|
| |
|
| |
|
|
Mitochondrie jako cíl protinádorové terapie.
Dvořák, Aleš ; Ježek, Petr (vedoucí práce) ; Poučková, Pavla (oponent) ; Vecka, Marek (oponent)
Mitochondriální isocitrát dehydrogenáza 2 (IDH2) katalyzuje reduktivní karboxylaci (RK, reverzní dráhu Krebsova cyklu) a syntézu 2-hydroxyglutarátu (2HG). RK se podílí na proliferaci nádorových buněk ve stížených podmínkách (hypoxie). Ve zkráceném Krebsově cyklu vytváří reverzní reakcí z 2-oxoglutarátu (2-OG) citrát, který může být exportován do cytosolu, kde slouží jako prekurzor mastných kyselin a dalších molekul. Zároveň IDH2 při RK spotřebovává (stejně tak i při syntéze 2HG) NADPH. RK se tak z hlediska výzkumu zdá ještě zajímavější, neboť může ovlivnit produkci ROS a míru oxidačního stresu. 2HG může být syntetizován (krom mitochondrie) také v cytosolu, a v obou kompartmentech se na jeho syntéze podílí (mimo IDH2 a IDH1) i několik dalších enzymů. 2HG je významnou regulační molekulou a v současné době je využíván v diagnostice jako marker akutní myeloidní leukémie. Bývá označován jako možný inhibitor α-ketoglutarát- dependentních dioxygenáz (2OG-DD), jež se podílejí na různých epigenetických změnách a zvyšují malignitu rakovinného fenotypu spojenou se změnou proliferace. V této práci byl pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí zkoumán význam RK a syntézy 2HG v buněčných liniích karcinomu prsu a v dalších buňkách, včetně primárních potkaních fibroblastů (F3). U linií prsního karcinomu...
|
|
|
Studium protinádorového účinku α-tomatinu a nových derivátů benzo[c]fluorenu
Suchá, Lenka ; Tomšík, Pavel (vedoucí práce) ; Pejchal, Jaroslav (oponent) ; Poučková, Pavla (oponent)
Řada protinádorových léčiv je přírodního původu. Rostliny z čeledi Solanaceae (lilkovité) obsahují různé steroidní glykoalkaloidy, které působí cytotoxicky na nádorové buněčné linie. Cílem první části předkládané práce bylo zjistit potenciální protinádorový účinek steroidního glykoalkaloidu přítomného v roslinnách čeledi lilkovitých - α- tomatinu. Druhá část práce byla zaměřena na testování protinádorového účinku nově syntetizovaných derivátů benzo[c]fluorenu. U benfluronu, jednoho z derivátů benzo[c]fluorenu, byly prokázány protinádorové účinky in vitro i in vivo téměř před 30 lety. Tomatin velmi dobře inhiboval proliferaci a viabilitu buněk MCF-7. U testované buněčné linie nedocházelo po inkubaci s tomatinem k poškození DNA, ke změnám v množství proteinů p53, p21WAF1/CIP1 ani k indukci apoptózy. Zároveň bylo prokázáno snížení množství ATP Všechny nově syntetizované deriváty benfluronu a dimefluronu působily větším cytotoxickým efektem než jejich mateřské látky na různé nádorové buněčné linie. Ovšem ve studiích in vivo nezpůsobily tyto deriváty větší inhibici růstu nádoru v porovnání s mateřskými látkami. U benfluronu a hydrazonu dimefluronu bylo prokázáno prodloužení doby přežití u myší s inokulovanou solidní formou Ehrlichova nádoru. V této práci jsme prokázali, že tomatin nezpůsobuje indukci apoptózy u...
|
|
|
Responsive and non-responsive soft matter nanomedicines for biomedical applications
Jäger, Eliézer ; Štěpánek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláková, Zdeňka (oponent) ; Poučková, Pavla (oponent)
Souhrn Dizertace představuje možná biolékařská použití samoasociovaných polymerních systémů a jejich potenciál v rozvíjejícím se oboru nanomedicíny. Nanomedicína zahrnuje přípravu a vývoj diagnostických a terapeutických systémů v nanoměřítku, například nanorobotů, nanobiosensorů, nanočástic pro prevenci, diagnósu a léčbu celé řady onemocnění. Cílem nanomedicíny je zkvalitnění života pacientů. V nanomedicíně lze použít obrovské množství různých nanomateriálů. V dizertaci se zaměřujeme na aktuální pokroky v přípravě polymerních nanoléčiv zaměřených na zvýšení účinnosti léčby a diagnostiky nádorových onemocnění. Zvláštní pozornost bude věnována liposomům, konjugátům polymer-léčivo, polymerním micelám a biodegradovatelným nanočásticím s inkorporovaným léčivem. Zdůrazněny budou nové přístupy k překonání hlavních poblémů oboru a uveden krátký přehled přípravků, které jsou ve fázi klinických zkoušek, případně které jsou již používány v terapeutické praxi. Se znalostí bariér pro akumulaci nanočástic v nádoru způsobených fyziologicky nebo typem polymerního nosiče jsme syntetizovali micely blokových kopolymerů a biodegradovatelné nanočástice s inkorporovaným léčivem. Systémy reagující a nereagující na změny vnějšího prostředí byly dále charakterizovány a byla stanovena jejich in vitro a in vivo chemoterapeutická účinnost.
|
|
|
Příspěvek k radiodiagnostice a k léčbě vybraných patologických lézí femuru v dětském a dospělém věku
Horák, Martin ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vítek, František (oponent)
5 Abstrakt (ČJ) Úvod Radiodiagnostické vyšetření s využitím moderních specializovaných zobrazovacích metod, zejména CT a MR, má zásadní význam v diagnostice vrozených i získaných chorob pohybového aparátu. V první části se disertace zabývá problematikou některých vrozených defektů proximálního konce femuru, označovaných v literatuře jako vrozeně krátký femur (PFFD). V této části jsou shrnuty vlastní zkušenosti s radiologickými nálezy v předoperačním i pooperačním období, přičemž maximální pozornost je věnována problematice cévního zásobení postižené oblasti. Druhá část práce se věnuje některým otázkám transplantace autologních chondrocytů fixovaných na dva různé nosiče implantované do posttraumatických defektů kloubní chrupavky distálního femuru. Radiologické nálezy jsou hodnoceny ve vztahu k nálezům histopatologickým. Cíle: První část studie, po rozdělení pacientů s PFFD podle stávající běžně používané rentgenové klasifikace, si stanovila za cíl upřesnit pomocí CT skenů v rozsahu kyčelních kloubů u každého pacienta diagnózu PFFD, podrobně zhodnotit změny v okolí postižení, zejména průběh cév, vzhledem k věku pacientů vyhodnotit radiační zátěž při opakovaných vyšetřeních RTG metodami a histologicky vyšetřit tkáňové vzorky z oblasti postižení odebrané při korekčních operacích. Druhá část studie se zabývá...
|
|
|
Stanovení protinádorové účinnosti liposomálního preparátu s hydroxyhlinitým ftalocyaninem pomocí fotodynamické terapie
Kobrle, Pavel ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Štukavec, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo stanovení protinádorové účinnosti nového liposomálního preparátu s hydroxyhlinitým ftalocyaninem pro fotodynamickou terapii maligních nádorů a současné zjištění optimálního časového intervalu mezi topickou aplikací liposomálního preparátu a fotodynamickou terapií (PDT) - tj. vlastním ozářením tumoru. Ve studii je porovnáván vliv různých dávek ftalocyaninu v liposomálním ftalocyaninovém preparátu na účinnost fotodynamické terapie karcinomu colon (linie SW-620), karcinomu mammy (linie MDA-MB-231) a lidského neuroblastomu (UKF NB-3). Jako fotosensitizér byl použit hydroxyhlinitý ftalocyanin. K pokusům byly použity outbrední nu/nu myši kmene CD-1 s již uvedenými xenotransplantovanými lidskými tumory. Oblast s nádorem byla ozařována xenonovou lampou (600-700nm), 80J/cm2 . Výsledky byly statisticky vyhodnoceny, zaznamenány v tabulkách a zobrazeny v grafech. V diplomové práci bylo prokázáno, že liposomální preparát s ftalocyaninem (obsah Ftc 9-18mg/ml) má výrazný protinádorový účinek na zvolené typy nádorů. Optimální časový interval pro PDT je 10 minut po topické aplikaci preparátu. Klíčová slova: fotodynamická terapie, hydroxyhlinitý ftalocyanin, liposomální preparát
|
|
|
Autofluorescenční diagnostika kolorektálního karcinomu
Ducháč, Vítězslav ; Horák, Ladislav (vedoucí práce) ; Hoch, Jiří (oponent) ; Poučková, Pavla (oponent)
Souhrn Předkládaná dizertační práce řeší problematiku autofluorescenční diagnostiky kolorektálního karcinomu. Vytyčeny byly následující cíle: ověření možnosti využití autofluorescenčních vlastností normální a nádorem změněné tkáně tlustého střeva k jejich diferenciaci a ověření možnosti využití experimentálně vytvořené přenosné měřící sestavy k provedení "optické biopsie" v průběhu operačního výkonu pro kolorektální karcinom. Řešení projektu bylo rozděleno do tří etap: I. etapa - byla zaměřena na experimentální ověření fluorescenčních charakteristik normální a nádorové tkáně kolorektálního karcinomu pomocí argonového a helium-neonového laseru. Získané hodnoty potvrdily možnost rozlišení jak po kvalitativní stránce - změnou spektrální křivky, tak i po kvantitativní stránce - změnou intenzity autofluorescenčního záření ve vybraných vlnových délkách. Při excitaci pomocí He-Ne laseru jsme pozorovali příspěvek o hodnotě cca 30 a.u. prakticky v celém měřeném intervalu s maximem mezi 670 - 700 nm, což odpovídá fluorescenčnímu spektru porfyrinů. Normální tkáň nevykazovala téměř žádnou aktivitu. V případě použití Ar laseru se diskriminační hodnoty intenzit pohybovaly pouze v řádu jednotek. II. etapa - byla věnován ověření funkce a možnosti klinického využití experimentálně vytvořené přenosné měřící sestavy...
|
|
|
Chelatující polymery pro léčbu Wilsonovy nemoci
Mattová, Jana ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Sedláková, Zdeňka (oponent) ; Vávrová, Jiřina (oponent)
SOUHRN Wilsonova choroba je vrozené onemocnění metabolizmu mědi, při kterém dochází k jejímu ukládání v organizmu, zejména v játrech, mozku a ledvinách. Současná léčba je založena na použití tradičních nízkomolekulárních chelátorů mědi a vysokých dávek solí zinku, které bohužel způsobují mnoho závažných nežádoucích účinků kvůli systémovému působení. Cílem této disertační práce je snaha o zlepšení léčby Wilsonovy nemoci pomocí polymerních nosičů. Velikost polymerních částic v řádech desítek mikrometrů by měla zajistit nevstřebatelnost léku po perorálním podání. Jako polymerní matrice byly pro tuto práci použity jak syntetické mikročástice poly(glycidyl methakrylátu-co-ethylén dimethakrylátu), tak přírodní mikrokrystalická celulóza a zesíťovaný chitosan. Jako specifické chelátory mědi byly zvoleny N,N-di(2-pyridylmetyl)amin, triethylentetraamin a 8-hydroxychinolin, které dokážou s vysokou účinností komplexovat měďnaté kationty. Principem navrhované léčby je, že polymerní nosič s navázaným chelátorem adsorbuje měď v zažívacím traktu organizmu přímo z potravy a díky nevstřebatelnosti se celý komplex vyloučí ven z těla spolu se stolicí. Tím se prakticky eliminují systémové nežádoucí účinky. Jako první byla testována schopnost adsorpce mědi za podmínek simulujících prostředí žaludku a střeva a dále pak i...
|
|
| |
host ::
RSS.