|
|
Změna ročních a sezonních srážkových úhrnů v České republice v letech 1961-2012
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, P. ; Zahradníček, P.
Z měsíčních hodnot srážkových úhrnů na 267 stanicích v ČR byla stanovena dlouhodobá změna těchto úhrnů na každé stanici za posledních 50 let. Celkové roční úhrny za celou republiku vykazují slabý vzrůst, který je ovšem překryt mnohem silnějším kolísáním z roku na rok. Dlouhodobá změna ročních úhrnů je na různých stanicích a v různých regionech různá. V jižních a západních Čechách přibývá srážek více, v Polabí a na velké části Moravy je pozorován spíše úbytek srážek. Dlouhodobá změna závisí jen slabě na celkovém srážkovém úhrnu na příslušné stanici či regionu. Nejvíce rostou srážky letní, naproti tomu jarní srážky klesají, v ostatních obdobích je změna nepatrná. Současně se slabě mění roční variace: maximum srážek se přesouvá z června na červenec a srpen.
|
|
|
Charakter srážek za posledních 200 let v pražském Klementinu a jejich vliv na hospodaření s vodou v krajině
Střeštík, Jaroslav
Průběh ročních srážkových úhrnů nevykazuje žádnou změnu za 200 let, pouze velmi malý pokles ve 20. století, zvláště v jeho druhé polovině. Stejný, jen o málo silnější trend platí také pro počet dní v každém roce s vydatnými srážkami a pro procento ročního srážkového úhrnu spadlého v těchto dnech. Proto stále více vody spadne při slabších deštích namísto při silnějších, což není příznivé pro zemědělství, neboť více vody se odpaří krátce po dešti. Ve stejném období průtoky vody ve velkých řekách rostou, případně jen málo klesají, ačkoliv srážkové úhrny klesají rychleji. To znamená, že roste podíl vody odtékající do moře a klesá podíl zůstávající v krajině.Všechny tyto faktory přispívají k občasnému nedostatku vody a ke zvyšujícímu se nebezpečí výskytu sucha.
|
|
|
Kde leží střed Čech, Moravy, České republiky a Evropy
Střeštík, Jaroslav
Střed jakékoli jiné územní jednotky, např. Čech, České republiky, Evropy apod., je nepochybně jistá atrakce pro obec, na jejímž území se nachází. Takové místo jistě přispívá to ke zviditelnění obce a snad i ke zvýšení cestovního ruchu. Zřejmě i proto je více takových míst, o nichž se tvrdí, že jsou středem nějakého území. V tomto příspěvku jsou uvedena některá nejdůležitější taková místa. Je popsán postup, jak lze určit střed vybraného území jakožto těžiště. Tímto způsobem je pak vypočítána poloha středu Čech, Moravy, České republiky a Evropy a tyto polohy jsou porovnány s výsledky uvedenými jinde.
|
|
|
The increase of the air temperatures observed in different European localities during 1951-2010
Střeštík, Jaroslav
Uninterrupted series of annual mean temperatures from 72 European observatories have been processed. The temperature at these stations increased in general more than global temperature, but with considerable fluctuations. The increase at the individual stations is very different. It depends very slightly on the geographic longitude. Stations where lower temperature increase has been observed are located mainly at the Atlantic coast, those with higher increase being mainly in inland. There are, however, many exceptions from this rule, but the gross character of the distribution of stations with different temperature increase seems to be clear.
|
|
|
Předpověď sluneční aktivity ve 24. a 25. cyklu
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
V polovině devadesátých let jsme vydali předpověď sluneční aktivity v cyklech č.23 až 26. Pro tuto předpověď jsme použili data za období l500-1995 reprezentovaná deseti významnými délkami period s nejnižšími hodnotami parametru p. Pomocí superpozice odpovídajících sinusových vln byla data za období 1500-1995 výborně aproximována. Předpověď pro období 1996-2040 byla vytvořena jako extrapolace tohoto průběhu. Předpověděli jsme tak, že cykly č. 23 a 24 budou delší a hodnoty Wolfova čísla v maximech budou nižší, než jaké byly v cyklu č. 22. Tyto předpovědi byly zhruba splněny s výjimkou maxima 23. cyklu, které nastalo ve skutečnosti o něco dříve. To je důvod, proč sestupná část 23. cyk1u se nacházela těsně pod 95% koridorem tolerance naší předpovědi. S použitím dat l500-2010 a stejné metody předpovědi jsme nyní sestavili novou předpověď na cykly č. 24 a 25. Oba cykly by měly být opět delší podobně jako cyklus č. 23 v naší první předpovědi. Hodnoty Wolfových čísel v maximech by měly být ještě o něco nižší.
|
|
|
Doplnění katalogu polárních září pozorovaných v nižších šířkách 1001-1779
Střeštík, Jaroslav
V roce 1985 vydali Křivský a Pejml katalog polárních září pozorovaných od roku 1000 do roku 1900 v místech, jejichž geomagnetická šířka byla nižší než 55°. V roce 1996 vydal Křivský ještě dodatek. Celkem tento doplněný katalog shrnuje všechny dříve publikované údaje a byl tedy ve své době nejúplnější. V roce 2004 byly publikovány dosud neznámé údaje o polárních zářích pozorovaných v Koreji v letech 1001-1779. Až na výjimky tyto záře nejsou uvedeny v Křivského katalogu, a naopak. Zde je prezentován souhrnný katalog polárních září, obsahující jak data Křivského, taka data z Koreje pro období 1001-1779. Dále jsou uvedeny některé zákonitosti výskytu září vyplývající z doplněného katalogu. Rozložení výskytu září v čase velmi dobře souhlasí s rekonstruovanou řadou Wolfových čísel a vykazuje shodné periodicity, zvláště dlouhodobé.
|
|
|
Průběh teplot a srážek v Praze na Karlově v letech 1961-2010
Střeštík, Jaroslav
Je ukázán průběh teplot vzduchu a srážek v Praze za posledních 50 let a porovnán se scénáři dalšího vývoje klimatu. Teplota významně rostla a tento růst je rychlejší než je tomu u globální teploty. Srážkové úhrny vykazují za posledních 50 let jen velmi slabý pokles. Na jaře však srážkové úhrny klesají více než celoroční úhrn a významný pokles je také pozorován v počtu dní s vydatnými srážkami. Tyto skutečnosti přispívají k pozorovanému poklesu vlhkosti v přírodě a ke zvýšenému výskytu sucha. Není žádný náznak toho, že všechny tyto trendy by mohly být v budoucnosti jiné.
|
|
|
Vývoj cen pšenice ve Francii a v Německu v letech 1531-1785
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M. ; Mikulecký, L.
Průměrné roční ceny pšenice v Paříži a v Kolíně nad Rýnem v 16. až 18. století jeví značnou vzájemnou podobnost, což lze očekávat vzhledem k malé geografické vzdálenosti. V dlouhodobém měřítku nejprve ceny lineárně rostou, později se růst zpomaluje, a to shodně v obou zemích. Toto je doprovázeno silným krátkodobým kolísáním, které probíhá opět v obou zemích podobně. Ve spektrech těchto časových řad je významný vrchol v periodách kolem 130 a 60 roků a další kolem 35 a 14-15 roků, ten poslední je nápadnější v datech z Francie. Perioda slunečního cyklu (11 let) se zde neprojevuje. Korelace s průměrnými ročními teplotami vzduchu a ročními Wolfovými čísly sluneční aktivity je záporná, ale jen málo nad hranicí významnosti (v rozmezí -0,14 až -0,22). V dlouhodobé změně se takto odráží dlouhodobé změny průměrné roční teploty vzduchu a sluneční aktivity, shodně pro obě země. Po odečtení parabolického trendu se tyto korelace sníží, zato vyniknou korelace s průměrnými srážkovými úhrny, které jsou kladné (do 0,18). Všechny korelace jsou v Německu o něco vyšší než ve Francii.
|
|
|
Možné periodicity ve výskytu válek v Evropě za posledních 500 let
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M.
Výskyt válek a jejich zákonitosti jsou stále předmětem práce historiků. V historii se najdou období poměrného klidu, stejně jako období častých válečných konfliktů. Pro kvantitativní přístup byly před časem sestaveny speciální indexy, které jsou stanoveny pro každý rok počínaje 1495 a konče 1975. V této řadě lze najít určité významné periodicity – nejvýznamnější je 55 let, další kolem 131, 78 a 35 let, a několik méně významných. Žádná z nich se však neshoduje s významnými periodami pozorovanými u většiny veličin heliogeofyzikálních, pouze u některých nevýznamných lze najít jistou shodu. Proto také korelace se sluneční aktivitou i s průměrnými ročními teplotami vzduchu je nízká, ne však zanedbatelná. Podobnost je větší pro dlouhodobé změny než pro krátkodobé kolísání. Při dlouhodobém maximu sluneční aktivity a dlouhodobém maximu teplot vzduchu, což nastává obvykle současně, lze očekávat spíše klidnější období.
|
|
|
Změna průměrných teplot vzduchu ve městě a mimo měasto za posledních 65 let
Střeštík, Jaroslav
Klima ve městě se liší od klimatu v nejbližším okolí v mnoha směrech: ve městě bývá vyšší teplota vzduchu, nižší vlhkost vzduchu, mnohem větší je znečištění ovzduší apod. Město je jakýsi ostrov s odlišným životním prostředím. A protože města rostou, tak se všechny zmíněné rozdíly oproti jeho okolí neustále zvyšují. V tomto příspěvku je prezentována změna průměrných ročních, resp. sezonních, teplot vzduchu v centru Prahy (v Klementinu) a na jeho okraji (letiště Ruzyně) za období 1946-2009, zčásti též na letištích Tuřany a Mošnov za období 1951-2009. Průměrné roční teploty vzduchu na všech stanicích během sledovaného období vykazují kromě značného kolísání stálý růst, který je dán globálním oteplením.
|
host ::
RSS.