|
| |
|
|
Environmentální a hospodářské efekty ekonomických nástrojů ochrany ŽP
Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí ; IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha ; Urban, Jan ; Ščasný, Milan ; Slavík, Jan ; Pavel, Jan ; Nevečeřalová, Iva ; Foltýnová, hana ; Brůha, Jan ; Jílková, Jiřina
Řešení projektu je rozděleno do čtyř hlavních částí (modulů). V prvním je provedena kategorizace nástrojů na ochranu životního prostředí a rešerše právních a jiných dokumentů mezinárodních organizací (ES, OECD), které se efektivností tržních nástrojů zabývají. Další část se soustřeďuje na domácnosti. Po teoretickém úvodu, kde jsou diskutovány přístupy k identifikaci faktorů, které ovlivňují spotřební chování domácností, jsou s pomocí ekonometrických metod odhadovány elasticity jednotlivých typů spotřebního zboží. Třetí část je zaměřena na kvantifikaci negativních externalit a je založena na metodice ExternE. Závěrečná čtvrtá část efektivnost tržních nástrojů poplatkového/daňového typu analyzuje z poněkud netradičního úhlu - z pohledu jejich administrativní náročnosti.
|
|
|
Externí náklady výroby elektřiny a tepla v podmínkách ČR a metody jejich internalizace
Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, Praha ; Urban, Jan ; Máca, Vojtěch ; Melichar, Jan ; Machálek, Pavel ; Klusák, Jaroslav ; Havránek, Miroslav ; Braun kohlová, Markéta ; Ščasný, Milan
Hlavním cílem projektu je kvantifikace celkových nákladů a přínosů současných energetických systémů v České republice, a to jak na úrovni jednotlivých energetických zařízení, tak pro ČR jako celek. Hlavními výstupy projektu jsou: Vyhodnocení a analýza metodiky ExternE a dalších zahraničních metodik pro odhad externalit v energetice, dopravě a nakládání s odpady a posouzení jejich využitelnosti v podmínkách ČR, Vypracování metodiky pro výpočet externalit v energetice a dopravě v ČR, Vytvoření dotazníku pro zjištění ochoty platit za snížení rizika nemocnosti, Vypracování případových studií pro jednotlivé technologie výroby elektřiny a tepla v ČR, Výpočet externalit pro jednotlivé způsoby výroby energie a pro jednotlivé způsoby dopravy v ČR, Vytvoření platformy výzkumných pracovníků z různých vědních oborů zabývajících se odhady externalit.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Evapotranspirace vybraných druhů zemědělských a lesních porostů
Kučera, J. ; Urban, J. ; Trnka, Miroslav ; Fischer, Milan ; Krofta, K. ; Duffková, R.
Cílem článku je porovnat evapotranspiraci (ET) z porostů různých plodin (trávník, jetel luční (Trifolium pratense), ozimá pšenice (Triticum aestivum), chmel (Humulus lupulus) a plantáž topolu (J-105, Populus nigra x Populus Maximowiczii) s potenciální evapotranspirací (PET) a rámcově popsat vývoj ET těchto porostů v průběhu vegetační sezóny. Druhým cílem je stanovit podíl transpirace na celkové ET u dvou kontrastních porostů – chmele a plantáže topolu. Denní suma ET trávníku, stejně jako většiny dalších porostů, dosahovala maximálně 5 – 6 mm, což odpovídá 85 – 93 % PET. Výrazně vyšší ET byla naměřena v porostu jetele, naopak nejnižší v porostu topolu v prvním roce po jeho smýcení. Podíl transpirace na ET činil u chmelu 40 - 70 %, kdežto u topolu 80 - 90 %.
|
|
|
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve 4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací.
|
host ::
RSS.