|
|
Priony u kvasinek
Bezdíčka, Martin ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá kvasinkovými priony a jejich biologickým vlivem na kvasinky. Definuje základní znaky kvasinkových prionů, kterými se odlišují od ostatních proteinů. Práce seznamuje čtenáře s různými možnostmi vzniku prionů, jejich propagace a s konkrétními typy kvasinkových prionů, kde také popisuje funkce u nejprostudovanějších typů prionů. Zaměřuje se také na chaperony, které ovlivňují stav kvasinkových prionů v buňkách. Nahlíží na možnost podobnosti kvasinkových prionů a savčích prionů spojených s neurodegenerativními onemocněními. Klíčová slova: Kvasinkové priony, znaky kvasinkových prionů, chaperony, neurodegenerativní onemocnění, Saccharomyces cerevisiae
|
|
|
Oxidativní a jiné poškození proteinů ve stárnutí kvasinkových buněk a jeho fyziologické efekty (obrana a signalizace)
Mikešová, Jana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Borčin, Kateřina (oponent)
Reaktivní kyslíkové formy (ROS) vznikají v buňkách jako vedlejší produkty aerobního metabolismu. Organismy si proto vyvinuly řadu ochranných mechanismů, které při fyziologických podmínkách zabraňují poškození molekul. Pokud jsou buňky vystaveny stresovým podmínkám, ochranné mechanismy nedokáží poškození zabránit. Hromadění oxidovaných molekul je považováno za jeden z důvodů stárnutí a původce některých onemocnění, jako Friedrichova ataxie, Amylotropní laterární skleróza, Alzheimrova choroba a mnoha dálších. Během oxidativního stresu jsou reaktivní kyslíkové formy vnímány zejména jako faktory vyvolávající oxidaci cysteinových zbytků v transkripčních faktorech, regulačních proteinech a reakčních centrech enzymů. Oxidací ale též dochází ke změně aktivity proteinů a spuštění specifických drah, včetně změn exprese, metabolismu, buněčného cyklu a proteolýzy. Práce ukazuje ochranné mechanismy buňky, ROS a jimi vyvolané oxidativní poškození proteinů, včetně funkce ROS jako důležitých signálních molekul nezbytných pro řadu buněčných procesů.
|
|
|
Regulation of yeast chronological ageing
Némethová, Ema ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Kvasinkové bunky sa počas chronologického starnutia diferencujú do subpopulácií a nadobúdajú rozdielnu životaschopnosť. Takisto sú chronologicky starnúce bunky nedeliace sa a tak mimikujú starnutie zložitých mnohobunkových organizmov, napríklad cicavcov, a preto nám skúmanie chronologického starnutia u kvasiniek môže pomôcť pochopiť procesy, ktoré prebiehajú u zložitejších organizmov. Pri kultivácií kvasiniek v tekutom médiu dochádza k diferenciácií do dvoch subtypov buniek, takzvané "quiescent" a "non-quiescent" bunky, ktoré majú rozdielnu morfológiu aj génovú expresiu a líšia sa teda aj v zastúpení metabolizmov. Rovnako tomu je aj u kvasiniek kultivovaných na agarovom médiu, kde kvasinky diferencujú podľa gradientu signálnych molekúl v okolí kolónie, teda podľa toho, kde sa v rámci kolónie nachádzajú. Boli nazvané U a L bunky. Oba typy, "quiescent" a aj U buniek, sú vitálnejšie a schopné sa naďalej množiť, na rozdiel od "non-quiescent" a L buniek, ktoré sú menej životaschopné a zväčša vykazujú markery programovanej bunkovej smrti. Na chronologické starnutie vplýva mnoho bunkových procesov od akumulácie zásobných látok, cez mitochondriálnu aktivitu až po kalorickú restrikciu a hladovanie. Kľúčové slová: chronologické starnutie, kvasinky, diferencovanie bunkových populácií, zmena metabolizmu
|
|
|
Výslovnost dvojího "i" ve východolašském dialektu
Blažková, Jana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Inventář samohlásek spisovné češtiny obsahuje pět krátkých /a/, /e/, /i/, /o/, /u/ a pět dlouhých samohlásek /a:/, /e:/, /i:/, /o:/, /u:/. Starší dialektologické práce nicméně uvádějí, že ve všech podskupinách lašských nářečí se stále udržuje rozdílná výslovnost dvou i-ových vokálů: "měkkého" a "tvrdého" /i/. Protiklad těchto dvou fonémů je historického původu a ve většině ostatních českých a moravských dialektů již zanikl. Tématem diplomové práce "Výslovnost dvojího /i/ ve východolašském dialektu" bylo ověření současného stavu produkce a percepce dvou různých i-ových vokálů ve východolašském dialektu. Dialektologická literatura sice opozici mezi /i/ a /y/ uvádí jako zachovanou, nicméně vzhledem ke všeobecnému ústupu nářečí v českém jazykovém prostředí si práce kladla za cíl ověřit, zda se ve východolašském dialektu stále rozlišuje "tvrdé" a "měkké" /i/, a pokud ano, stanovit, jaké akustické vlastnosti ovlivňují jejich percepci. Výzkum probíhal na minimálních párech a slabikách, v nichž se i-ové vokály objevily v různých hláskových okolích. Minimální páry a slabiky byly zasazeny do textu, který byl mluvčím předložen ke čtení a nahrán. V rámci výzkumu jsme pořídili nahrávky 30 mluvčích východolašského nářečí. Všichni mluvčí byli příslušníky starší generace, u níž existuje vysoký předpoklad, že zmíněnou...
|
|
|
Retrográdní signalizace mezi mitochondriemi a jádrem u kvasinek.
Podholová, Kristýna ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Retrográdní dráha je signální dráha probíhající mezi mitochondriemi a jádrem. Pomocí retrográdní dráhy se kvasinkové buňky Saccharomyces cerevisiae vyrovnávají se zhoršujícími se podmínkami pro život jako je vyčerpání bohatých zdrojů živin a přechod na chudé zdroje živin, pokles mitochondriálního membránového potenciálu, ztráta mitochondriální DNA a s tím spojená nefunkčnost citrátového cyklu. Většina těchto podmínek je spojena se stárnoucí populací. Mezi klíčové proteiny retrográdní dráhy patří RTG proteiny zahrnující transkripční faktor Rtg1p/Rtg3p a cytoplazmatický protein Rtg2p. Retrográdní dráha je složitě regulovaná pomocí několika negativních a pozitivních regulátorů včetně TOR dráhy, která negativně reguluje retrográdní dráhu. Mezi cílové geny retrográdní dráhy patří geny pro enzymy citrátového cyklu, pro peroxisomální enzymy, pro transportéry a pro další enzymy anaplerotických drah. Pomocí retrográdní odpovědi se buňka snaží upravit svůj metabolismus tak, aby byla schopná překonat nepříznivé podmínky prostředí, v němž žije. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
TOR signalizace u kvasinek
Šimek, Jan ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
TOR ("Target of rapamycin") protein je vysoce konzervovaná serin/threoninová kináza, která je centrální komponentou signálních kaskád regulujících buněčný růst a metabolismus eukaryotních organismů od kvasinek až po člověka. TOR proteiny byly objeveny v roce 1991 u kvasinek Saccharomyces cerevisiae jako cíl antimykotika a imunosupresoru rapamycinu. Kvasinky nesou na rozdíl od většiny eukaryotních organismů dva TOR geny, které kódují dva homologní proteiny Tor1p a Tor2p. Ty jsou součástí dvou komplexů TORC1 a TORC2. TORC1 je specificky inhibován rapamycinem a je zodpovědný za regulaci buněčného růstu v závislosti na množství a kvalitě dostupných živin. TORC2, který je necitlivý k účinkům rapamycinu, reguluje polymerizaci aktinu, syntézu sfingolipidů a endocytózu. Tato práce popisuje oba komplexy a je zaměřena především na regulaci a signalizaci TORC1. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Vliv syntaktické stavby (spojek) na mluvenou řeč (promluvový úsek, intonaci, pauzy). Poslechové analýzy
Jelínková, Ivana ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Diplomová práce "Vliv syntaktické stavby (spojek) na mluvenou řeč (promluvový úsek, intonaci, pauzy) - poslechové analýzy" zkoumá vztah spojek A, ŽE, ABY, PROTOŽE, ALE v přesně dané větné struktuře s jevy systémového popisu zvukové formy jazyka - promluvovým úsekem, větnou intonací a pauzou. Výzkum je založen na srovnání veřejných projevů čtených a připravených nečtených. Nejprve provádíme segmentaci zvolených příkladů do přízvukových taktů; dále se snažíme potvrdit hypotézu, že spojkou začíná nový promluvový úsek; v rámci intonace sledujeme, co je typické pro melodický průběh v přízvukovém taktu před spojkou; poslední část výzkumu je věnovaná pauzám, respektive jejich pozicím v bezprostřední blízkosti přízvukového taktu obsahujícího spojku. Výzkum je založen na poslechovém dojmu, a tedy nevychází z instrumentálních analýz.
|
|
|
Tvorba proteinových granulí v diferencovaných buňkách kvasinkových kolonií
Kočířová, Eliška ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou jednobuněčné eukaryotické organismy schopné tvorby mnohobuněčných útvarů - kolonií a biofilmů. V průběhu vývoje kolonií laboratorních kmenů dochází k diferenciaci buněk na specificky lokalizované buněčné subpopulace - U a L buňky, lokalizované v horní, resp. dolní části kolonie. U a L subpopulace buněk mají odlišnou morfologii, liší se výrazně svými metabolickými procesy a odolností vůči stresu. Proteinové granule jsou nemembránové "organely" popsané u jednobuněčných i mnohobuněčných eukaryotických organismů. Tvorba proteinových granulí souvisí s fyziologickým stavem buňky (např. s chronologickým i replikativním stárnutím), ale i s podmínkami vnějšího prostředí, jejich změnou a reakcí buněk na působení stresových faktorů. Poměrně značná frakce proteinů se během života buňky objeví v některém typu proteinových granulí. Tvorba granulí může zvyšovat fitness buněk, pomáhá jim vyrovnat se s limitujícími zdroji energie a je stěžejní při adaptaci buněk na stres. Řada proteinů mění svoji lokalizaci v buňce v závislosti na její fyziologii a konkrétní lokalizace takových proteinů proto může být jakýmsi "markerem" specifického fyziologického stavu. V každém typu granulí se vyskytují proteiny, které lze považovat za specifické "proteinové markery" daného...
|
|
| |
host ::
RSS.