Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lateralita z pohledu pianisty v kontextu klavírní literatury 20. století
Žalčíková, Lenka Sarah ; Toperczer, Peter (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent)
Tato práce pojednává o úloze levé ruky v kontextu tvorby skladatelů 20. století se zaměřením na skladbu Leoše Janáčka - Capriccio pro levou ruku a soubor dechových nástrojů. Je zde uveden také abecední rejstřík skladatelů, kteří se touto problematikou zabývali a seznam všech dostupných skladeb pro levou ruku sólo. Podstatné je hledisko válečných invalidů, kteří podnítili přední hudební skladatele ke kompozici děl pro levou ruku a také pianistů leváků, kteří se taktéž velkou měrou zasloužili o nárůst této literatury. Klíčová slova: Lateralita, Janáček, Capriccio
Současné klavírní školy
Bečejac, Jelena ; Bilinská, Kvitoslava (vedoucí práce) ; Malý, František (vedoucí práce) ; Klánský, Ivan (oponent)
Ve své magisterské práci se zaměřuji na rozbor klavírních škol které používam ve své pedagogické praxi a které považuji za velmi vhodný materiál pro vyučovaní hry na klavír v počátečném stadiu. Jsou to Nová klavírní škola Zdeny Janžurové a Milady Borové, Evropská klavírní škola Fritze Emontse a Klavírní školičky autorky Miroslavy Lili Petrović.
Petr Eben: Klavírní trio
Fialová, Terezie ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent)
Na začátku bych se chtěla zmínit o tom, že jsem dlouho přemýšlela, jak svoji bakalářskou práci koncipovat. I když se dnes, bohužel již uzavřené, dílo Petra Ebena těší velkému zájmu široké odborné veřejnosti a existují dvě monografie na toto téma, myslím že stále existuje prostor pro detailní analýzu jeho konkrétních skladeb. Proto jsem se rozhodla zaměřit se na analýzu Klavírního tria, se kterým mám již svoji osobní interpretační zkušenost - nejen na pódiu při živém provedení, ale i při natáčení a následné práci ve studiu. Díky této zkušenosti se pokusím zhodnotit samotné dílo podle mého nejlepšího svědomí. Práci jsem začala stručnou biografií autora, po ní následuje krátký komentář k jeho skladbám z ostatních žánrů a teprve na základě tohoto úvodu se dostávám k samotnému triu, které rozebírám nejprve obecně a poté postupně po jednotlivých větách. Snad to bude pro čtenáře poutavé a zajímavé a otevřou se mu nová a dosud neobjevená zákoutí Ebenovy tvorby.
JAPONŠTÍ KLAVÍRNÍ PEDAGOGOVÉ
Saitoh, Hatsumi ; Bilinská, Kvitoslava (vedoucí práce) ; Toperczer, Peter (oponent)
Japonci si v posledních sto letech vybudovali své postavení na světové hudební scéně, především evropské. Rychlý vzrůst zaznamenala především hra na klavír a s tím souvisejícím klavírní školy, metodika a pedagogika. Tato práce se zabývá historií klavírní pedagogiky a představiteli ovlivńující její rozvoj. V Japosnku vládne silná touha dohnat evropskou úroveń a začalo nekritické přejímání evropské hudby. Japonci začali rovnou imitovat evropskou hudbu, i když neprožívali umělecký přednes a nezabývali se jejím základem a tradicí. Před druhou světovou válkou začala přibližovat Japonce k opravdové evropské hudbě jejich pilnost a uctivost. Avšak po válce směr pedagogiky vedl někam jinam. Touha po úspěchu na soutěži vedla k přehánění mechanického prstového cvičení, následně vznikla řada nemuzikálních klavíristů. Dnes se Japonci snaží vyřešit tuto problematiku a už se objevují kladné výsledky.
Paměť
Baranová, Markéta ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (oponent) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pamětí, jejími typy, procesy a funkcemi. Dále řeší otázku hudební paměti a práce pianisty s hudební pamětí.
Klavírní dílo F. M. Bartholdyho s přihlédnutím ke Koncertu op.2, č.1 G moll pro klavír a orchestr
Loskotová, Lenka ; Malý, František (vedoucí práce) ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent) ; Lapšanský, Marian (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na osobu skladatele F. Mendelssohna - Bartholdyho a jeho nejzávažnější klavírní díla. Hlavní část se zabývá okolnostmi vzniku a formální analýzou Koncertu pro klavír a orchestr g moll op. 25, č. 1.
Hudební skladatel Ctirad Kohoutek
Böhmová, Veronika ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent)
Tato práce se zabývá hudební osobností Ctirada Kohoutka. Mapuje jeho dětství, dospívání, studijní léta, jeho povolání profesora JAMU, HAMU a ředitele České filharmonie. Nahlíží na něj jako na úžasného a vtipného člověka, který se po celý život snažil o životní přehled a nadhled, což v závěru dokazují svými vzpomínkami někteří z jeho žáků (Otomar Kvěch, Stanislav Hochel, Radko Tichavský a Jiří Churáček). V příloze je, kromě kritik a uměleckých cen, přiložen dosavadní seznam díla (dosavadní, jelikož je pan profesor stále velmi aktivním skladatelem).
Vasilije Mokranjac a jeho klavírní tvorba
Bečejac, Jelena ; Bilinská, Kvitoslava (vedoucí práce) ; Malý, František (oponent)
Tato práce popisuje život a klavírní dílo Srbského hudebního skladatele Vasilije Mokranjac. Nejprve se zabývám životopisem a charakteristikou jeho kompozičního stylu. Má práce zahrnuje stručný popis každé skladby.
HISTORIE A VÝVOJ CHLAPECKÉHO SBORU BONI PUERI
Fišl, Martin ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent)
V mé diplomové práci se zabývám tématem, historií a vývojem českého chlapeckého sboru Boni pueri. Těžištěm práce shledávám v rozhovorech se sbormistry a klavíristy, kteří se sborem Boni pueri spolupracovali, či spolupracují. V rozhovorech se zabývám otázkami z oblasti dirigování, školy, ale také především klavírního doprovodu, který přináší svá úskalí a specifika.
W. A. Mozart: Piano concerto No. 20, d minor, KV 466
Fančovič, Peter ; Lapšanský, Marian (vedoucí práce) ; Bilinská, Kvitoslava (oponent) ; Langer, Miroslav (oponent)
V tejto práci som sa pokúsil analyzovať Mozartov klavírny koncert d- moll na základe mojich doterajších poznatkov. V úvode sa zmieňujem o mojej motivácii k písaniu tejto práce. V prvej kapitole ide o malé nahliadnutie do Mozartovho života a hlavne o vplyvy z jeho detstva, ktoré boli pre jeho osobnosť dôležité. V druhej kapitole som načrtol prehľad Mozartových klavírnych koncertov. Pripojil som k nim niektoré poznámky ohľadne vzniku a zaujímavostí z hľadiska štruktúry, ale ide len o stručné poznámky a hlavne uvedenie do kapitoly tretej. Tá sa zaoberá priamo koncertom d - moll. Na začiatku je krátka stať o okolnostiach jeho vzniku a prvom uvedení a v ďalších štyroch podkapitolách som sa snažil o analýzu jednotlivých častí a popis problematiky kadencií. Štvrtá a piata kapitola sa zmieňujú dve zaujímavosti, ktoré sa týkajú koncertu - pedálovú pomôcku - nástroj, ktorý Mozart pravdepobone používal pri uvedení koncertu a basso continuo. V závere píšem o význame vernosti hudobného textu ako aj o možných dopadoch pri jeho nedostatku, či opačnému extrému interpretácie - nedostatku hľadania vlastnej tvorivosti pri hre. Na konci mojej práce uvádzam zoznam použitej literatúry.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.