|
|
Rychtářské manuály města Náchoda 1603-1636
Česáková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Předmětem této rigorózní práce se staly dva nejstarší rychtářské manuály města Náchoda, jež jsou součástí fondu Archiv města Náchod, uloženého ve Státním okresním archivu v Náchodě. Tyto úřední městské knihy jsou v rámci fondu náchodského městského archivu evidovány pod inventárními čísly 835 a 836 a jsou časově vymezeny lety 1603-1632 a 1626-1636. Svým obsahem i formou představují důležitý pramen k dějinám správy města Náchoda v první polovině 17. století a z hlediska právních dějin vydávají zajímavé svědectví o aplikaci Koldínových městských práv v právní praxi raně novověkého poddanského města. Vlastním cílem rigorózní práce je paleograficko-diplomatický rozbor a obsahová analýza těchto archivních pramenů. Paleograficko-diplomatický rozbor se zaměřuje na popis vnějších znaků rychtářských manuálů, typologii zápisů a identifikaci jednotlivých písařů a jejich zařazení do struktury městské kanceláře. Hlavním cílem obsahové analýzy těchto městských knih je typizace zaznamenaných právních úkonů za účelem bližšího vymezení kompetencí městského rychtáře jako orgánu náchodské městské správy v první polovině 17. století. Klíčová slova: městské knihy, rychtářské manuály, městská správa, rychtáři, Náchod, 17. století, paleografická analýza, diplomatický rozbor, obsahová analýza
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
|
Rychtářské manuály města Náchoda 1603-1636
Česáková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Předmětem této diplomové práce se staly dva nejstarší rychtářské manuály města Náchoda, jež jsou součástí fondu Archiv města Náchod, uloženého ve Státním okresním archivu v Náchodě. Tyto úřední městské knihy jsou v rámci fondu náchodského městského archivu evidovány pod inventárními čísly 835 a 836 a jsou časově vymezeny lety 1603-1632 a 1626-1636. Svým obsahem i formou představují důležitý pramen k dějinám správy města Náchoda v první polovině 17. století a z hlediska právních dějin vydávají zajímavé svědectví o aplikaci Koldínových městských práv v právní praxi raně novověkého poddanského města. Vlastním cílem diplomové práce je paleograficko-diplomatický rozbor a obsahová analýza těchto archivních pramenů. Paleograficko-diplomatický rozbor se zaměřuje na popis vnějších znaků rychtářských manuálů, typologii zápisů a identifikaci jednotlivých písařů a jejich zařazení do struktury městské kanceláře. Hlavním cílem obsahové analýzy těchto městských knih je typizace zaznamenaných právních úkonů za účelem bližšího vymezení kompetencí městského rychtáře jako orgánu náchodské městské správy v první polovině 17. století.
|
|
|
Magdeburské právo ve městech severozápadních Čech v předhusitské době
Mareš, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Počátky a rychlé šíření magdeburského městského práva v českých zemích ve středověku byly předmětem pozornosti historických věd již od doby vrcholného rozkvětu právní historie ve druhé polovině 19. století. Období velkého zájmu historické obce o toto téma ovšem končí v polovině minulého století a od té doby dochází spíše ke konzervaci starších stereotypně přebíraných náhledů a poznatků. Detailní pohled na již známé vývojové momenty ve spojení s využitím různých typů pramenů (od dosud dominantních normativních směrem k zatím málo využívaným dokladům právní praxe) otevírá nové možnosti snahám o hlubší poznání jednoho ze základních stavebních kamenů středověkých transformací 13. století. Magdeburské právo je fenomén překračující hranice regionů i států v rámci střední a východní Evropy, takže jeho výzkum v určité oblasti je vždy nutné zasazovat do širších souvislostí. Předkládaná práce se soustřeďuje na tři hlavní tematické okruhy z doby počátečního formování i vrcholného rozkvětu magdeburského právního okruhu ve středověkých Čechách. Nejdůležitějším městem této právní rodiny byly nejpozději od druhé poloviny 13. století severočeské Litoměřice, pozdější vrchní stolice pro všechna česká města téhož práva. Právě počátků městského práva v Litoměřicích je věnována první část studie. Východiskem úvah a zkoumání Je...
|
|
|
Městská správa v Rokycanech a její představitelé v letech 1573-1699
Hrachová, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Rokycany patřily v raném novověku k menším městům řemeslnicko - zemědělského charakteru. Zejména v druhé polovině 16. století dochází k rozkvětu města. Díky loajálnímu postoji k Ferdinandovi I. v roce 1547 město nepostihly sankce tohoto panovníka a bylo odměněno mnoha privilegii. V roce 1584 se Rokycany stávají královským městem. Předkládaná práce se zabývá sledováním činnosti městské samosprávy, funkcí jednotlivých úřadů a jejich personálním obsazením. Nejdůležitějším orgánem ve městě byla městská rada s mocí zákonodárnou, soudní a výkonnou. K jejím povinnostem patřilo také vedení městského hospodářství a správa obecního majetku. Rada se skládala z 12 radních, z nichž první a nejváženější byl nazýván primas. Každý radní spravoval město po dobu jednoho měsíce, v tomto období byl nazýván purkmistrem. Ve sledovaném období se primasem stalo celkem 19 mužů, většina z nich zastávala post až do své smrti. Tři muži působili následně jako císařští rychtáři. V předbělohorském období se dvěma z primasů podařilo přesáhnout svým významem hranice města, a to Janu Novoměstskému Srnovci z Varvažova a Zikmundu Celestýnovi z Freifeldu. Dva primasové pocházeli přímo z tradičních rokycanských rodin, větší část se rekrutovala z učitelů zdejší školy a písařů. Podařilo se jim přiženit se do vůdčích rodin města, a tak se prosadit...
|
|
|
Městská správa v Rokycanech a její představitelé v letech 1573-1699
Hrachová, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sulitková, Ludmila (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Rokycany patřily v raném novověku k menším městům řemeslnicko - zemědělského charakteru. Zejména v druhé polovině 16. století dochází k rozkvětu města. Díky loajálnímu postoji k Ferdinandovi I. v roce 1547 město nepostihly sankce tohoto panovníka a bylo odměněno mnoha privilegii. V roce 1584 se Rokycany stávají královským městem. Předkládaná práce se zabývá sledováním činnosti městské samosprávy, funkcí jednotlivých úřadů a jejich personálním obsazením. Nejdůležitějším orgánem ve městě byla městská rada s mocí zákonodárnou, soudní a výkonnou. K jejím povinnostem patřilo také vedení městského hospodářství a správa obecního majetku. Rada se skládala z 12 radních, z nichž první a nejváženější byl nazýván primas. Každý radní spravoval město po dobu jednoho měsíce, v tomto období byl nazýván purkmistrem. Ve sledovaném období se primasem stalo celkem 19 mužů, většina z nich zastávala post až do své smrti. Tři muži působili následně jako císařští rychtáři. V předbělohorském období se dvěma z primasů podařilo přesáhnout svým významem hranice města, a to Janu Novoměstskému Srnovci z Varvažova a Zikmundu Celestýnovi z Freifeldu. Dva primasové pocházeli přímo z tradičních rokycanských rodin, větší část se rekrutovala z učitelů zdejší školy a písařů. Podařilo se jim přiženit se do vůdčích rodin města, a tak se prosadit...
|
|
|
Magdeburské právo ve městech severozápadních Čech v předhusitské době
Mareš, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Počátky a rychlé šíření magdeburského městského práva v českých zemích ve středověku byly předmětem pozornosti historických věd již od doby vrcholného rozkvětu právní historie ve druhé polovině 19. století. Období velkého zájmu historické obce o toto téma ovšem končí v polovině minulého století a od té doby dochází spíše ke konzervaci starších stereotypně přebíraných náhledů a poznatků. Detailní pohled na již známé vývojové momenty ve spojení s využitím různých typů pramenů (od dosud dominantních normativních směrem k zatím málo využívaným dokladům právní praxe) otevírá nové možnosti snahám o hlubší poznání jednoho ze základních stavebních kamenů středověkých transformací 13. století. Magdeburské právo je fenomén překračující hranice regionů i států v rámci střední a východní Evropy, takže jeho výzkum v určité oblasti je vždy nutné zasazovat do širších souvislostí. Předkládaná práce se soustřeďuje na tři hlavní tematické okruhy z doby počátečního formování i vrcholného rozkvětu magdeburského právního okruhu ve středověkých Čechách. Nejdůležitějším městem této právní rodiny byly nejpozději od druhé poloviny 13. století severočeské Litoměřice, pozdější vrchní stolice pro všechna česká města téhož práva. Právě počátků městského práva v Litoměřicích je věnována první část studie. Východiskem úvah a zkoumání Je...
|
|
| |
|
|
Měšťané, jejich společenství a elity v Brně v předbělohorském období
Sulitková, Ludmila
"Case study" zaměřující se na dva hlavní okruhy problémů, totiž na vymezování se měšťanů nižší a vyšší právní kategorie v každodenním životě raně novověkého města a na obsah pojmu městská obec (v širším významu jako společenství všech měšťanů, v užším významu jako uskupení měšťanů nižší právní kategorie v opozici vůči radním či dokonce v nejužším slova smyslu jako vlastní vůdčí vrstva městské společnosti, usurpující si oprávnění zastupovat zájmy celého městského společenství).
|
|
| |
host ::
RSS.