|
| |
|
|
Paupertate styloque connecti. Formální diskursivní modus, literární pole a textové utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích.
Storchová, Lucie ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Urbánek, Vladimír (oponent)
Disertace vychází z konceptů symbolické sociologie (koncept literárního pole), řečových reprezentací a performativity a aplikuje je na výzkum humanistických učeneckých komunit v českých zemích v letech 1550-1650. Zodpovídá na následující badatelské otázky: Jak v rámci formalizovaného diskursivního modu charakteristického pro latinské humanistické básnictví probíhala komunikace? Jak fungovala jednotlivá humanistická literární pole? Jak se v heteronomním poli modelovaly vztahy k mecenátu? Jak se textově utvářela učenecká komunita a sebeprezentovali jednotliví učenci? Tyto problémy autorka sleduje od období po roce 1550, kdy se v českých zemích zformovaly první pravidelné humanistické komunikační struktury; hlavní pozornost se soustředí na intelektuální provoz spojený s pražskou univerzitou a přidruženými městskými okruhy a následně na mimouniverzitní učenecké skupiny a rozpad univerzitního literárního pole okolo poloviny 17. století. V závěrečné části práce autorka analyzuje, jak byly v humanistických textech "obsazovány" různé typy subjektových pozic a jak byl v souvislosti s učeneckými reprezentacemi a autorstvím performován gender a tělo.
|
|
|
Vývoj zemědělství a příbuzných oborů v Čechách v době průmyslové revoluce
Csémy, Jana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Abychom rozpoznali problémy, se kterými se dnes zemědělství potýká (eroze, příliš velký obsah dusíku v půdě díky trvalému a intenzivnímu využívání umělých hnojiv a další projevy průmyslového pojetí zemědělství) je nutné hledat příčiny tohoto vývoje. Průmyslová revoluce je významným předělem, který může poukázat na historické kořeny zemědělského využití krajiny člověkem, v níž dnes žijeme, pomoci vyvrátit některé tradiční mýty i lépe porozumět "přirozenosti" vztahu člověka k životnímu prostředí v zemědělské krajině. Na konkrétních příkladech bude doloženo, jak vývoj v zemědělství v období průmyslové revoluce konkrétně poznamenal či naopak nepoznamenal dvě zcela odlišné krajinné oblasti Čech - Kolínsko a Hrusice - a kde jsou možné kořeny současné variability českého venkova, které odhalí výzkum v těchto dvou katastrech. Doufám, že tato práce umožní odhalit, popsat a zdůvodnit změny, ke kterým ve dvou různých typech krajiny došlo vlivem intenzifikace zemědělství v období průmyslové revoluce. Může ukázat na problémy, které v souvislosti s působením člověka na krajinu vznikly, jejichž důsledky dnes pociťujeme a řešíme. Měla by se stát ucelenou informací o důležitých proměnách, ke kterým v krajině došlo díky zemědělství a jeho vývoji u dvou extrémně odlišných oblastí. Může přispět jako podklad pro plánování...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání obrazů bogomilského a husitského hnutí
Dospíšil, Dimitrij ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Tuček, Jan (oponent)
Ve své práci jsem zkoumal způsoby zobrazování husitského hnutí v české historiografii a bogomilského hnutí v bulharské historiografii ve 20. století. Oba hnutí podle mého názoru ve zmíněných historiografiích hrály roli "symbolických center" v termínech prof. Havelky. Následně jsem poukázal na to, že se změnou politických garnitur v obou zemích se radikálně měnil i způsob zobrazování husitů a bogomilů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.