|
|
Osecké urbáře 17. století
Sirový, Jiří ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se zaměril na vesničany v klášterních vsích oseckého kláštera, ovšem pouze v těch, které se nacházely v bezprostředním okolí tohoto kláštera. Původně mělo být těchto vsí 13, nakonec jsem se věnoval ale pouze jedenácti vsím. Zabýval jsem se jednotlivými vesničany vyskytujícími se v těchto vsích v jednotlivých letech, k čemuž jsem použil hojného počtu tabulek, jimiž se prokousat nebylo jistě jednoduché. Nicméně byla to činnost velmi potřebná, protože jen na základě údajů z těchto tabulek o počtu vesničanů v jednotlivých obcích oseckého kláštera, jsem mohl přikročit k dalšímu kroku, jímž bylo rozdělení těchto lidí na "domácí" a "cizince" a vyjádřit následně míru jejich zastoupení na skladbě obyvatelstva jednotlivých obcí procentuálně. Současně jsem také uváděl historii jedné každé zkoumané vsi a tím mi samozřejmě vznikal určitý víceméně realitě doby odpovídající obraz. Právě do tohoto obrazu jsem posléze vnesl fakta zjištěná rozborem z tabulek věnovaných jednotlivým vsím, přičemž ovšem fakta zjištěná z těchto tabulek prokázala větší úbytek obyvatelstva pouze v Hrobu, zde nepochybně v důsledku emigrace, a ve Verneřicích. Aby však má práce pro danou oblast byla skutečně pravdivou věnoval jsem se též fenoménu míry migrace a jejímu zastoupení na skladbě vesnického (v případě Hrobu...
|
|
|
Poutní cesta do Hájku u Prahy. Vznik, vývoj a úpadek ve světle pramenů 17.-19. století
Pařízková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce)
Barokní poutní cesta z Prahy do Hájku vznikla v letech 1720-1733. Z celkového počtu dvaceti kaplí se do dnešní doby dochovalo jedenáct. Původní trasa poutní cesty postupem času zanikala a na některých místech je již zcela přerušena. U některých zbořených kaplí se již nedá s jistotou určit, kde původně stály. V Hájku ( název podle nově vysázeného lesíka u Červeného Újezdu) založil v roce 1623 Jindřich Žďárský ze Žďáru loretánskou kapličku. U Lorety byl později založen františkánský klášter. V roce 1720 byl položen základní kámen poutní cesty. Kaple byly vybudovány a později udržovány z finančních darů donátorů. Rozpočet i účty za stavbu kaplí se dochovaly v archivu. Kaple byly vymalovány freskami, které znázorňovaly život Panny Marie a sv. Františka. Podoba obrazů se nedochovala, pouze jejich písemný popis. Kaple začaly chátrat koncem 18. století, když byl císařem Josefem II. zrušen fond na jejich obnovu. Poutní cesta byla využívána poutníky především v době hlavních mariánských svátků. Většina poutníků nepřicházela pouze po cestě z Prahy, ale také z okolních měst a vesnic. S rozvojem železnice dochází k postupnému odlivu poutníků na cestě z Prahy. Poslední větší oprava před zrušením poutního místa v roce 1950 se uskutečnila na konci 19. století, tehdy stálo ještě 14 kaplí. Původní malby nebyly již opraveny...
|
|
|
Situace na krkonošských panstvích po třicetileté válce. Obraz rekatolizace na jilemnickém a branském panství
Kobrová, Lenka ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rekatolizací na jilemnickém a branském panství v prvních letech po konci třicetileté války. Snažila jsem se ukázat, jaké vlivy posilují rezistenci vůči rekatolizaci. Jsou to přírodní podmínky, provázanost vztahů s nekatolickým prostředím, nedostatečně zajištěná církevní správa, aktivita nekatolických predikantů, lidový konzervatizmus poddaných, nekatoličtí úředníci a vrchnost, která na panství nesídlí. Každému ze zmíněných faktorů jsem věnovala kapitolu a na závěr jsme shrnula postup a výsledky rekatolizace od roku 1650 do konce roku 1651.
|
|
|
První zrušení žďárského kláštera
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Práce se zabývá prvním zrušením žďárského kláštera (1614) a konflikty, které k němu vedly. Zaměřuje se na mocenské mechanismy, jednotlivé aktéry sporů (mj. panovník, olomoučtí biskupové, řádový vizitátor, žďárská řeholní komunita, nunciové, klášterní poddaní) a na jejich argumentaci. Snaží se mj. o nalezení odpovědi na otázku, které aspekty kauzy Žďár odpovídají obecnějším tendencím své doby a jaká jsou naopak její specifika. Téma práce je zasazeno do kontextu stavu katolické církve v 16. století a panovnické politiky vůči klášterům.
|
|
|
První zrušení žďárského kláštera
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Práce se zabývá prvním zrušením žďárského kláštera (1614) a konflikty, které k němu vedly. Zaměřuje se na mocenské mechanismy, jednotlivé aktéry sporů (mj. panovník, olomoučtí biskupové, řádový vizitátor, žďárská řeholní komunita, nunciové, klášterní poddaní) a na jejich argumentaci. Snaží se mj. o nalezení odpovědi na otázku, které aspekty kauzy Žďár odpovídají obecnějším tendencím své doby a jaká jsou naopak její specifika. Téma práce je zasazeno do kontextu stavu katolické církve v 16. století a panovnické politiky vůči klášterům.
|
|
|
Život kněží v aktech utrakvistické konzistoře v širších historických souvislostech doby Ferdinanda I.
Mrázek, Zdeněk ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce o životě kněží kališnické církve za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) vznikla jako pokus o charakteristiku základních otázek, s nimiž se kališnická církev v tomto období potýkala, a které byly ve větší či menší míře náplní pastorační práce i běžné každodennosti jednotlivých duchovních. První část osvětlující vybrané aspekty Ferdinandovy vlády má čtenáře seznámit se specifiky doby, s osobností Ferdinanda I. jako vladaře a v neposlední řadě i s rozpory mezi politickou koncepcí krále na jedné a české stavovské reprezentace na druhé straně. Nejde zde tedy o kompletní vylíčení vlády tohoto panovníka, nýbrž o krátký rozbor těch problémů, které měly pro sledované období rozhodující význam. Druhá část se zabývá dějinami kališnické církve nejen za vlády Ferdinanda I., ale i v období předchozím. Rok 1526 totiž z hlediska církevních dějin nepředstavuje výrazný mezník, přestože v oblasti politického vývoje je jako takový tradičně vnímán. V úvodním oddíle druhé kapitoly, který se zabývá náboženským vývojem pohusitské a jagellonské éry, je věnována pozornost také politickým záležitostem doby, neboť politika a náboženství byly tehdy neoddělitelně spjaty. Následuje podání vývoje náboženských skupin v českých zemích mezi lety 1526-1564, usilující v rozsahu dvou desítek stran plasticky popsat ty jevy a skutečnosti, které...
|
|
|
Ženské kláštery Horní Lužice mezi duchovní a světskou mocí v 16. a 17. století
Zdichynec, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Hrabová, Libuše (oponent)
Ženské kláštery Horní Lužice mezi duchovní a světskou mocí v 16. a 17. století: resumé Z rozmanitých náboženských a církevních struktur Horní Lužice sleduje předkládaná disertační práce zdejší ženské řeholní katolické domy, kláštery cisterciaček Marienthal a Marienstern a konvent magdalenitek v Laubanu, spolu s jejich panstvími, a to především v 16. a 17. století. Tyto kláštery přežily jako jediné katolické instituce v převážně protestantském regionu až do současnosti. Po úvodních reflexích o monasteriologickém bádání a dále o možnostech uplatnění různých historických metod následuje přehled historiografie věnované této oblasti z pohledu regionálního, širšího německého, ale i českého a konečně podrobná analýza použitých pramenů. Při vážení faktorů, které umožnily soužití institucí pevně spjatých s katolickou církví a většinově protestantského okolí, bylo třeba nejdříve prozkoumat místo ženských klášterů ve zdejší společnosti a ponořit se do starších, předreformačních dějů. Život klášterů starých řádů v raném novověku totiž přinejmenším stejně silně jako koexistence s protestantstvím určovaly faktory politické, správní, církevní, ekonomické, společenské, často v nepřerušené návaznosti na dosavadní tradici a v souvislostech vývoje celého markrabství. Vzhledem k nezpracovanosti dějin Marienthalu, Mariensternu...
|
host ::
RSS.