|
|
Studium dysregulace proteinu DLX1 v leukemických myeloidních buňkách v in vitro a in vivo modelech
Jelínková, Alena ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Heterogenní povaha akutní myeloidní leukémie (AML) zhoršuje výsledky pacientů léčených standardní terapií. Porozumění procesům leukemogeneze může přispět k lepší stratifikaci pacientů a tím i nastavení vhodnější personalizované léčby. Geny rodiny DLX (Distal-less homeobox), patřící do skupiny homeoboxových genů, jsou spojovány s maligními onemocněními krve i pevných tkání. Při analýze expresních dat byla nízká hladina genu DLX1 spojena s horší prognózou pacientů s AML. V této práci jsme studovali fenotypové změny buněčných linií s rozdílnou expresí genu DLX1. Pomocí vlásenkové shRNA jsme umlčeli gen DLX1 v buňkách AML linie (sh buňky) a srovnávali ji s parentální linií s vyšší expresí DLX1 (NSC buňky). Analýzou buněčného cyklu a stanovením apoptózy v in vitro a in vivo podmínkách jsme popsali zástavu v G0 fázi a nižší počet apoptotických buněk sh linie. Při měření absolutního počtu buněk v čase byly pozorovány rozdíly, kdy v in vitro podmínkách bylo méně sh buněk, přičemž v in vivo prostředí bylo přihojených signifikantně více sh buněk ve srovnání s NSC buňkami. Další výsledky ukázali, že sh buňky mají nižší hladinu pro- apoptotických proteinů a vykazují vyšší hladinu TGF-β cílového genu PAI-1, který aktivuje replikativní senescenci. Z toho lze předpokládat, že buňky s nižší expresí DLX1 perzistují...
|
|
|
Nové přístupy léčby u pacientů s TEL/AML1 pozitivní akutní lymfoblastickou leukémií
Starková, Júlia
Leukémie tvoří asi 1/3 všech nádorových onemocnění u dětí. Léčba akutní lymfoblastické leukémie (ALL) v posledních letech dosáhla velkých pokroků, na základě které se v současnosti do kompletní remise dostane 98% všech léčených dětí a víc než 80% v ní zůstává. Zbylých 15-20% dětí však recidivuje. Specifickou skupinu ALL tvoří pacienti s fúzním genem TEL-AML1, která vzniká z translokace t(12;21)(p13;q22) a je přítomna přibližně u 25% pacientů s B-prekurzorovou ALL. Tato translokace je považována za příznivý prognostický znak, u těchto dětí pozorována rychlá odpověď na iniciální léčbu a zvýšená citlivost na cytostatikum běžně používané v terapii, L-Asparaginázu (L-Asp). Dizertační práce byla zaměřena na studium současné terapie a potenciálnímu cílenému přístupu. V první části jsme se snažili objasnit mechanizmus účinku L-Asp u této genotypicky definované podskupiny ALL. Hlavní účinek L-Asp spočívá v depleci asparaginu a glutaminu v sére pacientů. Anti-leukemický účinek je spojený s nižší hladinou enzymu asparagin synthetázy (ASNS) specificky v leukemických buňkách. Předchozí práce ukázali vztah mezi nižší citlivostí L-Asp a vyšší hladinou ASNS v leukemických buňkách. Naše výsledky sledování dynamiky exprese AsnS v různých buněčných liniích tento vztah však nepotvrdily. Dále jsme prokázali prodloužený účinek...
|
|
|
Propojení buněčné signalizace a metabolismu v nádorových buňkách.
Záhumenská, Romana ; Vališ, Karel (vedoucí práce) ; Starková, Júlia (oponent)
Hippo signální dráha představuje univerzální mechanismus regulace velikosti orgánů během vývoje, který je konzervován v celé metazoické říši. Komponenty Hippo signální dráhy byly také identifikovány jako důležité tumorsupresory, které fosforylačně inhibují aktivitu onkogenních faktorů a signálních drah (např. YAP/TAZ, PI3K nebo mTOR). MST1 kinasa je součástí centrálního proteinového komplexu Hippo signální dráhy a její aktivace hraje zásadní úlohu během působení mnoha protinádorových léčiv. V naší laboratoři jsme popsali aktivaci MST1 kinasy v leukemických buňkách pomocí přírodních látek, což vedlo k inhibici proliferace a následné indukci apoptosy v těchto buňkách. Shikonin představuje přírodní naftochinon izolovaný z rostliny Lithospermum erythrorhizon, který působí v lidských buňkách jako inhibitor glykolysy a mitochondriálního respiračního řetězce. Shikonin indukuje v leukemických buňkách rychlou aktivaci MST1 proteinu, ale mechanizmus této aktivace zůstává neznámý. Z toho důvodu jsme se rozhodli charakterizovat posttranslační modifikace MST1 kinasy během působení shikoninu na leukemické buňky. Nejdříve jsme izolovali MST1 kinasu z kontrolních buněk a buněk vystavených shikoninu pomocí imunoprecipitace. Dále jsme charakterizovali posttranslační modifikace MST1 proteinu pomocí hmotnostní...
|
|
| |
|
|
Mechanismus účinku L-asparaginázy u dětské akutní lymfoblastické leukemie
Heřmanová, Ivana ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Šálek, Cyril (oponent) ; Trbušek, Martin (oponent)
Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) je nejčastější nádorové onemocnění u dětí. L-asparagináza (ASNáza) klíčová složka terapie dětské ALL, hydrolyzuje plazmatický asparagin a glutamin. Leukemické buňky jsou na depleci aminokyselin citlivé, protože mají v porovnání se zdravými buňkami sníženou aktivitu asparagin syntetázy (ASNS). Léčba dětské ALL je velmi úspěšná, přesto se v některých případech projevují nežádoucí účinky a rezistence na terapii. Příčiny nebyly dosud spolehlivě vysvětleny. V naší práci jsme chtěli objasnit, do jaké míry exprese genu pro ASNS ovlivňuje citlivost ALL buněk k ASNáze. Dále jsme se zaměřili na detailní mechanismus účinku ASNázy, s cílem vysvětlit příčiny rozdílné citlivosti leukemických pacientů k tomuto léčivu. Pro studium vztahu mezi expresí genu pro ASNS a citlivostí k ASNáze jsme použili BCP ALL buněčné linie (REH, NALM-6, RS4;11 a UOCB-6) a 30 diagnostických BCP ALL vzorků. Pomocí RNA interference jsme u ALL linií gradientově snížili expresi genu pro ASNS. Definovali jsme hraniční hodnotu exprese genu pro ASNS, pod jejíž úrovní již exprese genu pro ASNS nekoreluje s citlivostí k ASNáze. Hladina exprese genu pro ASNS u pacientských vzorků je pod definovanou hranicí. Dále jsme potvrdili, že citlivost ALL diagnostických vzorků k ASNáze nekoreluje s expresí genu pro...
|
|
|
Metabolic alterations in cancer cells and their implications in the therapy of acute leukemias
Harárová, Alžbeta ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Mrvová, Silvia (oponent)
Metabolizmus nádorových buniek sa odlišuje od metabolizmu zdravých buniek vo viacerých ohľadoch. Prvou popísanou odlišnosťou metabolizmu nádorových buniek bola aeróbna glykolýza, pri ktorej bunky konvertujú pyruvát na laktát aj za normoxických podmienok. Odlišnosti boli ďalej popísané v citrátovom cykle, v metabolizme aminokyselín (predovšetkým glutamínu, asparagínu a serínu) a tiež v metabolizme lipidov. Spoločným znakom týchto zmien je prevládnutie anabolických dráh, umožňujúce rýchlu proliferáciu nádorových buniek. Zvláštny význam má štúdium metabolizmu nádorových buniek rezistentných na liečbu, ktorých odlišný metabolický profil je nielen potenciálnym markerom, ale tiež terapeutickým cieľom. Väčšina metabolických odlišností bola po prvýkrát popísaná v solídnych nádoroch, zatiaľ čo metabolizmu akútnych leukémií začala byť venovaná väčšia pozornosť až v posledných rokoch. Asparagináza je príkladom chemoterapie využívajúcej metabolickú odlišnosť leukemických buniek. Špecifický metabolizmus je tiež spájaný s rezistenciou buniek akútnej leukémie voči glukokortikoidom. Podrobné štúdium špecifického metabolizmu leukemických buniek objasnilo mechanizmus vzniku rezistencie voči asparagináze a tiež voči glukokortikoidom a naznačilo možné využitie týchto zmien v cielenej terapii. Kľúčové slová: metabolizmus,...
|
|
|
Studium metabolismu leukemických buněk ve vztahu k citlivosti na terapii
Šimčíková, Markéta ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) je nejčastějším maligním onemocně- ním u dětí. Navzdory velkým úspěchům v léčbě tohoto onemocnění, relaps stále postihuje 15 - 20 % pacientů. Jedním z možných důvodů relapsu je vznik rezistence na cytostatika. Důležitou složkou chemoterapie u dětské ALL je L-asparagináza a právě rezistence vůčí ní často komplikuje průběh léčby. Příčiny vzniku rezistence zatím nebyly dostatečně popsány. Tato diplomová práce je součástí rozsáhlého projektu, který se snaží objasnit mechanismy účinku L-asparaginázy a příčiny vzniku rezistence na toto chemoterapeu- tikum. Rozdílné metabolické nároky u nádorových buněk byly popsány již v roce 1924 O. H. Warburgem a jsou předmětem zkoumání dodnes. Cílem této práce bylo zjistit vztah mezi bazálním metabolickým nasta- vením leukemických buněk a jejich citlivostí na L-asparaginázu. Za tímto účelem byly podrobně prozkoumány dvě metabolické dráhy, glykolýza a oxi- dativní fosforylace, pomocí přístroje Seahorse Bioanalyzer. Dále byla deteko- vána exprese vybraných genů, jejichž produkty se podílí na procesu glykolýzy. Studován byl také obsah mitochondriálního retikula v buňkách, exprese genu pro asparagin syntetázu a velikost buněk. Experimenty byly prováděny na 19 modelových leukemických buněčných liniích, které reprezentovaly genoty- picky...
|
|
|
Regulace exprese genu DLX1 přes AP-1 vazebné místo
Rejlová, Kateřina ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Machová Poláková, Kateřina (oponent)
Regulace genu DLX1, jehož signifikantně zvýšená hladina byla detekována právě u pacientů s akutní myeloidní leukémií s mutací FLT3-ITD, je dosud zcela neprozkoumaným tématem. Prvním cílem této práce bylo zjistit, které signální dráhy regulují expresi genu DLX1. Z těchto drah byly pomocí metod qRT-PCR a western blot vybrány dráhy ERK a JNK. Uvedené dráhy způsobují aktivaci podjednotek transkripčního faktoru AP-1, jehož předpokládané vazebné místo bylo identifikováno také na promotoru genu DLX1. Druhým cílem této práce bylo proto ověření hypotézy o předpokládané regulaci exprese genu DLX1 (přes ERK/JNK dráhu) probíhající přes AP-1 vazebné místo na promotoru. K ověření hypotézy byla použita metoda duální luciferázové eseje, která využívá luminiscenční aktivity luciferázy, jejíž gen je obsažen v použitém luciferázovém vektoru. Před tento gen byla při tvorbě konstruktů využívaných ve výše zmíněné eseji vložena nejprve krátká část promotoru genu DLX1 a poté i jeho dlouhá část (v okolí AP-1 místa). Z výsledků studie vyplývá, že regulace exprese genu DLX1 přes AP-1 vazebné promotorové místo je důležitou, nikoli však postačující součástí regulační kaskády probíhající přes ERK a JNK dráhu. Na regulaci exprese genu DLX1 se pravděpodobně podílejí rovněž jiné transkripční faktory, které jsou aktivovány ERK1/2 kinázou....
|
|
|
Role genu HOXA9 v leukemogenezi
Rejlová, Kateřina ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Evolučně konzervovaná rodina homeoboxových genů hraje důležitou roli ve vývoji anterior-posteriorní osy těla obratlovců. Významným způsobem také ovlivňuje vývoj krevních buněk neboli hematopoézu. Rozsáhlé výzkumy homeoboxových genů v oblasti hematopoézy přispěly k prokázání vlivu těchto genů rovněž v leukemogenezi. Vzhledem k tomu, že leukémie neboli maligní onemocnění krevních buněk je jednou z nejčastějších malignit v dětském věku, výzkum tohoto onemocnění se stal stěžejním pro řadu vědců. Do dnešní doby se však neprokázalo, které stádium maligní transformace homeoboxové geny ovlivňují. Dále se rovněž zkoumá, zdali je jejich význam v patogenezi klíčový, nebo mají-li pouze vedlejší efekt. Nejvíce prozkoumaný homeoboxový gen v leukemogenezi je gen HOXA9, u něhož byla prokázána korelace s prognózami pacientů u některých leukémií. V mnoha studiích byl popsán vliv HOXA9 na leukemickou transformaci buněk, z čehož lze usuzovat, že by tento gen mohl být slibným cílem budoucí leukemické terapie. Tato práce je zaměřena především na gen HOXA9 a jeho spojení s leukemickou transformací krevních buněk.
|
|
|
Nové přístupy léčby u pacientů s TEL/AML1 pozitivní akutní lymfoblastickou leukémií
Starková, Júlia ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Sedláček, Zdeněk (oponent) ; Štěrba, Jaroslav (oponent) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Leukémie je charakterizována akumulací nezralých, abnormálních krevních buněk v krvi a kostní dřeni, které kompetují s normálními hematopoetickými buňkami. Tento stav vede k selhání normální hematopoézy, projevujícímu se anemií, infekcemi a krvácením, leukemické buňky navíc mohou invadovat do ostatních tkání a orgánů. Potlačení normální krvetvorby souvisí s klinickými symptomy onemocnění. Na základě klinických projevů se leukémie dělí na akutní (AL) a chronické a na základě typů buněk, ze kterých pocházejí, do dvou hlavních skupin na Iymfoidní a myeloidní. U dětí tvoří leukémie asi 1/3 všech nádorových onemocně n í. Z toho 80% tvoří akutní lymfoblastická leukémie (ALL), incidence je 3 nové případy /100 000 dětí a adolescentů do 15 věku života za jeden rok. V České republice onemocní ročně asi 65-70 dětí. Dalších 15-20% tvoří akutní myeloidní leukémie a zbylé případy jsou chronické myeloidní leukémie a ostatní typy příbuzné leukémie. Nejčastěji je toto onemocnění diagnostikováno mezi 2. a 6. rokem života. Molekulární analýzy běžných genetických abnormalit v leukemických buňkách přispěly k porozumění patogeneze a ke zlepšení prognózy ALL u dět í (1 ,2 ). Chromosomální přestavby u tohoto onemoc nění často přítomné způsobují aberantní expresi protoonkogenů a tvoří fúzní geny, které kódují konstitutivně aktivní...
|
host ::
RSS.