|
|
Role sestry ve farmakoterapeutickém týmu z pohledu farmakologa
Vilímová, Petra ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Sestra bez odborného dohledu může bez odborného dohledu na základě indikace lékaře aplikovat léčivé přípravky s výjimkou nitrožilních injekcí nebo infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak. Tato činnost je upravena v legislativní vyhlášce 391/2017 Sb. Ministerstva zdravotnictví České republiky. Příprava a aplikace léčivého přípravku je nedílnou součástí každodenní praxe sestry, nicméně rozměr tohoto výkonu je velmi široký a nezačíná a nekončí pouze samotným podáním léčivého přípravku na základě ordinace lékaře. V širším pohledu jde o multioborový proces, na kterém se mohou podílet i další zdravotnické profese, které zde mají svou opodstatněnou roli. Určení jednotlivých rolí a spolupráce v multioborovém týmu složeném z lékaře, sestry a klinického farmaceuta má vliv na správnou farmakologickou léčbu nemocného. Ze všech profesí tráví sestra s pacientem nejvíce času. Přibližně 40 % ze své pracovní doby tráví přípravou a podáváním léčivých přípravků, a proto má obrovskou roli při snižování chyb a medikačních pochybení. (Miller et al., 2016). Cílem šetření je analyzovat současnou roli sestry při podávání léčivých přípravků z pohledu klinického farmaceuta. Šetření bude probíhat kvalitativní metodou formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Osloveni budou kliničtí farmaceuti,...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o cévní vstupy se zaměřením na prevenci katetrových sepsí
Prošková, Michaela ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Zajištění krevního řečiště patří zejména v neodkladné přednemocniční a v intenzivní péči k nejčastěji indikovaným invazivním výkonům. Veškeré invazivní vstupy jsou v dnešní době neodmyslitelnou součástí intenzivní péče. I přes pečlivou každodenní péči jsou cévní vstupy zatíženy rizikem vzniku komplikací, které každoročně postihnou nemalou část pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. K nejzávažnějším patří bezesporu katétrová sepse. Ačkoli podstatná část těchto infekcí je považována za vysoce preventabilní, stále významně přispívají vysoké morbiditě i mortalitě v této skupině pacientů. Cílem této diplomové práce je analyzovat ošetřovatelskou péči o cévní vstupy. Jedním z dílčích cílů je zhodnotit a porovnat relevantnost ošetřovatelského standardu zdravotnického zařízení s vědeckými poznatky a platným doporučením odborných společností. Metodou výzkumu je kvantitativní dotazníkové šetření zaměřené na ošetřující personál pracující na anesteziologicko- resuscitačním oddělení. Analýza převazů cévních vstupů probíhala u pacientů hospitalizovaných na stejném oddělení, kde probíhal i výzkum samotný. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá rozpor mezi daným postupem v ošetřovatelském standardu a běžnou praxí na oddělení. Vzhledem k doporučení odborných společností obsahuje ošetřovatelský...
|
|
|
Vliv bariatrického výkonu na fyzický a psychický stav pacienta
Fořtová, Tereza ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
ÚVOD DO PROBLEMATIKY: Obezita spolu s možným výskytem mnoha komplikací s sebou nese i negativní vliv na fyzický a psychický stav. Velké procento pacientů s obezitou 3.stupně nemůže vykonávat fyzické aktivity či běžné denní činnosti. Tito pacienti trpí pocitem méněcennosti, sníženým sebevědomím a dalšími psychickými obtížemi. Cestu z tohoto bludného kruhu pacientům nabízí bariatrická chirurgie neboli chirurgie obezity. Gastrický bypass je jedním z bariatrických výkonů, který při provedení u pacientů, spadajících do 3.stupně obezity, pomůže velmi efektivně zredukovat hmotnost. FORMULACE CÍLŮ, METODOLOGIE: Cílem této observační studie bylo zjistit, zda provedení gastrického bypassu pozitivně či negativně ovlivnilo závažnost obezity, kvalitu života pacientů, a také jejich fyzický a psychický stav. Výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří se chystali podstoupit gastrický bypass. Pro získání dat souvisejících s hodnocením závažnosti obezity byla sledována hmotnost, BMI a podíl tukové tkáně v těle. Kvalita života byla vyhodnocena pomocí dotazníku SF-36 (Short form 36). Pro posouzení únavy byla využita standardizována škála MAF (Multidimensional Assessment of Fatigue Scale). Psychický stav pacientů byl hodnocen subjektivně pomocí standardizované škály HADS (Hospital anxiety and depression scale), která je...
|
|
|
Faktory ovlivňující fluktuaci sester v ČR
Sedešova, Julie ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Nedostatek sester je celosvětovým problémem s multifaktoriální povahou, na němž se ve velké míře podílejí demografické změny světové populace. Do budoucna lze předpokládat prohlubující se nerovnováhu v nabídce a poptávce sesterského personálu a dle odhadu WHO (2015) dosáhne v roce 2030 deficit sester a porodních asistentek 7,6 milionu. K nedostatku sester ve značné míře přispívá jejich fluktuace, která je ovlivněna množstvím vzájemně souvisejících faktorů a má negativní dopad na kvalitu a bezpečnost péče, na ekonomiku, zdravotnické systémy a samotné sestry. Prvním krokem při řešení této problematiky je zkoumání příčin institucionální i profesní fluktuace sester a následně vytváření stabilizačních opatření. Cíl: Identifikovat, charakterizovat a analyzovat faktory, které ovlivnily rozhodnutí změnit stávající pracovní pozici u všeobecných sester s více než dvouletou praxí. Metodologie: Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím individuálních semistrukturovaných rozhovorů, metodologicky byl zvolen fenomenologický přístup a metoda účelového výběru. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 všeobecných sester z pražských nemocnic ve věku od 30 do 52 let. Sběr dat byl ukončen dosažením teoretické saturace. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou...
|
|
|
Role školící sestry v adaptačním procesu sester na vybraném pracovišti
Polidarová, Zuzana ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Pozice školícího pracovníka zaujímá v adaptačním procesu (AP) sester zcela zásadní význam. Obzvláště na pracovištích intenzivní medicíny, kde zaškoluje ve vysoce specializované a náročné péči. AP se tak stává citlivým obdobím, ve kterém se zaměstnanec rozhoduje, zda setrvá na pracovišti, nebo dokonce v profesi. Metodika: Tato studie je kvalitativní. Hlavním cílem tohoto šetření jsou konkrétní zkušenosti školících sester s vedením AP. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů se školícími sestrami na půdě jednoho vybraného pracoviště intenzivní medicíny. Analýza dat proběhla ve 4 krocích, bylo použito otevřené kódování a třídění dat do kategorií a subkategorií. Výsledky: Bylo identifikováno 6 hlavních témat: Vlastní zkušenosti školitelů z období AP, Atributy organizace AP, Hodnocená a zpětná vazba, Role školící sestry, Kritické momenty a Faktory ovlivňující adaptační proces. Vlastní zkušenosti školitelů z AP jsou signifikantním prediktorem pro jejich individuální způsob zaškolování a vedení AP. Hodnocení a zpětná vazba mají svou kulturu a musí probíhat cyklicky, aby přinášela efekt. Školitel je nositelem mnoha rolí, podílí se na tvorbě sociálních vazeb s novou sestrou, sám má snahu navázat pozitivní vztahy a zaškolovat po stránce profesní i předávat doporučení...
|
|
|
Rozhodnutí o změně pracoviště u nelékařského zdravotnického personálu
Picmausová, Ivana ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Problematika fluktuace sester ve zdravotnických zařízení není jen soudobým problémem v České republice. Předpokládá se zvyšování poptávky po pracovní síle sester ve stárnoucí populaci. Je pravděpodobné, že v budoucnu bude nedostatek sester přetrvávat nebo se dokonce prohloubí (i s ohledem na stárnutí sester samotných), pokud nebudou přijata patřičná opatření (Simoens et al., 2005). Práce se zabývá rozhodnutím o změně pracoviště nelékařského zdravotnického personálu - všeobecných zdravotních sester, praktických sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů v rámci jednoho zdravotnického zařízení. Analyzuje důvody, které vedou sestry ke změně pracoviště. Byl proveden výzkum kvantitativní metodou - formou dotazníkového šetření. Šetření probíhalo v období na přelomu ledna a února 2020 ve zvoleném zdravotnickém zařízení v České republice. Bylo distribuováno celkem 701 dotazníků, a to na všechna lůžková oddělení, ambulance a na jednotky intenzivní péče. Dotazníkové šetření se týkalo nelékařského zdravotnického personálu. Byla provedena statistická analýza výsledků pro sledování rozdílů v rozhodnutí o změně pracoviště podle různých charakteristik a výpovědí respondentů je využit Mann-Whitney U Test. Ke zpracování bylo použito 415 vyplněných dotazníků. O změně pracoviště uvažuje 61/415 (14,7 %)...
|
|
|
Adaptační proces anesteziologických sester z pohledu školitele
Husová, Veronika ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod do problematiky: Adaptační proces absolvují všichni nově příchozí zaměstnanci s cílem co nejrychlejšího a nejefektivnějšího zapojení do plného pracovního procesu organizace. Specifickou adaptací procházejí také noví zaměstnanci, kteří začínají pracovat na anesteziologickém oddělení. Právě na anesteziologické oddělení je zaměřen výzkum diplomové práce a přináší pohled mentorů - anesteziologických sester, na průběh adaptace nových zaměstnanců. Metodologie: Jedná se o kvalitativní studii, sběr dat proběhl polostrukturovanými rozhovory s anesteziologickými sestrami mentorkami z různých oborů anestezie. Analýza dat byla provedena v několika krocích otevřeným kódováním s následnou kategorizací. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 9 anesteziologických sester. Výsledky: Zjištění výzkumného šetření ukazují důležité aspekty úspěšného adaptačního procesu anesteziologických sester. Jsou jimi vlastní zkušenosti mentora, jak z období adaptačního procesu, tak z jeho předešlých pracovišť, mentoring, který reprezentuje zkušený školitel, nápomocné pracovní prostředí a kolektiv a kvalitní zpětná vazba pro mentora i nového zaměstnance. Závěr a doporučení Ukázalo se, že kvalitní mentoring je strategickým prostředkem k úspěšné adaptaci nového zaměstnance. Kvalitu je však nutné neustále hlídat. Získané informace...
|
|
|
Role sestry ve farmakoterapeutickém týmu
Hašková, Martina ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současnou farmakoterapeutickou péčí se zaměřením na činnosti, které jsou vykonávány sestrami. Cílem bylo zachytit a zanalyzovat názory a zkušenosti vybraných sester na současné postavení sestry ve farmakoterapeutickém týmu, jaké činnosti zde vykonává a jak tyto týmy fungují. Dalším bodem bylo využití stručné SWOT analýzy ke zhodnocení současného postavení sestry a případné implementace navrhovaných úprav v kompetencích sester. Za účelem získání potřebných dat byly realizovány polostrukturované rozhovory, které byly pro možnost dalšího zpracování nahrávány. Každý rozhovor byl následně přepsán do textového souboru, kdy proběhla primární analýza dat. Rozhovory byly dále analyzovány a za použití metody otevřeného kódování byly dále vydefinovány tři hlavní kategorie se specifickými subkategoriemi a jednotlivými subkódy. O spolupráci byli požádáni vybraní muži i ženy pracující na pozici sestry bez odborného dohledu, kde se dle pracovní anamnézy očekávala významnější zkušenost s danou problematikou. Mezi oslovenými se tedy nacházely sestry s dlouholetou praxí v oboru, často působící ve sféře středního či vyššího managementu. Ve výběru se také zohledňovalo odborné zaměření jedince a typ pracoviště pro využití zkušeností z různých oblastí poskytované sesterské péče. Sestry...
|
|
|
Motivační a demotivační faktory pro setrvání na pracovišti intenzivní péče v profesi sestry
Trojáková, Miluše ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Profese všeobecné sestry je specifickým povoláním s vysokými nároky. V současné době je aktuálním a zásadním problémem nejen v České republice, ale i problémem globálním, získávání a udržení stávajících všeobecných sester. Není jasné, kolik přesně všeobecných sester chybí. Za rok 2017 a 2018 Česká asociace sester (ČAS) uvádí čísla od 2000 do 3300. Nedostatek vzdělaných a kvalifikovaných všeobecných sester s sebou nese řadu negativních důsledků. Ovlivňuje nejen kvalitu, ale i dostupnost poskytované péče. Některé zahraniční studie dokonce ukazují, že nedostatek sester zvyšuje pravděpodobnost vzniku komplikací a úmrtí pacientů (Aiken et al., 2014). Rozpoznáním motivačních a demotivačních faktorů, které mají vliv na spokojenost sester, můžeme napomoci udržet všeobecné sestry ve své profesi a zvýšit jejich pracovní výkon. Pro vlastní výzkumné šetření, které bylo realizováno na konkrétním jednom pracovišti intenzivní péče nejvyššího typu, byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda. Sběr dat proběhl formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a byl ukončen dosažením saturace dat. K záznamu kvalitativních dat byl z důvodu zachování autentičnosti používán audiozáznam. Rozhovory byly následně přepisovány. Technikou otevřeného kódování byla analyzována data u celkem deseti účastníků výzkumu. Účastníci...
|
|
|
Management postupu léčby akutní ischemické cévní mozkové příhody ve vztahu k mediánu "Door-to-Needle Time"
Žák, Radek ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá částí léčebného procesu u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou. Konkrétně zkoumá časový interval od vstupu pacienta do zdravotnického zařízení po zahájení léčby intravenózní trombolýzou - tzv. Door-to-Needle Time. V teoretické části je popsána cévní mozková příhoda a její dělení dle etiologie. Dále jsou zde shrnuty klinické studie, které proběhly ve světě od 60. let 20. století po současnost, vývoj péče o pacienty s iktem v České republice, doporučené postupy odborných organizací v České republice a identifikace a management léčby pacienta s iktem. Závěrem teoretická část shrnuje studie zaměřené na redukci časového intervalu Door-to-Needle Time, které proběhly ve světě i u nás. Cílem praktické části je vyhodnocení pracovních postupů a podmínek zdravotnických týmů jednotlivých iktových center a identifikace příčin rozdílů mediánu Door-to- Needle Time. Zvolenou metodou výzkumu je kvantitativní dotazníkové šetření formou internetového dotazníku Google Forms zaslaného vedoucím členům těchto týmů. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že faktory ovlivňující zkrácení mediánu Door-to-Needle Time spočívají v prohloubení a zefektivnění spolupráce se zdravotnickou záchrannou službou, důkladné přípravě týmu před příjezdem pacienta včetně zajištění...
|
host ::
RSS.