|
|
Vliv aktivního zotavení a hydroterapie na opakovaný krátkodobý a střednědobý svalový výkon
Strejcová, Barbora ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent) ; Pyšný, Ladislav (oponent)
SOUHRN Název: Vliv aktivního zotavení a hydroterapie na opakovaný krátkodobý a střednědobý svalový výkon Cíl: Cílem práce bylo porovnat vliv dvou druhů zotavení (ledování, pasivní zotavení) na opakovaný krátkodobý svalový výkon a vliv tří druhů zotavení (aktivní zotavení, studená voda, pasivní zotavení) na opakovaný střednědobý svalový výkon extenzorů a flexorů kolenního kloubu (KK). Metody: Studie se zúčastnilo 14 sportovců (průměrný věk 26,6±4,4 roků). Jednalo se o randomizovaný křížený model vnitroskupinového experimentu. Krátkodobý opakovaný výkon byl měřen ve dvou dnech a střednědobý opakovaný výkon ve třech dnech. Efekt ledování a pasivního zotavení na krátkodobý výkon byl zjišťován 5x2 (čas x zotavení) analýzou rozptylu s opakováním měření. Vliv aktivního zotavení, pasivního zotavení a studené vody na střednědobý výkon byl zjišťován 3x3 (čas x zotavení) analýzou rozptylu s opakováním měření. Výsledky: Při opakovaném krátkodobém výkonu nemělo ledování významný vliv na úrověň maximálního momentu síly, celkové práce a průměrného výkonu. Při ledování se významně zmenšila průměrná srdeční frekvence (SFprum) v porovnání s pasivním odpočinkem (125±15 vs. 135±20 tepů. min-1 ). Při opakovaném střednědobém výkonu jsme zaznamenali pro extenzi kolenního kloubu (KK) významně menší změny maximálního momentu síly...
|
|
|
Problematika zranění pohybového aparátu u golfistů
Lagatorová, Sendi ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Problematika zranění pohybového aparátu u golfistů Cíle: Cílem práce je zjistit nejčastější zdravotní obtíže u golfistů a možná preventivní opatření proti jejich vzniku. Metody: Práce je koncipována formou rešerše, která vznikla na základě zpracování dostupných relevantních zdrojů. Literatura, tištěné i elektronické monografie a periodika byla získávána z katalogů knihoven a internetu. Zahraniční studie byly získávány z databází PubMed a SPORTDiscus. Výsledky: Nejčastější vertebrogenní obtíží amatérských i profesionálních golfistů je bolest bederní páteře (LBP). Častěji se vyskytuje u mužů než u žen. Konkrétně se jedná o přetížení paravertebrálních svalů, výskyt osteofytů a degenerativních změn v oblasti facetových kloubů a meziobratlové ploténky. Mezi další zdravotní obtíže u golfistů patří zánět šlach rotátorové manžety, posteriorní glenohumerální subluxace, akromioklavikulární dysfunkce, artritida ramenního kloubu, únavová zlomenina žeber, epikondylitida, a v oblasti zápěstí a ruky se u hráčů vyskytují zejména fraktury, subluxace kloubů a přetížení šlach (zejména adduktorů, flexorů a extenzorů). Téměř všechny studie obsahující tréninkové cvičební programy pro golfisty prokázaly pozitivní vliv jak na tělesnou zdatnost a golfový švih hráčů, tak v prevenci zranění. Klíčová slova: bolest...
|
|
|
Základy protetiky
Půlpán, Rudolf ; Pavlů, Dagmar (oponent)
rigorózní práce Mgr. Rudolf Půlpán Téma: Studijní opory odborných předmětů oboru ortotik - protetik pro kombinovanou formu studia Cílem práce je vytvořit studijní opory pro technicko-medicínský obor ortotik - protetik, který je realizován na Fakultě tělesné výchovy a sportu v denní formě. Tyto opory vycházejí ze sumarizace požadavků na studenty pro potřeby kombinovaného studia a jsou koncipovány tak, aby student získal dostatečný materiál pro samostudium na základě doporučení na odbornou literaturu a další multimediální zdroje. Při zpracování úkolu jsem vycházel ze zákona 339/2008 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních §14. odborná způsobilost k výkonu povolání ortotika- protetika a dále z vyhlášky 39/2005 Sb. §13., která určuje požadavky na studijní program nelékařských zdravotnických povolání. Koncepce odborného vzdělávání tvoří navazující článek na studium střední zdravotnické školy, obor ortoticko-protetický technik. Učivo je rekapitulováno v prvním ročníku a umožňuje tak přístup studentům i z jiných typů středních škol. Druhý ročník rozvíjí základní odborné předměty a ve třetím se profilují speciální předměty, jako je například využití ortoticko-protetických pomůcek při sportu. Nedílnou součástí je praxe, která probíhá jak v rámci semestrální výuky, tak i jako souvislá o prázdninách....
|
|
|
Testování posturální stabilizace motoriky ve vztahu k bolesti zad a evaluace dysfunkce posturálního řízení motoriky metodou posturální somatooscilografie
Rašev, Eugen ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent) ; Novák, Daniel (oponent)
Souhrn: Úvod: Pro objektivizaci strukturálních změn v hybném systému existuje mnoho vyšetřovacích a zobrazovacích metod. Pro vyšetřování stavu řízení stabilizace motoriky chybí spolehlivá jednoduchá metodika, která by umožňovala klinickou i přístrojovou evaluaci bolestí trupu, u kterých se domníváme, že příčina bolesti je v dysfunkci řídících stabilizačních mechanizmů vertikalizované osoby. V této práci zavádím poprvé Posturální Somatooscilografii, která představuje nový způsob posturografie na definovaně instabilní ploše Posturomed, za druhé novou techniku vyšetření "provokačním testem" kráčení/zastavení (step/stand), při kterém se standardně zvýšují nároky na posturální stabilizaci a tedy na způsob spolupráce svalů intersegmentálních a dlouhých povrchových, udržujících posturu pomocí intersegmentální stabilizace ekonomicky či neekonomicky, se vznikem posturálně podmíněné bolesti v přetížených polysegmentálních svalech. Cíl práce: Zjištění odlišností posturální stabilizace motoriky zdravých osob a u osob s bolestí trupu při posturální instabilitě testem na ploše Posturomed. Tato plocha se používá od r. 1993 pro testování posturální stabilizace přesně definovaného stoje na jedné dolní končetině po standardizovaném kráčení na místě, provedeném za účelem definovaného přenášení těžiště těla. Dále jsem hledal...
|
|
|
Případová studie orto-protetické péče o pacienta s dg paraplegie za použití motorizovaného exoskeletu
Herrmann, Norbert ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název práce: Případová studie orto-protetické péče o pacienta s dg paraplegie za použití motorizovaného exoskeletu Cíl: Cílem této bakalářské práce je posouzení zlepšení motorických funkcí pacienta s parézou dolních končetin v důsledku míšní léze na základě předepsaných terapií, zejména užití motorizované ortézy. Metody: Teoretická část představuje problematiku posttraumatické míšní léze a související paraplegie a v další části popis funkce ortotické pomůcky motorizovaného exoskeletu a srovnatelná zařízení. Praktická část popisuje kazuistiku pacienta s posttraumatickou parézou dolních končetin, jejíž součástí je anamnéza, diagnóza, plánované terapie a zejména průběh samotné terapie s exoskeletem včetně jeho nastavení, aplikace, nácviku chůze a sběru dat. Výsledky: Zaznamenané výsledky ukázaly již v průběhu terapie, jakého pokroku v chůzi pacienta bylo při použití exoskeletu dosaženo a tyto pokroky byly ve vyhodnocení opřeny o data, ukládaná softwarem v průběhu jednotlivých terapií s exoskeletem. Pacient kromě terapie chůze s exoskeletem absolvoval ještě další podpůrné terapie, vedoucí k celkovému výraznému zlepšení pacientovy fyzické kondice i motoriky. Pacient po absolvování předepsaných terapií v exoskeletu pokračuje v rehabilitačním ústavu s dalšími terapiemi. Tato kazuistika byla vypracovaná na...
|
|
|
Vliv absence hodin tělesné výchovy na výsledky motorických testů u dětí ze základní školy
Vosáhlová, Jana ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Autor: Bc. Jana Vosáhlová Název: Vliv absence hodin tělesné výchovy na výsledky motorických testů u dětí ze zá- kladní školy. Cíl: Cílem práce je zjistit vliv absence hodin tělesné výchovy na výsledky motorických testů, konkrétně na výsledky testové baterie UNIFITTEST (6-60) a na volnočasovou po- hybovou aktivitu dětí ze základní školy ve věku mezi 9-14 lety a tyto získané výsledky porovnat s výsledky již dříve provedené studie, která byla uskutečněna v období, během kterého probíhala výuka tělesné výchovy běžným způsobem. Metody: Studie se zúčastnilo celkem 87 dětí ve věku od 9 do 14 let (47 dívek a 40 chlapců) ze ZŠ Husova 170 v Jičíně. Žáci byli testováni pomocí testové baterie UNIFITTEST (6-60) z motorických testů (skok daleký z místa, opakované lehy-sedy, vytrvalostní člunkový běh, člunkový běh) a somatických měření. Kvůli uzavření škol z důvodu vážné epidemiologické situace, ale nebylo možné dokončit celou motorickou testovací baterii. Další součástí studie pak bylo dotazníkové šetření zaměřené na volno- časovou aktivitu dítěte během období koronaviru a letních prázdnin. Výsledky: Negativní vliv absence tělesné výchovy se projevil jen v případě některých motorických testů → u dívek nejmladší věkové skupiny ve výsledcích vytrvalostního člunkového běhu a člunkového běhu a u chlapců stejného...
|
|
|
Analýza rizikových faktorů pro vznik tendinopatií u běžců - literární rešerše
Voleský, Kryštof ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Analýza rizikových faktorů pro vznik tendinopatií u běžců Cíle: Cílem této práce bylo zjistit nejvýznamnější rizikový faktor pro rozvoj tendinopatie Achillovy šlachy, odhalit relevantní postup pro diagnostiku a preventivní monitoraci tendinopatie Achillovy šlachy a posoudit účinnost terapeutických přístupů u léčby tendninopatie Achillovy šlachy u běžců. Metody: Diplomová práce je zpracována formou literární rešerše. Pro vyhledávání byly využity databáze Scopus, PubMed a Web of Science s pomocí kombinace klíčových slov. Bylo identifikováno 1084 titulů. 402 titulů bylo vyřazeno pro shodu. Na základě názvu bylo vybráno 51 titulů. Na základě dostupnosti bylo vybráno 50 titulů. Na základě abstraktu bylo vybráno 46 titulů. Konečný počet titulů rešerše byl 29. Výsledky: Nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik tendninopatie Achillovy šlachy byla tréninková intenzita pro tratě 1500-3000 m, týdenní běžecký objem >65 km nebo nové vystavení běžecké zátěži. Nejvhodnější postup při diagnostice tendinopatie Achillovy šlachy bylo klinické vyšetření posuzující bolest (bolest v oblasti šlachy, pozitivní palpační test) a funkci (bolest během pohybové aktivity) Achillovy šlachy. Tento postup slouží k indikaci pro sonografické vyšetření Achillovy šlachy, kde je pozitivním nálezem zvýšený průměr příčného...
|
|
|
Moderní technologie využívané ve fyzioterapii u dětí s dětskou mozkovou obrnou
Hoskovcová, Tereza ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název práce: Moderní technologie využívané ve fyzioterapii u dětí s dětskou mozkovou obrnou Cíle: Cílem práce je zhodnotit účinek robotických a virtuálních technologií na hrubou motoriku dolních končetin u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Dále je práce zaměřena na shrnutí aktuálních poznatků o problematice DMO, robotických a virtuálních technologií. Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše za využití databází PubMed, MEDLINE, Scopus, Web of Science a PEDro. V první polovině práce jsou shrnuta všechna teoretická východiska a poznatky týkající se dětské mozkové obrny, robotických a virtuálních technologií používaných ve fyzioterapii u této diagnózy. Druhá polovina má deskriptivně - analytickou povahu a obsahuje analýzu studií, ve kterých byly použity robotické a virtuální technologie. Práci zakončuje diskuze, která je zaměřena především na tři výzkumné otázky diplomové práce. Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 8 randomizovaných kontrolovaných studií, které splňovaly kritéria pro zařazení do této diplomové práce. Při tvorbě doporučení při využívání robotických i virtuálních technologií je nutné brát v úvahu formu DMO, stupeň postižení dle GMFCS, věk, motorický deficit a individuální schopnosti a cíle jedince. Ze studií vyplývá, že nejoptimálnější je využití robotických technologií po dobu 4...
|
|
|
Hodnocení posturální stability u fyzioterapeutek
Machová, Pavlína ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název: Hodnocení posturální stability u fyzioterapeutek Cíle: Cílem této diplomové práce je zhodnotit a porovnat úroveň dynamické posturální stability fyzioterapeutek s bývalou či současnou sportovní (závodní) kariérou oproti fyzioterapeutkám bez sportovní kariery. Dalším cílem je porovnat, jak se liší úroveň posturální stability fyzioterapeutek oproti běžné populaci. Metody: Tato práce patří mezi kvantitativní experimentální studie. Výzkum probíhal od srpna 2020 do února 2021. Výzkumu se zúčastnilo 20 probandů - žen. Probandky by rozděleny po deseti do dvou skupin na základě bývalé či současné sportovní kariery nebo bez sportovní kariery. Kontrolní skupina byla zajištěna z normativních dat výrobce přístroje. Anamnéza a informace o sportovní činnosti byly odebrány pomocí dotazníku. Pro vyšetření posturální stability byl použit přístroj The EquiTest Smart od firmy Neurocom. Byly použity tyto testy: The Sensory Organization Test, The Motor Control Test, The Adaption Test a The Limits of Stability Test. Výsledky byly zaznamenány do tabulek v Microsoft Excel. V Microsoft Excel byla vyhodnocena statisticky data a porovnána mezi sebou. Byl vypočítán aritmetický průměr, směrodatná odchylka, medián a mezikvartilové rozpětí. V rámci experimentální skupiny byly využity tyto statistické metody: Shapiro-Wilkův...
|
|
|
Nejčastější obtíže při veslování - analýza a možnosti prevence a kompenzace
Neuhortová, Kristýna ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název: Nejčastější obtíže při veslování - analýza a možnosti prevence a kompenzace Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení nejčastějších obtíží a poškození pohybového aparátu u veslařů v České republice ve věku od 15 do 40 let. Dalším cílem je vyhodnotit možné příčiny a rizikové faktory vzniku jednotlivých obtíží a poškození, jejich léčbu a prevenci. Metody: V této diplomové práci byly použity metody literární rešerše a metoda písemného dotazování. Metoda literární rešerše posloužila pro získání poznatků o problematice veslování v tuzemské i zahraniční literatuře. Metoda písemného dotazování byla využita pro zjištění dat týkajících se nejčastějších obtíží a poškození pohybového aparátu, jejich prevence a léčby. Výsledky: Obtíže či poškození pohybového aparátu udává 108 probandů (49,54 % dotázaných). Celkem bylo zaznamenáno 252 obtíží či poškození pohybového aparátu u veslařů. Nejčastější obtíží veslařů je poškození svalů (18,15 % všech obtíží). Nejčastěji jsou obtíže lokalizovány v oblasti předloktí a zápěstí (24,27 % všech obtíží), bederní páteře (23,01% všech obtíží) a kolenního kloubu (17,16 % všech obtíží). Výzkum potvrdil pouze jednu hypotézu ze čtyř na začátku stanovených hypotéz. Bylo potvrzeno, že většina obtíží a poškození pohybového aparátu u veslařů je řešena...
|
host ::
RSS.