|
|
Ženský hlas v současné praxi historicky poučené interpretace barokní hudby v České republice
Jägerová, Monika ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Niubo, Marc (oponent)
Tato práce zkoumá specifický způsob používání ženského zpěvního hlasu v rámci subkultury historicky poučené interpretace barokní hudby v České republice. Je prací kulturně analytickou. Vycházím především z osobních rozhovorů s interpretkami z let 2015 a 2016 a z vlastní žité zkušenosti, nejprve jako studentky zpěvu a posléze i interpretky barokní hudby. V práci zkoumám, jakým způsobem je v oblasti zpěvu naplňován základní požadavek subkultury historicky poučené interpretace na "historickou autenticitu" (ve smyslu "jak hudba zněla v době svého vzniku"). Docházím ke klíčovému pojmu "přirozenosti" a dále si všímám, jak se tento koncept přirozenosti promítá do zvuku, těl a estetických očekávání zpěvaček i posluchačů. Prožitek potěšení z "autentické" a "přirozené" interpretace barokní hudby dávám do kontextu přemýšlení o pojmech jouissance a plaisir, jak o nich hovoří Roland Barthes.
|
|
|
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
|
|
| |
|
|
Josef Mysliveček: L'olimpiade (Analytická sonda)
Zítková, Kristýna ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Tématem bakalářské práce je opera L'olimpiade skladatele českého původu Josefa Myslivečka. Po uvedení základních historických informací o žánru italské opery seria 18. století a autorovi je pojednána celková podoba opery L'olimpiade se zaměřením na dramaturgii a charakteristiku jednotlivých sólových čísel. Myslivečkova kompoziční práce je dále detailněji rozebrána v analýze árie Se cerca, se dice, textové i hudební. Pomocí srovnávací analýzy Myslivečkovy árie a dvou zhudebnění stejnojmenného kusu Niccola Piccinniho a Domenica Cimarosy je následně představen přístup jednotlivých autorů k árii, jejich přispění a originalita. Klíčová slova Josef Mysliveček, L'olimpiade, opera seria, 18. století, hudební analýza, dramaturgie
|
|
|
Antonín Dvořák - symfonická báseň Holoubek, op. 110
Smolová, Eliška ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Niubo, Marc (oponent)
Předkládaná práce se věnuje Dvořákově symfonické básni Holoubek, op. 110, okolnostem jejího vzniku a recepci během skladatelova života. Holoubek je zasazen nejen do širšího kontextu Dvořákovy tvorby, ale i tzv. erbenovského kultu, který se v české kultuře objevuje od druhé poloviny 19. století a nejvíce sílí po roce 1890. Práce se snaží vyrovnat a zhodnotit nejen dostupnou odbornou literaturu, ale i dobové ohlasy na Dvořákovy symfonické básně, v čele s Holoubkem. Ze všech Dvořákových symfonických básní zaznamenal Holoubek největší úspěch a přesvědčil odbornou veřejnost o skladatelově schopnosti komponovat programní hudbu.
|
|
|
Nitteti (1765), pražská opera Domenica Fischiettiho
Klingerová, Magda ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Tématem diplomové práce je vážná opera Nitteti, kterou zkomponoval italský skladatel Domenico Fischietti roku 1765 ke konci svého několikaletého pobytu v Praze. Cílem práce je přiblížit Fischiettiho vážnou operní tvorbu, která byla dosud opomíjena a zastíněna jeho dílem komickým. Prostřednictvím studia opery Nitteti se práce zaměřuje na prohloubení poznání pražské italské opery této doby. Zároveň je opera Nitteti srovnávána s pozdějším Fischiettiho zhudebněním téhož libreta z roku 1775 pro Neapol. Jedním z východisek zkoumání podoby opery jsou okolnosti jejího provedení (zejména pěvecké obsazení) v obou operních centrech. Porovnání je podrobeno i skladatelovo uchopení klasického libreta Pietra Metastasia z hlediska hudební dramaturgie a proměna kompozičního stylu. Klíčová slova Domenico Fischietti, Nitteti, opera seria, Pietro Metastasio, 18. století, analýza árií
|
|
|
Magnificat J. D. Zelenky v kontextu dobové tvorby
Jurák, Pavel ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Předmětem této práce je zhudebnění Magnificat v tóninách D dur a C dur Jana Dismase Zelenky a jejich srovnání s dobovými kompozicemi. Zpočátku práce odpovídá na otázku, co Magnificat je a jak bylo v průběhu dějin zhudebňováno. Následně je věnována pozornost důležitým událostem v životě drážďanské Hofkapelle, které později významně ovlivnily podmínky Zelenkovy tvorby i její konkrétní podobu. V rámci přehledu jsou zmíněna zhudebněná Magnificat Zelenkových a Heinichenových předchůdců v Hofkapelle. Poté se práce zabývá Zelenkovými skladbami Magnificat a v hlavní části práce je porovnává s 33 Magnificat dobových skladatelů. Analýza ukázala jistou spojitost Zelenkova Magnificat C dur s Magnificat C dur Johanna Josepha Fuxe a rovněž i Zelenkova Magnificat D dur s kompozicemi Johanna Davida Heinichena. Klíčová slova: Jan Dismas Zelenka, Magnificat, Drážďany, baroko, duchovní hudba, Johann Joseph Fux, Johann David Heinichen, Nicola Porpora
|
|
|
Ora pro nobis. Litanie B. V. M. v pražské Loretě 1626 - 1784.
Maršíková Michálková, Alena ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
(česky) Práce se zaměřuje na praxi loretánských litanií v pražské Loretě v 17. a 18. století. V první části zkoumá loretánskou litanii v jejím zapojení do liturgie a dává ji do kontextu s dobovou reflexí mariánské spirituality. Ve druhé části zkoumá loretánské litanie z hudební sbírky Pražské lorety z fondu řádu kapucínů a z majetku rodiny Lobkowiczů. Protože některé zkoumané litanie mají redukované obsazení, rozšiřuje pohled o analýzu rurálního stylu zkoumáním tištěných sbírek venkovské hudby 18. století.
|
|
|
Serenáda E dur op. 22 (B 52) a Serenáda pro dechové nástroje op. 44 (B 77) Antonína Dvořáka v kontextu hudebního druhu orchestrální serenády 2
Kolátorová, Petra ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Niubo, Marc (oponent)
Mgr. Petra Kolátorová Abstrakt: Předložená disertační práce se zabývala Serenádou E dur op. 22 (B 52) a Serenádou pro dechové nástroje op. 44 (B 77) Antonína Dvořáka z hlediska hudebního druhu orchestrální serenády. Přinesla odpovědi na otázky týkající se vlivu a významu Dvořákových Serenád mezi Serenádami svých současníků, místa tohoto druhu mezi ostatními hudebními druhy a otázky reflexe dobové hudební kritiky. Analýza obou děl a jejich komparace s vybranými díly ukázaly, jak se očekávání tohoto druhu promítalo v kompozičních prostředcích a postupech obou Dvořákových Serenád. Skladatel v obou Serenádách vystihnul všechny významové roviny tohoto hudebního druhu, jimiž byla ušlechtilá jednoduchost, oscilace druhu mezi komorní a orchestrální hudbou, mezi uměleckým a spíše zábavným charakterem hudby, návaznost na původní serenády a historii druhu a vytvořil díla, která v některých ohledech předznamenala další vývoj (neoklasicismus).
|
|
|
Antonio Ferradini - Stabat Mater
Roubalová, Michala ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Mikulášová, Ludmila (oponent)
Předkládaná práce je věnována kompozici Stabat mater italského skladatele a kapelníka Antonia Ferradiniho (1718/19-1779). Práce hodnotí dosavadní stav bádání k osobnosti Ferradiniho a vyhodnocuje dochovanné prameny. Základem je revize biografie dle dobových ohlasů na zmiňovné dílo. Dále práce zhodnocuje situaci hudebního provozu se zřetelem k oratorní tradici a zejména křižovnickému kůru. Pro analýzu kompozičního stylu byla použita komparativní metoda. Pro její vymezení bylo provedena rešerše vývoje zhudebňování sekvence Stabat mater v 18. století. Komparace vybraných skladeb je založena na následujících aspektech: užité tóniny, obsazení, rétorické fugury, práce s textem.
|
host ::
RSS.