|
|
Terezie ze Šternberka - život šlechtičny v 19. století
Tomsová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat obraz života hraběnky Terezie Sternbergové, rozené ze Stadion-Thannhausenu. Tato dáma není v obecném povědomí příliš známá, dnes se s ní mohou setkat především návštěvníci hradu Český Šternberk, kde je k vidění její portrét. Ačkoliv během svého života ničím výrazně nevynikala, představuje pro nás pohled do jejího soukromého života zajímavou sondu, neboť nám odhaluje určitý prototyp šlechtičny 19. století. Terezie Sternbergová se narodila v roce 1819 jako třetí dítě Filipa Stadion- Thannhausena a jeho choti Marie Kunhuty, rozené hraběnky Kesselstattové. Ve svých šestadvaceti letech se přivdala do staročeského rodu Sternbergů. Se svým manželem, Zdeňkem Sternbergem, měla pět dětí. Její život vyhasl v roce 1873. Vlastní biografie hraběnky Sternbergové je rovněž doplněna o dějiny rodu Sternbergů a nástin života Zdeňka Sternberga. V neposlední řadě by měla studie nabídnout i pohled do šlechtického rodinného prostředí a každodenního života aristokratických kruhů. Klíčová slova: hrabata ze Šternberka, historie, 19. století
|
|
|
Alchymie jako brána ke štěstí
Erös, Roman ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce není vykreslit a odhalit alchymistické postupy, ale spíše poznat myšlení alchymistů a seznámit se s jejich osudy, protože ne všichni byli podvodníci, kteří by chtěli profitovat podvodnými způsoby a tak se obohatit na úkor svého okolí. Nemnozí z nich nejenže nezbohatli, ale dokonce se zadlužili, až nakonec skončili ve vězení. Většina z nich opravdu věřila svým snům o transmutaci a o prodloužení života a další naopak přestali věřit na zázrak zbohatnutí pomocí transmutace a spíše začali přemýšlet o tom, zda něco takového je možné a teprve potom se vrátit na začátek. A to byl vlastně začátek bádání a tím o počátek nové vědecké disciplíny a to chemie. Samozřejmě, že společně se snahou alchymistů o transmutaci kovů hledání kamene mudrců se pojí i osudy slavných protagonistů této nauky a to od samotného zakladatele Herma Trismegistose až po současnost, protože sen alchymistů není cizí ani dnešnímu člověkovi.
|
|
|
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století
Síč, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století Ve své práci se zabývám způsobem hospodaření šlechtického rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století. Na příkladu tří generací se pokouším ukázat tradiční formy šlechtického podnikání i pokusy o nové způsoby finančního zisku. Opírám se při tom o údaje šestnácti urbářů pernštejnských panství, ve kterých se odráží pohled předního aristokratického rodu na vlastní aktivní přístup k hospodářskému dění na velkostatcích. Ve studii se postupně věnuji dějinám rodu pánů z Pernštejna od jeho počátků do závěru 16. století. Následně se zabývám tradičními formami feudálního zisku i modernějšími způsoby, které se začaly uplatňovat na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Pozornost poté věnuji urbářům i vývoji jejich studia. Dále pak pomocí dochovaných urbářů popisuji hospodářskou situaci na osmi pernštejnských panstvích. V závěrečné příloze uvádím všechny lokality, které jsou v sledovaných urbářích uvedeny. Celkově hodnotím velkostatky jako zastaralé a málo výnosné. Vlastní zájem Pernštejnů v této oblasti pak vidím jako minimální. Obojí vedlo k finančnímu krachu rodu, který patřil po určitou dobu k politické i majetkové špičce české raně novověké aristokracie. Klíčová slova: raný novověk, šlechta, hospodaření, velkostatek, urbáře
|
|
|
Fuggerové a jejich kontakty s Habsburky v 15. a 16. století
Svačinová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se snaží prokázat politickou a finanční spolupráci kupeckého domu Fuggerů a panovnického rodu Habsburků především v období druhé poloviny 15. a první poloviny 16. století. Pohlíží na jejich vztahy v kontextu všeobecného vývoje Evropy. Popisuje příchod prvního Fuggera Hanse do Augšpurku v roce 1367, dále "zlatou éru" rodu pod vedením Jakoba Fuggera Bohatého, kdy byly vztahy s Habsburky nejtěsnější. Korunovace Maxmiliána I. a Karla V. jsou toho jasným dokladem. Po Jakobově smrti se vedení rodinného podniku ujal Anton Fugger. Přestože fuggerovský majetek dosáhl v roce 1546 svého vrcholu, během tohoto období se kontakty s Habsburky pozvolna uvolňovaly. Zároveň započal cílený ústup z důlního podnikání a finančnictví směrem k dálkovému obchodu a nákupu nemovitostí. Anton už nemohl dosáhnout pozice svého strýce, jako "císařského bankéře", a proto odmítl být jen figurkou na šachovnici habsburských zájmů. "Útěk na venkov" byl, zdá se, promyšlenou strategií, jak zachovat stávající jmění a zároveň posunout rod ve společenské hierarchii o krok výše. Klíčová slova Fuggerové, Habsburkové, peníze.
|
|
|
Rok v životě nižšího šlechtice - Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci
Behenská, Radka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce se pokusila o zhodnocení krátkého úseku života nižšího šlechtice Jana Jeníška z Újezda a na Svrčovci na základě unikátního pramene své doby "Register bílých Jana Jeníška z Újezda a na Svrčovci" z let 1550-1552. Existence podobných zápisů je v daném období vzácná. Detailní poznámky částečně odkryly osobnost pisatele, seznámily nás s postupy při řešení právních sporů, v hospodaření (rybníkářství, zemědělství, chov) a v obchodu. Čtenář se dozvídá o spolupráci a vazbách šlechticů mezi sebou, o vztazích s měšťany a poddanými (zejména obchodních). Pramen odráží také některé aspekty politické a úřední kariéry autora, či její vrcholy (v roce 1555 se stal Jan Jeníšek místokomorníkem Království českého).
|
|
|
Pobělohorské konfiskace v městském prostředí na příkladu Starého Města pražského
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bacík, Radek (oponent)
Tato práce pojednává o průběhu pobělohorských konfiskací se zacílením na postih měst a jejich obyvatel a soustřeďuje se především na pražská města, konkrétně na Staré Město pražské. V práci je nejprve nastíněn obecný průběh těch událostí po prohrané bitvě na Bílé hoře, které nakonec vyústily v majetkové postihy provinilých osob. Práce se zaměřuje především na činnost dvou komisí, a to komise exekuční a komise konfiskační, jejichž zásahy do majetkové struktury v Čechách byly asi nejvýraznější, částečně se dotýká i zabavování po odchodu osob ze země z náboženských důvodů, tedy po vydání Obnoveného zřízení zemského. V otázce komise exekuční se zaměřuje spíše na dopady finanční, nikoliv na samotné popravy, které jsou zmíněny jen velmi okrajově (počet popravených, kteří měšťané byli popraveni atd.). Každý typ postihu (hrdelní exekuce, propuštění, pokuta atd.) je pak dokladován na případech měšťanů Starého Města pražského, kteří byli účastníky těchto procesů. V každém typu je vybrán jeden nebo dva případy, které jsou rozebrány podrobněji, osudy zbylých osob takto potrestaných (nebo nakonec nepotrestaných) jsou zmíněny pouze s ohledem na množství a výčet zkonfiskovaného majetku.
|
|
|
Nevyužitá příleţitost. K absenci předpokladů rozpoutání honu na čarodějnice v hrdelním právu města Solnice. Podmínky procesů a proč k nim nedošlo
Kobrlová, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce pojednává o problematice čarodějnictví a jeho pronásledování jakožto jedné z největších urážek božího majestátu. Úvod do dané problematiky je zaměřen obecně, především na objasnění vzniku čarodějnického konstruktu a jeho ideologických zdrojů, tedy děl církevní provenience, která tento "blud" udržovala při životě. Následně se práce zaměří na oblast českých zemí v období 15. - 17. století. Příslušné kapitoly se věnují otázkám právního zakotvení perzekuce v přečinu čarodějnictví, zhodnocení vnitřního vývoje pohusitských Čech či užití tortury. Výsledné teorie jsou poté aplikovány na konkrétní případy užití magie, nacházející se ve Smolné knize města Solnice z let 1569 - 1638. Autorka se snaží o postižení českého, k magii a magickým praktikám v jistém smyslu nedostatečně citlivého prostředí a podmínek, které nevedly k rozpoutání procesů s domnělými služebníky ďábla. Klíčová slova: církev, čarodějnictví, Malleus Maleficarum, právo, tortura.
|
|
|
Nectní pardubičtí občané - město a měšťané ve 2. polovině 16. století
Růžková, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je věnována dějinám města Pardubic ve druhé polovině 16. století, zejména pak období 60. a 70. let, kdy se město stává komorním majetkem. Končí tak sedmdesátiletá pernštejnská éra, které je věnována náležitá pozornost badatelů i veřejnosti, neboť bývá označována za tzv. "zlatý věk" města a panství. Účelem následujících stran je však spíše přiblížení bezprostředního vývoje Pardubic, potažmo jeho obyvatel po odprodeji panství královské komoře. Veškeré závěry jsou učiněné na základě prostudované literatury a zejména některých dobových pramenů. Jedná se především o podobu sociální struktury a vzájemné interakce jednotlivých skupin, správu města (případně panství) a o městské soudnictví - záležitosti civilní i trestní. Úkolem práce je tedy rozšířit alespoň o několik drobných poznatků regionální historii daného období a zároveň připravit základnu pro další studium dějin Pardubic v období raného novověku. Klíčová slova: Pardubice, měšťané, správa, soudnictví
|
|
|
Historické myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se soustředí na výzkum vybraných složek historického myšlení významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Nabízí detailní analýzu jeho metodologických stanovisek a reprezentativních enkláv myšlení, které se staly charakteristické pro utváření jeho role v dobovém historiografickém diskurzu. Výsledkem práce je zhodnocení významu Gollova působení a nalezení pomyslného klíče k adekvátnímu porozumění jeho dílu. Práce má ambici stát se relevantním příspěvkem do soudobých diskuzí o místě, jež má být Gollovi v dějinách českého dějepisectví po právu přiřčeno.
|
|
|
"Má doplaceno a žádnému nic nedluží". Aspekty transakce s poddanskou nemovitostí po mělnickém panství v 17. stol.
Koumar, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Chocholáč, Bronislav (oponent)
Disertacnf pr,ke se zamerila na otazku majetkoveho transferu poddanskych nemovitostf na melnickem panstvi v prubehu 17. stoletL Pramennym zakladem poznani teto problematiky se stal celek pozemkovych knih, kterY byl zalozen v prubehu 80. let 16. stoletL Po ti'icetilete valce pak byly knihy obnoveny v souvislosti s povalecnou rekonstrukci melnickeho panstvi a vedeny v nove rade az do prelomu 17. a 18. stoletL Vedle pozemkovych knih pak byly vyuzity dalsi prameny v podobe urbaru, katastru, inventaru a odhadu panstvi, ktere v 17. stoleti pro melnicky velkostatek vznikly. AZ v zaveru 17. stoletf bylo pak mozne vyuzit ojedinele dochovany soupis poddanskeho obyvatelstva, kterY umoznuje lepe poznat nejen strukturu samotnych osedlych hospodaru, ale rovnez si ucinit i prvni predstavu 0 celkove skladbe poddanskeho obyvatelstva tohoto panství. ...
|
host ::
RSS.