|
|
Římskoprávní kontext nabývání vlastnictví v občanském zákoníku
Kadlecová, Tereza ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Šejdl, Jan (oponent)
Římskoprávní kontext nabývání vlastnictví v občanském zákoníku Abstrakt Tato práce se zabývá způsoby nabývání vlastnictví v občanském zákoníku, tedy v zákoně č. 89/2012 Sb., a v římském právu. Cílem práce je nalézt římskoprávní kontext ve způsobech nabývání vlastnictví upravených současným občanským zákoníkem. Práce je rozdělena do tří částí, kdy je nejprve pojednáno o vlastnictví obecně, ve druhé části jsou rozebrány originární způsoby nabývání vlastnictví, ve třetí pak způsoby derivativní. Cílem práce není podrobně popsat všechny možné způsoby nabývání vlastnictví, ale uvedené právní úpravy ve stručnosti představit a srovnat. Občanský zákoník vychází z římskoprávních zásad. Je pochopitelné, že současná právní úprava je odlišná od té římskoprávní, když přijetí občanského zákoníku a slavných Justiniánských kodifikací dělí již téměř 15. století. V práci jsou popsány originární způsoby nabývání vlastnictví, kterými jsou dle občanského zákoníku přivlastnění, nález, přirozený přírůstek (zahrnující přírůstek nemovité věci, naplaveninu a strž, a přírůstek movitých věcí, který zahrnuje nabývání plodů), smíšený přírůstek (zahrnující osetí a osázení), umělý přírůstek (zahrnující zpracování, smísení, stavbu a přestavek), vydržení (zahrnující řádné a mimořádné vydržení) a nabytí od neoprávněného. Jsou přiblíženy...
|
|
|
Pojetí přírůstku a akcese podle římského práva a jejich proměny
Novák, Marek ; Bělovský, Petr (oponent)
124 Abstrakt, klíčová slova Pojetí přírůstku a akcese podle římského práva a jejich proměny Rigorózní práce poukazuje na význam originárních způsobů nabývání vlastnického práva. Jejím cílem je zmapovat římskoprávní kořeny originárního způsobu nabývání vlastnického práva, který účinný občanský zákoník označuje jako přírůstek. Ukazuje se přitom, že vůbec nejde o jeden uniformní celek, jak by se mohlo zdát, protože jsou pod tento pojem zahrnuty celkem čtyři způsoby nabývání vlastnického práva identifikované římskoprávní teorií - nejen onen přírůstek v romanistickém pojetí, ale také specificatio, commixtio, confusio a dále nabývání plodů. Úvodní kapitola se zaměřuje na systematiku občanského zákoníku, kterou porovnává s jeho předchůdci, ale také se zahraničními kodexy. Některé z nich zdůrazňují svébytnost nabývání vlastnického práva k plodům, jiné souhrnnou množinu přírůstku v širším slova smyslu neznají. Ve čtyřech ústředních kapitolách jsou pak představeny normy upravující nabývání vlastnického práva, a to jak v římském právu, tak v novodobých občanskoprávních kodifikacích na území dnešní České republiky. Zohledněny jsou i návrhy občanských zákoníků z první poloviny 20. století, které sice nikdy nenabyly účinnosti, ale ilustrují vývoj právní vědy. Autor práci psal se záměrem představit podrobně právní úpravu...
|
|
|
Odraz římskoprávních institutů v mezinárodním právu veřejném
Wendel, Teresa ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Salák, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Odraz římskoprávních institutů v mezinárodním právu veřejném Mezinárodní právo je dnes vnímáno jako běžná a samozřejmá součást světových právních systémů. Avšak jeho počátky a vývoj zůstávají dodnes poněkud zastřeny. Mnoho autorů vidí mezinárodní právo jako právo moderní a zasazuje jeho vznik až do doby novověku. Avšak idea úpravy mezinárodních vztahů existovala již mezi státy ve starověku. Tato úprava pak byla podrobně zpracována ve starověkém Římě. Prvotním účelem této práce je proto osvětlit, že mnohé instituty dnešního mezinárodního práva je možno nalézt již v právu starověkého Říma. Koncept mezinárodního práva a jeho kodifikace však nebyl objeven Římany, nýbrž převzat do určité míry od helénských městských států, a to pomocí právních tradic a obyčejů, které byly na území Říma užívány. Římané pak významně pokročili ohledně vlastní regulace a kodifikace jednotlivých oblastí mezinárodního charakteru. Mezi tyto oblasti patřilo právo diplomatické, cizinecké, a to včetně podrobného systému pro naturalizaci a imigraci. Římské právo taktéž obsahovalo pravidla ohledně práva námořního, řešení sporů na mezinárodní úrovni a také pravidla ohledně uzavírání mezinárodních úmluv. Jednou z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších oblastí, která byla velmi přísně regulována, pak bylo právo války a míru. Římané...
|
|
|
Řečtí a římští reformátoři
Grigoryan, Hračja ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma římští a řečtí reformátory je soustavně shrnout nejvýznamnější reformy z hlediska (ústavního) práva ve starověkém Římě a Řecku, přičemž je nutné dodat, že je zaměřena převážně na dějiny římské a tudíž se zabýva z větší části římskými reformátory. Dopady těchto reforem nazývám ústavními, jelikož měly větší či menší dopad v podstatě na celou společnost jako takovou, přičemž některé z nich fakticky společnost pozměnily - některé navždy. Tak například souboj mezi Luciem Corneliem Sullou a Gaiem Mariem měl bezpochyby velmi dalekosáhlé následky na Řím - byla prolomena řada "neprolomitelných" zásad, což pochopitelně vedlo k dalším a dalším bezprecendentním zásahům do republiky, až nakonec došlo k jejímu zániku a zrodu císařství. Při vypracování této práce byla snaha co nejvíce čerpat z primární literatury a tyto informace literaturou sekundární pouze doplňovat - nejvíce bylo čerpáno z Plútarchových Životopisů ale i jiných děl starověkých autorů, jako například Appíanových Dějin apod.
|
|
|
Římskoprávní kořeny služebností v právu vybraných evropských zemí
Šejdl, Jan ; Falada, David (oponent) ; Bělovský, Petr (oponent)
Shrnutí: Práce se zabývá vlivem římskoprávních konstrukcí služebností na vybrané právní řády kontinentální Evropy, především pak na právo francouzské a italské, avšak v určitých ohledech i na další středoevropské právní řády. Svým obsahem je koncentrována na obecné problémy služebností v těchto právních řádech, tedy na způsob jejich základních definicí, jejich vnitřní dělní a jejich systematické zařazení v rámci celého oboru soukromého práva. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obecné nauky římskoprávních služebností
Šejdl, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Služebnosti jsou jednou ze základních součástí soukromého práva a soukromoprávních vztahů. Jejich původ je možno vysledovat nikoliv pouze do samotného římského práva, ale dokonce přímo do hloubi vývoje a historie římského práva. Tímto je také charakterizována podstata služebností v jejich nejstarší formě, přičemž tato podstata však postupně prochází poměrně nemalým vývojem. Podstatnou otázkou každého právního institutu je mimo jiné jeho systematické zařazení, kde práce se věnuje nikoliv pouze systematickému zařazení služebností, ale také vnitřnímu členění celého oboru služebností. Nemalá pozornost je věnována též způsobům zřízení služebností a jejich zániku, kdy tyto mnohé způsoby reagují na různé druhy služebností, ale také na geografické umístění pozemku či přirozeně na historické období, ve kterém ke zřízení služebnosti dochází. Konečně je předmětem zájmu i ochrana služebností, což je pro právo římské základní otázkou, především vzhledem k charakteru jeho pramenů. Ochrana služebností se realizuje v římském právu za pomocí na jedné straně žalob, vedle toho však rovněž mimořádnými magistrátskými prostředky, tedy za pomoci interdikt. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí právní subjektivity a deliktní způsobilosti v římském právu
Bayer, Tomáš ; Falada, David (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá pojmy právní subjektivita osob v římském právu, způsobilost osob k jednání v římském právu a deliktní způsobilost v římském právu. První část práce - právní subjektivita osob v římském právu - obecně představuje koncept právní subjektivity fyzických a právnických osob, vymezuje tento pojem z pohledu římského práva a pojednává o pojmech s právní subjektivitou úzce souvisejících. Část druhá - způsobilost osob k jednání v římském právu - poskytuje výklad o tom, které osoby mohly podle římského práva činit právní úkony a svým jednáním se platně zavazovat. Část třetí - deliktní způsobilost v římském právu - poskytuje výklad o deliktech a odpovědnosti za ně.
|
|
|
Řecká filosofie a její vliv na římskou právní vědu
Dostalík, Petr ; Bělovský, Petr (oponent) ; Falada, David (oponent)
Práce se zabývá vlivem idejí řecké právní filosofie na římskou právní vědu. Zkoumá řecké vlivy na nejvýznamnější právní památku archaického období římského práva, Zákon XII desek, kde již samotná myšlenka kodifikace je řeckým vlivem, který stojí v protikladu římské představě o závaznosti mravech předků - mores maiorum. Na příkladu lex Rhodia de iactu a Lex Hieronica ukazuje, že římské právo neváhalo přijmout za své i konkrétní právní normy, pokud to bylo nezbytné pro regulaci právních vztahů s neřímským, zejména řeckým, společenským a obchodním prostředím. A konečně se práce zabývá vlivem řeckých filosofů - zejména sofistů - na argumentaci římských právníků. Za příklad vlivu klasické řecké filosofie byl vybrán Aristotelův pojem causa a adaptace tohoto pojmu v právním prostředí.
|
|
|
Služebnosti v římském právu a v novém občanském zákoníku
Heide-Hermann, Tomáš ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Předmětem této práce je srovnání ustanovení nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) týkající se služebností s vybranými ustanoveními pramenů římského práva, zejména s ustanoveními obsaženými v Justiniánových Digestech, dále pak v Justiniánových Institucích a v Gaiových Institucích. V některých případech je brán ohled na české i zahraniční civilní kodifikace, které byly ovlivněny římským právem. Relevantní ustanovení římského práva jsou v textu uvedena vždy s českým překladem (pořízeným z latinského originálu za pomoci anglického překladu) a porovnána se současným platným právem. U každého institutu je provedeno srovnání, díky němuž je patrné, nakolik je současná právní úprava odlišná od římskoprávní, zda se plně shoduje nebo jde o zcela jinak konstruovanou úpravu. Pomocí tohoto přístupu se práce snaží pojednat o nejdůležitějších otázkách souvisejících s problematikou služebností a vlastnického práva, stejně jako o otázkách, které vyvolává celkové pojetí nového občanského zákoníku.
|
|
|
Důvody vzniku závazků v římském právu
Barnetová, Monika ; Bělovský, Petr (oponent) ; Falada, David (oponent)
Tento text pojednává o důvodech vzniku závazků v římském právu. V úvodní části je rozebrán pojem obligace a je vysvětlena problematika typové vázanosti. Dále je nastínen vývoj obligačního práva od primitivních závazků až po klasické obligace a je vymezen rozdíl mezi obligacemi civilními a honorárními. Navazující text je rozdělen do kapitol podle jednotlivých zavazovacích důvodů, tj. kontraktů, deliktů a variae causarum figurae. Následuje pojednání o kategorii naturálních obligací a srovnání s moderním právem, jehož cílem je naznačit, do jaké míry byl český právní řád ovlivněn římským právem. Na závěr jsou shrnuty klíčové poznatky.
|
host ::
RSS.