|
|
Deník pařížského měšťana jako historický pramen
Prošvicová, Lenka ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se věnuje francouzskému rodu Armagnaků a jejich spojencům. Využívá k tomu primárně dvě dobová díla, v kterých je zaznamenán nejen obraz Armagnaků, ale také dlouhý výčet jejich činů na půdě francouzského království. Práce se také věnuje, díky specifičnosti obou hlavních pramenů, přiblížení myšlení a vnímaní jejich autorů. Ti osobitou formou odhalili své sympatie i antipatie a vlastní názory. Díky této subjektivitě se naskytuje možnost získat rozdílné pohledy na Armagnaky, jako i na jejich největší nepřátele Burgunďany. Cílem práce je seznámit čtenáře s rodem Armagnaků, tak jak ho viděli a popsali doboví autoři. Pokusit se odhalit jejich postoje a smýšlení, které po sobě zanechali na řádcích děl, vzniklých ve vrcholně středověké Francie. Klíčová slova: Paříž, Armagnakové, Stoletá válka, Karel VI., Bernard VII. z Armagnaku, občanská válka, opatství Saint-Denis, středověká Francie
|
|
|
Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku
Hojková, Anna ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku" popisuje vývoj způsobu odívání v obou zemích. Vychází především z ikonografických pramenů, doplněných informacemi z písemných pramenů a literatury. Na základě tohoto popisu srovnává potom způsoby a přístup k reprezentaci pomocí oděvu u vyšších vrstev světské společnosti daných oblastí. Počáteční společný základ vycházející z kultury francouzského dvora 14. století rozvíjí burgundská společnost v původním směru, s důrazem na tvarování siluety. Oproti tomu dochází v Čechách k odklonu od této linie a přeorientování na německou oblast. Impulzy zaalpské módy přijímá až v poslední čtvrtině 15. století. Před siluetou je upřednostňován jako primární reprezentační prvek materiál oděvu. Práce nastiňuje také tendence dalšího vývoje a upozorňuje na některé sporné body problematiky.
|
|
|
Obraz českého krále Jana Lucemburského v díle Guillauma de Machaut
Holovská, Kateřina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce je věnována osobnosti Guillauma de Machaut a jeho dílům, která zachycují básníkovy názory na ideálního panovníka a jeho vzpomínky na Jana Lucemburského. V úvodních kapitolách této práce autorka představuje stručný životopis Guillauma de Machaut, jeho literární tvorbu a historický kontext, který měl vliv na básníkovo myšlení. Práce dále rozebírá Machautovy představy o ideálním vládci, obsažené především v jeho pojednání Přátelská útěcha. Poslední část práce je věnována Janu Lucemburskému. Autorka se v ní zabývá příčinami, které vedly k tomu, že se stal Jan Lucemburským v Machautově podání ztělesněním panovnickéko ideálu. Zároveň srovnává Machautovo vyobrazení českého krále s převážně negativním hodnocením českých kronikářů 14. století. Machautova svědectví o českém králi napomáhají pochopit Janovu popularitu v západoevropském prostředí i rozdílnost pojetí panovnického ideálu u nás a ve Francii.
|
|
|
Discourse and Account of the Noble Traveller in the Late Middle Ages (Ogier d'Anglure Nompar de Caumont, Guillebert de Lannoy, Bertrandon de la Broquière)
Svátek, Jaroslav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Marchandisse, Alain (oponent) ; Paravicini, Werner (oponent)
question. Enfin, les ouvrages des nobles voyageurs refletent bien le regard que l'homme occidental ala fin du Moyen Áge portait sur « l'autre », représenté par les cultures et religions différentes en Orient, mais aussi en Europe de l'Est. L'analyse des quatre récits, complétée par de nombreuses références aďautres textes de ce genre, montre comment le voyage est devenu une partie importante de la culture nobiliaire ala fin du Moyen Áge. Abstrakt ČJ: Šlechtický cestopis a jeho diskurs na konci středověku (Ogier d'Anglure, Nompar de Caumont, Guillebert de Lannoy, Bertrandon de Ia Broquiere) Na konci 14. a na počátku 15. století začínají cestovatelé z řad šlechty zaznamenávat svoje zkušenosti z cest. ~už se jedná o poutě, vojenská tažení nebo diplomatické mise, 4 aristokracie vnáší nový prvek do cestopisné produkce pozdního středověku. Tento rozbor pracuje s korpusem textů čtyř cestovatelů napsaných ve střední francouzštině. Tyto texty spojuje nejen časová blízkost jejich vzniku, ale také množství společných znaků, jež tvoří jádro této srovnávací analýzy. Jedná se zejména o fenomén náboženské pouti, jejíž literární vyjádření zůstává nadále závislé na předem daném diskursu, zejména v případě popisu Svaté země. V této době však cestopis slouží také jako prostředek reprezentace jeho autora vzhledem k jeho možným...
|
|
| |
|
|
"Voyage d'Outremer" Bertrandona de la Broquière jako historický pramen
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Voyage dOutremer Bertrandona de la Broquire jako historický pramen" se zabývá cestopisnou relací burgundského diplomata a zvěda Bertrandona de la Broquire, zachycující jeho putování Svatou zemí, Sýrií a Osmanskou říší v letech 1432-1433. Na pozadí ideologického proudu pozdních kruciát a burgundského dvora, který byl jeho výrazným nositelem, zkoumá šíře a limity pozdněstředověké náboženské tolerance a kulturní otevřenosti.
|
|
| |
|
|
Dílo Guillberta de Lannoye jako historický pramen
Svátek, Jaroslav ; Soukup, Pavel (oponent) ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce)
Pozdní středověk se vyznačuje zvýšenou aktivitou ve dvou oblastech, které však dosáhly svého největšího rozkvětu v jiných epochách. Jedná se o objevitelské cesty a také křížové výpravy. Cestovatelé pozdního středověku stojí poněkud ve stínu pozdějších velkých zámořských objevů. A přesto, jak daleko by dopluli světoznámí objevitelé jako Vasco de Gama nebo Kryštof Kolumbus, nebýt jejich méně známých předchůdců? Cesty k novým světům těchto velikánů sice ohlašují novou dobu, ale svým myšlením a vnímáním světa stojí ještě pevně ve středověku a příliš se neliší od misionářů 13. a 14. století nebo kupců a poutníků století následujícího. Přesně naopak je tomu s křížovými výpravami. Po svém vrcholu ve 12. a 13. století ve Svaté zemi dožívá tento způsob války v následujících letech s podivuhodnou setrvačností, avšak častěji spíše v hlavách propagandistů než na konkrétních bojištích. Přesto pozdní kruciáty znovu naleznou reálný smysl zejména pod vlivem tureckého nebezpečí. Křesťanská Evropa nadto zkouší uplatnit osvědčený model křížové výpravy také na svém kontinentu. Navzdory vítěznému zakončení španělské reconquisty a pacifikaci pobaltských pohanů nejsou výsledky pozdních kruciát nijak povzbudivé, a to jednak v boji proti kacířským Čechám, tak zejména v konfrontaci s osmanským nepřítelem na Balkáně, kde fatální...
|
host ::
RSS.