|
|
Business plán: hudebně-taneční klub
Sluková, Karla ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Business plán: Hudebně-taneční klub se zabývá vytvořením podnikatelského plánu klubu, ve kterém se bude propojovat živá hudba a tanec. Klub by se měl specializovat na taneční styly salsa, swing, argentinské tango a latinskoamerické tance. Cílem práce je zhodnocení reálnosti tohoto podnikatelského záměru.
V první části práce teoreticky popisuji a rozebírám, co je to podnikatelský plán a jaké jsou jeho náležitosti, v druhé části specifikuji můj podnikatelský záměr a zkoumám historii a potenciál jednotlivých stylů. Ve třetí praktické části zpracovávám samotný business plán, včetně finanční analýzy. Na jeho základě v závěru práce vyhodnotím životaschopnost a rentabilitu zamýšleného hudebně-tanečního klubu.
|
|
|
Hudební vysílání Českého rozhlasu
Bělorová, Klára-Noemi ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; HAVLÍK, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce je přehledem různých rovin užívání hudby ve vysílání Českého rozhlasu. V první kapitole se zabývá vývojem užíváním hudby na pozadí historických událostí a institucionálního rozvoje rozhlasu, v dalších kapitolách pak hudebním formátem, hudební tvorbou a hudebními pořady na jednotlivých stanicích ČRo - jak celostátních, tak regionálních, či pouze digitálně šířených. Při psaní této práce bylo čerpáno z literatury zabývající se historií Českého rozhlasu a vybranými fenomény světa médií, z internetových stránek (zejména domácího serveru Českého rozhlasu) a samotného poslechu vysílání ČRo. Závěr práce sestává ze zhodnocení v jednotlivých kapitolách popisovaných aktivit ČRo v kontextu české hudební scény a světového mediálního trhu.
|
|
|
Problematika financování symfonických těles v České republice.
Hannsmann, Jiří ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Magisterská práce - Problematika financování symfonických těles v České republice? se snaží ukázat na příkladu 14 symfonických orchestrů v České republice celou řadu problémů, kterým jsou tato tělesa vystavena. Na vývoji profesionálních těles v minulosti se snažím vysvětlit, že provozování hudby splňující vyšší dobové estetické nároky nikdy nebylo soběstačné a záviselo podobně jako dnes na blahovůli svých donátorů. Hodnocení provozu symfonických orchestrů u nás je ztíženo vysokou variabilitou základních podmínek a poměrně značnou nepřesností zveřejňovaných údajů. Zveřejnil jsem všechny veřejně dostupné údaje o financování 14 symfonických orchestrů a snažil se ukázat na největší rozdíly v dotacích od jejich zřizovatelů a zakladatelů. V závěru jsem se snažil ukázat na možné nástiny řešení trvalého podfinancování profesionálních hudebních souborů v České republice.
|
|
| |
|
|
European saxophone ensemble
Králová, Tereza ; RADOK ŽÁDNÁ, Ingeborg (vedoucí práce) ; ŠTILEC, Jiří (oponent)
European Saxophone Ensemble byl tvořen dvanácti mladými saxofonisty dvanácti zemí Evropské unie. Každý rok vystoupil v minimálně sedmi zemích EU a pro každé turné bylo vždy složeno 5 - 6 nových skladeb autorů rozdílných národností i hudebních preferencí. Tento projekt se konal v roce 2008, 2010, 2011, 2012 a 2013. Byl organizován společností MET-X, jejíž hlavním cílem je spojování rozdílných kultur pomocí hudby.
Práce je zaměřena na teoretické i praktické poznání grantů evropského programu Culture. Nejvíce se soustředí na grantový program oblasti 2 . Podpora organizací působících v oblasti kultury na Evropské úrovni, ze které MET-X čerpalo. Měla by sloužit také jako dokumentace a shrnutí projektu European Saxophone Ensemble.
|
|
|
Způsob financování vybraných evropských a amerických orchestrů
Moravec, Jaroslav ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá nejen problematikou financování orchestrů, ale i kulturními systémy obecně, a to v rozdílných státech, společnostech a kulturách. Pro účely srovnání těchto systémů mezi sebou a zároveň pro určité vztaţení na poměry České republiky jsem vybral orchestry Wiener Philharmoniker, Berliner Philharmoniker a Concertgebouworkest v Amsterdamu jako zástupce kontinentální Evropy; New York Philharmonic společně s Chicago Symphony Orchestra ze Spojených států amerických; a London Symphony Orchestra z prostředí Velké Británie, která je svým způsobem dělící čárou mezi evropským a americkým světem. Cílem práce je vypracovat srozumitelný přehled nejzásadnějších charakteristik výše zmíněné problematiky.
|
|
|
Strategický management v malých uměleckých organizacích
Žák, Matěj ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit teoretické minimum z oblasti strategického managementu aplikovatelného v chodu malých uměleckých organizací. Zázemí autorů použité literatury a dalších informačních zdrojů je (až na výjimky) ne-umělecké. Stěžejní část je věnována přínosu M. Portera (teorie konkurenčních výhody), W. Chan Kima a Reneé Mauborgne (Blue Ocean Strategy) a okrajově také M. Kaiserovi (strategické plánování v umění). Popsané teoretické koncepce jsou přiblíženy na řadě reálných příkladů kulturních organizací. Zvláštní důraz je kladen na globální význam internetu a informačních technologií. Ze stejného důvodu jsou do skupiny malých uměleckých organizací zařazeny také startupy.
|
|
| |
|
|
Fungování hudebních interpretačních kurzů se zaměřením na Mezinárodní letní klarinetové kurzy Domažlice a Mezinárodní interpretační kurzy Ostrava.
Čermáková, Kateřina ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Bakalářská práce Fungování hudebních interpretačních kurzů se zaměřením na Mezinárodní letní klarinetové kurzy Domažlice a Mezinárodní interpretační kurzy Ostrava se zaměřuje především na pořadatelskou stránku konkrétních příkladů interpretačních a mistrovských kurzů. Od doby, kdy princip mistrovských kurzů začal praktikovat maďarský virtuos Franz Liszt se z kurzů stala důležitá součást vývoje každého mladého hudebního interpreta. Tato práce se na konkrétních příkladech snaží ukázat jak mohou interpretační kurzy vzniknout a co vše je nutné zařídit pro jejich plynulý průběh. Oba konkrétní případy mají svou specifickou náplň a cíl. Pořadatelsky snazší cestu zvolila v případě kurzů v Domažlicích Ludmila Peterková. Zve si ze zahraničí jen jednoho lektora a specializuje se na mladší účastníky kurzů. Naproti tomu Igor Františák, hlavní organizátor kurzů v Ostravě, má před sebou každý rok těžký úkol ve vyrovnání finančních nákladů za všechny zahraniční lektory, kteří jsou na kurzy zváni. Takové interpretační kurzy ale zas dokáží přilákat o mnoho víc zájemců ze stran starších studentů i profesionálů.
|
|
|
Srovnání ekonomického provozu Gymnázia Jana Nerudy a Hudební školy hlavního města Prahy
Králová, Tereza ; ŠTILEC, Jiří (vedoucí práce) ; BĚLOR, Roman (oponent)
Stěžejními body mé práce jsou části zabývající se ekonomickým provozem Gymnázia Jana Nerudy a Hudební školy hlavního města Prahy a spoluprácí těchto dvou institucí.
Abych se mohla věnovat tématu Srovnání ekonomického provozu Gymnázia Jana Nerudy a Hudební školy hlavního města Prahy, musela jsem nejprve uvést historické zázemí všech zúčastněných škol. Poslední kapitola týkající se porovnání gymnaziálního studia s hudebním zaměřením s konzervatořemi v České republice je již jen poslední zajímavostí týkající se hudebních tříd Gymnázia Jana Nerudy.
V průběhu letošního roku, došlo k přetvoření hudebních tříd Gymnázia Jana Nerudy a Hudební školy hlavního města Prahy v novou instituci pod názvem Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy.
I přes to, že Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy bude i nadále raritou v Českém školství, není důvod se domnívat, že by došlo k jejímu zániku.
|
host ::
RSS.