|
|
Proměna postavení dítěte ve společnosti: mizející nebo nevinné dětství?
Papoušková, Kristina ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se zabývám tématem dětství, jeho vývojem a proměnou ve společnosti. Představuji zde disciplínu sociologie dětství, vymezuji oblast jejího zájmu, pozadí vývoje a stěžejní autory. Chci dokázat, že dětství není pouze životní etapa jednotlivce. Věnuji se zde dětství jako sociální entitě; v tomto kontextu lze dětství přirovnat k sociální konstrukci, jakou je gender nebo společenská třída. Vymezuji možné podoby dětství, mezi které patří například téma mizejícího dětství. Snažím se zdůraznit, že dětství nebylo ve společnosti obsaženo vždy ve stejné podobě. V neposlední řadě se zde snažím dekonstruovat mýtus nevinného dětství, který je typický pro západní společnost. Kromě teoreticky orientované části bakalářské práce obsahuje moje práce i empirickou část, v které analyzuji obrazy dětství tří generací žen, které prožívaly své dětství v různých obdobích 20. století v Československu. V analýze se zejména věnuji obrazu dětství v kontextu společenských změn, dále v souvislosti působení vzdělávacích institucí nebo o vztazích v dětském kolektivu. Snažím se zde zachytit obraz mizejícího dětství a mýtus dětské nevinnosti.
|
|
|
Free hugs - Sociologická interpretace
Dobešová, Petra ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Free Hugs - Sociologická interpretace" podává výklad fenoménu tzv. Free Hugs, nabízení objetí cizím lidem na ulici. Základní otázkou, stojící na počátku práce byl následující problém: Co se děje ve společnosti, pokud jsou lidé ochotni nabízet objetí na ulici neznámým lidem? Jaký tlak na tyto lidi působí? Co je příčinou tohoto tlaku? Práce se snaží interpretovat ty charakteristiky moderní společnosti, které nejpodstatněji ovlivňují atmosféru, která obyčejné lidi nutí vyrobit si svou ceduli s nápisem Free Hugs a vyrazit do ulic. Text je rozdělen do tří kapitol, z nichž první čtenáři poskytuje první vhled do tématiky a krátký exkurs do nedlouhé historie fenoménu. Druhá, hlavní kapitola se zabývá sociologickou interpretací původních motivací vedoucích ke vzniku popisovaného fenoménu - pokročilým stupněm individualizace a ekonomizací a fragmentací vztahů v moderní společnosti, vztahů sféry pracovní i soukromé. Třetí část práce pojednává o sociologické interpretaci několika fenoménů, které se významně zasluhují o rozšíření kampaně Free Hugs. Za relevantní náležitosti moderní společnosti pro fenomén Free Hugs jsou považovány obecný obraz moderní společnosti, model života ve velkoměstě a působení masových médií.
|
|
|
Dobrovolná a nedobrovolná bezdětnost: Od relativně vysoké porodnosti po absenci dětí
Hrabánková, Anežka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Pašková, Miroslava (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou postupného omezování porodnosti od jejího počátku až po současnost, kdy je bezdětnost již relativně častý jevem. Plánovaná bezdětnost začíná být legitimní volbou životní či reprodukční strategie a zároveň přibývá i párů, které děti mít, z biologických příčin nemohou. Tyto skutečnosti oslabují pozici rodičovství, které v důsledku není soudobou společností vnímáno jako naprosto samozřejmé a přirozené, jako tomu bylo dříve. Ve své práci tedy dále zkoumám fenomén dobrovolné a nedobrovolné bezdětnosti, zjišťuji nakolik je rozšířen v české společnosti, jak ho česká společnost přijímá a jakým způsobem se na sebe dívají samotní bezdětní
|
|
|
Vývoj orientalismu a jeho podoba v současném světě
Přibáňová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice orientalismu, který je pojímán především dle definice Edwarda Saida jako mocenský diskurs, v jehož rámci je vytvářeno vědění o Orientu. I dnes jsou lidé ze Západu často odkázáni pouze na zprostředkované informace o východním světě, které mohou být značně zkreslující. V práci jsou nejprve vymezeny různé významy pojmu orientalismus a kategorie Západu a Východu. Je představen vývoj orientalismu v jeho premoderní a moderní neboli akademické podobě, včetně kritiky Saidova konceptu. Kritika orientalismu je v současné době zařazována pod hlavičku postkoloniální kritiky, proto je v práci obsažena také kapitola o postkoloniální kritice a vztahu sociologie k této problematice. V závěru práce pojednává o okcidentalismu, který je často nahlížen jako opak orientalismu, což ovšem není úplně přesné. Analyzována je také dnešní podoba orientalismu, který je spojován hlavně s postojem západního světa (především USA) k islámským zemí.
|
|
|
Causa Memetika
Knedla, Dalibor ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce s názvem Causa Memetika se věnuje okrajovému společensko- vědnímu oboru, memetice. Memetika leží na pomezí antropologie, psychologie a biologie a analogií ke genetickým procesům se pokouší vysvětlit přenos kulturních informací a vývoj kultury s aplikací Darwinových konceptů evoluce. Práce není pouze shrnutím teoretického pozadí memetické teorie. Myšlenka memu je kontroverzní a vyvolává bouřlivé reakce ze strany odborné i laické veřejnosti. V textu nejsou popsány pouze poznatky a východiska memetiky. Kriticky jsou v něm rozebrána problematická místa memetické teorie a spornost její aplikace na různé složky lidské kultury. Část práce shrnuje, jak se memetika ustanovuje na poli vědy a jak k tomu přispěly její jednotlivé publikace. Klíčová slova Memetika, mem, genetika, gen, Darwin, universální darwinismus, Dawkins, kultura, evoluce,
|
|
|
Konstrukce identity v emocionální kultuře
Prýmková, Karolína ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Konstrukce identity v emocionální kultuře se zabývá možnými změnami v konstrukci identity člověka po přelomu tisíciletí. Práce vychází z formulace společnosti předkládané Evou Illouz, která postuluje, že dnešní společnost je charakteristická bezprecedentní mírou emocionality člověka, stejně jako bezprecedentní mírou penetrace všech oblastí společnosti emocemi. Cílem práce je v kontextu tohoto přístupu obhájit výchozí tezi, že doba, kterou význační sociální teoretici popisovali jako tzv. konzumní kulturu a kde byla stěžejní pro formování identity člověka spotřeba materiálních statků, již pomalu končí a pozvolna ji střídá éra založená zejména na cirkulaci emocí. Samozřejmě nejde o totální výměnu jednoho zdroje pro konstrukci smyslu naší identity za druhý. Práce však chce poukázat na to, že v posledních letech ztrácí spotřeba materiálních statků v procesu utváření identity svou původní důležitost, a to zejména v důsledku obecného zvyšování životní úrovně a hlavně rozmělňování životních stylů. Naopak, vzhledem k bezprecedentně vysokému stupni prosycení naší současné kultury emocemi je dle mého soudu logické, že novou entitou, jejímž prostřednictvím lidé chápou sami sebe a také ostatní, se stanou právě ony.
|
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Bibliografický záznam LACHMANN, Filip. Sociální teorie a pozdn moderní p ístupy ke studiu kultury. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních v d, Institut sociologických studií, 2011. 69 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Balon, Ph.D. Abstrakt Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních v d a v dy o člov ku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značn prom oval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatel společenského soužití. Pojem kultura sám o sob p edstavuje velmi široký okruh činností, p edm t a charakteristik svázaných s člov kem a jeho jednáním. P edkládaná práce se zam uje na proces, v jehož pr b hu sociální v dci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na v decké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly p edevším v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více p ístup , ukotvené spíše ve voln jším referenčním rámci, p ičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální v dou typickou pro modernitu a více či mén postmoderními...
|
|
|
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.
|
|
|
Power aspects of social media in postmodern times
Šišláková, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Súčasná spoločnosť, pre ktorú sa stávajú sociálne médiá stále významnejšiu realitou, je charakteristická niekoľkými zásadnými atribútmi, ktoré s prítomnosťou sociálnych médií priamo súvisia. V prvom rade je to dynamika sietí, ktoré umožňujú spájanie a rozpájanie jednotlivých uzlov bez toho aby bola narušené ďalšie zložky siete (tak ako tomu je v prípade hierarchického usporiadania). V sieti týchto väzieb sa potom jednoducho a rýchlo šíria informácie, ktorých dôležitosť pre súčasnú spoločnosť významne narastá a zároveň sa tak množia "verzie pravdy", homogenita sa mení v heterogenitu a záležitosti sa stávajú fragmentárne. Toto je východiskom pre skúmanie povahy moci v sociálnych médiách. V prípade masových médií bola moc vykonávaná z jedného bodu a producenti boli jasne odlíšení od konzumentov informácií. V sociálnych médiách sa toto odlíšenie rozostruje a producenti sa stávajú zároveň konzumentmi informácií. Mocenské aspekty sociálnych médií tak nadobúdajú zásadne odlišnú povahu.
|
|
| |
host ::
RSS.