|
|
Antiproliferativní účinek extraktů z Myrica rubra v nádorových liniích
Štohanslová, Barbora ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Barbora Štohanslová Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Antiproliferativní účinek extraktů z Myrica rubra v nádorových liniích Myrica rubra je dřevina vyskytující se v jihovýchodní Asii, především v Číně. Plody, listy i kůra z Myrica rubra se již dva tisíce let používají v tradiční čínské lidové medicíně. Nedávné studie potvrdily výrazné biologické účinky extraktů z Myrica rubra na různé nádorové linie. Cílem této práce bylo otestovat protinádorovou aktivitu esenciálního oleje z listů Myrica rubra na buněčné linie nádorů gastrointestinálního traktu (CACO-2 a HCT-8) a studovat mechanismus jeho účinku z hlediska tvorby volných radikálů a aktivace apoptózy. Rovněž bylo cílem porovnat antiproliferační účinek jednotlivých frakcí esenciálního oleje a dvou nejvíce zastoupených složek v tomto oleji - α-humulenu a β-karyofylenu. Proliferace buněk byla hodnocena třemi různými metodami (NRU, MTT, x-Celligence), kvantifikace oxidativního stresu byla stanovena pomocí DCF. Exprese apoptotických markerů byla zjišťována pomocí western blot. Výsledky ukázaly, že esenciální olej z listů Myrica rubra inhibuje proliferaci zkoumaných buněčných linií, citlivější se zdá být linie CACO-2....
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení léčiva Diazepamu
Šilhavá, Tereza ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
53 Abstrakt (CZ) Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Tereza Šilhavá Konzultant: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název rigorózní práce: Ekotoxikologické hodnocení léčiva diazepamu V dnešní době stále chybí informace o vlivu léčivých přípravků na životní prostředí. V této práci jsme studovali vliv diazepamu ve formě tablety (5 mg) i standardu na následujících organismech: Brachionus calyciflorus (Rotoxkit F Chronic), Thamnocephalus platyurus (Thamnotoxkit FTM ), Desmodesmus subspicatus (řasový růstový inhibiční test). Nejcitlivějším organismem byl shledán vířník Brachionus calyciflorus i v porovnání s již provedenými testy v rámci diplomové práce (Rapidtoxkit, Růstový inhibiční test - Tetrahymena pyriformis, Inhibice klíčení semen - Sinapis alba). Klíčová slova: ekotoxikologie, diazepam, Brachionus calyciflorus, Thamnocephalus platyurus, Desmodesmus subspicatus
|
|
|
Měď redukující vlastnosti flavanonů
Koblásová, Anna ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Mgr. Anna Koblásová Konzultant: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název rigorózní práce: Měď redukující vlastnosti flavanonů Měď je esenciální stopový prvek, nedílná součást mnoha významných enzymů účastnících se v řadě životně důležitých procesů. Je nezbytnou součástí antioxidační obrany organismu. Nadbytek nebo nedostatek mědi zhoršuje buněčné funkce. Vysoké koncentrace mědi mohou zvýšit oxidativní poškození lipidů, proteinů a DNA a přispět tak k neurodegenerativním onemocněním. Nedostatek mědi snižuje schopnost organismu vyrovnat se s oxidačním stresem. Volné ionty mědi mohou katalyzovat tvorbu vysoce reaktivních forem kyslíku, proto jsou vázané na proteinové nosiče. Kuproenzymy jsou důležitou součástí antioxidačního systému u lidí. Flavonoidy jsou rozsáhlou skupinou polyfenolických látek s antioxidačními a chelatačními vlastnostmi. Inhibují peroxidaci lipidů, vznik reaktivních forem kyslíku a tvoří cheláty s redoxně aktivními kovy. Tyto schopnosti ovlivňuje počet, umístění a charakter substituentu. Flavonoidy budí zájem vzhledem ke svému rozmanitému farmakologickému působení. Mají protizánětlivé, protivirové, vasoprotektivní a kardioprotektivní účinky. Tato práce se týká redukční...
|
|
|
Obsah anthokyanidinů a jiných barviv v komerčně dostupných lécích a doplňcích stravy
Karanská, Hana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Název práce: Obsah anthokyanidinů a jiných barviv v komerčně dostupných lécích a doplňcích stravy Autor: Hana Karanská Práce je zaměřena na stanovení anthokyanidů a anthokyanidinů v potravinových doplňcích, ovoci a džusech. Látky byly extrahovány methanolem za pomocí ultrazvukové lázně či varu na vodní lázni. Analýza byla prováděna pomocí HPLC. Z výsledků práce vyplývá, že obsah anthokyanů a anthokyanidinů je ve stanovovaných vzorcích zastoupen v různé míře. Všechny analyzované vzorky vykazovaly obsah těchto látek. Na základě informací od výrobce lze konstatovat, že přípravek Ostrovidky plus obsahoval deklarované množství anthokyanidů. Výrobci zbývajících preparátů neuvádí dostatečné informace o složení pro jednoznačné stanovení závěru, ale na základě výpočtů a úvah lze říct, že přípravky přibližně splňovaly obsah látek uváděných výrobcem. Množství anthokyanů v ovoci splňovalo hodnoty uváděné literaturou. Džusy neuváděly přesné množství anthokyanů.
|
|
|
Stanovení chelatace iontů mědi u flavonů bathocuproinovou metodou
Michalicová, Alena ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Macáková, Kateřina (oponent)
Michalicová A., Stanovenie chelatácie iónov medi u flavónov bathocuproinovou metódou, Rigorózna práca 2013/2014, Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, s.62. Meď je v ľudskom tele tretím najrozšírenejším stopovým prvkom. Zodpovedá za správne fungovanie rôznych enzýmov, zúčastňujúcich sa dôležitých metabolických procesov. Udržanie homeostázy medi je pre človeka nevyhnutné a jej poruchy vedú k rôznym patologickým zmenám a ochoreniam. Rastliny produkujú veľké množstvo metabolitov, ktoré vo všeobecnosti rozdeľujeme na primárne a sekundárne. Sekundárny metabolizmus, nadväzujúci na metabolizmus primárny síce nie je pre život rastlín nevyhnutný, jeho produkty však ponúkajú širokú paletu biologických účinkov, využívaných v súčasnej medicíne i farmácii. Niektoré sekundárne metabolity zo skupiny flavónov vykazujú napríklad chelatačnú aktivitu a sú schopné tvoriť chelatačné komplexy s prechodnými prvkami, ako napríklad meď, železo, atď. Vďaka svojim vlastnostiam by mohli tieto látky predstavovať potenciálne terapeutické riešenia porúch homeostázy medi. Táto práca sa zaoberá chelatačnou aktivitou šiestich flavónov so substitúciou na kruhu A - 5-hydroxyflavón, baikaleín, baikalín, chryzín, mosloflavón a negleteín. Najvyššiu chelatačnú aktivitu vykazuje baikaleín, naopak najnižšia...
|
|
|
Interakce katechinů s ionty mědi
Řihošková, Petra ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Mgr. Petra Řihošková Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název rigorózní práce: Interakce katechinů s ionty mědi Klíčová slova: katechiny, chelatační aktivita, měď, hematoxylin, bathocuproin, antioxidanty Flavonoidy patří mezi rostlinné polyfenoly prokazující významnou antioxidační aktivitu, kterou pozitivně ovlivňují lidské zdraví. Flavonoidy jsou schopny chelatovat ionty kovů (např. železa a mědi) účastnící se na tvorbě volných kyslíkových radikálů nebo přímo reagují s enzymy, jejichž aktivita zvyšuje oxidační stres. Jejich účinek je ovlivněn chemickou strukturou, především počtem a prostorovým uspořádáním substituentů a velikostí molekuly. Katechiny se řadí do skupiny flavonoidů, nachází se v mnoha potravinách např. v čaji, čokoládě, ovoci nebo červeném vínu. Katechiny vykazují široké spektrum biologických účinků, proto jsou často studovány. Jejich antioxidační efekt se hlavně projevuje vychytáváním nebo zhášením volných radikálů a chelatací železa a mědi. Měď patří mezi stopové prvky a je nezbytná pro správnou funkci organismu. V lidském těle je součástí enzymů a ovlivňuje mnoho metabolických procesů. Nedostatek nebo nadbytek mědi v organismu poškozuje řadu orgánů. Tato...
|
|
| |
|
|
Účinky flavonoidů na kardiovaskulární systém
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Pavlína Šramarová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Bakalářská práce 2013/2014: Účinky flavonoidů na kardiovaskulární systém, s. 54 Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity. Mají pozitivní vliv na lidské zdraví a vykazují antioxidační aktivitu. Vychytávají volné radikály a snižují riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, zánětlivých onemocnění i rakoviny. Tato bakalářská práce se zabývá mechanismy jejich působení, vztahem mezi strukturou flavonoidů a jejich antioxidační aktivitou a jejich potencionálním přínosem při předcházení a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. V práci lze nalézt přehled významných účinků některých rostlin, obsahujících flavonoidy, jako jsou např. Camellia sinensis, Vitis vinifera, Achillea millefolium, rod Artemisia aj. Klíčová slova: flavonoidy, kardiovaskulární systém, účinky, antioxidanty
|
|
|
Antiprotozoální aktivita alkaloidů II.
Kvapilová, Radka ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor: Radka Kvapilová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Antiprotozoální aktivita alkaloidů II. Vývoj nových antiprotozoálních látek k léčbě infekcí je stále velmi důležitý. Zdrojem účinných léčiv mohou být přírodní látky. Cílem této práce bylo zhodnotit antiprotozoální aktivitu následujících alkaloidů - kanadinu, skulerinu, tetrahydropalmatinu a stylopinu. Pokus byl prováděn na typickém modelovém organismu Tetrahymena thermophila. Byla stanovena procentuální inhibice organismu pomocí testu MTT. Následně byla vypočítána střední inhibiční koncentrace IC50 testovaných látek. Z našich alkaloidů měl největší antiprotozoální aktivitu stylopin. Aktivita klesala v pořadí stylopin > kanadin > skulerin > tetrahydropalmatin. Klíčová slova: Tetrahymena thermophila, antiprotozoální aktivita, kanadin, skulerin, tetrahydropalmatin, stylopin
|
|
|
Rostliny jako zdroje isoflavonoidů
Raabová, Karin ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Vytlačilová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ BOTANIKY A EKOLOGIE Název bakalářské práce: ROSTLINY JAKO ZDROJE ISOFLAVONOIDŮ Kandidát: Karin Raabová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Bakalářská práce 2014/2015, s. 65 Isoflavonoidy patří mezi nízkomolekulární sekundární metabolity rostlin produkované mnoha rostlinnými čeleděmi, zejména pak rostlinami z čeledi bobovitých (Fabaceae). Jsou běžnou součástí lidské stravy (hrách, fazole, sója) a mají mnoho biologických účinků, jako jsou například estrogenní nebo antioxidační účinky, ale mohou vykazovat i larvicidní aktivitu. K následnému průkazu přítomnosti těchto látek v rostlinách se nejčastěji používají speciální instrumentální (HPLC, MS, DAD) nebo imunologické (ELISA, RIA) metody. Tato bakalářská práce je literární rešerší, jejímž cílem bylo shromáždit informace o rostlinných zdrojích isoflavonoidů. Mezi jejich významné zdroje z rostlinné říše patří např. Pueraria, Dalbergia, Astragalus, Belamcanda a Gynerium. Klíčová slova: isoflavonoidy, rostliny, biologická aktivita, identifikace
|
host ::
RSS.