|
|
Eklesiální rozměr starozákonního slavení Pesachu aneb IN a OUT
Kotmelová, Bedřiska ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Ber, Viktor (oponent)
Bakalářská práce Eklesiální rozměr starozákonních slavení Pesachu aneb IN a OUT se zabývá jednak fenoménem vyloučení ve Starém zákoně a pak zejména vyloučením při slavnostech Paschy. Vyloučení se vztahovalo na osoby ve stavu nečistoty, na osoby vyobcované ze společenství a pak je řešena otázka tří skupin, jejichž postavení nebylo jednoznačné; cizinci, ženy a lidé s tělesným postižením. S tím souběžně, především na základě starozákonních textů, se řeší otázky otevřenosti či uzavřenosti izraelské komunity, které se zrcadlily na velikonočních slavnostech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Víra inspirovaná živým stvořením podle Žalmu 104
Čmelík, Pavel ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá strukturou Žalmu 104 a rozdílnými variantami jeho dělení v podáních různých autorů. Kromě toho je zaměřena i na komparaci překladů vybraných míst, jež se týkají živého stvoření. Zaměřuje se i na překladové varianty vybraných hebrejských, řeckých a latinských názvů zvířat do češtiny (kozorožec, daman). Kromě toho porovnává Žalm 104 s egyptským Achnatonovým Chvalozpěvem na Slunce i s podobnými texty Starého zákona, jež se zaměřují na stvoření. Ve Starém zákoně jde především o porovnání se zprávou o stvoření v Gn 1, dále s některými dalšími tzv. stvořitelskými žalmy (Ž 8, Ž 19 a Ž 146) a s kapitolami Jb 38-41. Kromě mnoha tematických podobností v uspořádání těchto textů jsou v práci zmíněny také významné rozdíly v jejich žánrech. Zatímco Žalm 104 je chválou v osobním vztahu člověk - Bůh, zpráva o stvoření v Gn 1 je neosobním vyprávěním o Bohu a v případě Jb 38-41 jde o napomínající řeč Boha k člověku. Při hlubším zamyšlení nad Žalmem 104 a srovnávanými texty včetně dalších, které zde nebyly podrobně rozebírány, se jeví jako nápadná souvislost Žalmu 104 se zprávou o potopě v Gn 7-9 a se stvořitelskými mýty z Mezopotámie. Práce se dále věnuje otázce mýtického, metaforického a reálně zoologického pojetí živých tvorů v žalmech. V této souvislosti se podrobněji zabývá livjátanem, lvem a...
|
|
|
Letní kondiční příprava ve florbalu
Sláma, Petr ; Engelthalerová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Hrabinec, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem "Letní kondiční příprava ve florbalu" pojednává o průběhu a vlivu kondičního přípravného období na extraligové hráčky florbalu z klubu Fbš Bohemians Praha. Teoretická část se zabývá kondičním tréninkem a jeho složkami, dále jsou zde rozebrány pohybové schopnosti, stavba tréninku a fyzické testy. Praktická část zahrnuje testování hráček, jak před začátkem letní kondiční přípravy, tak po ukončení této části sezony. V následných kapitolách jsou porovnány jednotlivé výsledky a zjištěno, k jakým změnám ve sledovaném období došlo. KLÍČOVÁ SLOVA - Florbal - Trénink - Kondiční příprava - Pohybové schopnosti - Testování
|
|
|
Hospodin je král - starozákonní metafora ve světle kognitivní lingvistiky. Kognitivněsémantické a translatologické interpretace.
Procházková, Ivana ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent) ; Karlík, Petr (oponent)
Práce využívá metod kognitivní a kulturně orientované lingvistiky k popisu významu starozákonní metafory Hospodina-krále. Navazuje na práce G. Lakoffa, J. Johnsona M. Turnera, G. Fauconiera a práce českých kognitivních lingvistů (zejména I.Vaňkové. Na starozákonní hebrejský text aplikuje teorii konceptuální metafory, teorii mentálních prostorů, teorii konceptuální integrace a některé teorie kognitivní sémantiky (např. teorii prototypu/stereotypu). V žalmech popisuje autorka práce význam metafory Hospodina- pastýře, Hospodina-válečníka, Hospodina-lva a Hospodina-orla jako dílčích poloh metafory krále. Význam je mj. popsán prostřednictvím tzv. generických příběhových struktur (GPS). Jsou to abstraktních narativních struktury, které autorka izolovala v textech, konstituují se ze zdrojových domén (pastevectví, válka, lev a orel) a opakovaně se podílí na strukturaci metaforických vyjádření. Metody kognitivní a kulturně orientované lingvistiky jsou dále využity k analýzám a interpretacím žalmu 44, žalmu 76 a oddílu Pláč 3,1-24. Na provedené analýzy a interpretace navazují v poslední části práce funkcionalisticky pojaté překlady. Autorka tak v překladu starozákonních hebrejských textů uplatňuje funkcionalistické teorie překladu (Ch. Nordová, P. Kußmaul aj.) a zejména tzv. principy didaktického modelu...
|
|
|
Mojžíš podle Freuda: Postava Mojžíše ve spise Sigmunda Freuda "Muž Mojžíš a monoteistické náboženství"
Polcer, Josef ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem Sigmunda Freuda na postavu Mojžíše. Snaží se o pochopení důvodů sepsání knihy, myšlenková paradigmata, historických představ, které byly pro autora myšlenkovou osou. Nemalá část je věnována kritice Freudova díla a rovněž psychoanalýze, která pro něj byla klíčovou oblastí pro pochopení historie židovského národa, který byl konstituován po období potlačené neurózy. Nezanedbatelnou oblastí je mnohovrstevnatost oblastí lidské duše a mentality židovské pospolitosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bůh ví: Sloveso j-d-a jako predikát Boží v Pentateuchu a jeho uchopení v rabínské a patristické literatuře
Nováková, Zora ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Prudký, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jednak charakteristikou slovesného kořene j-d-a (vědět, poznat) v Pentateuchu na místech, kde Bůh či Hospodin je subjektem, a jednak tím, jak toto sloveso vykládá rabínská a patristická literatura. První část práce se věnuje obecné charakteristice tohoto slovesa v kontextech, kde může hodnotně vypovědět něco o Bohu či Hospodinu jako o svém subjektu. Druhá část práce se zabývá exegezemi dvou specifických výskytů slovesa j-d-a v tzv. bezpředmětné vazbě, která se vyskytuje v Pentateuchu pouze na dvou místech, v Gn 18,21 a Ex 2,25. Tyto dva výskyty spojuje vedle slovesa j-d-a i obtížnost jejich výkladu a řada dalších motivů, zejména termín úpění. V obou případech jde o úpěnlivé volání trpících, na které navazuje Boží reakce. V Gn 18,21 jde o úpění přicházející ze Sodomy, v Ex 2,25 naopak úpěnlivě volají synové Izraele z Egypta. Boží poznání však nepředchází těmto situacím, nýbrž je reakcí na ozývající se křik. Třetí část práce se zabývá tím, jakým způsobem uvedená dvě místa vykládá rabínská a patristická literatura, které se dají považovat za sesterské vykladačské tradice prvních století křesťanského letopočtu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Synchronní metody výkladu hebrejských proprií ve Starém zákoně a v rabínské literatuře
Řehák, Robert ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Disertační práce předložená na UK-ETF v roce 2007 se v rámci biblické onomatologie zabývá synchronními metodami výkladů hebrejských proprií ve Starém zákoně a v rabínské literatuře. Práce na citovaných příkladech odhaluje, pojmenovává a definuje 13 hlavních metod výkladů biblických hebrejských proprií, mezi něž patří tyto metody výkladů hebrejských proprií: identifikace se slovy totožných konzonant, derivace ze slovesného kořene, dekompozice, opakované užítí konzonant, notarikon, gematrie, atbaš, achas bata, retrográdní čtení, metateze, záměna konzonant, transpozice všech konzonant a odvození z jiného jazyka. U každé zmíněné metody práce cituje pramen onomatologického jevu, analyzuje jej a pokouší se o aplikaci metody výkladu na další dosud nevykládaná hebrejská biblická propria. v závěru se práce pokouší o aplikaci všech potenciálních metod výkladu na jedno vybrané proprium. Po takovéto aplikaci se velmi rozrůstá počet možných výkladů jednoho propria počtu 22 výkladů. Výsledná diverzita umožňuje po aplikaci všech potenciálních metod výkladů na dané proprium "vrátit se" do jeho biblického kontextu a ověřit, zda příslušný kontext daného hebrejského propria některý z těchto výkladů umožňuje. Tím se otvírá cesta k novým výkladům mnoha textů Starého zákona. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kázání na žalmy
Horák, Martin ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
1 Anotace Práce se zabývá otázkou, zda a za jakých podmínek je možné v církvi kázat na biblické žalmy. Ukazuje, jakým způsobem je možné žalmy chápat jako Boží slovo, a tedy vhodný základ pro kázání. Prokazuje dále, že žalmy mohou být oprávněně užity ke kázání, navzdory tomu, že liturgickým určením žaltáře byla modlitba. Práce ukazuje, jaké tematické, literární a rétorické možnosti žalmy poskytují pro tvorbu kázání. V závěru na třech příkladech z kazatelské tvorby církve předkládá ukázku využití těchto možností. Cílem této práce je prokázat, že žalmy jsou nejen možným základem křesťanského kázání, ale poskytují pro kázání specifické možnosti. Klíčová slova kázání homiletika žalmy Starý zákon hermeneutika
|
|
|
Vdovy a sirotci jako ztělesnění slabosti a bezmoci: starozákonní pohled
Krčková, Dagmara ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Vymětal, Mikuláš (oponent)
Ve své práci se zabývám komplexním zpracováním postavení vdov a sirotků jako ztělesněním slabosti a bezmoci z odkazu starozákonního pohledu. Předkládám jednotlivé biblické citace, ve kterých jsou vdovy nebo sirotci znázorněni jako sociálně slabší jedinci. V práci se zaměřují i na další sociálně slabší skupiny, mezi něž se řadí otroci, lévijci, bezdomovci a cizinci. Dále uvádím, jak byla z pohledu Starého zákona zaváděna a uplatňována jakási, v podstatě sociální, opatření v péči o člověka, který se ocitnul v tíživé situaci. Ukazuji, zda-li tradice péče o sociálně slabé jedince zůstala v židovské komunitě zachována i v následujících staletích a zda může být inspirací i pro dnešní dobu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
An analysis of expression- and content-oriented passages of the Torah: Texts of the Torah in the semiotic perspective of Charles S. Peirce, Yuri Lotman and Umberto Eco
Jezný, Samuel ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Rückl, Jan (oponent)
Analýza vybraných obsahovo a výrazovo orientovaných oddielov Tóry: Texty Tóry pohľadom sémiotiky Charlesa S. Peircea, Juria M. Lotmana a Umberta Eca Cieľom predkladanej práce je predstaviť základné semiotické koncepty Charlesa S. Peircea, Jurija M. Lotmana a Umberta Eca, ktoré by mohli byť prospešné pre obohatenie biblistiky, zvlášť interpretácie Starozákonných textov v českom a slovenskom teologickom prostredí. Pokúsime sa na ich základe klasifikovať texty Tóry a určiť, aké funkcie môžu dané typy textov plniť. Chceme tiež navrhnúť model exegézy vychádzajúci z prezentovaných semiotických teórii, ktorý by presunom niektorých dôrazov mohol potenciálne prispieť k novým výsledkom v interpretácií starozákonných textov. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.