|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kardioprotekce navozená změnou abiotických faktorů vnějšího prostředí
Kubátová, Hana ; Vybíral, Stanislav (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Kardiovaskulární choroby jsou celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Široké pozornosti se proto dostává metodám snižujícím ischemicko-reperfuzní poškození vznikající v důsledku akutního infarktu myokardu. Preconditioning navozený po aplikaci ischemie, chladu nebo cvičením snižuje velikost infarktu a výskyt ventrikulárních arytmií. Přesný mechanismus účinku není zcela znám, ale důležitou roli v něm hraje udržení vápníkové homeostázy v buňce, otevření draslíkových ATP dependentních kanálů (KATP) a naopak zabránění otevření póru způsobujícího změnu propustnosti mitochondriální membrány (MPTP). Kardioprotektivní účinek byl prokázán i u chronického působení hypoxie a pravidelné pohybové aktivity a alespoň částečně závisí na posílené činnosti antioxidačních enzymů a otevření KATP. V zimě se zvyšuje riziko infarktu myokardu u široké skupiny pacientů. U otužilců dochází ke snížení stresu při vystavení chladovému podnětu. Mírný stres je ale pro navození kardioprotekce naprosto nezbytný. Bohužel v současnosti není k dispozici dostatek informací o vlivu dlouhodobé adaptace na chlad na snížení velikosti infarktu myokardu. Některé studie ale naznačují, že otužování by se vedle pravidelné fyzické námahy mohlo stát další široce dostupnou metodou prevence kardiovaskulárních onemocnění.
|
|
|
Echokardiografické hodnocení systolické funkce levé srdeční komory u potkanů adaptovaných na hypoxii a zvýšenou fyzickou zátěž
Hrdlička, Jaroslav ; Papoušek, František (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
- 3 - Abstrakt Adaptace na hypoxii nebo zvýšenou fyzickou zátěž má kardioprotektivní účinky proti ischemickému poškození, může však být spojena i s negativním dopadem na funkci srdce. Případné negativní změny přitom závisí na stupni hypoxie či intenzitě fyzické zátěže a u konkrétních používaných protokolů je nezbytné je ověřit. Ideálním metodickým přístupem je přitom echokardiografie, která umožňuje neinvazivní, opakovaná a dlouhodobá měření u stejných jedinců a sledování vývoje změn v průběhu adaptace. Cílem této práce bylo pomocí echokardiografických vyšetření zjistit vliv vybraného protokolu adaptace na intermitentní hypobarickou hypoxii (odpovídající nadmořské výšce od 4 000 m do 8 000 m v celkové délce 15 týdnů) a protokolu adaptace na zvýšenou fyzickou zátěž (běh rychlostí 30 m.min-1 , 60 min denně po dobu 4 týdnů) na změny geometrie a systolické funkce levé srdeční komory potkanů. Hodnoceny byly základní echokardiografické parametry geometrie komory a parametry srdeční funkce (frakční zkrácení, ejekční frakce, tepový objem, srdeční výdej a další ukazatele). Při adaptaci potkanů na intermitentní hypobarickou hypoxii nedošlo ve srovnání s kontrolní skupinou ke zhoršení echokardiografických ukazatelů systolické funkce ani k rozvoji hypertrofie levé komory; známky hypertrofie byly zaznamenány pouze při...
|
|
|
Vliv stresu na expresi 11β-hydroxysteroiddehydrogenasy v mozku laboratorního potkana
Kuželová, Andrea ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem stresu na činnost CA1 oblasti hippokampu. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda stresová zátěž ovlivní lokální metabolismus glukokortikoidů, a zda se v CA1 oblasti hippokampu účinkem stresové reakce změní hladiny kortikosteroidních receptorů. K odpovědi na tyto otázky byly použity celkem tři kmeny potkanů. Potkani kmene Fisher, Lewis a Wistar, kteří se mezi sebou vzájemně liší v aktivitě osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny. Naše výsledky prokázaly, že stresová zátěž nemá žádný vliv na změnu exprese MR mRNA. Naopak snižuje hladiny GR mRNA v CA1 dorzální oblasti hippokampu. Také jsme potvrdili, že u potkanů kmene Lewis a Wistar nedojde po stresu ke změně glukokortikoidního metabolismu. U Fisher potkanů se v CA1 ventrální oblasti hippokampu zvýšila exprese 11β-HSD1 mRNA, a s tím tedy i metabolismus kortikosteronu.
|
|
|
Vliv stresu na metabolismus kortikosteroidů v periferních tkáních.
Makal, Jakub ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Působení stresoru na organismus může vést k narušení homeostázy. Aby k tomu nedocházelo, vyvinul se u organismů mechanismus, který kompenzuje negativní dopady stresorů - stresová odpověď. Jedním ze dvou hlavních systémů zajišťujících stresovou odpověď organismu je osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA osa). Efektorem HPA osy jsou glukokortikoidy, steroidní hormony uvolňované z kůry nadledvin. V cílových tkáních pro glukokortikoidy se vyskytují enzymy, které tyto hormony metabolizují. Mění aktivní glukokortikoidy na inaktivní formu, nebo naopak. Dosud byly popsány dva takové enzymy - 11beta-hydroxysteroiddehydrogenasa typu 1 a typu 2. Bylo prokázáno, že v některých tkáních se pod vlivem stresu mění jak exprese, tak aktivita těchto enzymů. Tyto změny jsou tkáňově specifické a závislé na typu aplikovaného stresoru.
|
|
|
Charakterizace analogů peptidu CART v testech in vitro a in vivo
Nagelová, Veronika ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Peptid CART (cocaine- and amphetamine- regulated transcript) je neuropeptid nacházející se především v hypothalamu, který snižuje příjem potravy (anorexigenní peptid). Přes všechny snahy u něj ještě nebyl nalezen receptor a neví se jeho přesné působení. Vyskytuje se ve dvou přirozených formách CART(55-102) a CART(61-102). Peptid CART je schopen vázat se na feochromocytomální buněčnou linii PC12. Buňky PC12 diferencované v neurální fenotyp pomocí NGF (nerve growth factor) vykazovaly vyšší počet vazebných míst (11250 ± 2520 vazebných míst/buňka) oproti nediferencovaným buňkám (3600 ± 570 vazebných míst/buňka). Buňky PC12 diferencované dexametasonem na chromafinní buňky vykazovaly vysokou nespecifickou vazbu a tím nestanovitelný počet vazebných míst. Peptid CART ve své struktuře obsahuje tři disulfidové můstky. Pro objasnění důležitosti disulfidových můstků pro zachování biologické aktivity, byly syntetizovány analogy s jedním (analog 3, 4 a 5) či dvěma (2, 6, 7 a 8) disulfidovými můstky a analog 1 peptidu CART(61-102), který měl methionin v pozici 67 vyměněn za norleucin. Lze konstatovat nezměněnou biologickou aktivitu u analogu 1 a dále u analogu 7 s disulfidovými můstky v pozici 74-94 a 88-101. Při zkoumání buněčné signalizace u buněk PC12 jsme testovali, zda-li dochází k aktivaci c-Fos, c-Jun,...
|
|
|
Obezita její příčiny a následky
Ondráčková, Anna ; Vybíral, Stanislav (vedoucí práce) ; Kuda, Ondřej (oponent)
Obezita je jedním z nejrozšířenějších zdravotních problémů na světě. Trpí jí přes 500 milionů dospělých a přes 40 milionů dětí. Cílem této práce je shrnout poznatky o příčinách a následcích tohoto problému. I přesto, že v některých případech jsou za její rozvoj zodpovědné pouze genetické mutace, jako mutace v ob genu, nebo Prader-Willi syndrom, převážná většina případů je způsobena životním stylem lidí - nadměrný příjem potravy a nedostatečná fyzická aktivita. Zdravotních problémů, které doprovázejí obezitu, je mnoho. Mezi nejzávažnější můžeme zařadit metabolický syndrom, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění a rakovinu. Následky obesity se ovšem netýkají jen zdraví. Můžeme pozorovat také ekonomické následky. Finanční náklady na léčbu obezity a s ní spojených nemocí se pohybují ve stovkách miliard dolarů. Farmakologická léčba se prozatím prokázala jako neúčinná. Pokud jsou léky účinné, vedlejší účinky jsou natolik závažné, že jejich využití není možné. Zatím největší naději dávají hormony tukové tkáně, které regulují příjem potravy.
|
host ::
RSS.