|
| |
|
|
Hypericum perforatum in vitro - abiotická elicitace
Majerová, Jitka ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognosie Kandidát Mgr. Jitka Majerová Konzultant Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název rigorózní práce Hypericum perforatum in vitro- abiotická elicitace V této práci byl sledován vliv chloridu ceritého ve 3 různých koncentracích (4,0571x 10-3 mol/l, 4,0571x 10-4 mol/l, 4,0571x 10-5mol/l) na produkci hyperosidu v suspenzní i kalusové kultuře Hypericum perforatum L. Vzorky byly odebírány v pravidelných intervalech 0, 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodin od elicitace. Kontrolní vzorky (bez elicitace) byly odebírány po 24 a 168 hodinách od elicitace. Vzorky byly analyzovány pomocí HPLC. Chlorid ceritý ovlivňoval produkci hyperosidu jak v suspenzní, tak kalusové kultuře. Nejvyšší produkce (0,27 mg/g DW hyperosidu) byla dosažena v suspenzní kultuře po elicitaci koncentrací c2 (4,0571x 10-4 mol/l) po 48 hodinách od elicitace. Kalusová ani suspenzní kultura neuvolňovala hyperosid do živného média.
|
|
|
Vliv elicitace na produkci sekundárních látek v kulturách in vitro
Špandelová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Vliv elicitace na produkci sekundárních látek v kulturách in vitro Sekundární metabolity rostlin jsou významným zdrojem pro farmaceutický, chemický a potravinářský průmysl. Jednou z možností jak zvýšit produkci sekundárních látek v kulturách in vitro je elicitace. V práci byl sledován vliv abiotického elicitoru s antituberkulotickou aktivitou 2-(3-brombenzylsulfanyl)pyridin-4-karbothioamid na produkci izoflavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře rostliny Genista tinctoria. Elicitor byl aplikován ve třech koncentracích. Elicitace probíhala v těchto časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Kultury byly kultivovány na živném médiu, které popsali Shenk a Hildebrant s přídavkem 0,5 mg/l kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové a 0,1 mg/l kinetinu. Obsah izoflavonoidů byl zjišťován pomocí metody HPLC. Nejvyšší obsah izoflavonoidů (0,03 %) v kalusové kultuře byl zjištěn po aplikaci roztoku elicitoru o koncentrace c3 = 2,96 x 10-5 mol/l po 24 hodinovém působení. Maximální produkce daidzeinu (0,02 %) v kalusové kultuře byla zaznamenána po 48 hodinách působení roztoku elicitoru o koncentraci c1 = 2,96 x 10-3 mol/l a po 24 hodinách působení roztoku o koncentraci c3 = 2,96 x 10-5 mol/l. Suspenzní kultura produkovala nejvyšší množství izoflavonoidů (0,03 %) po aplikaci elicitoru o koncentraci c2 = 2,96 x...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI.
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI. Elicitace je jednou ze strategií, které mohou být používány ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách. V této práci byl zkoumán vliv abiotického elicitoru (dusičnanu stříbrného) na produkci flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) a na produkci isoflavonoidů v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. Jako elicitor byl použit roztok dusičnanu stříbrného v různých koncentracích (5,887.10-3 mol/l; 5,887.10-4 mol/l; 5,887.10-5 mol/l). Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů. Vzorky byly odebírány po vystavení elicitoru po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách. Nejvyšší produkce taxifolinu (0,02 %) v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) byla zaznamenána po působení dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 72 hodinách. Nejvyšší obsah genistinu (0,05 %) v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. byl detekován po elicitaci dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 48 hodinách. Nejvyšší obsah daidzeinu (0,09 %) byl zaznamenán po působení elicitoru (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 168 hodinách.
|
|
|
Fytochemická studie jednotlivých taxonů rostlin rodu Bergenia
Hendrychová, Helena ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Nagy, Milan (oponent) ; Šmejkal, Karel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognozie Kandidát: Mgr. Helena Hendrychová Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název disertační práce: Fytochemická studie jednotlivých taxonů rostlin rodu Bergenia Bergénie, původní asijský druh, patří mezi nejhodnotnější zdroj léčivých látek zejména v tradiční čínské a indické medicíně. Využití nalézají již po staletí při léčbě různých onemocnění. Ceněny jsou pro svoji schopnost rozpouštět močové a ledvinové kameny. Využívány jsou při léčbě infekcí dýchacích cest a nachlazení. Prokázány u nich byly antioxidační, antibakteriální, antivirové, imunostimulační, protizánětlivé, protirakovinné, antidiabetické, antitusické, hepatoprotektivní a diuretické účinky. Cílem této disertační práce bylo stanovit obsah sekundárních metabolitů (arbutinu, celkových polyfenolů, bergeninu a anthokyanů) ve třech taxonech rostlin rodu Bergenia - Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. a Bergenia x ornata Stein., současně porovnat jejich biologické aktivity a určit nejvhodnější druh bergénie s největším potenciálem pro využití v léčebné terapii. Hybrid rostliny B. x ornata byl vůbec poprvé hodnocen na obsah fenolických látek a biologickou aktivitu. Extrakty z bergénií byly testovány na antioxidační,...
|
|
|
The effect of pyrazine derivatives on secondary metabolites in in vitro cultures
Kovalíková, Zuzana ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Vplyv derivátov pyrazínu na tvorbu sekundárnych metabolitov v rastlinných kultúrach in vitro - Zuzama Kovalíková - 69 - 10 Abstrakt Universita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Zuzana Kovalíková Konzultant: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název rigorózní práce: Vplyv derivátov pyrazínu na tvorbu sekundárnych metabolitov v rastlinných kultúrach in vitro. V tejto práci sa skúmalo pôsobenie nových syntetických derivátov zo skupiny pyrazínov, ako potencionálnych elicitorov produkcie rutínu v kalusovej a v suspenznej kultúre Fagopyrum esculentum, var. Bambi. Všetky testované chemické elicitory zvyšovali produkciu spomínaného flavonoidu v oboch kultúrach. Kalusová a suspenzná kultúra bola kultivovaná v živnom médiu podľa Murashigeho a Skooga s obsahom rastového regulátora (2,4-D) za stanovených teplotných a svetelných podmienok. Elicitované vzorky boli odoberané po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách po expozícií elicitora. Kontrolné vzorky sa odoberali po 24 a 168 hodinách. Samotné stanovenie obsahu rutínu bolo prevedené pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie (HPLC). Elicitor P.G.R.1, t.j. propyl 5-(3-(4-chlorofenyl)ureido)pyrazín-2-karboxylát spôsobil v kalusovej kultúre najväčší nárast produkcie rutínu po 12 hodinách od pôsobenia elicitora, zatiaľ čo...
|
|
|
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro
Kunzová, Lucie ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Mgr. Lucie Kunzová Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro Elicitace je metoda využívající obranných mechanizmů rostlin ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinách i kulturách in vitro. V této práci byl sledován vliv 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hod působení tří koncentrací abiotického elicitoru (3-jod-4-methylfenyl)amidu 5-methylpyrazin-2-karboxylové kyseliny na produkci flavonolignanů kalusovou a suspenzní kulturou Silybum marianum. Kultura byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové (α-NAA). Pro stanovení obsahu flavonolignanů v kalusové i suspenzní kultuře byla zvolena metoda HPLC. Maximální obsah flavonolignanů (0,03 %) v kalusové kultuře byl prokázán po 24 hod působení elicitoru o koncentraci c1 = 2,83 · 10-3 mol/l. Maximální obsah flavonolignanů (0,04 %) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c3 = 2,83 · 10-5 mol/l.
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - VIII
Špandelová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - VIII Metoda elicitace je jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v kulturách in vitro. V práci byl testován vliv abiotického elicitoru (3-jod-4-methylfenyl)amid 5-terc-butyl-6-chlorpyrazin-2-karboxylové kyseliny ve třech koncentracích na produkci flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu u kalusové a suspenzní kultury Silybum marianum. Elicitace byla prováděna v časových intervalech po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách. Kultivace probíhala na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α- naftyloctové. Pro stanovení obsahu flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu byla použita metoda HPLC. Maximální obsah flavonolignanů (0,05%) v kalusové kultuře byl zjištěn po 168 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c2 = 2,33 x 10-4 mol/l. Maximální produkce silychristinu (0,04%) byla zjištěna po 6 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c1 = 2,33 x 10-3 mol/l. V suspenzní kultuře došlo ke statisticky nevýznamnému zvýšení produkce flavonolignanů a taxifolinu. Maximální produkce silybinu A (0,01%) v živném médiu suspenzní kultury byla zjištěna po 24 hodinovém působení elicitoru koncentraci c1 = 2,33 x 10-3 mol/l.
|
|
|
Silybum marianum in vitro - abiotická elicitace
Adamová, Eva ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Elicitace je metoda, která může ovlivnit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných tkáních. Jednou z možností elicitace je působení elektrického proudu s různým rozsahem hodnot napětí. In vitro kultury Silybum marianum kultivované na médiu dle Murashigeho a Skooga byly vystaveny elektrickému proudu o intenzitě 50 mA a hodnotách napětí 5, 7, 8, 10, 15, 20 a 24V po dobu 10, 30 a 60 minut. Množství jednotlivých složek silymarinového komplexu bylo analyzováno metodou HPLC. Nejvyšší nárůst taxifolinu (0,04 %), silychristinu (0,28 %), silydianinu (0,06 %) v suspenzní kultuře byl zaznamenán po elicitaci elektrickým proudem o napětí 8V po dobu působení 10 min a době odběru 6 hodin. Další zvýšení obsahu jednotlivých složek silymarinového komplexu (taxifolin, silychristin, silydianin) bylo zaznamenáno při působení elektrického proudu o napětí 8V (60 minut, 6 hodin) a 10V (60 minut, 24 hodin). Ostatní testované hodnoty napětí elektrického proudu neovlivnily významně nárůst obsahových látek.
|
|
|
Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek
Malá, Marie ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Mgr. Marie Malá, Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek, rigorózní práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové, 2014, 67 stran. Rigorózní práce s názvem "Vliv flavonoidů a vybraných chelatorů na oxidaci přírodních látek" se zabývá Fentonovou reakcí. V tomto případě to znamená, vlivem vybraných flavonoidů a chelatorů na oxidaci kyseliny salicylové v přítomnosti peroxidu vodíku a železnatých iontů. U zkoumaných chelatorů docházelo k inhibici pouze v nízkých koncentracích. U daného flavonoidu genisteinu docházelo k největší inhibici okolo pH 4,15, z toho vyplývá pH optimum v rozmezí 3,3 - 5,91.
|
host ::
RSS.