|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
|
|
Římskoprávní kořeny služebností v právu vybraných evropských zemí
Šejdl, Jan ; Falada, David (oponent) ; Bělovský, Petr (oponent)
Shrnutí: Práce se zabývá vlivem římskoprávních konstrukcí služebností na vybrané právní řády kontinentální Evropy, především pak na právo francouzské a italské, avšak v určitých ohledech i na další středoevropské právní řády. Svým obsahem je koncentrována na obecné problémy služebností v těchto právních řádech, tedy na způsob jejich základních definicí, jejich vnitřní dělní a jejich systematické zařazení v rámci celého oboru soukromého práva. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obecné nauky římskoprávních služebností
Šejdl, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Služebnosti jsou jednou ze základních součástí soukromého práva a soukromoprávních vztahů. Jejich původ je možno vysledovat nikoliv pouze do samotného římského práva, ale dokonce přímo do hloubi vývoje a historie římského práva. Tímto je také charakterizována podstata služebností v jejich nejstarší formě, přičemž tato podstata však postupně prochází poměrně nemalým vývojem. Podstatnou otázkou každého právního institutu je mimo jiné jeho systematické zařazení, kde práce se věnuje nikoliv pouze systematickému zařazení služebností, ale také vnitřnímu členění celého oboru služebností. Nemalá pozornost je věnována též způsobům zřízení služebností a jejich zániku, kdy tyto mnohé způsoby reagují na různé druhy služebností, ale také na geografické umístění pozemku či přirozeně na historické období, ve kterém ke zřízení služebnosti dochází. Konečně je předmětem zájmu i ochrana služebností, což je pro právo římské základní otázkou, především vzhledem k charakteru jeho pramenů. Ochrana služebností se realizuje v římském právu za pomocí na jedné straně žalob, vedle toho však rovněž mimořádnými magistrátskými prostředky, tedy za pomoci interdikt. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí právní subjektivity a deliktní způsobilosti v římském právu
Bayer, Tomáš ; Falada, David (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá pojmy právní subjektivita osob v římském právu, způsobilost osob k jednání v římském právu a deliktní způsobilost v římském právu. První část práce - právní subjektivita osob v římském právu - obecně představuje koncept právní subjektivity fyzických a právnických osob, vymezuje tento pojem z pohledu římského práva a pojednává o pojmech s právní subjektivitou úzce souvisejících. Část druhá - způsobilost osob k jednání v římském právu - poskytuje výklad o tom, které osoby mohly podle římského práva činit právní úkony a svým jednáním se platně zavazovat. Část třetí - deliktní způsobilost v římském právu - poskytuje výklad o deliktech a odpovědnosti za ně.
|
|
|
Řecká filosofie a její vliv na římskou právní vědu
Dostalík, Petr ; Bělovský, Petr (oponent) ; Falada, David (oponent)
Práce se zabývá vlivem idejí řecké právní filosofie na římskou právní vědu. Zkoumá řecké vlivy na nejvýznamnější právní památku archaického období římského práva, Zákon XII desek, kde již samotná myšlenka kodifikace je řeckým vlivem, který stojí v protikladu římské představě o závaznosti mravech předků - mores maiorum. Na příkladu lex Rhodia de iactu a Lex Hieronica ukazuje, že římské právo neváhalo přijmout za své i konkrétní právní normy, pokud to bylo nezbytné pro regulaci právních vztahů s neřímským, zejména řeckým, společenským a obchodním prostředím. A konečně se práce zabývá vlivem řeckých filosofů - zejména sofistů - na argumentaci římských právníků. Za příklad vlivu klasické řecké filosofie byl vybrán Aristotelův pojem causa a adaptace tohoto pojmu v právním prostředí.
|
|
|
Služebnosti v římském právu a v novém občanském zákoníku
Heide-Hermann, Tomáš ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Předmětem této práce je srovnání ustanovení nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) týkající se služebností s vybranými ustanoveními pramenů římského práva, zejména s ustanoveními obsaženými v Justiniánových Digestech, dále pak v Justiniánových Institucích a v Gaiových Institucích. V některých případech je brán ohled na české i zahraniční civilní kodifikace, které byly ovlivněny římským právem. Relevantní ustanovení římského práva jsou v textu uvedena vždy s českým překladem (pořízeným z latinského originálu za pomoci anglického překladu) a porovnána se současným platným právem. U každého institutu je provedeno srovnání, díky němuž je patrné, nakolik je současná právní úprava odlišná od římskoprávní, zda se plně shoduje nebo jde o zcela jinak konstruovanou úpravu. Pomocí tohoto přístupu se práce snaží pojednat o nejdůležitějších otázkách souvisejících s problematikou služebností a vlastnického práva, stejně jako o otázkách, které vyvolává celkové pojetí nového občanského zákoníku.
|
|
|
Důvody vzniku závazků v římském právu
Barnetová, Monika ; Bělovský, Petr (oponent) ; Falada, David (oponent)
Tento text pojednává o důvodech vzniku závazků v římském právu. V úvodní části je rozebrán pojem obligace a je vysvětlena problematika typové vázanosti. Dále je nastínen vývoj obligačního práva od primitivních závazků až po klasické obligace a je vymezen rozdíl mezi obligacemi civilními a honorárními. Navazující text je rozdělen do kapitol podle jednotlivých zavazovacích důvodů, tj. kontraktů, deliktů a variae causarum figurae. Následuje pojednání o kategorii naturálních obligací a srovnání s moderním právem, jehož cílem je naznačit, do jaké míry byl český právní řád ovlivněn římským právem. Na závěr jsou shrnuty klíčové poznatky.
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Hlavatý, Vadim ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce "Řečtí a římští reformátoři" je provést reprezentativní shrnutí a komparaci činů nejvýznamnějších politických osobností antického Řecka a Říma, kteří zásadně ovlivnili mocenskou strukturu společnosti, a rovněž i porovnání tehdejších politických systémů jako takových. Zaměřuje se především na konkrétní činy a legislativní, především ústavní, změny iniciované vybranými reformátory, ale věnuje se i jejich osobní motivaci a stručným biografickým údajům. Práce je rozčleněna na dvě hlavní části. První část se zabývá Řeckem, konkrétně Athénami, a sleduje příčiny, vznik, vývoj a vítězství demokracie, ale i problémy s ní spojené a hlavní aktéry tohoto procesu, jmenovitě jejího zakladatele Solona, který nebyl zcela důsledný v potlačování moci bohatých, radikálního demokrata Kleisthena a jeho rozhodné kroky k rovnosti a odstranění zbytků aristokratického režimu, a charismatického Perikla, který, ač obviňován z populismu a demagogie dal rozhodující impuls pro Athénský politický, kulturní a mocenský rozvoj a v jehož době dosáhla demokracie svého vrcholu. Druhá část se soustředí na závěrečné období a definitivní konec římské republiky, která byla navzdory svému názvu vládou oligarchie bohatých a nikoli všech občanů, osobami, které umožnili nebo přímo přispěli k jejímu pádu, konkrétně...
|
|
|
Postavení žen v římském právu
Bérešová, Jana ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Závěr Na první pohled by se mohlo zdát, že ženy v Římské říši měli dost bezvýznamné postavení a jejich život komplikovali různá omezení. Z pohledu současného moderního člověka to tak vypadá a ze začátku tomu tak skutečně bylo. V rané době vývoje Říma byla úloha ženy omezena na starostlivost o domácnost, její hlavní úlohou bylo zabezpečit rodině potomky, ideálem byla poddajná, poslušná a věrná dcera a manželka. Postavení svobodné římské ženy ale nebylo tak špatné jak by se mohlo zdát. Tato podřízenost muži byla kompenzována absencí jakýchkoli starostí a rozhodování, navíc otrokyně zvládly téměř všechny domácí práce. 1 Postupem doby si ale římské ženy získávaly významnější postavení ve společnosti, omezení se uvolňovala, takže za císařství byly již ženy nepřehlédnutelnou součástí římské společnosti. Měly některá práva, o jakých se ženám v pozdějších staletích, kdy staré císařské paláce sloužili již jen jako stavební materiál, mohlo jenom zdát, a které si musely ženy v 19. století znovu vydobýt. Žena byla na konci prvního století př. n. l. stále nezávislejší, užívala si svá práva. Nikdy předtím ani potom se manželství neuzavírala a nerozváděla tak lehce. Právníci se namáhali tak dlouho až vynašli způsob, jak dát vdané žene možnost volně nakládat se svým majetkem a osvobodit ji od zákonných poručníků.2 Muži...
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
host ::
RSS.