|
|
Biodiverzita zelených střech
Matoušková, Kateřina ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Zelené střechy díky své multifunkčnosti nabízí zajímavé řešení mnoha problémů najednou. Na malé ploše přináší výhody lidem i přírodě. Tepelně izolují budovy, zlepšují lokální mikroklima a zmírňují efekt městského tepelného ostrova. Zvyšují kvalitu ovzduší a také pomáhají zadržovat vodu v krajině. V kombinaci se solárními panely a retenčními nádržemi mohou zelené střechy přispívat k modernímu trendu výstavby zelených - udržitelných - budov. Dále mohou sloužit k pěstování plodin a k rekreačním aktivitám. Kromě člověkem sázených rostlin vytváří zelené střechy prostor i pro volně rostoucí rostliny. Divoké rostliny mohou zelené střechy spontánně kolonizovat a tím rozšiřovat svůj areál výskytu. Přítomné rostliny vytváří životní prostor pro mnoho živočichů (především bezobratlých) a poskytují potravu opylovačům. Ptactvu slouží kromě potravních stanovišť i k hnízdění a jako odpočinkové místo během migrace. V této práci byl zhodnocen přínos zelených střech se zaměřením na podporu biodiverzity. V současnosti se však většina vědeckých studií zabývá výhodami zelených střech v souvislosti s ochranou životního prostředí či technickou stránkou realizace střech. Menší část studií zkoumá biodiverzitní funkčnost zelených střech. Mým cílem bylo zjistit, jaké faktory nejvíce ovlivňují biodiverzitu zelených střech a...
|
|
|
Ochrana populací na okraji areálu
Pešová, Lucie ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Populace na okraji geografického areálu jsou často brány jako méně hodnotné z ochranářského hlediska oproti populacím nacházející se ve středu areálu rozšíření druhu. Mnohdy jsou tyto populace malé, izolované a vyznačující se nízkou genetickou variabilitou, tudíž jsou více náchylné k vyhynutí. Na druhou stanu existují i studie, které tvrdí, že některé populace na periferii mohou vlastnit i geneticky unikátní alely, které by jim mohly pomoci adaptovat se na měnící se environmentální podmínky. Mají tudíž značný speciační potenciál. Zároveň se okrajová populace druhu může nacházet za politickou hranicí státu, kde je chráněn i přesto, že ve zbytku svého areálu je běžným druhem. Periferní populace jsou díky tomuto rozporu ožehavým tématem vědecké komunity. V této práci jsem shrnula vlastnosti periferních populací a faktory, které je limitují. Dále je nastíněna populační dynamika těchto populací a shrnuty hlavní genetické procesy probíhající v malých populacích. Následují argumenty pro a proti ochraně periferních populací. V závěru uvádím modelové příklady periferních populací druhů, na kterých demonstruji jejich vlastnosti a důvody jejich možné ochrany. Klíčová slova: populace, ochrana, okrajový, periferní, okraj areálu, genetický
|
|
|
Růst a pohlavní dimorfismus u vybraných zástupců listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea).
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Zlatohlávci jsou známou skupinou brouků s nápadným pohlavním dimorfismem. Přesto, na rozdíl od jiných listorohých brouků, u nich bylo studium tohoto fenoménu poměrně opomíjeno. Týká se to i pohlavního dimorfismu ve velikosti - u živočichů velmi rozšířeného jevu. Ačkoliv byly příčiny tohoto dimorfismu hojně zkoumány na ultimátní úrovni, vývojovým mechanismům je dosud porozuměno málo. Zkoumali jsme proto vývoj pohlavního dimorfismu u několika druhů zlatohlávků lišících se mírou dimorfismu ve velikosti. Zjistili jsme, že zatímco u druhů s výrazným dimorfismem se rozdíly mezi samci a samicemi začínají objevovat již v prvním instaru a dále se během vývoje zvětšují, u méně dimorfních druhů tyto rozdíly vznikají během jediného instaru. Rovněž jsme nalezli variabilitu ve způsobu, jakým dimorfismus vzniká, a to jak mezi druhy, tak mezi instary: jak různá doba vývoje, tak rychlost růstu byly odpovědné za vznik dimorfismu. Ukázali jsme ale také, že se pohlaví můžou lišit v růstové trajektorii - samci pokračují v růstu delší dobu než samice, a to i v případech, kdy celková doba trvání instaru je stejná. Chtěli jsme rovněž doplnit chybějící informace o zastoupení pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků. Zdá se, že přítomnost větších samců je u zlatohlávků rozšířenější než ve většině hmyzích skupin (v...
|
|
|
Vliv neonikotinoidů na hmyzí společenstva se zaměřením na včely
Weingartová, Barbora ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Šípek, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na pesticidy a jejich vliv na životní prostředí. Prostředky na ochranu rostlin musí procházet složitým hodnocením, které zahrnuje i vliv na necílové organismy. Negativní účinky pesticidů se nehodnotí pouze pro člověka a jiné obratlovce, ale také pro bezobratlé živočichy. Důležitou skupinou, na které je prováděno hodnocení rizik pesticidů, jsou opylovači, kteří hrají nezastupitelnou roli v ekosystémech. Zaměření této práce je na určitou skupinu pesticidů zvanou neonikotinoidy, z nichž některé jsou zakázané v některých zemích. Jsou uvedeny druhy neonikotinoidů, jejich toxicita a účinky na opylovače, které byly vypozorovány. Důležité je přehodnocení zákazu neonikotinoidů, díky kterému si můžeme udělat ucelený obraz na to, zda byl jejich zákaz správný. Klíčová slova: pesticidy, neonikotinoidy, opylovači, včela medonosná, čmeláci, syndrom zhroucení včelstev
|
|
|
Biogeografie Balkánského poloostrova a přilehlých oblastí: historický vývoj a současné členění
Žďárská, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Cílem této práce je shrnutí historie a vývoje oblasti Mediteránu, a následný popis a porovnání biogeografických oblastí Balkánského poloostrova a přilehlých oblastí. Balkánský poloostrov se nachází ve střední až východní části Mediteránu, jenž je specifický nejen komplexním paleogeografickým vývojem, ale i současným výskytem a rozšířením organismů a vysokým endemismem. Distribuce a vývoj organismů zde byla ovlivněna mnoha faktory. Například orogenezí, fragmentací praoceánu Tethys v Miocénu (16 - 18 Ma), následným vznikem a vývojem moře Paratethys a Messinskou salinitní krizí (MSK, 5.97 - 5.33 Ma), při které došlo k významným ekologickým změnám v celé oblasti Mediteránu. V tomto období se tvořily pevninské mosty, jež umožňovaly migraci druhů mezi Eurasijskou, Africkou a Arabskou litosférickou deskou. Významným obdobím podílejícím se na dnešní podobě Mediteránu je také Kvartér. Období, kdy je oblast ovlivňována klimatickými oscilacemi, jež vyústily ve střídání glaciálů a interglaciálů. Následkem těchto oscilací kolísala mořská hladina, vytvářely se různé typy refugií a docházelo k cyklické změně vegetačních pásů.
|
|
|
Metody studia chemické ekologie nekrofágního hmyzu
Száková, Barbora ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Jakubec, Pavel (oponent)
Nekrofágní hmyz hraje nezastupitelnou roli v koloběhu živin. Mršinu zvládne lokalizovat do několika minut a následně ji kolonizovat s mnohem větší úspěšností, než je tomu u mrchožroutů z podkmene obratlovců. Pro hmyz je k vyhledávání potravy, ale i k dalším aspektům týkajících se přežití, klíčový čich; příslušné receptory se nachází především v tykadlech a v maxilárních palpách. Výzkum percepce chemických signálů se provádí pomocí biotestů, které zkoumají odpověď hlediska behaviorálního, nebo metodami zaznamenávajícími odezvu živočicha po fyziologické tránce, jako je např. elektroantenografie (EAG). K analýze organických těkavých látek slouží sestava plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie (GC
|
|
|
Využití stabilních izotopů pro studium potravní ekologie hmyzu
Javůrková, Jaroslava ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
Potravní ekologie živočichů je důležitá součást studia ekosystémových vztahů. Tato bakalářská práce představuje rešerši v oblasti studia potravní ekologie, především hmyzu. Zaměřuje se zejména na metodu analýzy stabilních izotopů, která je jedním z aktuálních a v posledních desetiletích moderním přístupem pro studium této problematiky. Analýza stabilních izotopů je porovnána s ostatními často využívanými metodami pro studium potravní ekologie živočichů. Cílem této práce je představit metodu analýzy stabilních izotopů a její možné využití pro studium potravní ekologie hmyzu. První část podává nutný teoretický základ, praktické použití v laboratoři a dále se věnuje představení problémům typicky řešeným touto metodou v oblasti studia hmyzu. Klíčová slova: stabilní izotopy, analýza stabilních izotopů, potravní ekologie, potravní preference, hmyz
|
|
|
Experimentální mechanicko-elektrický bicí hudební nástroj
Šípek, Petr ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Dlouhý, Dan (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je navrhnout a realizovat experimentální mechanicko-elektrický bicí hudební nástroj, konkrétně hybridní bicí nástroj, s použitím různých typů rezonančních materiálů a oscilátorů. Součástí nástroje bude série piezoelektrických měničů snímající jednotlivé části. Každý jednotlivý vzniklý zvuk bude možné zpracovávat a dále efektově upravovat.
|
|
|
Larvální morfologie tribu Goliathini (Coleoptera: Cetoniinae) a její využití při studiu fylogeneze zlatohlávků.
Kouklík, Ondřej ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Celosvětově je známo téměř 4000 druhů zlatohlávků, ovšem pouze u cca 200 druhů je popsáno larvální stadium. V této práci byla řešena larvální morfologie 86 druhů zlatohlávkovitých brouků v 58 rodech se zaměřením na tribus Goliathini. U 21 studovaných rodů nebyla larvální morfologie doposud studována. Celkem bylo sledováno 77 morfologických znaků na hlavě, ústním ústrojí, končetinách a hrudních a zadečkových článcích. Výsledkem byla obsáhlá morfologická matice nadále podrobená fylogenetickým analýzám, soupis morfologických znaků a jejich stavů a obsáhlá fotografická databáze jednotlivých znaků. Bylo testováno celkem pět datasetů, tři čistě morfologické (lišící se počtem zahrnutých taxonů, jeden molekulární a jeden kombinovaný. Fylogenetická analýza byla provedena metodami maximální parsimonie, maximální pravděpodobnosti a bayesiánské interference. Výsledkem bylo několik fylogenetických hypotéz skupiny Cetoniinae. Ačkoliv se nám nepodařilo získat jednoznačnou, stabilní a silně podpořenou topologii, je z výsledků jasně, že monofylie tribu Goliathini stejně jako některých dalších skupin nebyla potvrzena. Zástupci subtribu Goliathina, kam patří i notoricky známí goliáši, vyšli ve všech analýzách velmi vzdálení od zbytku tribu. Poprvé byla analyzována larvální morfologie i molekulární sekvence...
|
|
|
Výskyt a význam iridescence a UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera)
Vlach, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Pecháček, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o výskytu a významu iridescentního a UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera). Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část detailně popisuje jednotlivé typy iridescentního a UV reflektantního zbarvení, zabývá se fyzikální podstatou jejich vzniku a v neposlední řadě uvádí příklady zástupců brouků, u kterých se jednotlivé typy zbarvení vyskytují. Druhá část pojednává o funkčních souvislostech iridescentního a UV reflektantního zbarvení. Funkce zbarvení je rozdělena na vizuální a nevizuální. V části zabývající se vizuální funkcí zbarvení je věnována pozornost mezidruhové a vnitrodruhové komunikaci, kdežto část věnovaná nevizuální komunikaci je zaměřena na termoregulační a mechanickou funkci zbarvení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.