|
|
Vliv těžební činnosti na krajinný ráz v okolí města Příbram
Fišerová, Šárka ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Řehounková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krajinným rázem, metodikami hodnocení krajinného rázu a vlivem těžby na krajinný ráz. Jako modelové území je zvoleno Příbramsko ovlivněné těžbou uranu v minulém století. Cílem práce je porovnat vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu z hlediska vhodnosti pro území zasažené těžbou a vytvořit návrh metodiky hodnocení krajinného rázu pro modelové území. V teoretické části se práce soustředí na krajinný ráz a obnovu krajiny po těžební činnosti. Je zde popsána ochrana krajinného rázu i z právního hlediska, rekultivační činnost a těžba uranu. Dále jsou uvedeny čtyři vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu.V praktické části práce charakterizuje modelové území, jeho historii i současný stav lokality, včetně provedených rekultivací. Následně je provedeno porovnání jednotlivých metodik hodnocení krajinného rázu podle zvolených kritérií a návrh metodiky k hodnocení vybraného území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Osel domácí - hospodářské zvíře nebo domácí mazlíček? (Chov a uplatnění oslů v Polabí - případová studie)
Diblíčková, Eliška ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Veverková, Zuzana (oponent)
Oslové domácí jsou lidem po tisíciletí užitečným pomocníkem především v přepravě věcí a při zemědělských pracích. Dnes usnadňují život venkovskému i městskému obyvatelstvu na všech kontinentech. Ve vyspělých zemích však s nástupem mechanizace oslové ztrácí své uplatnění v dopravě a zemědělství. O tom, jak a proč se ve vyspělých státech oslové nadále chovají, toho nevíme mnoho. První, teoretická část práce, má za snahu shrnout dosavadní základní poznatky o chovu a využívání oslů domácích. Zaměřuje se na domestikaci osla, jeho uplatnění v průběhu historie v různých částech světa, na postavení oslů domácích v současnosti a částečně na vztahy lidí a zvířat z pohledu oboru Human-Animal Studies. Teoretickou část doplňuje vlastní výzkum v části polabské nížiny. Hlavním praktickým cílem diplomové práce je nahlédnout do fenoménu chovu oslů domácích v současné České republice a přinést poznatky o tom, proč se v této vyspělé zemi v moderní době oslové chovají. Výzkum zjišťuje, jak se zde oslové chovají, jaké důvody vedou chovatele k tomu, že si osly pořídí a jaké je potom jejich skutečné uplatnění. Diplomová práce zároveň přispívá k popularizaci tématu mezi odborníky i laiky a navrhuje metodiku, podle které bude možné zkoumat chov oslů na dalších územích.
|
|
|
Vliv věku, vzdělání a typu bydlení na recyklaci odpadů (případová studie města Třebíč)
Blažejová, Lucie ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Martínek, Bronislav (oponent)
V mé diplomové práci se zabývám zjištěním vlivu tří vybraných faktorů - věková struktura, nejvyšší dosažené vzdělání a typ bydlení - na třídění odpadu obyvatel žijících ve městě Třebíč. Teoretická část práce se zaměřuje na teoretické informace a faktická data. Vysvětluji pojmy, s nimiž se můžeme setkat v rámci odpadového hospodářství, a zároveň uvádím legislativu upravující oblast nakládání s odpady. Zmiňuji se o počátcích třídění a porovnávám současnost nejen v evropských zemích, ale také v České republice. Následuje představení města Třebíč a jeho odpadového hospodářství. Pro ucelenější souvislosti jsem zařadila i spolupráci města s firmami, které mají jako svou hlavní činnost oblast nakládání s odpady, a veřejností. Před další částí charakterizuji cíle a stanovené hypotézy. V empirické části objasňuji výsledky získané z provedeného dotazníkového šetření mezi obyvateli města Třebíč. Respondenti odpovídali na dvacet otázek týkajících se třídění odpadů v jejich domácnostech, díky nimž jsem získala podklady pro vyhodnocení hypotéz. Cílem bylo prokázat vliv věku, vzdělání a typu bydlení na třídění odpadů. Na základě zjištěných výsledků se potvrdil vliv u dvou faktorů - věk a typ bydlení. Věk má vliv na počet druhů odpadů, které v domácnosti třídíme. Naše znalosti barevného rozlišení kontejnerů...
|
|
|
Vztah uživatelů druhého bydlení k přírodě
Menšíková, Kateřina ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá druhým bydlením na části území středního toku řeky Lužnice (katastr města Soběslav, obce Roudná, Klenovice a Skalice). Praktická část vychází z teoretické rešerše, ve které jsou definovány základní pojmy a rozpracována témata, jež s druhým bydlením souvisí (venkovský cestovní ruch, historie druhého bydlení, amenitní migrace), a zároveň je zde popsáno modelové území. Cílem práce je zjistit hlavní motivaci uživatelů druhého bydlení k navštěvování objektů individuální rekreace a poznat současný stav chataření v dané oblasti. Dalším úkolem je prozkoumat spokojenost chatařů s vybaveností obce, a zda uživatelé druhého bydlení uvažují o transformaci druhého bydlení na bydlení trvalé. Metodika práce se sestává z dotazníkového šetření v chatových osadách na zájmovém území. K vyhodnocení dat jsou použity programy Microsoft Excel a PSPP. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současné změny vývoje kulturní krajiny v ČR na vybraném území obce Jenštejn
Čáp, Lukáš ; Lapka, Miloslav (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Lukáš Čáp Současné změny vývoje kulturní krajiny v ČR na vybraném území obce Jenštejn Abstrakt: Diplomová práce se zabývá problematikou kulturní krajiny a různými přístupy ke studiu tohoto fenoménu. V první části diplomové práce se diplomant vyrovnává s domácí i zahraniční tradicí myšlení, když rozlišuje mezi restitutivními a reduktivními přístupy ke studiu kulturní krajiny. Tohoto rozlišení se práce drží v celé své délce a zkoumá možnosti přínosu jednotlivých přístupů ke zvolenému tématu. V první polovině práce se diplomant zabývá především pohledem na kulturní krajinu chápanou jako existenciální prostor, jak ho v knize Genius loci definuje Christian-Norberg Schulz. Druhá část práce se zabývá pojetím kulturní krajiny u Carla Ortwina Sauera, který zdůrazňuje roli člověka jako aktivního tvůrce svého prostředí a kulturní krajiny jako výsledku aktivity určité kulturní skupiny. Jeho metodologii se diplomant pokusil ověřit na vývoji vybraného katastru obce Jenštejn s klíčovými změnami v horizontu přibližně posledních 25- 30 let. Výzkum byl pokusem propojit geografický přístup ke studiu krajiny, reprezentovaným C. O. Sauerem s přístupem, zabývajícím se hodnotami a symboly, reprezentujícími vztah lidí k jejich prostředí, jak se jím zabýval Ch. Norberg-Schulz. Diplomová práce se tak pokusila v rámci...
|
|
|
Proměny společnosti a jejich odraz v krajině na příkladu Bezručova údolí
Raková, Ludmila ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
SKE FHS UK Otisk proměn společnosti v podobě Přírodního parku Bezručovo údolí Diplomová 2013 ABSTRAKT práce 11 Abstrakt Předkládaná diplomová práce je zaměřena na vztah společnosti a krajiny, na jejich vzájemné obousměrné působení, které lze vyčíst z podoby území a z reakcí společnosti na ni. Práce zastává stanovisko, že na vývoj určité lokality má vliv nejen jednání jejích obyvatel, ale také rozhodnutí učiněná na státní úrovni v kontextu širšího společenského dění a míra reflexe celkových dopadů. Kauzalita těchto faktorů je zastřešena aplikací metodologického rámce DPSIR. Společenské procesy, jejich promítnutí do regionálních poměrů, podoby krajiny a její reflexe, jsou pojednány ve formě historiografické studie, čerpající ze současné i dobové literatury, archivních pramenů a historických i soudobých map. Oblastí zpracovanou v diplomové práci je Přírodní park Bezručovo údolí a vybrané okolní obce v časovém rozmezí let 1848-1989. Zvolená lokalita se nachází u česko- německé státní hranice v Krušných horách, na okrese města Chomutov. Jedná se tedy o krajinu, která byla zasažena nejen průmyslovou revolucí, ale také odsunem obyvatelstva a socialistickou industrializací. Rozmanité následky těchto společenských procesů se otiskly do podoby území a spoluutvářejí tak paměť krajiny Přírodního parku Bezručovo údolí....
|
|
|
Záchrana Chvalského zámku, jeho revitalizace a vliv na život v Horních Počernicích
Šantavá, Linda ; Lapka, Miloslav (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Práce mapuje historii a současnost Chvalského zámku s důrazem na jeho rekonstrukci a další vliv na život v Horních Počernicích. Čtenář se nejprve seznamuje s historií zámku a jeho nedávnou rekonstrukcí s pomocí financí ze strukturálních fondů EU, následuje hodnocení oprav a popis současné podoby zámku. V dalších kapitolách následuje analýza programu a hospodaření zámku od r. 2008, kdy byl zkolaudován a popis obnovy přilehlého kostela. Poté autor popisuje živelnou obnovu objektů přilehlého hospodářského dvora, která byla ponechána k obnově soukromému sektoru. V první části práce autor klade důraz na skutečnost, že v minulosti skupina objektů v této oblasti fungovala jako celek a zároveň jako přirozené historické centrum, jde o Chvalský zámek, jeho hospodářský dvůr (dnes označovaný jako Chvalská tvrz) a kostel sv. Ludmily. Zejména během 20. století původní funkce objektů vymizely a objekty zůstaly zcela zdevastované. Po roce 2000 se zde podařilo začít revitalizaci, ovšem ta proběhla u dvora, zámku a kostela ve třech různých rovinách: soukromé, státní/evropské , církevní. Výsledkem práce je hodnocení vzniku nového kulturního centra. Autor popisuje problematickou polohu Horních Počernic a s jistými výhradami konstatuje, že chvalská historická oblast má skutečně potenciál stát se znovu centrem Horních...
|
|
|
Druhová diverzita pastvin a luk na malé prostorové škále
Bartoš, Michael ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Pastva se jeví jako prostředek vhodný nejen k údržbě travnatých porostů, ale v mnoha případech také jako prostředek vedoucí ke zvýšení diverzity. V předkládané diplomové práci jsem se pokusil zjistit, zda má pastva za daných podmínek za následek zvýšení, či snížení diverzity. Mým cílem bylo také zjistit, jakými mechanismy herbivoři diverzitu ovlivňují. Praktická část diplomové práce byla provedena ve Slupenci u Českého Krumlova. Za účelem srovnání pastvy a seče jsem pořídil fytocenologické snímky 1 x 1 mš z pastvin a luk. Abych zjistil důležité gradienty ve vegetaci, odebral jsem z ploch, na kterých byly zhotoveny fytocenologické snímky, vzorky půdy pro analýzu vlhkosti, složení živin a pH. Na třech pastvinách jsem dále vytýčil plošky 20 x 20 cmš, na nichž jsem zaznamenal údaje o vegetaci před pastvou a po pastvě. V dané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než diverzita luk. Na tamějších pastvinách se oproti loukám vyskytuje signifikantně více snímků přispívajících k vyšší ß diverzitě. Zároveň jediná proměnná - kategoriální proměnná pastvina / louka - vysvětluje variabilitu ve druhovém složení vegetace. O selektivitě pastvy bylo zjištěno, že koně dávají přednost druhům s větší pokryvností a že s klesajícím podílem spásaných druhů ve snímku roste ß diverzita. O funkčních vlastnostech...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
| |
host ::
RSS.