Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 143 záznamů.  začátekpředchozí114 - 123dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
Ekologické aspekty obytného území
Jilčíková, Veronika ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
I define and deal with ecological aspects in urban planning at residential areas in my thesis. Ecological principles help to hold quality and quantity of natural sources and participate at sustainable development. The thesis introduces basic principles of designing ecological developments. The thirteen most important aspects are verified at examples of ecological dwellings and questionnaire survey.
Šetrné bydlení na venkově
Čáslava, Petr ; RNDr.Jiří Svoboda,CSc.,DSc. (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Gaillyová, Yvonna (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Zatímco jsem strávil 7 let studiem, praktickými zkušenostmi a věnování se této práci, prošlo stavebnictví vývojem od stavebního boomu až po současnou stavební krizi. Poptávka po levných stavbách, materiálech a vůbec bydlení prudce vzrostla. Ceny energií rostou každým rokem... Zdá se, že dnes nebo v brzké budoucnosti budeme všichni muset řešit zásadní úkol. Tím úkolem je zamezení současného tempa poškozování a ničení klimatu naší planety a našeho životního prostředí. V tomto světle se jeví otázka energeticky úsporné výstavby velmi aktuálně. Zadáním práce bylo prověřit možnosti šetrného bydlení na venkově z hlediska environmentálního. Mojí hypotézou bylo, zda lze ze vzorku předem definovaných, tedy vybraných stavebních systémů porovnáním jejich vlastností určit vhodného kandidáta pro stavbu pasivní dřevostavby svépomocí. Cílem je nabídnout stavebníkům a projektantům přehled vhodných stavebních systémů pro úsporné dřevostavby s možností porovnat jednotlivé faktory ovlivňující rozhodování stavebníka o výběru konstrukce dřevostavby. V práci předkládám porovnání sedmi stavebních konstrukčních systémů jakožto základního prvku architektury. Při realizaci energeticky úsporného domu je architektonická forma mnohdy podmiňována konstrukcí. Z tohoto důvodu je potřeba projektantům nabídnout přehled možností a parametrů jednotlivých stavebních systémů, které je pak možné použít pro svobodné navrhování domu a jeho snadnou realizaci svépomocí. Pro investory rodinných domů svépomocí je zásadní otázka financí, z tohoto důvodu v závěru vyhodnotím vhodný stavební systém ve vztahu výkon versus cena. Je potřeba brát v úvahu také architektonickou stránku domu a to zejména prostorové a dispoziční řešení a design fasády a celkově vztah domu s kontextem rurálního prostředí. Mým cílem bylo dokázat, že kvalitní architektonický návrh může být součástí levného, energeticky úsporného a environmentálně šetrného domu postaveného svépomocí.
Architektura soudobého rodinného domu v Beskydech
Mrva, Kamil ; Žabičková, Ivana (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Rak, Milan (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá tématem architektury soudobého rodinného domu v Beskydech. V úvodu této práce je popsáno území včetně dokumentu Chráněné krajinné oblasti (CHKO). V posledním období několika let je toto téma velice diskutované mezi architekty a projektanty v dané oblasti. Na území CHKO je dlouhodobě patrná soudobá architektonická stagnace, neboť v dané oblasti kvalitní architektura na jen trochu vyšší úrovni nemá možnost vznikat jinak, než v konfliktu s devastující politikou CHKO Beskydy. Cílem práce jsou zásady jak vytvořit soudobý rodinný dům v Beskydech. Experimentální ověření práce je popsáno na návrhu a realizaci rodinného domu na Prostřední Bečvě. Tato disertační práce, včetně analýzy získaných poznatků, sběru informací, odborných posouzení, soudně znaleckých posudků, se stala důležitou součástí inženýrské činnosti, při schvalování daného projektu mezi institucemi státní správy.
Nové formy participace při obnově malých a středních měst
Chladil, Jan ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Mgr.František Kubeš (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza současného stavu obnovy Dolního Rakouska a Jižní Moravy a vyvození důsledků kroky vedoucí k úspěšné obnově v budoucnosti. Srovnání současných metod obnovy kraje Dolního Rakouska a Jižní Moravy a pozorování současných trendů obnovy na evropské úrovni nás vede k úkolu, kdy chceme tuto zkušenost předat a pomocí práce naznačit podporu obnovy u nás a participovat s obnovou zahraniční. Vytvoření vize obnovy je dostatečné zádostiučinění práce. Mezi kraji jižní Moravy a Dolního Rakouska můžeme vidět také historickou paralelu. Jsou to slavné doby rakousko-uherské monarchie, ale i neplánovitých ekodevastací a agrokultury. Malé a střední město jižní Moravy začíná v porevolučním čase s hledáním nové identity i s hledáním nových způsobů, jak obstát v tržní konkurenci vůči jiným městům. Právě snaha rozvinout a obohatit stávající systém po vzoru dolnorakouských přátel je zaslíbenou písní budoucnosti.
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
Fotovoltaické články v architektuře
Bidlová, Jitka ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Chybík, Josef (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Stále častěji se setkáváme s instalacemi obnovitelných zdrojů energie. Jedním z nich je přeměna slunečního záření na elektrickou energii ve fotovoltaických článcích. Instalace fotovoltaických systémů do budov a krajiny se stává moderním přístupem k architektuře a urbanismu, čímž vytváří nový architektonický výraz - "solar design", který přináší nejenom energetický profit, ale úspěšně nahrazuje tradiční materiály a jejich užitné vlastnosti.
Stavba v krajině - Winery
Chudý, Ivan ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá návrhom vinného hospodárstva a hotela pri obci Strachotín v Juhomoravskom Kraji. Projekt je riešením výroby a prezentácie vína, pričom doplnkovú funkciu konceptu tvorí objekt určený na prechodné bývanie. Súčasťou projektu je aj dotvorenie prostredia v náväznosti na okolitú krajinu.
Stavba v krajině - Winery
Šumpichová, Pavla ; Herzanová, Pavla (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Jedná se o areál na severním svahu II. vodní nádrže Nové Mlýny na konci ulice s vinnými sklepy v obci Strachotín. Hlavní stavbou je objekt vinařství, doprovodnou funkci tvoří objekty relaxační a občerstvovací. Doprovodné objekty jsou umístěné pod svahem u vody. Hmota – tubus - vinařství vyčnívá na svahu a směřuje k protějším Pálavským vrchům. V interiéru je tento směr podpořen rampou procházející středem objektu. Suterén je ze železobetonu, určen pro výrobu, nadzemní 2 patra nese dřevěná rámová konstrukce a mají prezentační a administrativní funkci.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 143 záznamů.   začátekpředchozí114 - 123dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.