|
|
Kvalita pitných vod v Moravskoslezském kraji
Diblíková, Michaela ; Navrátilová, Jana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zjištění kvality vod vyrobených a spotřebovávaných v Moravskoslezském kraji metodami používanými v laboratoři Morava a. s. Na základě statistického zpracování výsledků analýz za období let 2005 až 2006 bylo stanoveno, že nejvyšší míra znečištění je mikrobiálního původu a to především bakteriemi čeledi Enterobacteriaceae (koliformní bakterie a E. coli). Chemické znečištění bylo způsobeno převážně amonnými ionty a dusičnany, což může být jednak důsledek kontaminace podzemních a povrchových toků průmyslovými hnojivy, jednak prosakováním odpadů ze septiků.
|
|
|
Charakterizace vybraných kmenů kvasinek z životního prostředí
Bečková, Alena ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací sbírkových kvasinek získaných z různých podmínek životního prostředí. Sbírkové kvasinky byly získány ze Sbírky kultur kvasinek CCY Chemického ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Cílem je rozšíření databáze kvasinek, která slouží v laboratoři Fakulty chemické při určování kvasinek odebraných ze vzorků potravin. Identifikace kvasinek byla provedena pomocí metody PCR-RFLP. Sledovaný úsek se nachází v oblasti 5,8S-ITS a je vymezený primery ITS1 a ITS4. Při restrikční analýze byly použity restrikční endonukleasy HaeIII, HinfI, HhaI a TaqI. U zkoumaných kvasinek byla dále zjišťována mimobuněčná lipolytická aktivita pomocí jednoduchého testu na agaru SpiritBlue, který působením lipas ztrácí modrý pigment.
|
|
|
Principy a využití kosmetotextilu
Škrabalová, Lada ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce je vypracovat literární rešerši na téma kosmetotextilu. Kosmetotextil představuje skloubení kosmetického a textilního průmyslu. Budoucnost textilu totiž spočívá v rozvoji nových druhů technických textilií, které jsou založeny na revolučních technologiích, netradičních materiálech a užití. Jedná se o vývoj nových produktů s přidanou hodnotou jejich vlastností, například úprava aplikací antimikrobiálních a UV-ochranných činidel, vůní, přípravků proti celulitidě či činidel pečujících o kůži. Textil s takovými konečnými úpravami je nejen významným obchodním prvkem, ale také výzvou pro rozvoj technologií. Tato práce se zaměřuje nejprve na oblast inteligentních textilií a poté kombinaci textilu a kosmetiky. Podává přehled o používaných činidlech a jejich účincích a popisuje princip mikrokapsulace, který se v této oblasti velmi významně uplatňuje.
|
|
|
Studium biodegradability polykaprolaktonu
Chamradová, Ivana ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Voběrková, Stanislava (vedoucí práce)
Alifatické polyestery představují skupinu degradovatelných polymerních materiálů. Tyto materiály našly své využití především v biomedicínských aplikacích a jako obalové materiály. V teoretické části práce je shrnuta literární rešerše zabývající se výzkumem enzymatické a mikrobiální degradace poly(?-kaprolaktonu) (PCL). V experimentální části byla vypracována metodika biodegradačních testů PCL a provedena série experimentů se Bacillus Subtilis a Aspergilus-lipázou. Polymerní vzorky o molekulové hmotnosti Mn = 19 300 byly připraveny ve formě fólie o tloušťce 100 µm a průměru 1 cm pro enzymatickou degradaci nebo 3 cm pro mikrobiální degradaci metodou "solution casting". Proces biodegradace byl vyhodnocen na základě změn molekulové hmotnosti, polydisperzity, teploty tání, krystalinity a povrchových změn polymerního materiálu.
|
|
|
Význam a využití celuláz
Stuchlíková, Olga ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Teoretická část práce pojednává o struktuře rostlinné buňky a o polysacharidech, ze kterých se skládá buněčná stěna, přičemž pozornost je zaměřena hlavně na celulózu. Dále jsou popsány celulolytické enzymy a mikroorganismy, které tyto enzymy produkují. V práci je popsáno i aktuální využití celulolytických enzymů v průmyslu a zemědělství. Poslední podkapitola teoretické části je pak věnována imobilizaci a imobilizovaným enzymům, jejich přínosu a využití v praxi. Praktická část se týká především stanovení základních vlastností komerčního celulázového komplexu Celluclast 1.5 L. Experimentálně je tedy stanoveno teplotní optimum, pH optimum, tepelná stabilita a pH stabilita. Byla věnována pozornost i imobilizaci tohoto celulázového komplexu na synteticky připravený nosič „Sorsilen“. Následně pak stejně, jako pro rozpustnou formu komerčního preparátu, byly stanoveny základní charakteristiky.
|
|
|
Izolace, identifikace a charakterizace mikroflóry vína a vybraných potravin
Šuranská, Hana ; Španová, Alena (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá mikrobiologií vína a ručně vyráběných sýrů. První část práce je zaměřena na identifikaci kvasinkové mikroflóry izolované z bobulí a moštů během kvasného procesu výroby moravských vín. Jako matrice byly voleny odrůdy bílého (Sauvignon) a červeného (Rulandské modré) vína pocházející z integrované a ekologicky ošetřené vinice. Čisté kultury byly identifikovány molekulární metodou ITS-PCR-RFLP (amplifikující oblast vnitřního přepisovaného mezerníku ITS: ITS1, ITS2 a 5,8S rDNA) za použití tří až sedmi restrikčních endonukleáz a následně sekvenací ITS oblasti u vybraných izolátů. Z celkového počtu 524 izolátů bylo identifikováno 14 druhů řadící se do šesti rodů. Na začátku se fermentačního procesu účastnily nesaccharomycetní druhy s převahou druhu Hanseniaspora uvarum, v pozdějších fázích, díky rostoucí koncentraci alkoholu, byl predominantní druh Saccharomyces cerevisiae. Cílem práce bylo dále zavést postup aplikace selektovaných kmenů S. cerevisiae při řízené velkoobjemové výrobě vína. Předpokladem selekce byla v první řadě kmenová identifikace druhu S. cerevisiae. Rod Saccharomyces byl od ostatních nesaccharomycetních druhů odlišen metodou ITS-PCR-RFLP. Za účelem druhového a následně i kmenového odlišení byla aplikována řada dalších molekulárních metod zahrnujících PCR-fingerprinting (rep- a RAPD-PCR), druhově-specifické primery (multiplexní a touchdownovou PCR), LSU-DGGE a amplifikaci delta oblastí rDNA druhu S. cerevisiae. Druhově specifické primery odlišily některé druhy komplexu Saccharomyces sensu stricto, amplifikace delta sekvencí za použití primerů 1-2 se ukázala být vhodným nástrojem k odlišení kmenů druhu S. cerevisiae. Celkově bylo izolováno 120 kmenů rodu Saccharomyces, z toho bylo identifikováno 45 kmenů odlišných. Na základě dobrých technologických vlastností (osmotolerance, alkoholová tolerance, nízká produkce H2S aj.) byl vybrán autochtonní kmen S. cerevisiae 1-09 izolovaný z bobulí. Tento kmen byl testován při velkoobjemové fermentaci. Na základě chemické a senzorické analýzy vín byla na závěr posouzena vhodnost kmene pro výrobu vína. Vína připravená inokulací moštu autochtonním kmenem S. cerevisiae 1-09 se výrazně nelišila od vín, která byla připravena inokulací moštu komerčně dostupným kmenem. Další část práce je zaměřena na izolaci, kvantifikaci a identifikaci kvasinek z ručně vyráběných sýrů a jejich meziproduktů pocházejících ze zemí západního Balkánu. Izolované druhy byly identifikovány metodou ITS-PCR-RFLP, sekvenací, fyziologickými testy. Mezi dvaceti identifikovanými druhy byly D. hansenii, C. zeylanoides a Y. lipolytica druhy dominantními. Za účelem přímé detekce komplexního mikrobiálního systému zahrnujícího kvasinky a plísně byly aplikovány metody přímé analýzy DNA. Nově zavedená kultivačně nezávislá metoda založená na konstrukci knihovny z metagenomové DNA (ITS genomová knihovna spojená s restrikční analýzou) byla srovnána s kultivačně nezávislou LSU-DGGE a taktéž s kultivačně závislou ITS-PCR-RFLP. Odlišnosti mezi metodami byly potvrzeny korelační analýzou a stanovenými indexy biodiverzity a dominance jednotlivých druhů. Tato studie, založená na analýze sekvencí DNA obdržené přímo ze vzorků, vrhá nový pohled na mikrobiální diverzitu a může tak otevírat nové perspektivy přímé komplexní analýzy kvasinek a plísní nejen z potravinových matric, ale i jiných přirozených prostředí.
|
|
|
Zpracování zeleniny a výroba kečupu
Popelová, Nikola ; Valicová, Markéta (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem teoretické části této bakalářské práce je popsat zpracování zeleniny a technologii výroby kečupu. Experimentální část je rozdělena na dvě části. V první části byl kečup podroben chemické analýze. Za tímto účelem byly odebírány šarže kečupů, u kterých byla sledována refrakce, obsah soli a kyselin, pH, barva a konzistence. V druhé části byla u vybraných výrobků zakoupených v obchodní síti provedena mikrobiologická analýza, která zahrnovala stanovení mikrobiologické nezávadnosti hotového výrobku, vliv teploty prostředí na skladování kečupu, kontaminaci hotového výrobku mikroorganismy a vliv přítomnosti hotového výrobku na růst vybraných mikroorganismů při plotnovém testu. Výsledky získané laboratorním rozborem vyhovovaly požadovaným hodnotám a potvrdily jak kvalitu vstupních surovin, tak i správnou výrobní a laboratorní praxi v daném výrobním zařízení.
|
|
|
Identifikace kvasinek z interspecifické odrůdy vinné révy
Sadel, Peter ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cieľom diplomovej práce bolo identifikovať a charakterizovať kvasinky z muštu odrody Hibernal a tiež zbierkové kvasinky využitím metódy RFLP-PCR. Diplomová práca začala teóriou, ktorá sa zaoberala vínom, kvasinkami a použitím metód molekulárnej biológie. Na teóriu nadväzovala experimentálna časť, ktorá bola rozdelená na dve oblasti. Prvá časť experimentálnej práce mala za úlohu charakterizovať a identifikovať kvasinky z muštu odrody Hibernal pomocou metódy PCR a následne RFLP-PCR. Vo vzorkách muštu bola dokázaná prítomnosť kvasiniek rodu Saccharomyces a Pichia. Úlohou druhej experimentálnej časti diplomovej práce bolo rozšíriť databázu o zbierkové kvasinky za použitia rovnakých postupov a metód ako v prvej experimentálnej časti.
|
|
|
Možnosti mikrobiální degradace a využití odpadů z potravinářských výrob
Illková, Kateřina ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou mikrobiálních degradací odpadních materiálů potravinářského průmyslu. Problematika je orientována na produkci technologicky významných enzymů produkovaných mikroorganismy, které jsou schopny daný odpad využívat jako zdroj uhlíku. První část dizertační práce, zabývající se produkcí polygalakturonas, byla vypracována v rámci studijních pobytů na Chemickém ústavu SAV, oddělení Glykomiky v Bratislavě. Použitým odpadem a současně zdrojem uhlíku pro růst mikroorganismů a produkci enzymů byly hroznové výlisky z vinařství. Na tomto odpadním materiálu byla testována produkce pektolytických enzymů. Na základě screeningu byl vybrán mikrobiální kmen s nejvyšší produkcí polygalakturonasové aktivity. Produkované enzymy byly nejprve izolovány extrakčními metodami, purifikovány a následně proteomicky identifikovány. V další části dizertační práce byla pozornost zaměřena na lipasy a čištění odpadních vod s obsahem lipidů. Důvodem byla spolupráce s firmou zabývající se konstrukcí odlučovačů tuků. Předmětem této části bylo studium vlastností dodaného komerčního přípravku, prostudování podmínek mikrobiální produkce lipas, identifikace mikroflóry přítomné v komerčním přípravku a testování mikrobiálních kmenů pro vývoj nového přípravku. Testování mikrobiálních kmenů proběhlo za účelem realizace nápadu firmy vyvinout nový přípravek do odlučovače tuků.
|
|
|
Využití mikroorganismů na odbourávání lipidů
Vaňásek, Jakub ; Voběrková, Stanislava (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na studium komerčních přípravků, které se používají při odbourávání tuků z odpadní vody. Tyto přípravky obsahují mikroorganismy s lipolytickou aktivitou. Teoretická část popisuje lipidy, lipázy, mikroorganismy produkující lipolytické enzymy a základní principy čištění odpadní vody. V teoreticky části jsou také uvedeny analytické metody stanovení lipidů. Praktická část se zabývá studiem tří komerčních přípravků. U těchto přípravků byl proveden test na obsah mikroflóry. Následně byla provedena restrikční analýza. Pomocí této metody byly mikroorganismy v přípravcích identifikovány jako rod Bacillus sp. Dále byly u těchto přípravků stanoveny růstové křivky, které zachycují nárůst biomasy. Sledován byl také průběh pH během kultivace a lipolytická aktivita mikroorganismů, která byla stanovena spektrofotometricky s využitím p-nitrofenyllaurátu.
|
host ::
RSS.