|
|
Český feminismus.
Čálková, Klára ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Tématem magisterské práce je feminismus, který je nahlížen z několika úhlů. V teoretické části se zabývám důvody a místem vzniku, vývojem a důsledky, které z tohoto myšlenkového proudu vyplývají. Větší pozornost je věnována tomuto hnutí na území České republiky. Hypotézy jsou ověřovány v praktické části, která vychází z analýzy dotazníku. Otázky jsou sestaveny tak, aby zjistily obecné povědomí společnosti o feministickém hnutí a schopnost reflexe postavení žen a mužů.
|
|
|
Neúplná rodina, náhradní rodinná péče
Brabcová, Diana ; Strašíková, Blanka (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Význam diplomové práce spočívá v podrobném a důkladném rozboru v současnosti nesporně vysoce aktuálního tématu, o němž ovšem v současné společnosti existuje pouze obecné povědomí. Hluboký sociální význam této problematiky si však zasluhuje mnohem vetší míru pozornosti, k čemuž by tato diplomová práce měla přispět.
|
|
|
Nonverbální komunikace na prvním stupni základní školy
Viriusová, Markéta ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Tato práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou část. V první části své práce se zabývám především teoriemi, jak dobře učit. Nabízím poměrně širokou škálu možností využití neverbální komunikace v rámci vyučovacího procesu, upozorňuji na její úskalí i pozitivní aspekty. Pro názornost a lepší pochopení uvádím, většinou přímo v textu, praktické příklady. V praktické části jsem se zaměřila na znalosti neverbální komunikace dětí páté třídy jedné pražské základní školy, jejich schopnost rozpoznat jednotlivá gesta a interpretovat danou situaci. Má pozornost byla také soustředěna na schopnosti a znalosti učitelského sboru, co se týče využití neverbální komunikace a řeči těla při vyučování a v komunikaci se žáky. V rámci vyhodnocení výsledků uvádím i některé zajímavé odpovědi, a to jak učitelů, tak žáků. Na konci této části práce je připojen seznam příloh, kde, kromě dotazníku pro učitele a dotazníku pro děti, jsou čtyři ukázky různého uspořádání třídy. Každé uspořádání je vhodné pro jiný styl a typ vyučování. V textu jsou na dané přílohy uvedeny příslušné odkazy. Tato práce není výzkumem, spíše sondou do chování učitelů a žáků jedné pražské základní školy. Mým záměrem bylo, aby tato práce posloužila jako předloha pro širší rozpracovaní a všeobecně platné výsledky dalších výzkumů.
|
|
|
Autorita učitele
Šolcová, Karin ; Mazáčová, Nataša (oponent) ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je nejen nastínit problém autority ve školství a zobrazit postoje studentů střední školy k autoritě učitele, ale především odhalit klíčové sociální kompetence, které autoritu učitele z pohledu žáků podporují. Rozvíjením těchto kompetencí může pak učitel posilovat svoji autoritu.
|
|
| |
|
|
Dívky a chlapci ve školní třídě
Janošová, Pavlína
Příspěvek se zaměřuje na problematiku vztahů žáků a žákyň uvnitř tříd s ohledem na jejich vývojová specifika. Genderová očekávání a motivace mají určitý dopad na třídní klima a zejména na začátku druhého stupně zvyšují riziko potíží v oblasti prožívání (např. normative male alexithymia) a chování (např. genderová šikana, sexuální harassment) žáků a žákyň. V textu jsou zmíněny možnosti pedagogické intervence a jejich konkrétní příklady.
|
|
|
Zvládání vzteku u adolescentů v genderovém kontextu
Janošová, Pavlína ; Philippová, L.
Gymnazistům 3. ročníku (N=1088) byl předložen semiprojektivní test zaměřený na zjišťování intrapsychických strategií zvládání vzteku v blízkých interpersonálních vztazích. Cílem výzkumu bylo porovnat rozdíly ve strategiích v případě, že vyvolala-li hněv osoba stejného pohlaví nebo osoba pohlaví opačného. Pomocí analýzy variance bylo zjištěno, že dívky jsou vůči chlapcům ochotny reagovat v hněvivém afektu konstruktivní vstřícností podobně často jako chlapci vůči dívkám. Ve stejnopohlavních vztazích se však dívky projevují vůči ostatním dívkám v téže situaci signifikantně vstřícněji než vůči chlapcům, zatímco chlapci naopak reagují vůči chlapcům v podobné situaci nevraživěji než vůči dívkám.
|
|
|
Nové pohledy na šikanu
Říčan, Pavel ; Janošová, Pavlína
Šikana je českými a slovenskými odborníky chápána především jako sociálně psychologický proces, v jehož průběhu postupně dochází k maligní strukturální transformaci skupiny. Ve srovnání se zahraničním přístupem se v českých studiích v mnohem větší míře uplatňuje také hlubinně-psychologické hledisko. V rámci výzkumu Psychologického ústavu se nyní zaměřujeme také na problematiku vývoje sociálních vztahů ve školní třídě a na jedince v roli zastánců šikanovaných dětí. Vycházíme ze sociálně kognitivního hlediska a zkoumáme interindividuální rozdíly v etickém uvažování dětských agresorů, obětí i jejich zastánců, přičemž zohledňujeme také genderový kontext šikany.
|
|
|
Strategie zvládání vzteku ve vztahu ke spirituálním prožitkům – kvantitativní analýza
Janošová, Pavlína
Pomocí originálního dotazníku zaměřeného na zjišťování strategií zvládání vzteku (Říčan, 2005) byla získána data studentů 3. ročníku gymnázií (N=829). Výsledky byly porovnány s daty získanými prostřednictvím dotazníku spirituality PSQ (Říčan, Janošová, 2005). Pozitivní signifikantní korelace byla mezi zjištěna mezi strategiemi, v nichž respondenti při regulaci vzteku užívali empatii vůči osobě, která je rozčílila, a některými škálami spirituálních prožitků. Zvládání zloby za pomoci pomstychtivých představ s nimi korelovalo naopak statisticky významně negativně.
|
|
|
Současná spirituální orientace mužů a žen – empirická studie
Janošová, Pavlína
Výzkum spirituality byl zaměřen na studenty českých vysokých škol různých oborů. Za tímto účelem byl vytvořen originální dotazník spirituality (Říčan, Janošová). Faktorová analýza naznačila přítomnost pěti nezávislých faktorů, jež byly označeny jako faktor transcendentálně monoteistický, mystický, eko-spirituální, faktor sounáležitosti a morálního entuziasmu. Analýza variance naznačila, že muži a ženy jsou spirituálně oslovováni odlišnými tématy a že jejich spirituální zkušenost je různě situačně determinována.
|
host ::
RSS.