|
|
Exodus: zakládající zkušenost židovského univerzalismu
Senft, Lukáš ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
V této práci se zabývám filosofií judaismu Achada ha-Ama. Ha-Am bývá považován především za politického myslitele, nicméně judaismu se věnoval v mnoha textech - tyto úvahy se pokouším systematizovat a předložit koherentní zprávu o ha-Amově filosofii judaismu. Zaměřuji se na jeho pojetí postavy Mojžíše a její roli v tvorbě židovské národní identity. Vyzdvihuji proto ha-Amův důraz na funkci židovské kulturní paměti, která nese vzpomínku na exodus a profétický ideál univerzální spravedlnosti, čímž formuje a udržuje židovskou identitu napříč dějinami. Ha-Amova koncepce náboženství není snadno definovatelná, ale právě proto je podnětným materiálem pro religionistické bádání. Spojuje totiž náboženskou tradici s politickým pragmatismem, mytologii s pozitivismem a pokouší se vyzdvihnout partikulární národovectví do služeb univerzálního humanismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hebrejský knihtisk v Praze 1512 - 1672
Sixtová, Olga ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Veselá, Lenka (oponent) ; Žonca, Milan (oponent)
Cílem práce je předložení kompletního bibliografického soupisu dokumentované hebrejské a jidiš produkce pražských židovských tiskáren mezi lety 1512 a 1672. Soupis je založen na původním detailním popisu identifikovaných edicí včetně paratextů, písem a dekoru. Předchází mu souhrnná úvodní studie, která se zabývá jazykovou, obsahovou a žánrovou povahou tištěné produkce i identitou jejích adresátů; motivacemi jejích nakladatelů a jejich případnou orientací na určité typy textů; standardy, postupy a záměry ediční práce; funkcí rabínských aprobací, tj. ochranou práv nakladatele i kontrolou knihtisku židovskými orgány, a tedy i mírou, v níž korpus tištěné produkce odráží duchovní a intelektuální zájmy čtenářů. Jednotlivým tiskárnám a tiskařům, jejichž činnost, sociální zařazení a ekonomické možnosti jsou stručně charakterizovány, jsou na základě typologicko-typografické analýzy písem a dekoru atribuovány nedatované a anonymní tisky, upřesněna jejich datace a předložen je soupis produkce každého z nich. Apendix shrnuje poznatky týkající se vnější cenzury doložené v knihách samotných. Díky práci s paratexty a chápání jidiš a hebrejské knižní produkce jakožto jednoho celku předkládá práce komplexnější a hlubší vhled do dějin popisovaného fenoménu a jeho reálného fungování i jeho možností a limitů. Práce...
|
|
|
Bible a její exegeze v Aristeově dopise
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem práce je popsat odraz židovské exegeze v Aristeově dopise. Práce si klade otázku, zda a jak jsou v díle použity židovské exegetické metody a konkrétní výklady Bible, a zda je toto použití nějak ovlivněno řeckým myšlením a kulturou. V první kapitole je nastíněn obsah Aristeova dopisu a jeho základní charakteristiky. Druhá kapitola se věnuje řeckým vlivům na dílo. Třetí kapitola pojednává o vztahu autora Aristeova dopisu k Bibli, zkoumán je jeho názor na původ a inspiraci Bible a také způsob literárního využití biblických motivů v díle. Čtvrtá kapitola rozebírá konkrétní exegetické metody, které autor uplatnil, a všímá si i sdílení jednotlivých výkladů mezi palestinským judaismem a diasporou. Závěrem práce je, že autor Aristeova dopisu měl relativně široký přehled o základních tématech řecké kultury a populární filosofie a zároveň znal dobře Bibli a uměl správně používat některé židovské exegetické metody. Autor kreativně spojoval řecké a židovské myšlenky a exegetické metody do jednoho celku, aniž by tím popřel zřetelně židovský obsah a účel díla.
|
|
|
Koncept dybuka v raně novověké aškenázské židovské kultuře: Popis exorcismu v Mikulově (1696)
Lhotová, Žaneta ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Cílem práce je představení a rozbor konceptu dybuka v raně novověké aškenázské židovské kultuře se zaměřením na konkrétní příběh, popisující exorcismus v Mikulově. První kapitola shrnuje historický vývoj fenoménu v rámci postoje židovské společnosti, druhá kapitola představuje celkový přehled metodologických přístupů a jejich vývoj v průběhu dějin. Třetí kapitola si klade za cíl popsat fenomén na základě komparace několika jednotlivých vyprávění o posednutí dybukem, ve které bude centrální pozici zaujímat příběh "Co se stalo v Mikulově", jehož hebrejská verze je obsažena v publikaci Sary Ṣfatman - Ṣe ṭame: geruš ruḥot be-jahadut Aškenaz be-rešit ha-ʿet ha-ḥadaša. Čtvrtá a zároveň závěrečná část pak obsahuje mnou přeložený text tohoto příběhu do češtiny.
|
|
|
Reprezentace hebrejského písma v křesťanské ikonografii a jeho funkce
Glancová, Alžběta ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Sládek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskyty hebrejského a pseudo-hebrejského písma v křesťanském umění. Nejranější výskyt pseudo-hebrejského písma v umění je datován již do šestého století o. l. Práce se věnuje období od 12.-17. století, kdy je výskyt dochovaných inskripcí nejčastější. Většina autorů těchto inskripcí buď neovládala hebrejský jazyk vůbec, nebo dokázala pouze umně okopírovat hlásky hebrejské abecedy, s nimiž měla vizuální zkušenost. Přesto můžeme pozorovat různá, někdy velmi důmyslná, užití inskripcí ve výtvarném umění, která se mění v závislosti na kulturně-historickém kontextu doby vzniku díla, objednávce mecenáše, umístění uměleckého díla, na jeho autorovi a dalších skutečnostech. Na pozadí konkrétních příkladů zasazuje práce zobrazování hebrejštiny do kontextu středověkého a raně novověkého chápání hebrejštiny jako původního svatého jazyka, a propojuje fenomén hebrejských inskripcí v křesťanském umění s židovsko-křesťanskou polemikou a zájmem křesťanských teologů o hebrejštinu. Jednotlivé kapitoly práce se věnují zobrazení titulu crucis, desek desatera a nápisům na oděvech a předmětech.
|
|
|
Postavení Židů v právních knihách Svaté říše římské ve středověku
Holeček, Kajetán ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu právního postavení Židů ve Svaté říši římské. Čerpá především z právních knih a z obecních nařízení židovských komunit ) a respons Meʾira z Rothenburgu. V rámci tohoto tématu se práce zaměřuje především na regulace obchodního styku mezi křesťany a Židy, především pak na právo věnující se přechovávání kradených věcí, tzv. Hehlerrecht. Cílem je na základě jednotlivých případů z těchto pramenů vystihnout postavení židovských komunit mezi křesťanským obyvatelstvem Svaté říše římské.
|
|
|
Moderní české překlady hebrejské Bible
Czvalinga, Matěj ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá moderními českými starozákonními překlady. Za první moderní překlad považujeme překlad Starého zákona J. N. Hejčla z let 1914-1925. Do práce jsou zahrnuty všechny překlady celého kánonu hebrejské Bible a dále kompletní překlady jednotlivých knih do tohoto kánonu spadajících, které byly vydány tiskem. Cílem práce je nastínit charakteristiku českých překladů a upozornit na některá jejich specifika a to zejména při srovnání s dochovaným masoretským textem hebrejské Bible. K teoretické části bakalářské práce jsou připojeny dvě případové studie, které naznačují možný postup při studiu starozákonních překladů.
|
|
|
Legenda o věčném Židovi a její teologické pozadí
Šebestová, Markéta ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o legendě o tzv. věčném Židovi (či Ahasverovi), ve středověku vzniklém novozákonním apokryfním vyprávěním o člověku, který na křížové cestě jednal hrubě s Ježíšem Kristem a byl za to stižen kletbou nesmrtelnosti, popřípadě putování. Hlavní otázkou, kterou si v práci kladu, je, zda a jak legendu ovlivnily křesťanské teologické představy o Židech. Pracuji přitom s jednou konkrétní, německou, do prote- stantského kontextu zasazenou verzí legendy z knížky lidového čtení, vydané pravdě- podobně v roce 1602, zasazuji ji však do kontextu starších středověkých variant a beru v potaz i jiné než teologické okolnosti jejího utváření. Při hledání možných teologických vlivů věnuji pozornost jak koncepcím katolickým, tak protestantským. Vzhledem k provázanosti protestantských idejí s tehdejším společenským vývojem zařazuji do práce ilustrativní exkurs do historie Židů v Hamburku, který má vazbu i na výše zmíněnou knížku lidového čtení. V závěrečném vyhodnocení teologických a ostatních vlivů přicházím s celou řadou zajímavých dílčích hypotéz, ale žádnou z nich se mi nedaří dokázat.
|
|
|
Authority and apostasy: the Barcelona disputation in the context of thirteenth-century Jewish-Christian polemics
Žonca, Milan ; Boušek, Daniel (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
The present work examines the Barcelona disputation of 1263 between Namanides and Friar Paul Christian in the context of Jewish-Christian thirteenth-century polemics. The text considers far-reaching changes in Christian "hermeneutical image" of a Jew in the course of the twelfth and thirteenth centuries, and attempts to connect them with the deteriorating situation of western Jewry in that period. Analyzing the Barcelona disputation itself, this work concentrates on two most distinctive traits of thirteenth-century polemics: the activity of apostates and questioning the legitimacy of Jewish post-biblical textual and communal authorities. Looking closely at the ways these questions were addressed by the participants, it is suggested that internal Jewish issues, such as the quest for correct interpretation of Talmudic aggadah or power struggles for authority influenced, through the mediation of apostates like Paul Christian, the polemical methodology and anti-Jewish imagery of medieval Christians in that period. It also suggests that Namanides, on the other hand, was in his polemical narrative not only refuting Christian claims, but trying to offer a commentary on contemporary Jewish questions as well.
|
|
|
Authority and apostasy: the Barcelona disputation in the context of thirteenth-century Jewish-Christian polemics
Žonca, Milan ; Boušek, Daniel (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
The present work examines the Barcelona disputation of 1263 between Namanides and Friar Paul Christian in the context of Jewish-Christian thirteenth-century polemics. The text considers far-reaching changes in Christian "hermeneutical image" of a Jew in the course of the twelfth and thirteenth centuries, and attempts to connect them with the deteriorating situation of western Jewry in that period. Analyzing the Barcelona disputation itself, this work concentrates on two most distinctive traits of thirteenth-century polemics: the activity of apostates and questioning the legitimacy of Jewish post-biblical textual and communal authorities. Looking closely at the ways these questions were addressed by the participants, it is suggested that internal Jewish issues, such as the quest for correct interpretation of Talmudic aggadah or power struggles for authority influenced, through the mediation of apostates like Paul Christian, the polemical methodology and anti-Jewish imagery of medieval Christians in that period. It also suggests that Namanides, on the other hand, was in his polemical narrative not only refuting Christian claims, but trying to offer a commentary on contemporary Jewish questions as well.
|
host ::
RSS.