|
|
Experimentální paremiologie - italská a francouzská přísloví v kontextu
Bezoušková, Petra ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Součástí lidové moudrosti každého jazyka jsou přísloví. Práce je zaměřená na francouzská a italská přísloví, která představují velice zajímavý předmět zkoumání. Pro uvedení do celé problematiky nejdříve přísloví definujeme, jak z hlediska francouzských, tak i italských gramatik, a uvedeme jeho obecné charakteristické rysy a typologii. Poté, zkoumáme funkci přísloví v textu, dále morfologické, syntaktické a lexikální rozdíly mezi francouzskými a italskými příslovími a na závěr možná úskalí jejich interpretace. Pomocí dotazníků zjišťujeme, jaká je všeobecná schopnost interpretace přísloví a zda jsou nějaké rozdíly v jejich percepci mezi francouzskými a italskými respondenty. Tato bakalářská práce má za cíl poskytnout komplexní informace o studiu přísloví a zmapovat rozdíly mezi francouzskými a italskými příslovími.
|
|
|
Evaluativní prefixy typu archi- , super-, hyper-, extra- ve francouzštině
Šindelářová, Jana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá využitím evaluativních předpon typu archi-, extra-, hyper- a super- ve francouzštině. Teoretická část práce se soustředí na spojení těchto předpon s různými slovními druhy, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, příslovce a slovesa. Zabýváme se zde především přídavnými jmény, kde jsou tyto předpony nejčastěji využívány při tvorbě absolutního superlativu. Jsou zde uvedeny rovněž další způsoby tvoření absolutního superlativu pro srovnání s využitím těchto předpon. Dále tato práce zkoumá využití těchto lexémů jako samostatných slov. Praktická část je zaměřena na konkrétní příklady spojení předpon archi-, extra-, hyper-, super- s přídavnými jmény užívané rodilými mluvčími. Zde je cílem vyzkoumat, podle jakého pravidla se tyto prefixy pojí s adjektivy, který z nich je nejpoužívanější, a který je nejméně využívaný. Jestli je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon v závislosti na slovním druhu, ke kterému se pojí. Nakonec zda je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon mezi ženami a muži. Klíčová slova: Morfologie, tvorba slov, skládání slov, předpona, hodnotící předpona, prefix, evaluativní prefix, prefixoid, přípona, sufix, podstatná jména, substantiva, přídavná jména, adjektiva, příslovce, adverbia, slovesa, verba.
|
|
|
Systém relativních zájmen v hovorové francouzštině
Neudörfl, Martin ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Systém relativních zájmen v hovorové francouzštině představuje doposud jen velmi málo probádanou oblast francouzského jazyka, jíž je pozornost vědecké obce věnována teprve od druhé poloviny 20. století. Cílem této práce je proto sloužit jako úvod do dané problematiky v podobě kompletního přehledu všech možných strategií relativní subordinace v mluvené francouzštině v konfrontaci se strategiemi mluvnice normativní a zároveň osvětlit příčiny existence tohoto diasystemismu na poli francouzské relativní subordinace. Stěžejní část této práce pak představuje vlastní výzkum založený na praktickém testování vybraných konstrukcí analýzou internetových diskusních fór a formou internetového dotazníku. Výsledky výzkumu mají ilustrovat tendence spojené s mírou přijatelnosti nenormativních strategií využívajících komplementizér s ohledem na diastratické a diatopické faktory v rámci frankofonní společnosti a tím i vlastní měrou přispět k lepšímu pochopení dané problematiky.
|
|
|
Cajun French: mirror of the past, of the present and of the future
Bednárová, Jana ; Vacula, Richard (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Hlavným zámerom tejto bakalárskej práce je podať syntetickým spôsobom obraz o jazykovej situácii cajunskej francúzštiny. Ide o regionálny variant francúzštiny, ktorým hovorí minoritná skupina na území amerického štátu Louisiana. Vzhľadom na to, že táto práca vznikla v českej akademickej obci, v ktorej je cajunská francúzština prakticky neznámym pojmom, pokúša sa prispieť k šíreniu informácií o tomto frankofónnom dedičstve a podnietiť oň záujem. Práca sa začína teoretickým vstupom do načrtnutej problematiky a predstavuje diela o cajunskej francúzštine z českého prostredia. Druhá kapitola sa zaoberá faktickými údajmi o štáte Louisiana a taktiež kľúčovými udalosťami v jej dejinách. Ďalej práca mapuje zrod cajunskej francúzštiny a približuje špecifické znaky, ktorými sa vyznačuje. Uvádza i příručky o tomto jazyku. Tretia kapitola skúma v prvom rade právny štatút francúzštiny v Louisiane a jej jazykovú politiku v tomto štáte. Priblížená je hlavná inštitúcia, ktorá jazykovú politiku vykonáva ako aj iné iniciatívy za záchranu francúzštiny v Louisiane. Vysvetľuje, čo by pre Louisianu znamenalo prijatie do Frankofónie a popisuje vzťahy, ktorými je s ňou spätá. Ďalej je pozornosť venovaná súčasnej jazykovej situácii francúzštiny a možnostiam štúdia tohto jazyka v Louisiane. Taktiež ukazuje ako je...
|
|
|
Některé aspekty jazykové a etnické identity autochtonních obyvatel Provence
Vacula, Richard ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce)
V současné době jsme svědky nebývalého vzestupu zájmu o otázky, související s problematikou národní, resp. etnické či regionální identity. Někteří badatelé v oblasti antropologie hovoří o podzimu národů, analogicky podle jara národů, tj. období prudkého vzrůstu národnostního cítění a emancipačního hnutí menšinových etnik v Evropě 19. století. Český sociolog Jan Keller dává tento současný fenomén do přímé souvislosti s globalizací způsobu života na přelomu 20. a 21. století: Oživené národnostní cítění je formou potvrzení skupinové identity jako reakce na pocit ztráty jedinečnosti ve světě, který se stále více uniformizuje. Tím lze zároveň vysvětlit, proč mají tyto tendence na počátku 21. století daleko větší rozsah- zdaleka se totiž neomezují pouze na Evropua občas i daleko nebezpečnější projevy, než ve století devatenáctém. Oživené národnostní cítění vede dnes nezřídka k nárůstu nezdravého nacionalizmu, který může mít ve svých krajních formách zhoubné následky - příkladem za všechny může sloužit oblast bývalé Federativní socialistické republiky Jugoslávie, kde po léta uměle potlačované národnostní problémy vedly ke zničujícímu válečnému konfliktu. Zneklidňující je však i nárůst obliby nacionálně, resp. nacionalisticky orientovaných politických stran v zemích o zdánlivě stabilním demokratickém systému, jako...
|
|
|
Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence
Řezníčková, Nikola ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Název diplomové práce: Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence Klíčová slova: adjektivum, španělština, francouzština, postavení adjektiv, antepozice, postpozice, vývojové tendence Diplomová práce s názvem Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence se zabývá problematikou postavení adjektiva ve španělském a francouzském jazyce. Hlavním tématem této práce je tendence k antepozici pro tyto dva jazyky. Diplomová práce je rozdělena do několika částí, které jsou tématicky odděleny. Na začátku práce se věnujeme adjektivu obecně a jeho základním vlastnostem jako slovního druhu. Poté se seznámíme s adjektivy z významového a syntaktického hlediska, které je zásadní právě pro pozici přídavného jména. Na závěr teoretické části se také zaměříme na vývojové tendence v této oblasti. V praktické části se budeme věnovat korpusovému a dotazníkovému výzkumu, který je určen pro rodilé mluvčí španělského a francouzského jazyka. Cílem této diplomové práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu o společné tendenci k antepozici pro španělská a francouzská adjektiva.
|
|
|
Řečová zdvořilost francouzských a českých žádostí
Paulů, Aneta ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáváním způsobů vyjadřování žádostí ve francouzštině a češtině a pokusí se seřadit je podle stupně zdvořilosti, přičemž vezme v úvahu sociopragmatický rámec žádosti v češtině i ve francouzštině. Kromě toho analyzuje syntaktickou realizaci žádosti v obou jazycích a rovněž prostředky morfologické, lexikální a stylistické, které mohou zvyšovat nebo snižovat míru zdvořilosti a účinek žádosti. Hlavní pozornost je věnována používání nepřímých forem žádostí v obou jazycích, s cílem identifikovat vyhovující překladový protějšek vyjadřující stejný stupeň zdvořilosti. Stěžejním materiálem pro kontrastivní analýzu jsou data z paralelního korpusu InterCorp. Výzkum je doplněn dotazníkovým šetřením, na jehož základě jsou ověřeny výsledky z korpusové analýzy.
|
|
|
Korpusová analýza fungování francouzského složeného infinitivu
Opletalová, Kateřina ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
(česky): Cílem diplomové práce je s pomocí jazykových korpusů popsat fungování složeného infinitivu v současné francouzštině, a to se zaměřením na jeho konkurenci s jednoduchým infinitivem. Použité jazykové korpusy budou pokrývat několik textových typů - publicistiku (korpus L'Est républicain, publicistickou část korpusu InterCorp), uměleckou prózu (korpus InterCorp, část beletrie), ale budou využity také typologicky rozmanité texty stažené z internetu (korpus frWac) a korpus filmových titulků. V teoretické části práce vymezíme složený infinitiv jednak terminologicky, jednak morfologicky a syntakticky. Praktická část bude věnována zmapování kontextů, v nichž se složený infinitiv ve zkoumaných korpusech nejčastěji vyskytuje, a analýze faktorů, které ovlivňují jeho aspektovo-temporální interpretaci a potenciální konkurenci se simplexním tvarem. V závěru práce uvedeme syntézu a náměty pro další možné rešerše.
|
|
|
Vyjádření epistémické modality ve francouzštině
Jochcová, Magdaléna ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou epistémické modality vybraných adverbií zakončených na -ment ve francouzštině. Po teoretickém představení a charakterizaci problematiky epistémické modality a prostředků jejího vyjádření se tato práce zaměří na vlastní epistémická adverbia. Nejprve bude pro následující výzkum vymezena syntakticky a sémanticky homogenní skupina epistémických adverbií zakončených na -ment, jež bude za pomoci slovníků a dílčích prací definována a v empirické části následně podrobena jak kvantitativnímu výzkumu na francouzských korpusech Frantext, L'Est républicain a frWac, tak i výzkumu kvalitativnímu na korpusu InterCorp s důrazem kladeným na postverbální pozici adverbií ve větě, na míru stupně jistoty a s ohledem na jejich překladové protějšky. Závěrem bude práce doplněna o zpětnou analýzu získaných překladových protějšků. Klíčová slova: francouzština, epistémická modalita, modální specifikátory, modální adverbium, korpusová lingvistika.
|
|
|
Neologie v současné francouzštině
Mizeráková, Michaela ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá preferencí určité kategoriální struktury, přesněji řečeno konkurencí VN kompozit, víceslovných pojmenování typu N de N, N à N a ekvivalentních výpůjček z anglického jazyka, jež se používají k označení nového referentu. Jejím cílem je popsat tendence současné denominativní neologie v oblasti instrumentálních denotátů, a to na základě vzorku neologických výrazů kuchyňského náčiní. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část poskytuje obecnou charakteristiku jevů spojených s daným tématem. Zabývá se tedy neologií, neologismy, kompozicí, víceslovnými pojmenováními a produktivitou. Praktická část obsahuje analýzu dotazníkového šetření, jehož výsledky jsou následně ověřeny v korpusu a ve vyhledávači Google.
|
host ::
RSS.