|
|
Vliv rodičovského stylu výchovy na utváření a preferenci vlastního výchovného stylu adolescentů
KŘÍŽ, Jakub
Ústředním tématem diplomové práce je téma z pedagogické psychologie - výchovné styly se zaměřením na adolescenty. Teoretická část práce se v první kapitole věnuje období adolescence a vývojovým změnám, které jsou s ní spojené, v druhé kapitole historickým, tradičním, ale i současným pojetím rodiny a výchovy a závěru teoretické části práce se věnujeme problematice výchovných stylů od jejich definice, prvních teorií až po studie o jejich vlivu na utváření osobnosti dítěte, spojitosti s různými projevy antisociálního chování či rizikem vzniku různých psychických poruch. Výchovný styl jako psychologický konstrukt vykazuje dlouhodobě vysokou reliabilitu a využitelnost a mnohé studie s tímto konstruktem stále pracují a dokazují, že má dobrou vypovídací hodnotu o fungování rodiny, hlavně vztahu rodič-dítě nebo se prokazují souvislosti mezi konkrétními výchovnými styly a zvýšeným rizikem různých psychopatologických projevů chování u dětí a mladistvých. V rámci empirické části práce jsme se rozhodli zmapovat na vzorku 253 českých adolescentů, v jakém poměru se výchovné styly v této věkové kategorii vyskytují. Byl zvolen kvantitativní design a vytvořena testová baterie sestávající z metody pro zjišťování výchovných stylů (Dotazník pro zjišťování způsobů výchovy v rodině a jeho modifikace) a metody umožňující měřit osobnostní rysy (BFI-10). Při zkoumání výchovných stylů si odborníci kladou otázku, které faktory mají největší vliv na to, jaký výchovný styl nakonec rodiče ve své výchově využívají. Z toho pramení druhý cíl práce, který spočíval v ověření vztahů mezi všemi komponenty výchovného stylu rodičů adolescentů s komponenty řízení adolescentů. Prozkoumali jsme tedy kvantitativními metodami výzkumu (korelace), zdali existuje vztah mezi emočním vztahem rodičů/řízením vůči adolescentovi a adolescentovou mírou řízení, kterou by preferoval on, kdyby už byl rodičem dítěte. Tím jsme se snažili u našeho vzorku ověřit, jak moc nebo zdali vůbec, mají jednotlivé dimenze výchovného stylu rodičů vliv na postupném utváření svého vlastního výchovné stylu adolescentů, z nichž se většina stane během pár let rodiči. Co se týká výskytu výchovných stylů, zjistili jsme v porovnání s dřívějšími výzkumy v českém prostředí menší výskyt výchovných stylů reprezentující tradiční přísnou výchovu, a naopak větší podíl výchovných stylů kombinující kladný/extrémně kladný emoční vztah k dítěti a rozporné či slabé řízení, tedy výchovy poskytující dětem větší volnost a dostatek projevů lásky. Po ověření hypotéz jsme zjistili, že se u adolescentů snižuje při sílícím záporném emocionálním vztahu rodičů tendence k poskytování volnosti, ta se snižuje rovněž při zvyšujících se požadavcích rodičů. Positivní vztah byl také nalezen mezi komponentami požadavků a poslední a zároveň nejvyšší negativní vztah byl nalezen mezi poskytovanou volností rodičů a požadavky adolescentů jako budoucích rodičů. V posledních hypotézách jsme prokázali statisticky významný positivní vztah mezi osobnostním rysem přívětivost a volností adolescenta jako budoucího rodiče.
|
|
|
Změny v kanonickém trestním právu po roce 1983
Vernerová, Eva ; Čačík, Marián (vedoucí práce) ; Kříž, Jakub (oponent)
Cílem této práce je podat přehledné zpracování všech oněch změn, ke kterým došlo v kanonickém trestním právu hmotném od vydání Kodexu kanonického práva pro západní (latinskou) církev v r. 1983. První část práce je věnována stručnému přehledu dějin kanonického práva včetně přípravy vydání nového kodexu. Ve druhé části je podrobněji představeno trestní právo hmotné, které je prakticky úplně soustředěno v VI. knize kodexu. Třetí část chronologicky uvádí veškeré změny, ke kterým došlo v období od r. 1983 do r. 2021. Čtvrtá část se zabývá aktuální platnou právní úpravou promulgovanou apoštolskou konstitucí papeže Františka Pascite gregem Dei. V poslední části práce je uvedeno stručné zhodnocení popsaného vývoje. Přílohou práce jsou dvě tabulky, z nichž první srovnává VI. knihu Kodexu kanonického práva se současnými normami trestního práva hmotného, ve druhé je uveden text nové VI. knihy kodexu v latinském originále s paralelním českým překladem.
|
|
| |
|
|
Měď-chelatační potenciál chelátorů železa ze skupiny aroylhydrazonů
Kříž, Jakub ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Kandidát Mgr. Jakub Kříž Konzultant Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název rigorózní práce Měď-chelatační potenciál chelátorů železa ze skupiny aroylhydrazonů Měď je jedním ze základních stopových prvků. V lidském těle se vyskytuje ve dvou oxidačně- redukčních formách Cu+ a Cu2+. Právě schopnost lehkého přechodu mezi těmito formami je zásadní pro činnost řady enzymů, ve kterých se vyskytuje, např. superoxiddismutázy a cytochrom c oxidázy. Kinetika mědi v organismu je poměrně komplikovaná. Klíčovým orgánem, který ji ovlivňuje, jsou játra, ale důležitým místem regulace je také tenké střevo. Jsou známy jak poruchy spojené s nedostatkem, tak i s nadbytkem mědi. Nejznámější chorobou z nadbytku mědi je Wilsonova choroba. Tato nemoc je způsobená poruchou genu pro transportér ATP7B, který je zodpovědný mj. za eliminaci přebytečné mědi. Důsledkem nadměrné kumulace mědi v těle je řada projevů, zejména jaterních a neurologických. Wilsonova choroba se léčí za pomoci tzv. chelátorů, tedy látek vychytávajících nadbytečné ionty kovů v organismu. Cílem mojí práce bylo ověřit měď-chelatační účinnost třech vybraných známých chelátorů železa ze skupiny aroylhydrazonů: pyridoxalisonikotinoylhydrazonu (PIH),...
|
|
|
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení
Kříž, Jakub ; Holländer, Pavol (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení Jakub Kříž Abstrakt Název mé disertační práce - Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení - odkazuje na neutuchající spor mezi dvěma přístupy k právu: (i) přirozenoprávní tradicí, která zabývá nutnou kontinuitovou mezi právem a požadavky praktické racionality a která popisuje právo jako "rozumné pravidlo jednání" "1 a (ii) tradicí právního pozitivismu, která chápe právo pouze jako sociální fakt. Ve skutečnosti neexistuje ve světě teorie práva jediná přirozenoprávní teorie na straně jedné2 a jediný právní pozitivismus na straně druhé.3 Je 1 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, s. 244, MURPHY, Mark C. Natural Law Theory. In: GOLDING , Martin P., EDMUNSON, William A. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory. s.l. : Blackwell Publishing, 2006, s. 15. 2 Za mnohé zmiňme například klasickou přirozenoprávní teorii tomistické filosofie, novou teorii přirozeného práva G, Griseze a J. Finnise, právní realismus J. Hervady, "moderní" přirozenoprávní teorie jako například Fullerův koncept vlády práva a vnitřní morálky práva nebo Dworkinovu teorii jediné správné odpovědi založenou na právních pricipech. Srov. FINNIS, John. Natural Law : The Classical...
|
|
|
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení
Kříž, Jakub
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení Jakub Kříž Abstrakt Název mé disertační práce - Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení - odkazuje na neutuchající spor mezi dvěma přístupy k právu: (i) přirozenoprávní tradicí, která zabývá nutnou kontinuitovou mezi právem a požadavky praktické racionality a která popisuje právo jako "rozumné pravidlo jednání" "1 a (ii) tradicí právního pozitivismu, která chápe právo pouze jako sociální fakt. Ve skutečnosti neexistuje ve světě teorie práva jediná přirozenoprávní teorie na straně jedné2 a jediný právní pozitivismus na straně druhé.3 Je 1 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, s. 244, MURPHY, Mark C. Natural Law Theory. In: GOLDING , Martin P., EDMUNSON, William A. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory. s.l. : Blackwell Publishing, 2006, s. 15. 2 Za mnohé zmiňme například klasickou přirozenoprávní teorii tomistické filosofie, novou teorii přirozeného práva G, Griseze a J. Finnise, právní realismus J. Hervady, "moderní" přirozenoprávní teorie jako například Fullerův koncept vlády práva a vnitřní morálky práva nebo Dworkinovu teorii jediné správné odpovědi založenou na právních pricipech. Srov. FINNIS, John. Natural Law : The Classical...
|
|
| |
|
|
Trestné činy a jejich trestání podle platného kanonického práva ve světle trestního práva ČR
Mach, Viktor ; Kříž, Jakub (vedoucí práce) ; Čačík, Marián (oponent)
Název práce Trestné činy a jejich trestání podle platného kanonického práva ve světle trestního práva ČR Anotace Ve své bakalářské práci Trestné činy a jejich trestání podle platného kanonického práva ve světle trestního práva ČR bych se rád nejdříve zabýval stručným vývojem kanonického práva se zdůrazněním práva trestního, dále vymezením základních pojmů kanonického a sekulárního trestního práva a jejich vzájemným stručným srovnáním a v závěru pak srovnáním jednotlivých ustanovení kodexu kanonického práva a trestního zákoníku, která se zabývají trestnými činy duchovních proti šestému přikázání Desatera s nezletilou osobou. Klíčová slova trestné činy, tresty, kanonické právo, trestní právo
|
|
|
Měď-chelatační potenciál chelátorů železa ze skupiny aroylhydrazonů
Kříž, Jakub ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a toxikologie Kandidát Mgr. Jakub Kříž Konzultant Doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Název rigorózní práce Měď-chelatační potenciál chelátorů železa ze skupiny aroylhydrazonů Měď je jedním ze základních stopových prvků. V lidském těle se vyskytuje ve dvou oxidačně- redukčních formách Cu+ a Cu2+. Právě schopnost lehkého přechodu mezi těmito formami je zásadní pro činnost řady enzymů, ve kterých se vyskytuje, např. superoxiddismutázy a cytochrom c oxidázy. Kinetika mědi v organismu je poměrně komplikovaná. Klíčovým orgánem, který ji ovlivňuje, jsou játra, ale důležitým místem regulace je také tenké střevo. Jsou známy jak poruchy spojené s nedostatkem, tak i s nadbytkem mědi. Nejznámější chorobou z nadbytku mědi je Wilsonova choroba. Tato nemoc je způsobená poruchou genu pro transportér ATP7B, který je zodpovědný mj. za eliminaci přebytečné mědi. Důsledkem nadměrné kumulace mědi v těle je řada projevů, zejména jaterních a neurologických. Wilsonova choroba se léčí za pomoci tzv. chelátorů, tedy látek vychytávajících nadbytečné ionty kovů v organismu. Cílem mojí práce bylo ověřit měď-chelatační účinnost třech vybraných známých chelátorů železa ze skupiny aroylhydrazonů: pyridoxalisonikotinoylhydrazonu (PIH),...
|
|
|
Depresivita a sebehodnocení u adolescentů
KŘÍŽ, Jakub
Cílem studie je zmapovat depresivitu, jakožto jeden ze symptomů deprese, projevující se aktuálním rozladem člověka, a to na vzorku 442 českých adolescentů z gymnázií a střední odborné školy ze dvou krajů České republiky. Dílčím cílem bylo prozkoumat, jakým způsobem souvisí míra depresivity s úrovní sebehodnocení a zdali se sebehodnocení liší u adolescentů klasifikovaných jako depresivní a nedepresivní. Pro výzkumnou část byl zvolen kvantitativní design a vytvořena testová baterie sestávající z metody pro měření dětské depresivity (Children's Depression Inventory CDI), úrovně sebehodnocení (Rosenberg Self-Esteem Scale RSES) a úrovně obecné vlastní efektivity (General Self-Efficacy Scale GSES). Dospěli jsme k následujícím zjištěním. Soubor obsahoval 19 % depresivních respondentů (84 osob) z nich bylo 3,6 % chlapců (16) a 15,4 % dívek (68). Zjistili jsme, že dívky, chlapci i celý náš soubor jsou více depresivní v porovnání s normativními soubory z České republiky i zahraničí. V rámci ověřování hypotéz byl zjištěn genderový rozdíl v inklinaci k depresivitě (dívky inklinují více), avšak míra depresivity pouze depresivních jedinců se genderově nelišila. Hypotézu o snižující se depresivitě v průběhu pozdní adolescence jsme nepotvrdili. Zjistili jsme, že úroveň sebehodnocení (self-esteem) i obecné vlastní efektivity (self-efficacy) negativně korelují s mírou depresivity a že depresivní jedinci mají v porovnání s nedepresivními rozdílnou (nižší) úroveň sebehodnocení i obecné vlastní efektivity.
|
host ::
RSS.