|
|
Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kovářová, Veronika ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Resumé Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského Soudu pro lidská práva Tato práce pojednává o svobodě projevu a jejích přípustných limitech tak, jak tyto hranice deklaruje Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") v článku 10. Svoboda projevu je každému garantována. Nicméně svoboda projevu není absolutní, omezování svobody projevu prostřednictvím zásahů vnitrostátních orgánů do svobod jednotlivce je možné za splnění přítomnosti některého z ospravedlnitelných cílů dle odstavce 2 článku 10, při současném užití tzv. testu legality, legitimity a proporcionality. Čili jinými slovy, opatření užité vůči osobě musí být stanoveno zákonnou normou, musí sledovat dosažení legitimního cíle a musí být nezbytné v demokratické společnosti. Tento test Evropský soudu pro lidská práva (dále jen "Soud") aplikuje vždy, když shledá zásah do svobody projevu přítomným. Tato práce se zaměřuje na judikaturu Soudu ve věcech stížností pro porušení svobody projevu s ohledem na posuzování přípustnosti užití legitimních limitačních klauzulí ze strany vnitrostátních orgánů aplikujících právo. Struktura obsahu této práce věcně odpovídá skladbě článku 10 odstavce 2 Úmluvy, co se týče zajištění cílů dosažených omezením podle okruhů ospravedlnitelných důvodů zásahů do svobody projevu. Mezi tyto...
|
|
|
Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud
Matušinová, Anna ; Čepelka, Čestmír (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V roce 1998 státy schválily Římský statut Mezinárodního trestního soudu, učinily tak významný krok kupředu v oblasti vynucování norem mezinárodního trestního práva. Jurisdikce soudu je omezena na nejzávažnější zločiny, jejichž definice obsahuje Římský statut. Válečné zločiny, genocida a zločiny proti lidskosti byly v dokumentu definovány, na definici zločinu agrese se státy neshodly. V roce 2010, na Revizní konferenci v Kampale, měly státy definici zločinu agrese do Římského statutu začlenit. Mezinárodní trestní soud tak měl definitivně získat jurisdikci nad zločinem agrese. Očekávání však byla naplněna jen částečně. Státy se sice dohodly na definici, kterou včlenily do Římského statutu, jurisdikce Mezinárodního trestního soudu však nebyla aktivována. K tomu by mělo dojít nejdříve v roce 2017, pokud budou splněny požadavky stanovené na Revizní konferenci. Diplomová práce Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud seznamuje čtenáře nejprve se základními pojmy, které souvisí s definováním zločinu agrese. V následujících kapitolách je popsán historický vývoj chápání zločinu agrese a snaha o kodifikaci pojmu. Na rozboru mezinárodních právních dokumentů je ukázán posun, který se během téměř stoletého vývoje definice udál. Hlavní část práce se zabývá vztahem zločinu agrese k Mezinárodnímu trestnímu soudu....
|
|
|
Cílené likvidace osob jako prostředek boje proti terorismu
Kučera, Tomáš ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V posledních letech můžeme sledovat horlivé debaty o legalitě a morálních aspektech státem podporovaných cílených likvidací jak ze strany představitelů vlád, akademických kruhů, vojenských a policejních složek, zpravodajských služeb, lidsko-právních organizací, humanitárních institucí, tak i médií. Tyto debaty ještě zesílily po zabití Usámy bin Ládina, vůdce teroristické skupiny Al-Kájda, v květnu 2011. Cílem mé práce je odpovědět na otázku, zda jsou cílené likvidace osob přípustným prostředkem boje proti terorismu. Legalita cílených likvidací je analyzována z pohledu mezinárodního práva, konkrétně práva lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a práva mezinárodní bezpečnosti. Práce je složena ze šesti kapitol. Kapitola první vymezuje základní pojmy používané v práci. Kapitola je rozdělena do dvou částí. Část první podává definici cílených likvidací. Část druhá definuje terorismus. Kapitola druhá zkoumá legalitu cílených likvidací z pohledu práva mezinárodní bezpečnosti. Kapitola třetí popisuje paralelní aplikaci práva lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Kapitola čtvrtá analyzuje legalitu cílených likvidací v rámci práva lidských práv. Zaměřuje se na dva smluvní instrumenty, a to na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských...
|
|
|
Legalita preemptivní sebeobrany
Davidová, Veronika ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Legalita preemptivní sebeobrany Diplomová práce se zabývá jednou z klíčových otázek současného mezinárodního práva, právem na preemptivní sebeobranu. Práce je rozdělena do šesti částí - úvodu, čtyř kapitol a závěru. První kapitola se zabývá prameny mezinárodního práva, které regulují právo na sebeobranu. Tato kapitola analyzuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými prameny a způsob, jakým se vzájemně ovlivňují. Hlavní pozornost je věnována Chartě OSN, mezinárodnímu obyčeji, rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora a mezinárodněprávní doktríně. Cílem této kapitoly je vymezit vztahy mezi výše uvedenými prameny a možnosti jejich působení na vývoj konceptu preemptivní sebeobrany. Druhá kapitola je zaměřena na samotný institut práva na individuální sebeobranu a dále se zabývá základními přístupy k pojetí tohoto práva, přístupem restriktivním a přístupem extenzivním. Kapitola třetí analyzuje zákaz hrozby silou a použití síly v mezinárodních vztazích. Čtvrtá kapitola se věnuje historickému vývoji konceptu preemptivní sebeobrany, zejména případu Caroline a vývoji preemptivní sebeobrany v meziválečném období. Předmětem této kapitoly je dále analýza rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora a mezistátní praxe po roce 1945. Detailně jsou zkoumány následující případy: námořní blokáda Kuby, šestidenní válka, útok na...
|
|
|
Regionální a subregionální ochrana lidských práv v Africe
Demuthová, Tereza ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma regionální a subregionální ochrany lidských práv v Africe. Nejprve se snaží poskytnout shrnutí systému ochrany lidských práv v rámci Africké Unie, jeho vývoj a stručnou charakteristiku Africké charty lidských práv a práv národů, Africké Komise lidských práv a práv národů a Afrického soudu pro lidská práva a práva národů. Druhá kapitola se zabývá ochranou lidských práv v subregionálních organizacích (RECs) zajišťovanou třemi subregionálními soudy, konkrétně Soudním dvorem ECOWAS, Tribunálem SADC a Soudním dvorem EAC. Poskytuje náhled do činnosti těchto tří subregionálních soudů a analyzuje otázky související s jejich lidskoprávní jurisdikcí, stejně jako jejich lidskoprávní judikaturu a různé překážky, jimž tyto soudy musely a musí čelit. Dospívá k závěru, že, přestože efektivita regionální a subregionální ochrany lidských práv v Africe zatím není vysoká a má co zlepšovat, systém je stále ve svých počátcích a subregionální soudy mají potenciál stát se efektivnějšími fory pro ochranu lidských práv.
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Právní ochrana novinářů v ozbrojeném konfliktu
Benešová, Barbara ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá ochranou novinářů v ozbrojených konfliktech. Podle mého názoru je toto téma aktuální s odkazem na nedávnou válku v Iráku a také řadu dalších ozbrojených konfliktů. Ve světě se touto problematikou zabývá mnoho odborníků, ale u nás toto téma, až na pár výjimek, zatím otevřeno nebylo. Cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na ochranu novinářů v ozbrojených konfliktech - to znamená popsat stávající právní úpravu a rovněž uvést návrhy týkající se možné budoucí úpravy. Základní otázkou je, zda současná úprava je dostatečná k poskytování odpovídající ochrany novinářům a pracovníkům médií v ozbrojených konfliktech. Domnívám se, že by měla být přijata nová úmluva, která by obsahovala speciální status pro novináře a také by pro ně zakotvila ochranný znak, a v této práci se pokusím svůj postoj vysvětlit. Práce se skládá ze třinácti kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly. Obecně ji lze rozdělit na dvě hlavní části. Ta první se zaměřuje na platnou právní úpravu - zejména Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám z roku 1949. Začátek části se zabývá výkladem pojmu "novinář" a dále stručně popisuje historii ochrany novinářů v ozbrojeném konfliktu. Na tyto dvě kapitoly navazuje kapitola třetí, která představuje základní kategorie novinářů podle mezinárodního humanitárního...
|
|
|
Postoj Spojených států amerických k mezinárodnímu právu - Bushův unilateralismus
Keblušek, Andrej ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Název práce: POSTOJ SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH K MEZINÁRODNÍMU PRÁVU - Bushův unilateralismus. Autor: Mgr. ANDREJ KEBLUŠEK Katedra: Katedra mezinárodního práva veřejného Vedoucí práce: doc. JUDr. JAN ONDŘEJ, CSc., DSc. ABSTRAKT Dne 24. 10. 1945 byla na konferenci v San Francisku založena Organizace spojených národů ("dále jen OSN"), jenž si jako svůj hlavní cíl vytyčila "uchránit budoucí pokolení před metlou vojny". Stejného dne totiž vstoupila v platnost zakládací listina této Organizace, známá jako Charta Spojených národů (dále jen "Charta OSN"), která zakotvovala nová mezinárodní pravidla založená na principu jus ad pacem ("právo na mír") a zakazující princip jus ad bellum ("práva na válku") v budoucích mezinárodních vztazích. Válka byla v rámci těchto nových mezinárodních pravidel zakázána, a měla být do budoucna vedena pouze v zájmu zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, v naprosto ojedinělých případech. Spojené státy americké jsou přitom jedinou zemí mezinárodního společenství, která nejčastěji používá ozbrojenou sílu v mezinárodních vztazích a v současnosti vede dvě obří válečná tažení v Afghánistánu (2001 -) a Iráku (2003 -). Cílem této práce proto bude právní posouzení oprávněnosti všech amerických válečných tažení z posledních let a jejich souladu se současnou právní úpravou použití ozbrojené...
|
|
|
Regionální organizace a boj proti terorismu: srovnání systému Rady Evropy a Organizace amerických států
Žabková, Marie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je jednak popsat jednotlivé kroky OAS a Rady Evropy v otázkách boje s terorismem a jednak srovnat jejich přístup v této oblasti. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol, které se dále dělí do tří částí. První dvě části jednotlivých kapitol popisují kroky obou organizací zvlášť, třetí část pak jejich přístup srovnává a dává do vzájemných souvislostí. Úvodní kapitola se zabývá důvody, pro které se tyto organizace rozhodly zavést boj s terorismem do své agendy a mapuje přijetí prvních mezinárodních instrumentů. Ačkoliv z časového hlediska se aktivity v této oblasti spíše překrývají, obsahově obě organizace uplatňují rozdílný přístup, co se týče přijatých protiteroristických úmluv. Následující kapitola je věnována především období po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy došlo k revizi stávajících dokumentů a k zintenzivnění protiteroristické spolupráce mezi státy obou regionů. V této kapitole detailně rozebírám tyto nově přijaté nástroje a srovnávám jejich vliv na dosavadní úpravu. Ve třetí kapitole se snažím nastínit nové oblasti zájmu na poli protiteroristického boje. Do popředí se dostávají otázky jako financování terorismu, kybernetický terorismus a snaha o spolupráci s dalšími regionálními organizacemi zabývajícími se protiteroristickou agendou. Čtvrtá kapitola...
|
|
|
Mimořádná vydávání (Extraordinary Renditions) a lidská práva
Švepeš, Petr ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Mimořádná vydávání (Extraordinary Renditions) a lidská práva Ing. Petr Švepeš Tématem diplomové práce jsou mimořádná vydávání, resp. mimořádná předávání (Extraordinary Renditions) jako fenomén boje proti terorismu a jejich kritická reflexe ve světle mezinárodního práva lidských práv. Mimořádná předávání jsou kontroverzní metodou získávání zpravodajských informací o teroristických aktivitách prováděnou ve světě americkou zpravodajskou službou CIA. Metoda spočívá ve vytipování osoby podezřelé z terorismu, jež by mohla znát cenné informace, jejím vystopování a únosu za pomoci nebo za tichého souhlasu státu, na jehož území se tato osoba právě nachází. Unesená osoba je tajně soukromými letadly pomocí tzv. "globální pavoučí sítě" transportována do některé ze zemí, které praktikují pokročilé výslechové metody s užitím různých technik tortury, a v této zemi je vězněna a vyslýchána místními orgány. Extrahovaná zpravodajská informace je předána CIA a podezřelá osoba je poté v přijímající zemi považována za trestně stíhanou a je s ní zahájeno soudní řízení, nebo je dále vězněna bez formálních obvinění, anebo "zmizí." Cílem práce je detailní lidskoprávní analýza praxe mimořádných předávání a případná identifikace porušení konkrétních závazných norem mezinárodního práva lidských práv. V rámci této analýzy je...
|
host ::
RSS.