. Dále byly připraveny částice, u nichž byla stanovena enkapsulační účinnost, přičemž u některých bylinek bylo dosaženo účinnosti až 80 %. Stabilita připravených liposomů byla testována v modelovém trávicím procesu a po týdenní a měsíční inkubační době v modelových potravinách. Antimikrobiální aktivita se testovala na zástupcích gramnegativních i grampozitivních bakterií. Na grampozitivní bakterie spíše působily lépe čisté extrakty a liposomy s obsahem bylinek, zatímco na gramnegativní kmeny měl vyšší účinek lysozym. Připravené antimikrobiální částice jsou vhodné pro použití zejména v potravinářském průmyslu.
|
|
|
Zdravotní účinky českého piva
Bokrová, Jitka ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem fyziologického účinku různých značek světlých piv typu ležák se zaměřením na porovnání rozdílů mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část obsahuje charakterizaci „českého piva“ a obsahových složek s potenciálními fyziologickými účinky. V analytické části byla kvantifikace polyfenolů, flavonoidů, celkové antioxidační aktivity a hořkých látek provedena s využitím fotometrických metod. Obsah vitaminu C byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií se spektrofotometrickou detekcí. Analýza pufrovací kapacity piva byla provedena měřením změn pH v umělé žaludeční a střevní šťávě. Sledování fyziologického účinku bylo doplněno měřením aktivity proteolytických trávicích enzymů. Z celkového počtu 22 vzorků bylo 16 českých a 6 zahraničních piv. Srovnání zjištěných skupinových parametrů piv a pufrovací kapacity bylo provedeno jak mezi vzorky českými a zahraničními, tak i mezi pivy vícestupňovými a nealkoholickými. Experimentálně bylo potvrzeno, že konzumace „českého piva“ (zejména typu ležák) pozitivně ovlivňuje proces trávení a aktivitu trávicích enzymů.
|
host ::
RSS.