|
|
Kdo zpívá židovsky? Hlas jako prostředek performance židovských identit v pražských synagogách a modlitebnách
Seidlová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Fontánová, Anna (oponent)
Cílem tohoto především hudebně antropologického výzkumu je popsat, analyzovat a interpretovat proces hledání židovské identity na proměnách židovské náboženské hudby v Praze a postojům jejích akterů k ní. V průběhu staletí se měnila židovská rituální hudba v závislosti na tom, co v danou dobu znamenalo být židem - co aktéři chtěli být a jak tuto představu naplňovali performancí. Proměna, kterou prošla pražská synagogální hudby za postsocialismu se jeví jako obzvláště markantní. Všímám si různých způsobů hudebního provedení rituálu v jejich sociálně-historickém kontextu, dobových estetických ideálů i konfliktů na téma, jaký hudebně-performativní projev je ten pravý židovský. Všechny tyto fenomény totiž vyjevují hlubší sociální vyjednávání členů komunity o palčivé otázce, jak být správně židem a přitom integrovat všechny složky své identity. Étos dané doby demonstrují i osobní příběhy několika pražských synagogálních zpěváků vedoucích bohoslužbu (tzv. kantorů/chazanů). Výzkum kombinuje kvalitativní etnografické přístupy sociální i historické antropologie a antropologie hudby.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené v Praze: Subkultura "Deylák" jako motivace pro indikované studenty k budoucímu profesionálnímu hudebnictví
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Heřmanský, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je o Konzervatoři Jana Deyla v Praze, o jejích studentech a absolventech. Konzervatoř Jana Deyla je speciální střední hudební škola pro zrakově postižené studenty, jediná v České Republice. Konzervatoř své studenty vede k budoucímu zaměstnání učitelů hudby. V nynější době ubývá zájem studentů o učitelství hudby a mnozí z nich se po absolutoriu věnují zcela odlišné oblasti (informatika, fyzioterapie, jazyky), nebo pokračují ve studiu na vysoké škole. Někteří se i přes tuto klesající tendenci uplatňují jako učitelé hudby, hlavně v menších městech. Ve svém výzkumu jsem zpočátku chtěla tuto zvláštní subkulturu poznat, stejně jako etnolog cizí kulturu. Terénní výzkum trval jeden školní rok (2006/2007), během něhož jsem docházela do školy, poznávala prostředí a seznamovala se s problematikou nevidomých mladých lidí. Na základě pozorování jsem zformulovala výzkumnou otázku. Cílem se mi stalo odhalit strategie, kterými škola své studenty motivuje do studia a do budoucího profesionálně hudebního života. Výzkum jsem založila na zúčastněném pozorování a na rozhovorech se studenty a absolventy konzervatoře. Ve výzkumu jsem se zaměřila hlavně na indikované studenty, tedy na studenty se zrakovou vadou, protože u nich je otázka hledání budoucího zaměstnání zvlášť palčivá.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.