|
|
Fytoextrakce metforminu a guanylmočoviny
Kovářová, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Farmaceuticky aktivní látky zahrnují také metformin, nejčastěji předepisované léčivo k léčbě diabetu mellitu 2. typu. Metformin je užíván ve vysokých denních dávkách (až 3000 mg/den) a je vylučován ledvinami v původní nemetabolizované formě. Metformin se degraduje až v čistírnách odpadních na guanylmočovinu. Čistírny odpadních vod nejsou zcela schopny vyčistit odpadní vodu a tak se metformin i guanylmočovina dostávají do životního prostředí, zejména do povrchových vod. V diplomové práci byla studována schopnost odstranění metforminu a jeho environmentálního metabolitu guanylmočoviny prostřednictvím fytoextrakčních technologií. Nejprve byla studována fytoextrakce metforminu pomocí 5 druhů rostlin - kukuřice seté, hrachu setého, ovsa obecného, plevuňky Reineckovy a staurogynu plazivého. V druhém experimentu byla studována fytoextrakce guanylmočoviny pomocí kukuřice seté a hrachu setého. Ve třetím experimentu byla studována fytoextrakce metforminu a guanylmočoviny najednou pomocí kukuřice seté. Media rostlin byla kontaminována metforminem nebo guanylmočovinou o různých koncentracích. Během jejich kultivace byly odebírány vzorky medií ve 24 - hodinových intervalech a v nich sledován pokles koncentrace xenobiotik pomocí HPLC s UV detekcí při 233 nm u metforminu a 210 nm u guanylmočoviny. Nejlepší...
|
|
|
Fytoextrakce vybraných psychofarmak
Grasserová, Alena ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Fluvoxamin je v dnešní době hojně užívaným psychofarmakem. V těle je tato látka metabolizována na nejméně devět produktů, 4 % jsou z těla vyloučena v nezměněné podobě. Vzhledem k nadužívání a nesprávné likvidaci farmak se tato látka dostává do přírody a nebezpečně ji ohrožuje už při velmi nízkých koncentracích. V této bakalářské práci byla zkoumána účinnost fytoextrakce fluvoxaminu z vodného roztoku na in vitro kultivovaných rostlinách kukuřice seté (Zea mays) a hrachu setém rolním (Pisum sativum). Rostliny byly kultivovány na Murashige-Skoog mediu obohaceném fluvoxaminem. Výchozí koncentrace studované látky v mediu byla 15 mg · l-1 u kukuřice a 10 mg · l-1 pro hrách. Každých 24 hodin byl proveden odběr media a aktuální koncentrace fluvoxaminu byla stanovena pomocí HPLC s UV při 235 nm. Pokles koncentrace léčiva v případě fytoextrakcí kukuřicí setou činil v průměru 54,6 % během 72 hodin. V případě hrachu setého rolního byl tento pokles stanoven na 37,6 % během 72 hodin, přičemž koncentrace fluvoxaminu v mediích klesaly u všech kultivací přibližně lineárně. Klíčová slova: fytoremediace, fytoextrakce, psychofarmaka, fluvoxamin, HPLC.
|
|
|
Fytoextrakce bromazepamu
Konečná, Markéta ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo zjištění možnosti fytoextrakce benzodiazepinu bromazepamu, jako široce využívaného léčiva s anxiolytickými účinky. Benzodiazepiny jsou látky s vysokou biologickou aktivitou a jsou spolu se svými metabolity vylučovány močí. Dostávají se tak do komunálních odpadních vod, přičemž stupeň odstranění v čistírnách odpadních vod nebývá vysoký a látky se tak dostávají do povrchových vod. Následně potom kontaminují celý ekosystém včetně potravních řetězců. Při dlouhodobém působení stopových koncentrací dochází k výraznému vlivu na vodní i suchozemské organismy. V práci byla studována fytoextrakce bromazepamu v in vitro kulturách kukuřice seté (Zea mays). Kultivační medium dle Murashiga a Skooga bylo obohaceno o bromazepam o koncentraci 10 mg·L-1 a byly prováděny odběry media ve 24 hodinových intervalech. Media byla potom analyzována pomocí HPLC/UV na reverzní fázi při 233 nm. Byl tak získán časový průběh koncentrací bromazepamu v mediu, který ukázal pokles koncentrace ca. 40 % během 168 hodin kultivace. Jednoznačně byla prokázána schopnost použitého kultivaru kukuřice zachycovat bromazepam z vodných roztoků. Množství extrahovaného bromazepamu odpovídá 0,03 miligramů na 1 gram čerstvé hmotnosti rostliny. I když testované koncentrace xenobiotika jsou podstatně vyšší než skutečné...
|
|
|
Akumulace thoria a studium stresových odpovědí rostlin na jeho přítomnost
Kufner, Daniel ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace thoria a studium stresových odpovědí na jeho přítomnost byla testována na vybraném kultivaru tabáku, La Burley 21. Rostliny byly kultivovány v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě schopnosti akumulace a distribuce thoria v celé rostlině byl sledován vliv vybraných organických a anorganických přídavků na akumulaci. Mezi organické látky patřila kyselina citronová, vinná a šťavelová, v jejichž přítomnosti byl pozorován zvýšený obsah thoria ve všech částech rostliny. Dále byly testovány látky ze skupiny diaminů a polyaminů (putrescin, kadaverin, spermin a spermidin). Tyto látky, známé též pro své antioxidační působení v rostlinách, měly vliv na snížení akumulace thoria zejména v kořenovém systému rostlin. Nejvýznamnějším činitelem ovlivňujícím akumulaci thoria byla však absence fosfátových iontů v hydroponickém médiu, která způsobila řádový vzestup koncentrace thoria ve všech částech rostlin. Významným se ukázalo počáteční snížení pH po přídavcích organických kyselin a vyšších koncentrací thoria a postupné zvýšení tohoto pH během kultivace. Byla také porovnávána schopnost akumulace a distribuce thoria kultivaru La Burley 21 s 5 dalšími kultivary a jejich 14 odvozenými GMO, přičemž bylo zjištěno, že studovaný kultivar vykazuje průměrnou akumulaci Th v...
|
|
|
Akumulace radionuklidů rostlinami pěstovanými v laboratořích i reálných podmínkách
Dvořáková, Barbora ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Znečištění životního prostředí radionuklidy je rostoucím problémem na mnoha místech ve světě. Fytoremediace funguje jako záchranná alternativa pro některé energeticky náročné a drahé metody půdního čištění. Při fytoremediaci se využívá různých schopností rostlin a mikroorganismů měnit pohyblivost kontaminantu v půdě a půdní vlastnosti. Příjem a transport radionuklidů do rostlin je ovlivněn jejich chemickou formou. Radionuklidy v půdě jsou přijímány rostlinami a mohou se tak dostat do potravinového řetězce. Množství nukleárních nehod např. Černobyl a Fukušima, provoz jaderných elektráren, těžba a zpracování uranových rud a testování jaderných zbraní mají za následek celosvětové znečištění planety umělými radionuklidy.
|
|
|
Studium akumulace kademnatých iontů energetickými plodinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
A b s t r a k t : Kadmium je těžký kov toxický pro rostliny i živočichy a kontaminant životního prostředí, který musí být z životního prostředí odstraňován. Při odstraňování těžkých kovů z půdy se v posledních letech dostává stále více do popředí metoda zvaná fytoremediace. Tato metoda využívá k odstraňování toxických látek rostliny zvané hyperakumulátory, které ale poté, co akumulují z půdy těžké kovy, nemají žádné další využití. Proto se začalo diskutovat o možnostech využití energetických rostlin, v této práci čiroku a slézu, pro metody fytoremediace. Tyto energetické rostliny by po akumulaci těžkých kovů mohly dále sloužit jako zdroj energie. Cílem této práce je určit, zda jsou čirok a sléz schopné růst v prostředí kadmia a zda budou akumulovat kadmium. Také porovnává různé kultivary čiroku mezi sebou při testech toxicity a ve schopnosti růst v přítomnosti kadmia a akumulovat kadmium. Dále zkoumá, zda přídavek chelatačních činidel glutathionu a kyseliny ethylendiamintetraoctové ovlivní příjem kadmia.
|
|
|
Studium fyziologických změn rostlin při stresu zinečnatými ionty
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy jsou po staletí součástí lidského života. Některé mohou být esenci- ální, ale u všech se při vysokých koncentracích projevuje toxický účinek, zejména jako oxidativní stres. Proto je nutné snížit jejich množství v životním prostředí. Metod existuje mnoho. Relativně novými jsou fytoremediace. Abychom ale mohli vybrat vhodné rostliny pro tento účel, musíme nejprve zjistit, jaký má na ně vyšší koncentrace kovů v půdním roztoku a kde končí tolerance rostlin na daný kov. Zinek není výjimkou, ač je důležitou součástí mnoha enzymů. Jeho efekt na rostliny je především v blednutí až rezivění listů a redukci nadzemní i kořenové biomasy. V hydroponickém médiu je sléz Malva verticillata velmi citlivý na mírné zvýšení koncentrace zinku ve formě Zn(NO3)2, kdy se toxický efekt projevuje již při koncentraci 0,2 mmol/l již po 2 týdnech. Čirok Sorghum bicolor při koncent- racích do 1 mmol/l výrazný efekt nevykazuje. Byly testovány kultivary čiroku Sorghum bicolor DSM 14-535, Expres, Honey Graze BMR, Nutri Honey, Sucrosorgho 506 a Sweet Virginia. Dle EC50 je nejcit- livějším kultivarem Sucrosorgho 506, naopak velmi odolné jsou kultivary Nutri Honey a Sweet Virginia. Kultivar Nutri Honey vykazuje výrazně větší přenos zinku do nadzemní části. Též byla testována možnost podpořit kumulaci v čiroku Sorghum...
|
|
|
Thorium v životním prostředí
Adam, Rostislav ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Všechny izotopy thoria jsou radioaktivní, 6 ze známých izotopů je součástí přírodních rozpadových řad. Thorium tvoří zásadně kationt Th4+ . Chová se podobně jako REE, Ce, Zr, Hf, Y, Sc a U, proto také je problém thorium od těchto prvků izolovat. K samotné výrobě je třeba nejdřív vyloužit thorium, pro průmyslovou výrobu se používá monazit, pomocí silné kyseliny nebo zásady. K získání téměř čistého kovového thoria je třeba použít elektrolýzy nebo chemické redukce. Pro stanovení lze použít mnoho metod, v současnosti se používají zejména radio-spektrometrické metody a hmotnostní spektrometrie. Thorium se vyskytuje v malých množstvích v živé i neživé složce prostředí, ovšem největší množství je v pevné neživé složce. Obsah v této složce má vliv na obsah ve všech ostatních složkách prostředí, i když thorium samo o sobě velmi málo migruje. Pokud jej tedy najdeme i v jiných složkách, pak hlavně pevných částicích, u organismů pak v tvrdé tkáni. Thorium má široké využití. Zejména se využívá jeho vysoké tepelné odolnosti k výrobě různých tepelně odolných produktů. Vzhledem k samovolnému rozpadu lze thorium dobře využít k datování hornin. Dalším důležitým využitím thoria je katalýza v organické syntéze. Také lze použít thorium, jako ThO2 do vysoce svítivých zdrojů nebo wolframových elektrod, určených ke...
|
|
|
Akumulace uranu rostlinami kultivovanými v laboratorních podmínkách
Buzek, Martin ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace uranu byla testována na celkem 20 kultivarech a GMO rostlin tabáku (Nicotiana sp.) kultivovaných v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě vlastní akumulace a translokace uranu v rostlinách byl zkoumán vliv genetických úprav rostlin a úprav živného média na schopnost rostlin uran akumulovat a přesouvat do nadzemní části. Jako nejvhodnější rostliny pro akumulaci uranu se jevily N. glauca, N. tabacum cv. M 51 a GMO varieta M 51 Pro, koncentrace uranu v rostlinách kultivovaných v médiu o koncentraci uranu 0,5 mM byla až 31,28 mg/g sušiny v kořenu a až 0,21 mg/g v nadzemní části. U rostlin N. tabacum cv. La Burley 21 a GMO variety TRI2 - T1 a TRI2 - T2 byla prokázána schopnost uran akumulovat a translokovat jej do nadzemní části. Nejvyšší zjištěná koncentrace uranu činila 72,49 mg/g sušiny v kořenu, 4 mg/g ve stonku a 1,1 mg/g v nejvyšších listech pro rostliny kultivované v médiu o koncentraci uranu 1 mM. Na schopnost uranu akumulovat měla nejvyšší vliv deficience fosfátové složky v médiu.
|
|
|
Mechanismus příjmu těžkých kovů a organických látek rostlinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy a organické látky představují velkou zátěž pro životní prostředí. Proto se věnuje velká pozornost vývoji technik, pro odstraňování těchto polutantů z míst znečištění. Jednou z možností odstraňování těžkých kovů a organických látek z půd je fytoremediace, která využívá schopnosti některých rostlinných druhů přijímat toxické látky z půdy a akumulovat je uvnitř svých tkání. Tyto rostliny jsou schopny tolerovat zvýšená množství toxických látek díky širokému spektru detoxifikačních mechanismů, které uvnitř nich probíhají. Těžké kovy mohou být po příjmu kořeny chelatovány fytochelatiny, metalothioneiny nebo působením dalších chelátorů, a poté jsou uloženy ve vakuolách. Přenos iontů kovů a komplexů kovů mezi jednotlivými buněčnými součástmi probíhá pomocí celé řady specifických transportních proteinů. Detoxifikační mechanismy toxických organických sloučenin zahrnují transformaci těchto látek, konjugaci a jejich uložení v tkáních rostlin.
|
host ::
RSS.