|
|
Ovlivnění tvorby sekundárních metabolitů v tkáňové kultuře Hypericum perforatum (L.)
Machačková, Jana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognosie Kandidát Mgr. Jana Machačková Konzultant PharmDr. Jan Martin, Ph.D. Název rigorózní práce Ovlivnění tvorby sekundárních metabolitů v tkáňové kultuře Hypericum perforatum (L.) Metoda použití prekurzorů v biotechnologii spočívá v přídavku prekurzoru do živného média explantátové kultury. K experimentu byla využita kalusová a suspenzní kultura Hypericum perforatum L. Jako prekurzory byly využity fenylalanin a kyselina skořicová v koncentracích 20,0 g/l, 2,0 g/l, 0,2 g/l, resp. 25,0 g/l, 2,5 g/l a 0,25 g/l. Vliv prekurzoru na produkci flavonoidů byl sledován po 4, 24 a 168 h. Kultury byly kultivovány na médiu připravovaném dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového hormonu BAP 2 mg/ml. Pro stanovení obsahu flavonoidů byla zvolena metoda HPLC. Maximální zvýšení obsahu flavonoidů způsobil prekurzor fenylalanin v koncentraci B, a to u kalusových i suspenzních kultur. Fenylalanin zvýšil produkci zejména quercitrinu u suspenzních kultur. Vůbec nejvyšší nárůst obsahu této látky byl zaznamenán po použití koncentrace C po 168 h (z 0,16 % na 0,22 %). Nejvyšší nárůst produkce hyperosidu pak byl zaznamenán u suspenzních kultur použitím fenylalaninu v koncentraci C, a to po 4 h (z 0,24 % na 0,35 %). Kyselina skořicová se...
|
|
|
Transportní mechanismy sekundárních metabolitů přes membrány rostlinných buněk
Kubeš, Jan ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Babula, Petr (oponent) ; Obložinský, Marek (oponent)
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Jan Kubeš Školitel: PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název disertační práce: Transportní mechanismy sekundárních metabolitů přes membrány rostlinných buněk V rámci studia metabolismu isoflavonů byla pozornost zaměřena na způsob jejich transportu v rostlinách nebo in vitro kulturách. Tento výzkum zahrnuje identifikaci mechanismu přenosu přes membrány buněk nebo vakuol, který se odehrává pomocí transportních proteinů nebo vezikul. Přenos pěti isoflavonů (genistin, genistein, biochanin A, daidzein a formononetin) do živného media byl sledován u suspenzních kultur Trifolium pratense L. a Genista tinctoria L. Po aplikaci roztoků NH4VO3 (1 a 10M koncentrace) došlo u G. tinctoria a T. pratense po 24 hodinách k zvýšení obsahu isoflavonů v živném mediu. Tento nárůst byl inhibován látkami, které ovlivňují aktivitu různých transportních mechanismů. Na koncentraci většiny isoflavonů v mediu s kulturou T. pratense působily převážně látky inhibující ABC proteiny z podskupiny MRP, kdy obsah genisteinu byl spíše ovlivněn MDR inhibitory. Na přítomnost isoflavonů v mediu také negativně působil brefeldin A, který inhibuje vesikulární transport. V sušině byl poté pozorován vzestup obsahu některých těchto isoflavonů. U kultury...
|
|
|
Explantátové kultury vyšších rostlin 32
Macháčková, Hedvika ; Dušková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Macháčková H.: Explantátové kultury vyšších rostlin 32. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Farmacie (2010) Tato práce byla zaměřena na studium biotransformační aktivity suspenzní kultury Datura meteloides DC. ex Dunal po přidání exogenního prekurzoru arbutinu, hydrochinonu, do živného média. Byla tak testována závislost procentuálního obsahu arbutinu na typu a koncentraci růstového regulátoru v živném médiu (IAA, IBA - koncentrace 0,1; 1,0; 10,0 mg/l), na koncentraci hydrochinonu jako prekurzoru arbutinu (100 a 200 mg/l) a intervalech odběru vzorků k analýze tj. době kultivace s prekurzorem (24, 48, 168 hodin). Kultura transformovala hydrochinon na arbutin bez ohledu na typ a koncentraci růstové látky, koncentraci prekurzoru a délku prováděného pokusu. Nejvyšší procentuální obsah arbutinu v extraktu kultury (8,11 %) byl zjištěn po 24 hodinové kultivaci s hydrochinonem o koncentraci 200 mg/l a růstovým regulátorem IAA o koncentraci 0,1 mg/l. Přítomnost arbutinu byla prokázána i v živném médiu a to v čase odběru 48 a 168 hodin (0,68 %). Vyšší produkci arbutinu ve většině případů vykazovaly kultury při použití prekurzoru hydrochinonu v koncentraci 200 mg/l než při koncentraci 100 mg/l. Při použití růstového...
|
|
| |
|
|
Hypericum perforatum in vitro - abiotická elicitace
Majerová, Jitka ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognosie Kandidát Mgr. Jitka Majerová Konzultant Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název rigorózní práce Hypericum perforatum in vitro- abiotická elicitace V této práci byl sledován vliv chloridu ceritého ve 3 různých koncentracích (4,0571x 10-3 mol/l, 4,0571x 10-4 mol/l, 4,0571x 10-5mol/l) na produkci hyperosidu v suspenzní i kalusové kultuře Hypericum perforatum L. Vzorky byly odebírány v pravidelných intervalech 0, 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodin od elicitace. Kontrolní vzorky (bez elicitace) byly odebírány po 24 a 168 hodinách od elicitace. Vzorky byly analyzovány pomocí HPLC. Chlorid ceritý ovlivňoval produkci hyperosidu jak v suspenzní, tak kalusové kultuře. Nejvyšší produkce (0,27 mg/g DW hyperosidu) byla dosažena v suspenzní kultuře po elicitaci koncentrací c2 (4,0571x 10-4 mol/l) po 48 hodinách od elicitace. Kalusová ani suspenzní kultura neuvolňovala hyperosid do živného média.
|
|
|
Vliv elicitace na produkci sekundárních látek v kulturách in vitro
Špandelová, Veronika ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Vliv elicitace na produkci sekundárních látek v kulturách in vitro Sekundární metabolity rostlin jsou významným zdrojem pro farmaceutický, chemický a potravinářský průmysl. Jednou z možností jak zvýšit produkci sekundárních látek v kulturách in vitro je elicitace. V práci byl sledován vliv abiotického elicitoru s antituberkulotickou aktivitou 2-(3-brombenzylsulfanyl)pyridin-4-karbothioamid na produkci izoflavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře rostliny Genista tinctoria. Elicitor byl aplikován ve třech koncentracích. Elicitace probíhala v těchto časových intervalech: 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Kultury byly kultivovány na živném médiu, které popsali Shenk a Hildebrant s přídavkem 0,5 mg/l kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové a 0,1 mg/l kinetinu. Obsah izoflavonoidů byl zjišťován pomocí metody HPLC. Nejvyšší obsah izoflavonoidů (0,03 %) v kalusové kultuře byl zjištěn po aplikaci roztoku elicitoru o koncentrace c3 = 2,96 x 10-5 mol/l po 24 hodinovém působení. Maximální produkce daidzeinu (0,02 %) v kalusové kultuře byla zaznamenána po 48 hodinách působení roztoku elicitoru o koncentraci c1 = 2,96 x 10-3 mol/l a po 24 hodinách působení roztoku o koncentraci c3 = 2,96 x 10-5 mol/l. Suspenzní kultura produkovala nejvyšší množství izoflavonoidů (0,03 %) po aplikaci elicitoru o koncentraci c2 = 2,96 x...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI.
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI. Elicitace je jednou ze strategií, které mohou být používány ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách. V této práci byl zkoumán vliv abiotického elicitoru (dusičnanu stříbrného) na produkci flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) a na produkci isoflavonoidů v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. Jako elicitor byl použit roztok dusičnanu stříbrného v různých koncentracích (5,887.10-3 mol/l; 5,887.10-4 mol/l; 5,887.10-5 mol/l). Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů. Vzorky byly odebírány po vystavení elicitoru po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách. Nejvyšší produkce taxifolinu (0,02 %) v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) byla zaznamenána po působení dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 72 hodinách. Nejvyšší obsah genistinu (0,05 %) v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. byl detekován po elicitaci dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 48 hodinách. Nejvyšší obsah daidzeinu (0,09 %) byl zaznamenán po působení elicitoru (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 168 hodinách.
|
|
|
Fytochemická studie jednotlivých taxonů rostlin rodu Bergenia
Hendrychová, Helena ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Nagy, Milan (oponent) ; Šmejkal, Karel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognozie Kandidát: Mgr. Helena Hendrychová Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název disertační práce: Fytochemická studie jednotlivých taxonů rostlin rodu Bergenia Bergénie, původní asijský druh, patří mezi nejhodnotnější zdroj léčivých látek zejména v tradiční čínské a indické medicíně. Využití nalézají již po staletí při léčbě různých onemocnění. Ceněny jsou pro svoji schopnost rozpouštět močové a ledvinové kameny. Využívány jsou při léčbě infekcí dýchacích cest a nachlazení. Prokázány u nich byly antioxidační, antibakteriální, antivirové, imunostimulační, protizánětlivé, protirakovinné, antidiabetické, antitusické, hepatoprotektivní a diuretické účinky. Cílem této disertační práce bylo stanovit obsah sekundárních metabolitů (arbutinu, celkových polyfenolů, bergeninu a anthokyanů) ve třech taxonech rostlin rodu Bergenia - Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. a Bergenia x ornata Stein., současně porovnat jejich biologické aktivity a určit nejvhodnější druh bergénie s největším potenciálem pro využití v léčebné terapii. Hybrid rostliny B. x ornata byl vůbec poprvé hodnocen na obsah fenolických látek a biologickou aktivitu. Extrakty z bergénií byly testovány na antioxidační,...
|
|
|
The effect of pyrazine derivatives on secondary metabolites in in vitro cultures
Kovalíková, Zuzana ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Vplyv derivátov pyrazínu na tvorbu sekundárnych metabolitov v rastlinných kultúrach in vitro - Zuzama Kovalíková - 69 - 10 Abstrakt Universita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Zuzana Kovalíková Konzultant: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název rigorózní práce: Vplyv derivátov pyrazínu na tvorbu sekundárnych metabolitov v rastlinných kultúrach in vitro. V tejto práci sa skúmalo pôsobenie nových syntetických derivátov zo skupiny pyrazínov, ako potencionálnych elicitorov produkcie rutínu v kalusovej a v suspenznej kultúre Fagopyrum esculentum, var. Bambi. Všetky testované chemické elicitory zvyšovali produkciu spomínaného flavonoidu v oboch kultúrach. Kalusová a suspenzná kultúra bola kultivovaná v živnom médiu podľa Murashigeho a Skooga s obsahom rastového regulátora (2,4-D) za stanovených teplotných a svetelných podmienok. Elicitované vzorky boli odoberané po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách po expozícií elicitora. Kontrolné vzorky sa odoberali po 24 a 168 hodinách. Samotné stanovenie obsahu rutínu bolo prevedené pomocou vysokoúčinnej kvapalinovej chromatografie (HPLC). Elicitor P.G.R.1, t.j. propyl 5-(3-(4-chlorofenyl)ureido)pyrazín-2-karboxylát spôsobil v kalusovej kultúre najväčší nárast produkcie rutínu po 12 hodinách od pôsobenia elicitora, zatiaľ čo...
|
|
|
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro
Kunzová, Lucie ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Mgr. Lucie Kunzová Možnosti ovlivnění produkce sekundárních metabolitů u kultury Silybum marianum in vitro Elicitace je metoda využívající obranných mechanizmů rostlin ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v rostlinách i kulturách in vitro. V této práci byl sledován vliv 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hod působení tří koncentrací abiotického elicitoru (3-jod-4-methylfenyl)amidu 5-methylpyrazin-2-karboxylové kyseliny na produkci flavonolignanů kalusovou a suspenzní kulturou Silybum marianum. Kultura byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny α-naftyloctové (α-NAA). Pro stanovení obsahu flavonolignanů v kalusové i suspenzní kultuře byla zvolena metoda HPLC. Maximální obsah flavonolignanů (0,03 %) v kalusové kultuře byl prokázán po 24 hod působení elicitoru o koncentraci c1 = 2,83 · 10-3 mol/l. Maximální obsah flavonolignanů (0,04 %) v suspenzní kultuře byl zjištěn po 48 hodinovém působení elicitoru o koncentraci c3 = 2,83 · 10-5 mol/l.
|
host ::
RSS.